Odstavec předpisu 20/2004 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Čl.I
Čl.I
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb.,
se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se za slova "bezpečnost vodních děl" vkládají slova "v
souladu s právem Evropských společenství1)".
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
"1) Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované
jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice
Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady
76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami
vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice
Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu
nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince
1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná
směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května
1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince
1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady
96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro
činnost Společenství v oblasti vodní politiky.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1), včetně odkazu na tuto poznámku pod
čarou, se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a).
2. V § 1 odst. 1 se na konci doplňuje věta "Účelem tohoto zákona je též
přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských
ekosystémů.".
3. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:
"(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních
vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými
vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových
vod a útvary podzemních vod.
(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém
prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.".
4. V § 2 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které znějí:
"(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku
lidské činnosti podstatně změněný charakter.
(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném
kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství
hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní
vody nebo její proudění či odběr.
(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány
nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.".
Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 9, 10 a 11.
5. V § 7 odst. 5 větě první se za slova "na nádržích určených" vkládají
slova "povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu
4 nebo podle předchozích předpisů" a ve větě třetí se slova "Ostatní povrchové vody"
nahrazují slovy "Povrchové vody".
6. V § 7 odst. 8 se za slova "jejich užívání vykonává" vkládají slova "Policie
České republiky a".
7. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova "méně než 5 dnů" nahrazují slovy "méně
než 14 dnů".
8. V § 8 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
"b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu
těchto vod (§ 21),".
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
9. V § 9 odst. 1 se na konci věty poslední před tečku vkládají slova "
, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak".
10. V § 10 odst. 1 se slova "a 3" nahrazují slovy "až 4".
11. V § 10 odst. 4 se na konci doplňuje věta "V případě mimořádné situace
může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení
o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.".
12. V § 11 odst. 1 se za větu první vkládá věta "To platí i pro jejich
uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu
práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto
uživatelem.", v dosavadní větě druhé se za slova "Nabyvatelé těchto pozemků a nebo
staveb" vkládají slova " , případně jejich uživatelé," a na konci se vkládají slova
" , případně vzniku práv k jejich užívání".
13. V § 11 odst. 2 se za slova "vodoprávnímu úřadu" vkládá čárka a slova
"správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla".
14. V § 12 se na konci písmene a) doplňují slova "například při změně stanoveného
minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální zůstatkové
hladiny podzemních vod (§ 37),".
15. V § 12 písm. f) se číslo "5" nahrazuje číslem "6".
16. V § 12 se tečka na konci písmene f) nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena g) a h), která včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) znějí:
"g) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle
zvláštního právního předpisu,8a) nebo
h) je-li to nezbytné ke splnění
1. akčního programu (§ 33 odst. 2),
2.
programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
3. programu
snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými
závadnými látkami (§ 38 odst. 5),
4. plánu pro zlepšování jakosti surové vody podle
zvláštního právního předpisu,8b) nebo
5. plánu oblasti povodí (§ 25 odst. 6).
8a) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8b) § 13 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb.".
17. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Technická kritéria a způsob zpracování odborných podkladů pro rozhodování
vodoprávního úřadu podle odstavce 1 písm. f) a h) stanoví Ministerstvo životního
prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.".
18. V § 14 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova "nebo vlastník
vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže".
19. V § 15 odst. 2 se na konci doplňuje věta "Ohlášení podléhá i obnova
vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií; v těchto případech činí lhůta
pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.".
20. V § 15 odst. 6 se na konci doplňuje věta "To neplatí v případech,
a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení
bystřin a strží,
b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze
zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.".
21. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní:
"§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou
obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do
kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní
úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení
vlády vydaném podle § 38 odst. 5.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť
nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených
výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li
průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny
do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném
k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení
až k místu výpusti z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně
podle ustanovení § 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a)
tím nejsou dotčena.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit
kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění
zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány.
Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních
vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou
účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce
4 podmínky provozu takového zařízení.
10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
22. V § 17 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
23. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Vodoprávní úřady jsou povinny z jimi vedené evidence rozhodnutí ukládat
vybrané údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního
systému veřejné správy a předávat je Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní
čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.".
24. V § 20 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 12a) a 13) znějí:
"(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují
v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a
stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru
nemovitostí.12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství
v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58
odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu
ochrany nemovitostí.13)
12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č.
89/1996 Sb.
13) § 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona
č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb.,
o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996
Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.".
25. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:
"§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží
k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v
oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových
vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje
zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich
ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu
silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c)
zřízení, vedení a aktualizace evidence
1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických
rajonů a vodních nádrží,
2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů
a umělých vodních útvarů,
3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu
vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
4.
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace
povrchových vod ve vodních nádržích,
5. oblastí povodí (§ 25),
6. chráněných oblastí
přirozené akumulace vod (§ 28),
7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8. zdrojů
povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá
jejich využití jako zdroje pitné vody,
9. citlivých oblastí (§ 32),
10. zranitelných
oblastí (§ 33),
11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12. povrchových
vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních
druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
13. vodních děl k vodohospodářským melioracím
pozemků (§ 56),
14. záplavových území (§ 66).
(3) Vymezení vodních útvarů, definice a hodnoty ukazatelů a hodnotící
systém stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých
vodních útvarů (§ 23a), postup vymezení programů pro zjišťování a hodnocení stavu
vod v každé oblasti povodí (§ 25 odst. 2), jejich obsah a způsob sestavení, použité
metody a četnosti sledování a další náležitosti jejich uplatňování podle požadavků
zvláštního právního předpisu Evropských společenství,13a) stanoví Ministerstvo životního
prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování
informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty,
které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě
Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci
povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny
svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat
pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od
toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů,
popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s
uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních
předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným
odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou
u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních
předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou dotčena.
(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání
bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň
bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s
povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a
zdrojů přírodních minerálních vod.
(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných
subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst.
1 a 2.
13a) Čl. 8 a příloha V. Směrnice 2000/60/ES.".
26. V § 22 odstavce 3, 4 a 5 znějí:
"(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy
podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních
nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních
vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) oblastí povodí,
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u
kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné
správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých
vodních útvarů,
b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů
a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d) ochranných pásem vodních zdrojů,
e) citlivých oblastí,
f) zranitelných oblastí,
g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h) záplavových území.
(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují
při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15)
Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26,
§ 54 a § 108 odst. 2 písm. v).".
27. § 23 zní:
"§ 23
(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou
zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí
povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně
harmonizovat veřejné zájmy
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami
pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou
vodou.
(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně
příslušných programů opatření, jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro
územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.".
28. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 15a) zní:
"§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí15a) (dále jen
"cíle ochrany vod") jsou
a) pro povrchové vody
1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto
vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení
jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3. zajištění ochrany,
zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich
dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4. snížení jejich znečištění
nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků
zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod,
b) pro podzemní vody
1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných,
zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu
všech útvarů těchto vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů
těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním,
s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a
trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných
závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení
znečištění těchto vod,
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32
odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích
podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene
a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto
vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě
2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany
vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí (§ 25)
určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt uvedených v
odstavci 2 nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí
být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo
plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod.
(5) Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li
včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných
nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu
vybraných vodních útvarů.
(6) Lhůty prodloužené v souladu s odstavcem 5 nesmí přesáhnout délku
2 období pro aktualizaci plánů oblastí povodí (§ 25 odst. 6).
(7) Méně přísné požadavky podle odstavce 4 nemohou být stanoveny u cílů
ochrany vod uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 4, odstavci 1 písm. b) bodech
1 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky
stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické
neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného
zájmu.
(8) Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí (§ 25) uvádějí
spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto
cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí (§ 25 odst. 6).
15a) Čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.".
29. § 24 včetně nadpisu zní:
"§ 24
Plán hlavních povodí České republiky
(1) Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument plánování
v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními
vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
které vycházejí z cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání
těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních
poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky
zahrnuje rámcové programy opatření k prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné
pro pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování.
Plán hlavních povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními smlouvami,
kterými je Česká republika vázána.
(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství
ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními
úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí
Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje
(úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními
částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán hlavních povodí České
republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních
předpisů16) a je již v návrhu publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti,
včetně uživatelů vody.
(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování
a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství
ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné části
Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením.
(5) Plán hlavních povodí České republiky se přezkoumává, včetně rámcových
programů opatření, a aktualizuje se nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního
schválení.".
30. § 25 včetně nadpisu zní:
"§ 25
Plány oblastí povodí
(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí
na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních povodí České
republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání
těchto vod v daném území, včetně programů opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních
cílů.
(2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí17) podle své působnosti
ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními
úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast
povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí
Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje.
Plány oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které představují
a) přípravné
práce, které musí obsahovat
1. časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti
povodí, který se musí publikovat a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám,
a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,
2.
analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení
dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomickou analýzu
užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů
nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí, včetně určení silně ovlivněných vodních
útvarů a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, a to nejméně 2 roky před začátkem období,
kterého se bude plán oblasti povodí týkat,
b) návrh plánu oblasti povodí, který musí
být zpracován, publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám
nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,
c)
konečný návrh plánu oblasti povodí.
Zpracování každé etapy plánů oblastí povodí se
konzultuje s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými k jednotlivým
hlavním povodím České republiky, se správními úřady pro územní plánování a Českou
inspekcí životního prostředí. Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na
životní prostředí podle zvláštních právních předpisů.16)(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou jednotlivé oblasti povodí
podle odstavce 2, vymezené povodími a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony,
a vztah jednotlivých oblastí povodí k správním obvodům krajů a správním obvodům obcí
s rozšířenou působností, k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem
povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje.
(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob zpracování
plánu, podrobnosti jeho etap, postup při jeho projednávání a způsob zveřejnění stanoví
vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
a Ministerstvem vnitra.
(5) Etapy zpracování plánu oblasti povodí uvedené v odstavci 2 písm.
a) a b) schvaluje po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů (§ 108)
a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své územní působnosti krajský
úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
Závazné části plánu oblasti povodí pro správní obvod kraje vydá rada kraje nařízením.
(6) Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6
let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.".
31. § 26 včetně nadpisu zní:
"§ 26
Programy opatření
(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených
v Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí. Programy opatření
stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření přijatá
k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení
Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí.
(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní
opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních
a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších
cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství
vydanou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
(3) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný
vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
a) vyšetřeny
příčiny možného nesplnění,
b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami,
na něž se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,
c) přešetřeny a upraveny programy
pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) přijata dodatečná
opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot
vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
V případech,
kdy jsou tyto příčiny dány okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou
výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména v případě extrémních povodní
a období déletrvajícího sucha, není nutno dodatečná opatření provádět při přiměřeném
použití § 23a odst. 4 až 8.(4) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění
pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek
se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí
jako celku.
(5) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění
programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v
oblastech povodí.".
32. V § 30 odst. 3 písm. a) se za slova "pitnou vodou" vkládá slovo "minimálně".
33. V § 33 odstavec 2 zní:
"(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních
opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí
podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání
se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního
programu.".
34. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování
vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení
znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví
vláda nařízením.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
35. V § 34 odst. 3 se za slova "ve zvláštním právním předpise,21)" vkládají
slova "nebo v nařízení vlády podle odstavce 2," a za slova "orgány ochrany" se vkládá
slovo "veřejného".
36. V § 35 odstavec 1 zní:
"(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody
lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob
zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto
vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.".
37. V § 35 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
38. § 38 včetně nadpisu zní:
"§ 38
Odpadní vody
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských,
zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud
mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich
odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody
jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro
vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními
vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody
užité na plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení
teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní
minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.
(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je
povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení
k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet
k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo
vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s
rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění
a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému
správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím
stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost
předkládání výsledků těchto měření.
(4) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění
odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné
látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout,
lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci
na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.
(5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví
vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je
vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného
znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních
vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví
vláda nařízením. K omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami
a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3) může vláda přijmout na návrh
Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými
závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu
povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování
emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních
vod.
(7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad stanovit
přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější než hodnoty stanovené
vládou nařízením podle odstavce 5, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné
hodnoty. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených
vládou podle § 31 a 35.
(8) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových
staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob
nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(9) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve
výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních
vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke
zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní,
popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při
současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových
vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních
vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle §
31.".
39. V § 39 odst. 4 písmeno c) zní:
"c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou
za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet
těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť
nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně
provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti
úniku závadných látek do podzemních vod,".
40. V § 39 odst. 6 se za slova "s nimiž se nakládá," vkládají slova "o
jejich množství," a za slovy "podzemním vodám" se slovo "prostředí" zrušuje.
41. V § 39 odst. 7 se na konci písmene e) slovo "nebo" zrušuje a na konci
písmene f) se tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje písmeno g), které zní:
"g) v rámci schválených sanačních technologií.".
42. V § 39 odst. 9 se slova "ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly
ohrozit jakost" nahrazují slovy "kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti".
43. V § 42 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou "K tomuto účelu zřizuje
kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.".
44. § 48 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29) zní:
"§ 48
Správci vodních toků
(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené
podle zvláštního zákona17) (dále jen "správci povodí"); pro účely tohoto zákona se
považují za správce vodních toků.
(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny
vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické
osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž
činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství. O určení správcem drobného
vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v
případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu.
(3) Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků
Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků
Správy národních parků;30) pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy
národních parků považují za správce vodních toků.
(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného
vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní
tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí
i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného
vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného
vodního toku.
(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání
rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků.
Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo
zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.
(7) Na určení nebo zrušení správce drobného vodního toku se nevztahuje
správní řád.
29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.".
45. V § 54 odst. 4 se za slova "vodoprávním úřadům" vkládají slova "a jiným
správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska
dalších zájmů sledovaných zákonem," a na konci se doplňuje věta "Dále poskytují stanoviska
správců povodí pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až
c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až
c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), pro udělení souhlasu (§
17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést,
změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými
zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál,
popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.".
46. V § 55 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby
k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,".
47. § 57 včetně nadpisu zní:
"§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než
vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto
vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši
a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního
díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v
tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy
povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle §
8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny
ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.".
48. V § 61 odstavec 9 zní:
"(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.
kategorie a zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z
hlediska technickobezpečnostního dohledu mohou jen odborně způsobilé osoby pověřené
k tomu Ministerstvem zemědělství. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo
II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama.".
49. V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity
(§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání
třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom
případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž
situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové
aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné
úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného
územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň,
rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
50. V § 66 odstavec 2 zní:
"(2) V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě
podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí
vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle
nebezpečnosti povodňových průtoků.".
51. V § 67 odst. 1 se na konci doplňují slova " , zřizování konstrukcí
chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených
podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky,
že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové
průtoky".
52. V § 68 odst. 1 se slova "na podkladě plánu oblasti povodí" zrušují.
53. V § 71 odst. 2 písm. a) se slovo "uceleného" zrušuje.
54. V § 71 odst. 3 písm. c) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovy
"správních obvodů krajů".
55. V § 71 odstavec 4 zní:
"(4) Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území
nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu
a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu
této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k
návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad.".
56. V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům
pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob
jejich užívání.".
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
57. V § 75 odst. 3 se slovo "uceleném" nahrazuje slovy "v celém".
58. V § 77 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova "a v hlavním městě
Praze orgány městských částí".
59. V § 77 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova "a v hlavním městě
Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy".
60. V § 77 odst. 3 písm. c) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovem
"krajů".
61. V § 77 odst. 7 se za slova "může požádat" vkládají slova "povodňový
orgán vyššího stupně".
62. V § 77 odst. 8 se slova "Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení
povodňové ochrany," nahrazují slovy "Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany
před povodněmi,".
63. V § 79 odst. 1 se slova "uceleného povodí" nahrazují slovem "kraje".
64. V § 79 odst. 2 písm. k) se slova "uceleného povodí" nahrazují slovem
"kraje".
65. § 80 včetně nadpisu zní:
"§ 80
Povodňové orgány krajů
(1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou.
Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského
úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou
způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový
orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení
úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových
plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem správního
obvodu kraje,
b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71
odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
d) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních
řádů z hlediska povodňové ochrany,
e) organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí
s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,
f) účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o
nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český
hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi
podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány
obcí s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
i) řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi
na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto
vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými
povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými
správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto
mimořádnou manipulací ovlivněny,
j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních
dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které
jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,
k) zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy
rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
l) vedou záznamy v povodňové knize,
m) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci
se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací
příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.".
66. V § 81 odst. 1 písm. d) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovy
"správních obvodů krajů".
67. V § 81 odstavec 3 zní:
"(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě
potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující
rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí
činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a
příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného
manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25
odst. 2,
c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
d) vede záznamy v povodňové knize.".
68. V § 82 písmeno b) zní:
"b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů
a povodňového plánu České republiky,".
69. V § 82 písm. h) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovem "krajů".
70. V § 82 písm. i) se slovo "uceleném" zrušuje.
71. V § 82 písm. j) se slovo "ucelené" zrušuje a slova "povodňovému orgánu
uceleného povodí" se nahrazují slovy "povodňovým orgánům krajů".
72. V § 82 písm. k) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovem "krajů".
73. V § 83 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:
"m) odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují
kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil koryta vodního
toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy;34a) zahájení těchto
činností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu
ochrany přírody.
34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
§ 12 odst. 2 zákona
č. 114/1992 Sb.
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.".
74. V § 84 odst. 1 písm. a) se slova "ucelených povodí" nahrazují slovem
"krajů".
75. V § 84 odst. 1 písm. g) se slova "uceleného povodí" nahrazují slovem
"kraje".
76. V § 85 odst. 1 písm. a) se na konci vkládají slova "mají-li takovou
povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71
odst. 5,".
77. V § 86 odst. 1 se slovo "plánů" nahrazuje slovem "Plánu".
78. V § 86 odst. 2 se slova "v regionu ucelených povodí" nahrazují slovy
"ve správním obvodu kraje".
79. V § 87 písm. c) se slova "povodňovými komisemi ucelených povodí" nahrazují
slovy "povodňovou komisí kraje".
80. V § 87 písm. d) se slovo "ústřední" nahrazuje slovem "Ústřední".
81. § 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 36a) a 36b) zní:
"§ 88
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1
písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených
tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu
odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami
podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj
výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo
a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele
tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní
rok a jeho sazby v Kč/m
3
jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního
zdroje menší nebo rovný 6 000 m
3
za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3
v
každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné
energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování
jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před
znečištěním.(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech
území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.
(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají finanční úřady místně příslušné
podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou
inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího
správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok
je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační
údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti
rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod
v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich
použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující
kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného
roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci
s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel
vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m
3
.(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení
a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši
čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a
finančnímu úřadu místně příslušnému36b) sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince
běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.
(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné
čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000
Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000
Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního
měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit
nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha
vyměřena.
(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního
nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného
ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající
se téhož kalendářního roku.
(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního
prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti
rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném
množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých
povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši
poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne
vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor
poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou.
(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením
příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní
rok v m
3
.(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání
a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku
za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem,
který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo bydliště
odběratele do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že
poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.
(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek,
uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne
nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší
než vyměřený poplatek, vrátí příslušný finanční úřad odběrateli přeplatek bez žádosti
do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení České
inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.
(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní
moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu
fondu životního prostředí.
(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu
kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního
fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být
použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení
a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.
36b) § 6 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
ve znění zákona č. 320/2002 Sb.".
82. V § 89 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení
nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně
nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků
stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a
obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci
životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru
za toto období.".
83. V § 90 se slova v nadpisu "Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních
vod" nahrazují slovy "Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových".
84. V § 90 odst. 2 se číslo "30 000" nahrazuje číslem "100 000" a věta
druhá se zrušuje.
85. V § 90 odst. 4 větě první se za slova "celkového množství" vkládá slovo
"vypouštěného" a za větu první se vkládají nová druhá a třetí věta, které znějí:
"V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného
množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o
50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li
u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti
předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí.".
86. V § 91 odst. 2 se slova "vodoprávní úřad příslušný podle místa vypouštění"
nahrazují slovy "Česká inspekce životního prostředí".
87. V § 92 odst. 3 se za slova "měřících skupin" vkládají slova "a osobám
provádějícím svou činnost v souladu s § 126b".
88. V § 92 odst. 4 se slova "vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování"
nahrazují slovy "České inspekce životního prostředí".
89. V § 93 odst. 1 se slova "vodoprávnímu úřadu" nahrazují slovy "České
inspekci životního prostředí" a věta poslední se zrušuje.
90. V § 93 odst. 2 větě první se slova "Vodoprávní úřad" nahrazují slovy
"Česká inspekce životního prostředí", slova "a České inspekci životního prostředí"
se zrušují a ve větě druhé se slova "vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí".
91. V § 93 odst. 4 se slova "vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí" a na konci odstavce se doplňuje věta "Obdobně postupuje, zjistí-li,
že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.".
92. V § 93 odst. 5 se slova "vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí".
93. V § 94 odst. 1 se slova "vodoprávnímu úřadu" nahrazují slovy "České
inspekci životního prostředí".
94. V § 94 odst. 2 se slova "Vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí" a slova "vodoprávního úřadu" nahrazují slovy "České inspekce
životního prostředí".
95. V § 96 odstavec 1 zní:
"(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce
na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného zařízení investičního
charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných
odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby
vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod
vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,38) avšak po uplynutí
výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem
(§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do
jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o
převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení
odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce
zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen "odklad"). Rozhodnutí o odkladu
placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému
finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.".
96. V § 96 odst. 2 se slova "Vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí".
97. V § 96 odst. 3 ve větě první a druhé se slova "vodoprávnímu úřadu"
nahrazují slovy "České inspekci životního prostředí".
98. V § 96 odst. 5 se slova "vodoprávního úřadu" nahrazují slovy "České
inspekce životního prostředí".
99. V § 96 odst. 8 se slova "vodoprávního úřadu" nahrazují slovy "České
inspekce životního prostředí".
100. V § 97 odst. 1 se slova "vodoprávního úřadu" nahrazují slovy "České
inspekce životního prostředí" a slova "vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí".
101. V § 97 odst. 2 se slova "vodoprávní úřad" nahrazují slovy "Česká inspekce
životního prostředí".
102. V § 99 odst. 1 se slova "vodoprávním úřadem" nahrazují slovy "Českou
inspekcí životního prostředí" a slova "zákona o správě daní a poplatků37)" se nahrazují
slovy "právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků".
103. V § 100 odst. 2 se za slova "rodinných domů" vkládají slova "nebo
staveb pro individuální rekreaci".
104. V § 100 odst. 3 písm. c) se slova "ze sanačních vrtů." nahrazují slovy
"použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],".
105. V § 100 odst. 3 se za písmeno c) doplňuje písmeno d), které zní:
"d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod
podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].".
106. V § 100 odstavec 7 zní:
"(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při vybírání
a vymáhání podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.".
107. V § 101 odst. 3 se na konci písmene c) nahrazuje čárka středníkem
a doplňují se slova "tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci
vodního toku na tuto činnost vzniknou,".
108. V § 101 odstavec 4 zní:
"(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství
povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m
3
za kalendářní rok nebo je menší nebo
rovno 500 m3
v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových
vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro
chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující
čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných
jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených
ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu
sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za
povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami
pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených
průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.".109. V § 102 odst. 1 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno o), které zní:
"o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních
vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování.".
110. V § 102 odst. 2 se za slova "správcům povodí," vkládají slova "České
inspekci životního prostředí,".
111. V § 103 se za slova "podle § 88," vkládá číslo "89,".
112. V § 103 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z
prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.".
113. V § 107 písmeno d) zní:
"d) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při
pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění
spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí
povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní
nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany
životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a
popřípadě dalších orgánů,".
114. V § 107 se na konci písmene f) doplňují slova " , která povoluje".
115. V § 107 písmeno h) zní:
"h) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových
nebo podzemních,".
116. V § 107 písm. k) se slova "se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými
látkami" nahrazují slovy "s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek"
a slova "s výjimkou případů mimo případy pod písm. j)" se zrušují.
117. V § 107 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena l) až t).
118. V § 107 písm. r) se slova "vyjadřovat se" nahrazují slovy "vydávat
vyjádření podle § 18".
119. V § 107 písmeno t) zní:
"t) povolovat vodní díla umožňující nakládání s vodami podle písmen j)
až m),".
120. V § 107 se doplňují písmena u) až x), která znějí:
"u) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též
o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech
vodních zdrojů s nimi souvisejících,
v) schvalovat manipulační, popřípadě provozní řády vodních děl, která povoluje,
w) stanovovat způsob a podmínky s vypouštěním důlních vod do vod povrchových
nebo podzemních,
x) stanovovat území určená k rozlivům povodní.".
121. V § 112 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
"g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních
vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,".
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
122. V § 114 odst. 1 písm. b) se za slovo "dozoru" vkládají slova "a odebírat
potřebné vzorky".
123. V § 115 odst. 17 se za slova "Manipulační řády" vkládají slova " ,
popřípadě provozní řády".
124. V § 115 se doplňuje odstavec 18, který zní:
"(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika
vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu
leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat
rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené
v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad
vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných
pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu
leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí. Místně příslušným vodoprávním
úřadem pro stanovení území určených k rozlivům povodní (§ 68) je vodoprávní úřad,
v jehož správním obvodu leží rozhodující část území určeného k rozlivům povodní nebo
rozhodující stavby na ochranu před povodněmi s tímto územím související. V pochybnostech
o tom, který vodoprávní úřad je příslušný k vydání povolení, jiného rozhodnutí nebo
vyjádření, rozhodne nejbližší společně nadřízený vodoprávní úřad.".
125. V § 116 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
126. V § 116 odst. 1 písmeno d) zní:
"d) poruší další povinnosti tím, že
1. neprovede, při nakládání s povrchovými
a podzemními vodami k výrobním účelům, účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání
vodních zdrojů zohledňující nejlepší dostupné technologie (§ 5 odst. 2),
2. nevybaví
plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo je řádně neprovozuje
nebo nezabrání únikům odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových
(§ 7 odst. 2),
3. nezabezpečuje povinnosti provozovatele přístavu nebo speciální lodi
určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (§ 7 odst. 3),
4. nakládá s povrchovými
nebo podzemními vodami bez povolení vodoprávního úřadu v případech, kdy je takového
povolení třeba podle ustanovení § 8, nejde-li o nedovolený odběr vody podle § 117,
5.
přečerpává odpadní vody nebo závadné látky z plavidel nebo zásobuje plavidla pohonnými
nebo provozními hmotami mimo přístavy, pokud jejich objem je v jednotlivých případech
větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď (§ 7 odst.
4),
6. neměří množství a jakost povrchových nebo podzemních vod, s nimiž oprávněný
nakládá (§ 10 odst. 1 a 2),
7. neoznámí přechod nebo převod práva nakládat s povrchovými
nebo podzemními vodami spolu s pozemkem nebo stavbou jako její nabyvatel ve stanovené
lhůtě (§ 11 odst. 1),
8. provádí činnost, k níž je třeba povolení podle ustanovení
§ 14, bez povolení vodoprávního úřadu (§ 14 odst. 1),
9. provede stavbu, zařízení
nebo činnost bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1),
10. nepředloží podklady
potřebné pro zápis vodního díla, jehož je vlastníkem, do katastru nemovitostí ve
stanovené lhůtě,
11. nesdělí informace vyžádané správcem povodí nebo pověřeným odborným
subjektem o svém nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo mu neumožní
si je u něho zjišťovat (§ 21 odst. 5),
12. neoznámí údaje potřebné pro vodní bilanci
ve stanoveném termínu a stanoveným způsobem (§ 22 odst. 2),
13. nezajišťuje jako vlastník,
aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů nebo odnosu půdy erozní činností
vody (§ 27),
14. provádí v zakázaném rozsahu činnosti uvedené v ustanovení § 28 odst.
2 bez povolení výjimky Ministerstvem životního prostředí v chráněné oblasti přirozené
akumulace vod (§ 28 odst. 2 a 3),
15. neoznámí zjištěný výskyt podzemní vody v neobvyklém
množství na svém pozemku nebo zjištěný výskyt podzemních vod s napjatou hladinou
na svém pozemku (§ 29 odst. 3),
16. vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních,
geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku
nebo vodní nádrže bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 35 odst. 4),
17. neučiní při
zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo
podzemních vod nebo neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1),
18. neučiní přiměřená
opatření při zacházení se závadnými látkami, aby nevnikly do kanalizace, která netvoří
součást technologického vybavení výrobního zařízení (§ 39 odst. 4),
19. nezpracuje
havarijní plán pro případ havárie [§ 39 odst. 2 písm. a)],
20. nevede nebo neuchovává
záznamy o provedených opatřeních při zacházení se závadnými látkami [§ 39 odst. 2
písm. b)],
21. neumístí zařízení, v němž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají
nebo dopravují závadné látky způsobem podle § 39 odst. 4 písm. a),
22. nekontroluje
nebo neopraví sklady, skládky, těsnost potrubí, nádrží určených pro skladování závadných
látek a prostředků pro jejich dopravu ve lhůtách stanovených v ustanovení § 39 odst.
4 písm. c),
23. nevybuduje nebo neprovozuje kontrolní systém pro zjišťování úniku
závadných látek [§ 39 odst. 4 písm. d)],
24. nezajistí nově budovanou stavbu proti
úniku závadných látek při hašení požáru [§ 39 odst. 4 písm. e)],
25. nevede záznamy
o typech zvlášť nebezpečných látek, které zpracovává nebo s nimiž nakládá, nebo záznamy
o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek nebo o jejich vlastnostech (§
39 odst. 6),
26. neposkytne na vyžádání informace vodoprávnímu úřadu nebo Hasičskému
záchrannému sboru České republiky, které je povinna zaznamenávat (§ 39 odst. 6),
27.
myje motorové vozidlo nebo provozní mechanismus ve vodním toku nebo na místě, kde
by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (§ 39 odst. 9),
28.
neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie, kterou
způsobila (§ 41 odst. 1),
29. neřídí se při odstraňování havárie, kterou způsobila,
schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu, popřípadě České inspekce
životního prostředí (§ 41 odst. 1),
30. neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila
nebo způsobila (§ 41 odst. 2),
31. nevyhoví výzvě při provádění opatření k odstranění
příčin nebo následků havárie jí způsobené (§ 41 odst. 5),
32. neposkytne vyžádané
údaje o havárii, jejíhož zneškodňování se zúčastnila (§ 41 odst. 6),
33. neuvede pozemek
nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího
stavu, pokud se s jejím vlastníkem nedohodla jinak (§ 42 odst. 7),
34. zasáhne do
koryta vodního toku neoprávněně tím, že změní směr nebo podélný sklon nebo příčný
profil koryta vodního toku nebo poškodí břeh koryta vodního toku nebo z něj těží
říční materiál nebo uloží do koryta vodního toku předměty, kterými by mohlo dojít
k ohrožení plynulosti odtoku povrchové vody, zdraví nebo bezpečnosti, popřípadě uloží
takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do povrchových vod (§ 46
odst. 1),
35. nesplní povinnost správce vodního toku nebo jeho úseku, jehož je správcem
nebo vykonává jeho správu (§ 47),
36. nesplní povinnost vlastníka pozemku, na němž
se nachází koryto vodního toku (§ 50),
37. nesplní povinnost vlastníka pozemku sousedícího
s korytem vodního toku (§ 51 odst. 1),
38. neodstraní předměty zachycené či ulpělé
na stavbě nebo zařízení v korytě vodního toku, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst.
1),
39. nedbá o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení v korytě
vodního toku, které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),
40.
neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod, k němuž došlo následkem
zanedbání péče o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení,
které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),
41. užívá pozemek,
jehož je vlastníkem, tak, že tím negativně ovlivní funkci stavby k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo její části [§ 56 odst. 4 písm. a)],
42. neohlásí vlastníkovi
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady
její funkce zjištěné na pozemku, jehož je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. b)],
43.
nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na pozemku, jehož
je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. a)],
44. nestrpí užití pozemku, jehož je vlastníkem,
k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků [§ 56 odst. 4 písm. d)],
45.
poškodí cizí vodní dílo nebo jeho funkci (§ 58 odst. 1),
46. vysází na ochranných
hrázích dřeviny (§ 58 odst. 2),
47. přejíždí vozidly ochrannou hráz (§ 58 odst. 2),
48.
poškodí vodočet, vodoměr, cejch, vodní značku, značku velkých vod nebo jiné zařízení
sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod [§ 58 odst. 2 písm. b)],
49.
nedodrží schválený manipulační, případně provozní řád vodního díla [§ 59 odst. 1
písm. a)],
50. nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh úpravy schváleného
manipulačního řádu vodního díla, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. a)],
51.
neudržuje vodní dílo, jehož je vlastníkem, ve stavu, aby nemohlo dojít k ohrožení
[§ 59 odst. 1 písm. b)],
52. neprovádí u vodního díla podléhajícího technickobezpečnostnímu
dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, technickobezpečnostní dohled [§ 59
odst. 1 písm. c)],
53. neřídí se pokyny správce příslušného vodního toku při manipulaci
na vodním díle, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. e)],
54. neodstraní předměty
a hmoty ulpělé na vodním díle, jehož je vlastníkem, nebo je odstraní nedovoleným
způsobem [§ 59 odst. 1 písm. f)],
55. neosadí na vodním díle, jehož je vlastníkem,
plavební znaky [§ 59 odst. 1 písm. h)],
56. neudržuje jako vlastník vodního díla,
sloužícího ke vzdouvání povrchové vody ve vodním toku, v řádném stavu dno a břehy
vodního toku, zejména neodstraňuje nánosy a překážky ve vodním toku [§ 59 odst. 1
písm. i)],
57. nevytvoří podmínky pro migraci vodních živočichů přes vodní dílo, jehož
je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. i)],
58. neodstraní náletové dřeviny z hráze sloužící
ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, jejímž je vlastníkem
[§ 59 odst. 1 písm. j)],
59. neumožní vstup na pozemek sousedící s vodním dílem (§
60 odst. 1),
60. neurčí fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled
na vodním díle, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, popřípadě neoznámí nebo neohlásí
stanovené údaje [§ 62 odst. 4 písm. a)],
61. nepřizve k prohlídce vodního díla, podléhajícího
technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, vodoprávní
úřad ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. b)],
62. nepodá zprávu o výsledku technickobezpečnostního
dohledu na vodním díle podléhajícím technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem
nebo stavebníkem, ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. c)],
63. znemožní vstup,
popřípadě vjezd na pozemek, popřípadě stavbu, jejichž je vlastníkem, osobám, které
řídí, koordinují nebo provádějí zabezpečovací a záchranné práce při ochraně před
povodněmi (§ 63 odst. 3),
64. neposkytne na příkaz povodňových orgánů osobní nebo
věcnou pomoc k ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),
65. neřídí se příkazem povodňového
orgánu při povodni (§ 63 odst. 3),
66. těží nerosty nebo zeminu způsobem zhoršujícím
odtok povrchových vod, popřípadě provádí terénní úpravy zhoršující odtok povrchových
vod ve vymezené aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. a)],
67. skladuje
odplavitelný materiál, látky nebo předměty ve vymezené aktivní zóně záplavového území
způsobem ohrožujícím plynulý odtok povrchových vod [§ 67 odst. 2 písm. b)],
68. zřídí
oplocení, živý plot nebo podobnou překážku v aktivní zóně záplavového území [§ 67
odst. 2 písm. c)],
69. zřídí tábor, kemp nebo jiné dočasné ubytovací zařízení v aktivní
zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. d)],
70. nezpracuje povodňový plán pro
pozemek nebo stavbu, jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území
nebo mohou zhoršit průběh povodně (§ 71 odst. 4 a 5),
71. neaktualizuje povodňový
plán územního celku (§ 71 odst. 6),
72. nepředloží věcnou a grafickou část povodňového
plánu územního celku nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým
plánem vyšší úrovně (§ 71 odst. 7),
73. nepředloží povodňový plán pozemku nebo stavby,
jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh
povodně, povodňovému orgánu obce, v jejímž územním obvodu se pozemek nebo stavba
nachází (§ 71 odst. 7),
74. neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje bezprostředně
ohrožené fyzické nebo právnické osoby (§ 73 odst. 3),
75. nezabezpečí přednostně komunikaci
zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby (§ 73 odst. 4),
76. neprovede
povodňové zabezpečovací práce na vodním toku, jehož je správcem, nebo na objektu,
jehož je vlastníkem, podle povodňového plánu (§ 75 odst. 3),
77. neprojedná provedení
zabezpečovacích prací na vodním díle zařazeném do I. nebo II. kategorie z hlediska
technickobezpečnostního dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, s osobou pověřenou
prováděním technicko-bezpečnostního dohledu, pokud nehrozilo nebezpečí z prodlení
(§ 75 odst. 3),
78. neplní povinnosti správce povodí nebo správce vodního toku (§
82 a 83),
79. neplní povinnosti vlastníka vodního díla (§ 84),
80. nezajistí, aby nebyly
zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně (§ 85),
81. nedbá o umístění nebo užívání
movitého majetku, jehož je vlastníkem, způsobem, který nebude bránit odtoku velkých
vod, popřípadě neznemožní odplavení tohoto majetku (§ 85 odst. 3),
82. nepředloží
poplatkové hlášení (§ 88 odst. 5 a § 93 odst. 1) nebo poplatkové přiznání (§ 88 odst.
10 a § 94 odst. 1),
83. nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních
vodách nebo neměří objem vypouštěných odpadních vod (§ 91 odst. 1),
84. nevede provozní
evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách
nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení po stanovenou dobu (§
91 odst. 1), nebo
85. neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících
skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů
nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky
k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění (§ 92 odst. 3).".
127. V § 116 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č.
20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000
000 Kč.".
128. V § 120 se slova "podle § 116 odst. 1 písm. d)" nahrazují slovy "stanovených
stavebními předpisy".
129. V § 121 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova "(§ 7 odst.
5)".
130. V § 121 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova "(§ 7 odst.
5)".
131. V § 122 odstavec 1 zní:
"(1) Za protiprávní jednání
a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 7, 11, 12, 15, 27, 42, 43, 44,
47, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65 nebo 75 se uloží pokuta ve výši od 1 000 Kč do 50
000 Kč,
b) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 10, 19, 20, 25, 26, 30, 32, 33,
36, 37, 38, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 57, 58, 70, 71, 72, 73, 77, 81, 84 nebo 85 se
uloží pokuta ve výši od 5 000 Kč do 200 000 Kč,
c) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 6, 8, 18, 22, 23, 24, 34, 35,
39, 49, 52, 78, 79, 80, 82 nebo 83 se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 500 000
Kč,
d) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 1, 2, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 16,
17, 21, 28, 29, 31, 39, 40, 45, 48, 51, 56, 66, 67, 68, 69, 74 nebo 76 se uloží pokuta
ve výši od 20 000 Kč do 1 000 000 Kč.".
132. V § 126 se doplňuje odstavec 6, který zní:
"(6) Vodoprávní úřady se účastní územního plánování jako dotčené orgány
státní správy a vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci projednávané podle
zvláštního právního předpisu.4) Tím není dotčeno ustanovení § 126 zvláštního právního
předpisu.4) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají
stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované kraji. Do působnosti krajských
úřadů patří vydávat stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované obcemi s
rozšířenou působností.".
133. Za § 126a se vkládá nový § 126b, který včetně poznámky pod čarou č.
45a) zní:
"§ 126b
(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních
vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod
(§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních
vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně45a) provádět rovněž osoby
usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že
a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,
b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1
a 2 podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto
osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností
uvedených v § 92 odst. 1 a 2.
45a) Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.".
134. V § 127 se odstavce 7 a 17 zrušují.
Dosavadní odstavce 8 až 16 se označují jako odstavce 7 až 15 a dosavadní
odstavce 18 a 19 se označují jako odstavce 16 a 17.
135. V příloze č. 1 pod nadpisem "Zvlášť nebezpečné látky" se na konci
textu doplňují slova "Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení
vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v
tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.".
136. V příloze č. 1 pod nadpisem "Zvlášť nebezpečné látky" se v bodě 7
vkládá za slova "minerální oleje a" slovo "persistentní".
137. V příloze č. 1 pod nadpisem "Zvlášť nebezpečné látky" se na konci
bodu 8 nahrazuje čárka tečkou a bod 9 se zrušuje.
138. V příloze č. 1 pod nadpisem "Nebezpečné látky" bod 5 zní:
"5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.".
139. V příloze č. 1 pod nadpisem "Nebezpečné látky" se v bodě 6 za slova
"minerální oleje a" vkládá slovo "nepersistentní".
140. V příloze č. 1 pod nadpisem "Nebezpečné látky" bod 9 zní:
"9. Kyanidy.".