Financování opatření z Národního plánu obnovy

Národní plán obnovy je financován z nového evropského zdroje Nástroj pro oživení a odolnost, který byl zřízen Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17-75). Pro programy financované z Národního plánu obnovy dále platí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1-22). Podmínky pro jednotlivé komponenty jsou stanoveny Národním plánem obnovy ČR a dále metodikami Národního plánu obnovy (www.planobnovycr.cz). Z právních předpisů České republiky s problematikou souvisí především zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Uvedená legislativa vyžaduje sledování varovných signálů (tzv. „red flags“), které indikují riziko vzniku závažných nesrovnalostí – zejm. podvodů, korupce, dvojího financování a střetu zájmů. Vyhodnocování rizik se provádí s využitím analýzy rizik, která kromě indikátorů rizika stanoví rovněž nápravná opatření a postupy pro jejich podrobnější provedení a následné kroky (dodatečná opatření). Hlavní principy vedoucí k ochraně finančních zájmů Evropské unie:

• v případě právnických osob povinných evidovat své skutečné majitele neposkytnutí podpory právnické osobě, která tuto povinnost nesplnila a tím znemožnila ověřit riziko střetu zájmů či vyššího rizika podvodu;
• v případě souběhu podpor z více různých zdrojů nastavit systém administrace tak, aby bylo zamezeno dvojímu financování (s využitím evidence a oddělení výdajů na straně žadatelů);
• zamezit střetu zájmů:
  • u osoby žadatele (§ 4c zákona č. 159/2006 Sb.: podporu nelze poskytnout obchodní společnosti, ve které člen vlády nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti);
  • u osoby dodavatele (§ 4b zákona č. 159/2006 Sb.: obchodní společnost, ve které člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci; takové obchodní společnosti nesmí být zadána ani veřejná zakázka malého rozsahu);
  • v implementační struktuře (musí být zohledňovány širší rodinné, osobní či citové vazby pracovníků implementační struktury vůči osobě žadatele, jejich politická nebo národní spřízněnost (mimo ČR) s osobou žadatele nebo existence důvodů hospodářského nebo finančního zájmu nebo jiného osobního zájmu pracovníků implementační struktury na poskytnutí podpory konkrétní osobě žadatele);
• vyloučení rizika spáchání trestného činu se znaky podvodu nebo korupce, kdy
  • podvodem se rozumí prokazatelná snaha žadatele uvést nepravdivé nebo neúplné informace nebo informace v rozporu se skutečností, které mohou vést k neoprávněnému poskytnutí podpory (např. fingovaná plnění, falšované účetní nebo daňové doklady).

Na základě výsledků provedené analýzy rizik pak u dotčených žádostí může být žadatel vyzván k předložení dokladů souvisejících s činnostmi, na které je úhrada nákladů požadována. Může se jednat zejména o účetní nebo daňové doklady (pokud byly činnosti provedeny dodavatelsky), zadávací dokumentaci veřejných zakázek (pokud bylo k provedení činností realizováno zadávací řízení) či objednávky a smlouvy o dílo.