Odstavec předpisu 140/1961 Sb.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon
§ 26
§ 26
Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem
(1) Za podmínek uvedených v § 24 odst. 1 může soud podmíněně upustit
od potrestání, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele.
(2) Při podmíněném upuštění od potrestání stanoví soud zkušební dobu
až na jeden rok a zároveň vysloví nad pachatelem dohled.
(3) Pachateli, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, může soud
uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný
život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným
činem způsobil.
(4) Soud může jako přiměřená omezení nebo povinnosti uvedené v
odstavci 3 uložit zejména
a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,
b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy,
c) podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není
ochranným léčením podle tohoto zákona,
d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství,
e) zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních
a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,
f) zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek.
(5) Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud
v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to
samostatně nebo vedle přiměřených omezení nebo povinností uvedených v odstavcích
3 a 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech
mládeže za podmínek stanovených pro mladistvé pachatele.
(6) Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno,
vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že
se osvědčil; jinak rozhodne o uložení trestu, a to popřípadě již během zkušební doby.
(7) Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí
podle odstavce 6, aniž na tom měl pachatel, od jehož potrestání bylo upuštěno, vinu,
má se za to, že se osvědčil.
(8) Bylo-li vysloveno, že se pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně
upuštěno, osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na něj, jako by
nebyl odsouzen.