Odstavec předpisu 140/1961 Sb.
Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon
§ 89
§ 89
(1) Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého
ustanovení nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného
činu, organizátorství, návod a pomoc.
(2) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel
podle okolností a svých poměrů povinen.
(3) Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé
dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného
činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí
časovou a v předmětu útoku.
(4) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny
nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným
způsobem, nebo
b) před více než dvěma osobami současně přítomnými.
(5) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím
některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu
anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého
ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
(6) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou
pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné
onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyždění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají
za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich,
druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník
orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník
ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti,
sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle
zvláštního právního předpisu,1a) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu
a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů
svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1) je
veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní
stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti
a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje,
aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Funkcionář
nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo ozbrojeného
sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak
stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(10) Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky
a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací
nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
(11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně
5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč,
větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou
se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se
rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
Těchto částek se užije obdobně
pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí
a hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(12) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která
byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši
škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo
obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
(13) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se
vztahuje i na cenné papíry a peněžní prostředky na účtu a ustanovení o nemovitostech
i na byty a nebytové prostory, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného.
Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetkové právo nebo jiná penězi ocenitelná hodnota,
která není věcí. Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli nebo jiné osobě,
jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá,
aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.
(14) Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.
(15) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává
se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.
(16) Za organizaci se pro účely trestního zákona považuje též fyzická osoba,
která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona.
(17) Zločinné spolčení je společenstvím více osob s vnitřní organizační
strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné
páchání úmyslné trestné činnosti.
(18) Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu
do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu
do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících
k ovládání takového zařízení vybavených mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným
speciálním záznamem, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného
jiným.
(19) Insolvenčním správcem se rozumí i předběžný insolvenční správce,
zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční
správce, správce konkursní podstaty a vyrovnací správce. Insolvenčním správcem se
rovněž rozumí osoba, kterou podle zvláštního právního předpisu insolvenční správce
určil, aby jej zastupovala při výkonu jeho pravomocí podle zvláštního právního předpisu
na území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správce, zahraniční insolvenční
správce pojišťovny nebo zajišťovny a osoba, kterou podle zvláštního právního předpisu
zahraniční insolvenční správce nebo zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo
zajišťovny jmenoval, aby mu pomáhala nebo jej zastupovala.
(20) Insolvenčním řízením se rozumí řízení podle zákona o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon) a řízení podle zákona o konkursu a vyrovnání.
1) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon).
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/1974 Sb.,
o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů.