Odstavec předpisu 140/1961 Sb.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon
§ 168
§ 168
Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný čin vlastizrady
(§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95),
záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 2, 3 a 4), ohrožení
utajované informace (§ 106 a 107), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným
zbožím a technologiemi (§ 124a,124b,124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu
s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování peněz (§ 140),
porušování mezinárodních sankcí (§ 171e), neoprávněného nakládání s osobními údaji
(§ 178 odst. 3), účasti na zločinném spolčení (§ 163a odst. 2 a 3), obecného ohrožení
podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla
podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst.
2, týrání svěřené osoby (§ 215), vraždy (§ 219), genocidia (§ 259) nebo používání
zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), a takový trestný
čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho,
jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku, bude potrestán odnětím svobody až na tři
léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude
potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení
učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví,
jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního
stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti, týká-li se neoznámení trestného činu
vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku
(§ 95), záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 2, 3 a 4),
ohrožení utajované informace (§ 106 a 107), účasti na zločinném spolčení podle §
163a odst. 2 a 3 nebo genocidia (§ 259).
(3) Oznamovací povinnosti nemá advokát nebo advokátní koncipient, který
se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní
praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti
s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti
s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu
tajemství.