Odstavec předpisu 40/1995 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
§ 2
§ 2
(1) Zakazuje se
a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej,
poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy,
b) reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního
předpisu5); za takovou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle
nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním
předpisem3a) ,3b),
c) šíření nevyžádané reklamy v listinné podobě, pokud adresáta obtěžuje;
za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi
za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby
vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena,
d) reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným
způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle
zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obec svým nařízením vydaným v přenesené
působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 5,
e) šíření anonymního oznámení týkajícího se voleb v době od vyhlášení
voleb do ukončení hlasování,
f) reklama na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle
zákona upravujícího hazardní hry.
(2) Srovnávací reklama je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem
a občanským zákoníkem.
(3) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat
jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské
nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat
lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu
strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení.
(4) Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost
osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí.
(5) Obec v nařízení vydaném podle odstavce 1 písm. d) stanoví
a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklama podle odstavce 1 písm.
d) zakázána,
b) dobu, v níž je reklama podle odstavce 1 písm. d) zakázána,
c) druhy komunikačních médií, kterými nesmí být reklama podle odstavce
1 písm. d) šířena, popřípadě též
d) akce, na něž se zákaz šíření reklamy nevztahuje.
3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
5b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 313/2002 Sb.
§ 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona
č. 320/2002 Sb.