Sledování rybničních a říčních sedimentů
Sediment z vodního toku či vodní nádrže vzniká prostou gravitační sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubkou vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál může mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo až jílovitohlinitých až jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění až do 80%, může obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí.
Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování látek v rybnících a tocích. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování až znemožňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrží a toků.
Jedním ze způsobů nakládání se sedimenty je jejich aplikace na zemědělskou půdu. Rozhodujícím ukazatelem pro tuto možnost využití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty, důležitá je i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní složení, podíl organické hmoty, pH a obsah živin. Zrnitostní složení sedimentů může být značně rozdílné, což vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního složení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické složení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy.
Přímé použití sedimentů na zemědělský půdní fond je povoleno a řídí se zvláštními právními předpisy - zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě.
V rámci monitorování kvality sedimentů je ročně odebráno a analyzováno 20 vzorků sedimentů. Ve všech vzorcích je stanovován obsah rizikových prvků (As, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn), pH, přístupné živiny (P, K, Mg, Ca) a ukazatel znečištění ropnými látkami C10-C40. V pěti vybraných vzorcích jsou stanoveny PCB, 16 EPA PAH a organochlorové pesticidy. Vyhodnocení analýz odebraných vzorků sedimentů je součástí výročních zpráv „Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích“ (Hnojiva a půda > Bezpečnost půdy > Monitoring půd).