Odstavec předpisu 211/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků
Příl.19
Příl.19
Metoda stanovení redukujících cukrů vyjádřených
jako invertní cukr
(Metoda podle Lanea a Eynona - modifikace s konstantním objemem)
1. Předmět a oblast použití
Metoda slouží ke stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako
invertní cukr
- v tekutém cukru,
- v tekutém cukru bílém,
- v tekutém invertním cukru,
- v tekutém bílém invertním cukru,
- v sirupu z invertního cukru,
- v sirupu z invertního cukru bílého.
2. Definice
Redukujícími cukry vyjádřenými jako invertní cukr se rozumí
obsah redukujících cukrů stanovený popsanou metodou.
3. Podstata metody
Roztokem zkušebního vzorku se titruje za bodu varu určité
množství Fehlingova roztoku s použitím methylenové modři jako
indikátoru.
4. Reakční činidla
4.1. Fehlingův roztok:
4.1.1. Roztok A:
69,3 g pentahydrátu síranu měďnatého se rozpustí ve vodě
a doplní se na 1 000 ml.
4.1.2. Roztok B:
346,0 g tetrahydrátu vinanu sodnodraselného a 100
g hydroxidu sodného se rozpustí ve vodě a doplní na 1 000
ml. Čirý roztok se oddělí dekantací od usazeniny, která se
může někdy vytvořit.
Poznámka:
Tyto dva roztoky je třeba skladovat v hnědých nebo jantarově žlutě
zbarvených lahvích.
4.2. Roztok hydroxidu sodného, 1 mol/l.
4.3. Standardní roztok invertního cukru: 23,750 g čisté sacharosy
se rozpustí v cca 120 ml vody v 250 ml odměrné baňce, přidá
se 9 ml kyseliny chlorovodíkové (hustota 1,16 g/ml) a nechá
se stát při laboratorní teplotě po dobu 8 dní. Roztok se
doplní do 250 ml a ukončení hydrolýzy se zkontroluje
polarimetrem nebo sacharometrem s délkou trubice 200 mm.
Odečtená hodnota se má rovnat (11,80 +/- 0,05) st. S (viz
poznámka 8). 200 ml tohoto roztoku se odpipetuje do 2000 ml
odměrné baňky, zředí se vodou a za stálého protřepávání (aby
nedošlo k nadměrné místní alkalizaci roztoku) se přidá 71,4
ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 1 mol/l (4.2.), ve
kterém jsou rozpuštěny 4 g kyseliny benzoové. Baňka se doplní
do 2000 ml, aby výsledný roztok obsahoval 1 g invertního
cukru ve 100 ml. Hodnota pH roztoku má být přibližně rovna 3.
Tento stabilní zásobní roztok by se měl ředit až těsně před
použitím.
Při přípravě roztoku invertního cukru o koncentraci 0,25
g/100 ml se 250 ml odměrná baňka naplní po rysku zásobním
roztokem o koncentraci 1 g/100 ml při 20 st. C. Obsah se
kvantitativně převede do 1000 ml odměrné baňky a doplní se
vodou po rysku při 20 st. C.
4.4. Roztok methylenové modři, 1 g/100 ml.
5. Přístroje a pomůcky
5.1. Varné baňky s úzkým hrdlem o objemu 500 ml.
5.2. Byreta o objemu 50 ml, dělená po 0,05 ml, s postranním
kohoutem.
5.3. Pipety s ryskami na 20, 25 a 50 ml.
5.4. Odměrné baňky o objemu 250, 1 000 a 2 000 ml.
5.5. Zařízení k ohřevu, vhodné pro udržování varu za podmínek
uvedených v bodě 6.1. a umožňující sledovat barevnou změnu
v bodě ekvivalence, aniž se varná baňka (5.1.) musí
přemísťovat.
5.6. Stopky ukazující s přesností nejméně na 1 s.
6. Postup
6.1. Stanovení titru Fehlingova roztoku
6.1.1. Do čisté a suché kádinky se odpipetuje 50 ml roztoku
B (4.1.2.), poté 50 ml roztoku A (4.1.1.) a dobře se
promíchá.
6.1.2. Byreta se propláchne a naplní 0,25 % (0,25 g/100 ml)
standardním roztokem invertního cukru (4.3.).
6.1.3. Do 500 ml varné baňky (5.1.) se odpipetuje alikvotní podíl
20 ml směsného roztoku A a B (6.1.1.) a přilije se 15 ml
vody. Z byrety se do baňky odměří 39 ml roztoku invertního
cukru, přidá se několik varných kamínků a obsah se jemným
krouživým pohybem promíchá.
6.1.4. Obsah baňky se zahřeje k varu a nechá se vařit po dobu
přesně 2 min. Během dalšího postupu se baňka nesmí sejmout
ze zdroje tepla a přerušit var.
Na konci dvouminutového varu se přidají tři nebo čtyři
kapky roztoku methylenové modři (4.4.). Barva roztoku musí
být výrazně modrá.
6.1.5. Pokračuje se v přidávání standardního roztoku invertního
cukru z byrety, zpočátku po 0,2 ml, pak po 0,1 ml a nakonec
po kapkách, až se dosáhne bodu ekvivalence. Ten je
indikován vymizením modrého zbarvení přítomné methylenové
modři. Barva roztoku je načervenalá následkem přítomnosti
suspenze oxidu měďného.
6.1.6. Bodu ekvivalence při titraci by mělo být dosaženo do tří
minut od začátku varu roztoku. Konečná spotřeba V0 se musí
pohybovat v rozmezí 39,0 až 41,0 ml. Je-li hodnota V0 mimo
hranice toto rozmezí, upraví se koncentrace mědi ve
Fehlingově roztoku A (4.1.1.) a stanovení titru se opakuje.
6.2. Příprava roztoku vzorku
Koncentrace roztoku zkušebního vzorku se má pohybovat
v rozmezí 250 až 400 mg invertního cukru ve 100 ml.
6.3. Orientační zkouška
6.3.1. Je nutné provést orientační zkoušku ke zjištění potřebného
přídavku vody k 20 ml směsného roztoku A a B, který
zajistí, že konečný objem po titraci bude činit 75 ml.
Postupuje se shodně s návodem v bodě 6.1.4., pouze místo
standardního roztoku invertního cukru se použije roztok
vzorku, tj. do baňky se byretou odměří 25 ml roztoku
vzorku, přidá se 15 ml vody, nechá se 2 min povařit
a roztok se pak titruje až do dosažení bodu ekvivalence,
jak je popsáno v bodě 6.1.5.
6.3.2. Pokud po přídavku roztoku methylenové modři přetrvává
načervenalé zbarvení, je použitý roztok vzorku příliš
koncentrovaný. V tomto případě se zkouška přeruší a provede
se opakované stanovení s nižší koncentrací roztoku vzorku.
Je-li k dosažení načervenalého zbarvení zapotřebí více než
50 ml roztoku vzorku, musí se použít roztok vzorku s vyšší
koncentrací.
Množství vody, které se má přidat, se vypočítá odečtením
objemu směsného Fehlingova roztoku (20 ml) a objemu roztoku
vzorku od 75 ml.
6.4. Konečná zkouška roztoku vzorku
6.4.1. Do varné baňky se odpipetuje 20 ml směsného Fehlingova
roztoku a množství vody stanovené podle bodu 6.3.
6.4.2. Z byrety se odměří roztok vzorku v množství stanoveném
podle bodu 6.3., sníženém o 1 ml. Přidá se několik varných
kamínků, obsah baňky se krouživým pohybem promíchá, povaří
a titruje jako v předchozím stupni (6.3.). Bodu ekvivalence
při titraci musí být dosaženo během 1 min od přidání
roztoku methylenové modři. Spotřeba při konečné titraci se
rovná V1.
7. Vyjádření výsledků
7.1. Vzorec a postup výpočtu
Obsah redukujících cukrů ve vzorku vyjádřený jako invertní
cukr se vypočítá podle vzorce:
% redukujících cukrů (jako invertní cukr): V0x 25 x f ------------ C x V1kde: C - koncentrace roztoku zkušebního vzorku (g/100 ml), V0- spotřeba standardního roztoku invertního cukru (ml) při stanovení titru, V1- spotřeba roztoku zkušebního vzorku (ml) při přesné zkoušce (6.4.2.), f - korekční faktor zohledňující koncentraci sacharosy přítomné v roztoku zkušebního vzorku; hodnoty jsou uvedeny v níže uvedené tabulce: ---------------------------------- Sacharosa (g ve směsi) Korekční faktor f ---------------------------------- 0,0 1,000 0,5 0,982 1,0 0,971 1,5 0,962 2,0 0,954 2,5 0,946 3,0 0,939 3,5 0,932 4,0 0,926 4,5 0,920 5,0 0,915 5,5 0,910 6,0 0,904 6,5 0,898 7,0 0,893 7,5 0,888 8,0 0,883 8,5 0,878 9,0 0,874 9,5 0,869 10,0 0,864 ----------------------------------
Korekce pro jiná množství sacharosy v roztoku zkušebního vzorku se
mohou vypočítat z tabulkových hodnot interpolací.
Poznámka:
Přibližná koncentrace sacharosy se může stanovit odečtením
koncentrace rozpuštěných tuhých látek z invertního cukru (pro
tento výpočet je použitá hodnota f rovna 1,0) od koncentrace
veškerých rozpuštěných látek vyjádřených jako sacharosa
a stanovených na základě indexu lomu podle přílohy č. 15 k této
vyhlášce.
7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo
rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za
stejných podmínek nesmí být větší než 1,0 % jejich
aritmetického průměru.
8. Poznámka
Při převodu hodnoty ve st. S na polarimetrické úhlové stupně se
tato hodnota udaná v st. S dělí faktorem 2,889 (polarimetrická
trubice o délce 200 mm; sodíková výbojka jako zdroj světla;
přístroj umístěný v místnosti, ve které je možno udržovat
teplotu blízkou 20 st. C).