Odstavec předpisu 206/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Příl.1
Příloha 1
Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby
1. Technické pomůcky
a) vzorkovací zařízení (bodcové vzorkovadlo, tyčové dvouplášťové vzorkovadlo,
automatické vzorkovadlo),
b) dělidlo,
c) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,
d) váhy,
e) prošívací jehla, motouz,
f) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),
g) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení
vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,
h) plátěný sáček,
i) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při
vzorkování.
2. Metody odběru dílčích vzorků
2.1 Ruční odběr vzorků
(1) U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky
odebírají
a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být
tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do
středu obalu, pokud není obal přístupný z protilehlých stran, musí být
vzorkovadlo tak dlouhé, aby dosáhlo protější stěny obalu.
1. Pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm,
2. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla
přibližně 20 mm,
3. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla
přibližně 10 mm.
Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního
průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii
vyskytovat, délka otvoru je dvojnásobek až pětinásobek šířky otvoru.
Maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru
vzorkovaných semen.
b) z otevřených obalů a z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým
vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu nebo výšce
naskladněného osiva.
Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka 762 mm, minimální vnitřní průměr
25 mm, šířka otvorů ve vnějším plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek
maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou
v partii vyskytovat, délka otvorů je minimálně dvojnásobek šířky otvoru,
maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako
celé vzorkovadlo.
Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují
přihrádky, na několik (nejméně tři) samostatných komor.
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem
pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se
vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné
násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak,
aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý
obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
(2) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě
následujících rodů:
Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum,
Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia,
Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum.
Tato metoda je rovněž
nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím
vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, nebo semena s nízkou vlhkostí, a
zároveň pro osivové pásy a osivové rohože. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze
spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se
odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně.
Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně
sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.(3) Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou
podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.
(4) Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se
považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech
větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření
souhrnného vzorku. Při vzorkování partií osiva v podobě osivových pásů nebo
osivových rohoží se jako dílčí vzorky odebírají jednotlivé balíčky nebo části
pásů nebo rohoží.
2.2 Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.2.1 Použití automatického vzorkovadla
(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.
(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu
a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné
skříni,
c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo
sběrné nádoby,
d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od
vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani provádět výběr mezi jednotlivými
semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce
a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je
toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.
(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla
a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v
uzavíratelné skřínce,
b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce,
aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození
vzorkovaného osiva,
c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se
vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv
posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na
vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího
mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný
manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání
tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat
točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný
pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené
skříni,
3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném
větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva
z více nádob,
4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem
zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na
vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které
svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.
(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je
možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na
lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost
vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.2.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné
nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede
záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby
lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam
do knihy automatického vzorkovadla.
(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná
nádoba a vhodí lístek pro další partii.
(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými
úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.2.3 Postup práce vzorkovatele
(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní,
rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na
obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení,
které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové
vzorkování ručně.
3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho
typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním
počtu:
Tab. 1
----------------------- -------------------------------------------
Počet obalů v partii Počet dílčích vzorků
----------------------- -------------------------------------------
1 5 dílčích vzorků
2 - 4 3 dílčí vzorky z každého obalu
5 - 8 2 dílčí vzorky z každého obalu
9 - 15 1 dílčí vzorek z každého obalu
16 - 30 15 dílčích vzorků z partie osiva
31 - 59 20 dílčích vzorků z partie osiva
60 - 154 30 dílčích vzorků z partie osiva
155 - 400 vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů
401 - 566 dílčí vzorky z 80 obalů
567 a více vždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů
----------------------- -------------------------------------------
U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích
jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg
nebo 100 obalů o 1 kg. Osivové pásy a rohože a malé sáčky mohou být sloučeny
do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky
se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva) nebo
při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle hmotnosti partie
v tomto minimálním počtu:
Tab. 2
------------------------------- --------------------------------------
Hmotnost Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
do 500 kg nejméně 5 dílčích vzorků
501 až 3 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 300 kg,
nejméně však 5 dílčích vzorků
3 001 až 20 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 500 kg,
nejméně však 10 dílčích vzorků
20 001 a více kg jeden dílčí vzorek z každých 700 kg,
nejméně však 40 dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu
na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Vzorkování obalovaného
osiva probíhá podle tabulek 1 a 2.
4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do
neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru.
Vzorky se odebírají střídavě
a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají
dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá
místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou
hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž
se předepisuje hmotnost 250 g.
5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako
jednotné. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z
mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla
promícháván ručně.
(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat,
doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy
není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je
považován za laboratorní vzorek bez redukce.
(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost
dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající
velikost, a to jednou z následujících metod:
a) je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce
se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí
splňovat tyto požadavky:
Mechanické dělení
1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného
vzorku,
2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou
velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce
dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné
uvolňování některých složek),
4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s
a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší než
je
maximální velikost semen,
5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou +- 3%.
b) - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum,
Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro
získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu.
Metoda dělení rukou
c) - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení
zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími
než semena pšenice.
Metoda dělení lžičkou
d) - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u
poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo
rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně
polovina vzorku.
Modifikovaná metoda půlení
(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se
zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního
vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.
6. Odběr vzorků sadby brambor
(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu
Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí
buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá
vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u
které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají
z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou
sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při
odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá
do vzorku pro polní vegetační zkoušku.
b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné
sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví
tabulka 3.
Tab.3
----------------------------- -----------------------------------
Stupeň množení Počet hlíz pro posklizňovou zkoušku
----------------------------- -----------------------------------
SE1, SE2 Do 1 ha - 1 x 110 hlíz
1,1 - 2 ha - 2 x 110 hlíz
2,1 - 3 ha - 3 x 110 hlíz
atd.
E, C1, C2 Do 1 ha - 1 x 110 hlíz
1,1 - 2 ha - 2 x 110 hlíz
2,1 - 3 ha - 3 x 110 hlíz
atd.
----------------------------- -----------------------------------
c) Vzorkování sadby brambor z obalů
Tab.4
---------------------- ---------------- ----------------------------------
Uložení sadby Počet dílčích Způsob odběru dílčích vzorků
vzorků
---------------------- ---------------- ----------------------------------
pytle 10 z 10 náhodně vybraných obalů
střídavě z horní, střední a
spodní vrstvy, 3 pytle se musí
úplně vysypat.
ohradové palety a 5 z 5 náhodně vybraných obalů, a
velkoobjemové vaky to 2 z horní, 2 ze střední a
jeden ze spodní vrstvy obalu,
který je nutné vysypat.
volně ložená 10 z 10 rovnoměrně rozložených míst
střídavě z horní, střední a
spodní vrstvy.
---------------------- ---------------- ----------------------------------
(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi
(sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek
reprezentoval průměrný stav sadby,
b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech,
které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru
uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,
c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.
7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku
(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se
odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v
množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:
Tab. 5
------------------------------- --------------------------------------
Počet obalů v partii Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
1-10 dílčí vzorek z každého obalu
11-30 dílčí vzorky z každého třetího obalu,
nejméně však z 10 obalů
nad 31 dílčí vzorky z každého pátého obalu,
nejméně však z 10 obalů
------------------------------- --------------------------------------
(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby
vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se
považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.
(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to
podle hmotnosti partie.
Tab.6
------------------------------- ---------------------
Hmotnost partie Počet dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------
do 1 tuny 5 dílčích vzorků
nad 1 tunu 10 dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------
(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se
důkladně promíchají.
(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.
(6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož
hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části
I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma
úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní
vzorek.
(7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.
8. Odběr vzorků sazenic zeleniny
(1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou
zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich
zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.
(2) Velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic;
kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.
(3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se
celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle
velikosti partie.
(4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se
odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.
(5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle
jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební
stanici Ústavu.
(6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře
Ústavu.
9. Odběr vzorků pro zkoušku heterogenity
(1) Při zkouškách heterogenity se vychází z toho, že partii osiva je nutno
považovat za směs z hlediska kterékoliv zkoušené vlastnosti. Jde-li např. o
klíčivost, považuje se partie za směs klíčivých a neklíčivých semen. Obdobně je
tomu, jde-li o čistotu (směs čistých semen a nečistot) nebo o příměs jiných
druhů (jejich směs se základním druhem).
(2) Za homogenní celek se považuje taková partie osiva, v níž důkladným
promícháním jsou všechny složky rozptýleny náhodně a stejnoměrně do různých
částí partie.
9.1 Postup práce
Vzorky pro zkoušku heterogenity se odebírají ve zvláštních případech, kdy
vznikne pochybnost o homogenitě vzorkované partie.
(1) U osiva v pytlích se odebere nejméně tolik samostatných vzorků z
jednotlivých, náhodně zvolených pytlů, kolik je předepsáno v tabulce 8. Dílčí
vzorky z jednotlivých pytlů se odebírají z horní, střední a dolní části přímo do
sáčků, v nichž se odesílají k rozboru. Hmotnost každého takto odebraného vzorku
z jednoho pytle nemá být menší než polovina předepsané hmotnosti laboratorního
vzorku pro daný druh.
(2) U osiva baleného jinak než v pytlích se volí obdobný postup. Zásadně se
však odebírá vždy jen jeden vzorek z každého obalu, aby se ve vzorcích
neprojevila i heterogenita uvnitř jednoho obalu. K zaslaným vzorkům se přikládá
popis zvoleného postupu.
(3) Velikost zkušebních vzorků pro příslušné laboratorní zkoušky stanoví
tabulka 7. Před přípravou zkušebních vzorků se pro orientaci zváží 100 semen a
podle toho se upraví hmotnost zkušebních vzorků tak, aby každý z nich obsahoval
požadovaný přibližný počet semen.
Tab. 7
----------------------------- -----------------------------------
Vzorek je určen pro zkoušku Přibližný počet semen ve vzorku
----------------------------- -----------------------------------
klíčivosti v % z každého dílčího vzorku 100 semen
čistoty v % 1 000 semen nebo 2 000 semen
obsahu příměsí (počet kusů) 10 000 semen
----------------------------- -----------------------------------
9.2 Výpočet hodnoty heterogenity
(1) Při výpočtu hodnoty heterogenity se používá těchto symbolů:
H hodnota heterogenity,
Vs variabilita (proměnlivost) skutečná, zjištěná mezi vzorky ve vztahu ke
zkoušenému znaku,
Vt variabilita teoretická (očekávaná), vypočítaná ve vztahu ke zkoušenému
znaku,
N počet odebraných a zkoušených vzorků,
n počet semen v každém zkoušeném vzorku (např. 1 000 nebo 2 000 pro
čistotu, 100 pro klíčivost),
X hodnota zkoušené vlastnosti u každého dílčího vzorku (např. % čistoty,
počet semen jiných druhů apod.),
průměr všech hodnot X, tj. součet hodnot X dělený N.
Je-li N menší než 10, počítá se hodnota na dvě desetinná místa, v ostatních
případech na tři desetinná místa.
Je-li hodnota u komponentů čistoty nižší než 0,2% nebo vyšší než 1,0% a u
příměsí méně než 2 zjištěná semena, hodnota H se nevypočítává a neoznamuje.
(2) Hodnota H pro kteroukoliv osivovou hodnotu zjišťovanou v procentech se
vypočítá podle vzorce
Vs
H = --- - 1
Vt
Kde
N suma X2 - (suma X)2 X (100 - X)
Vs = ---------------------- Vt = --------------
(N (N-1) n
(3) Hodnota H pro osivové hodnoty, zjišťované počtem kusů,
Vs
H = --- - 1
Vt
Kde
N suma X2 - (suma X)2
Vs = ---------------------- Vt = = X
(N (N-1)
(4) Ve zprávě o výsledku zkoušky heterogenity se uvádí tyto údaje:
a) označení partie,
b) celková hmotnost a počet pytlů (obalů),
c) počet odebraných vzorků,
d) hodnoty zkoušené vlastnosti u každého vzorku, tj. všechny hodnoty
heterogenity H.
(5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami
H v Tab. 8 uvede
a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): „Výsledná hodnota
heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.“,
b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet
vzorků připouští tabulka 7: "Hodnota heterogenity (např. 0,67) není
průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná
hodnota H je ....“,
c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka
8.:“Hodnota heterogenity (např.2,62) je průkazná k prohlášení partie za
heterogenní. Přípustná hodnota je ....“,
d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota
(čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty
heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.
Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:
Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10
----------------------------------------
hodnoty X (%) hodnoty X2
80 6400
82 6724
84 7056
86 7396
88 7744
80 6400
78 6084
76 5776
74 5476
72 5184
X = 800 X2 = 64240
----------------------------------------
(suma X)2 = 640 000
Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
10 x 64240-640000
Vs = ------------------ = 26,66
10x9
Proměnlivost teoretická Vt:
80 x 20
Vt = ------- = 16
100
Heterogenita H:
26,66
H = ------ - 1 = 0,66
16
Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)
Tab. 8
----------------- -------------------------- ----------------------
Počet pytlů Počet odebraných vzorků Přípustná
v partii N (kritická) hodnota H
----------------- -------------------------- ----------------------
5 5 2,58
6 6 2,02
7 7 1,80
8 8 1,64
9 9 1,51
10 10 1,41
11-15 11 1,31
16-25 15 1,08
26-35 17 1,00
36-49 18 0,97
50 a více 20 0,90
----------------- -------------------------- ----------------------