Odstavec předpisu 102/2001 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)
§ 3
§ 3
Obecné požadavky na bezpečnost výrobku
(1) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných
podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti
nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a
ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují
z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:
a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí
návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu,
způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení
a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších
údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny
v českém jazyce,
b) vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem,
c) způsob předvádění výrobku,
d) rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku,
zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
(2) Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního
právního předpisu,5) který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví
požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při
jeho užívání spojena. Jestliže však takovýto právní předpis stanoví pouze některá
hlediska bezpečnosti, ostatní hlediska se posuzují podle tohoto zákona.
(3) V případě, že neexistuje zvláštní právní předpis,5) který by přejímal
právo Evropských společenství a který by stanovil požadavky na bezpečnost výrobku
nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena a tyto požadavky
nejsou upraveny právem Evropských společenství, za bezpečný se považuje výrobek,
který je ve shodě s právním předpisem členského státu Evropské unie, na jehož území
je uveden na trh, pokud tento předpis zaručuje minimálně ochranu rovnocennou s požadavky
podle odstavce 1.
(4) Pokud se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavce 2 nebo 3, posuzuje
se podle české technické normy, která přejímá příslušnou evropskou normu, na níž
zveřejnila Komise Evropských společenství (dále jen "Komise") odkaz v Úředním věstníku
Evropských společenství podle práva Evropských společenství6) a tento odkaz byl zveřejněn
ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.7)
(5) V případě, že se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavců 2 až
4, posuzuje se bezpečnost výrobku podle
a) české technické normy,7a) která přejímá jinou příslušnou evropskou
normu než uvedenou v odstavci 4,
b) národní technické normy členského státu Evropské unie, ve kterém je
výrobek uveden na trh,
c) doporučení Komise stanovující pokyny pro posuzování bezpečnosti výrobku,
d) pravidel správné praxe bezpečnosti výrobku uplatňovaných v příslušném
oboru,
e) stavu vědy a techniky,
f) rozumného očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti.
(6) Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnosti jiných
výrobků představujících nižší stupeň rizika není důvodem k tomu, aby byl výrobek
považován za nebezpečný.
(7) Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům
na bezpečný výrobek podle tohoto zákona.
5) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády
č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, nařízení vlády č.
21/2003
Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, nařízení
vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky,
ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky,
ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro,
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích
a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 26/2001 Sb., o kosmetických
prostředcích, ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb., zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných podpůrných
látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení
zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998
Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických
předmětů a o změně zákona č. 288/1999 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon
o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
6) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES.
7) § 4a odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7a) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.