Rostlinolékařský portál

Hlavním hostitelem houbového patogenu, který je původcem skvrnitosti listů, je jabloň (Malus spp.), a to především jabloň domácí (M. domestica). Jako další hostitelé jsou uváděny jabloň drobnoplodá (M. baccata) a kdoulovec (Chaenomeles spp.). U jabloní se ukázalo, že některé odrůdy jsou k patogenu náchylnější než ostatní, jako jsou např. evropské ‘Topaz’, ‘Gala’, ‘Jonagold’, ‘Golden Delicious’, ‘Luna’ a asijská odrůda ‘Fuji’. Zejména u odrůd odolných vůči strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) byla zjištěna vyšší náchylnost k napadení patogenem D. mali.

V České republice byl výskyt tohoto patogenu potvrzen při úředním průzkumu prováděném ÚKZÚZ v letech 2015 a 2016. V roce 2015 se průzkum prováděl s finančním příspěvkem EU. První výskyt byl zjištěn v říjnu 2015 v okrese Přerov, v extenzivním sadu jabloní. V roce 2016 pak detekční průzkum potvrdil výskyt D. mali na dalších 7 lokalitách, a to v okresech Česká Lípa, Děčín, Domažlice, Karlovy Vary, Zlín a Znojmo.

Vyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Choroba nejčastěji propuká po dlouhotrvajících deštích v polovině léta, kdy se na vrchní straně listů objevují šedočerné difuzní skvrny, které následně splývají do větších chlorotických a následně odumírajících, červenofialově ohraničených oblastí. Na vrchní straně listů se zároveň začínají tvořit plodnice (acervuli). Při větší četnosti lézí listy žloutnou a předčasně opadávají. Opad listů zpravidla začíná 2 týdny po objevení prvních příznaků.
V případě velice silné infekce pak dochází k předčasnému odlistění stromů. Pro stromy jsou typické holé větve se stále přítomnými plody. V extrémních případech se mohou příznaky napadení vyskytnout i na plodech, a to ve formě malých, černých skvrn s plodnicemi. Poškození takového rozsahu je typické hlavně pro asijské země.

Příznaky patogenu D. mali mohou být zaměnitelné s příznaky napadení původci jiných listových skvrnitostí.

Patogen přezimuje ve formě otevřené miskovité plodnice, někdy s vytvořenou stopkou, tzv. apothecia (teleomorfa: Diplocarpon mali) na spadaném listí. Na jaře se z apothecií uvolňují askospory, které jsou zodpovědné za primární infekci. V průběhu vegetace se vytvářejí malé, černé, kulatě oválné plodnice tzv. acervuli (anamorfa: Marssonina coronaria), na jejichž povrchu se tvoří konidiofory, ze kterých se pomocí fragmentace hyf začínají uvolňovat konidie způsobující sekundární infekci. Konidie jsou hyalinní, lahvovitého tvaru, jednopřehrádkové (zúžené v místech přehrádky) a v průměru 20 x 8 µm velké. K propuknutí choroby je zapotřebí relativně dlouhotrvající povrchové ovlhčení listů a teploty okolo 20 až 25°C.

V sadech se spory houby šíří za pomoci větru a vody. Na delší vzdálenosti se pravděpodobně patogen může šířit pomocí infikovaných listů školkařského materiálu. Plody jako zdroj infekce představují jen nízké riziko, neboť jsou jen zřídkakdy infikovány a zároveň jako koncový produkt jsou distribuovány ke spotřebitelům a nikoli do sadů.
Předpokládá se, že vzdálenost, na kterou se patogen může přirozeně šířit, je poměrně malá, ale je možné, že spory mohou vystoupat pomocí větru do vyšších vzdušných vrstev, a tak se šířit na delší vzdálenosti. Patogen nemá žádné specifické přenašeče, ale není vyloučena možnost přenosu sporami ulpělými na povrchu těla hmyzu.

Patogen je považován za závažný problém jabloňových sadů především v některých částech Číny a v Jižní Koreji, kde dochází k rozsáhlé defoliaci. Defoliace může ovlivnit iniciaci květních pupenů na podzim, což vede k redukci násady plodů v dalším roce. Zároveň způsobuje, že plody mají nižší obsah škrobu a zhoršenou schopnost vybarvování. V Indii byly dokonce pozorovány příznaky napadení i na samotných plodech. Tato skutečnost má posléze vážný dopad na snížení kvality a produkce jablek.
V Německu se patogen vyskytuje, již v několika oblastech Bádenska–Württemberska a Hesenska. Předpokládá se, že patogen je již usídlen a bude se i nadále šířit. V sadech s ekologickou produkcí způsobuje předčasnou defoliaci stromů a jejich oslabení, tím snižuje schopnost dozrávání plodů v následných rocích. Příznaky na plodech nebyly dosud pozorovány.
V České republice se škody způsobené patogenem projevují jen jako listová skvrnitost, která nemá výrazný ekonomický dopad na produkční sady jabloní. V zasažených zemích Evropy, podobně jako u nás, nebyl zaznamenán případ projevů příznaků na plodech. V ČR i jinde v Evropě D. mali představuje největší riziko pro ekologické sady a sady s integrovanými systémy pěstování, kde je snížený režim fungicidního ošetření.

Výskyt patogenu je znám z některých oblastí Ameriky, Asie a Evropy. 
V Severní Americe se patogen vyskytuje v některých provinciích Kanady a ve Wisconsinu v USA, ve Střední Americe byl zaznamenán v Panamě a v Jižní Americe v Brazílii. V Asii je patogen rozšířen na území Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje a Tchaj-wanu.
První prokázaný záznam (kromě jednoho starého záznamu z Rumunska, založeného na sbírkových exemplářích) o výskytu D. mali na území Evropy pochází z Itálie. Zde byly příznaky napadení tímto patogenem pozorovány v roce 2001 a 2002 ve starém rodinném sadu na území provincie Turín v regionu Piemont, původce choroby byl identifikován v roce 2003 jako anamorfa Marssonina coronaria. O deset let později, v roce 2011, byla choroba pozorována v několika ekologických jabloňových sadech v provincii Bolzano. V Německu byly symptomy zpozorovány v roce 2010 ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a v roce 2012 v Hesensku, ale oficiálně byl výskyt D. mali potvrzen až v roce 2013. V roce 2011 byl výskyt nahlášen ve Švýcarsku (oblast Bodamského jezera), opět převážně v sadech s ekologickou produkcí. A v témže roce byl potvrzen i v Rakousku (oblast Štýrsko), jak v ekologických, tak i intenzivně obhospodařovaných sadech.

V EU tento patogen nepodléhá fytosanitární regulaci, proto v ČR ani v ostatních evropských státech, ve kterých byl výskyt patogenu potvrzen, nebyla přijata žádná eradikační opatření. V letech 2013–2017 byl patogen D. mali zařazen na varovném seznamu škodlivých organismů Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin. Podle analýzy rizika vypracované v Německu představuje D. mali pro evropské země střední riziko. Z důvodu šíření spor vodou i větrem není jisté, zda by případná opatření byla účinná a zamezila by patogenu se dále šířit. Zároveň nejsou dostatečně známy cesty průniku patogenu, pro které by mohla být případně zavedena regulace.

Vizuální prohlídka hostitelských rostlin spojená s laboratorním vyšetřením odebraných vzorků.

Mezi hlavní preventivní opatření v systémech integrované produkce patří:

• Výběr vhodného stanoviště, které zajistí optimální podmínky pro růst a vývoj pěstovaných rostlin.
• Zdravý množitelský materiál.
• Dodržování hygienických pravidel jako likvidace spadaného listí a prořezávka větví, aby se umožnila cirkulace vzduchu ve větvích stromů.

Velkým přínosem v boji proti D. mali jsou rezistentní odrůdy jablek. Na jejich vývoji se podílí Čína a Jižní Korea.

Jako kurativní řešení přichází v úvahu užití fungicidních přípravků. V současné době není v ČR registrován žádný přípravek určený na ochranu proti D. mali. Nicméně se nabízí možnost užití některých přípravků na ochranu proti původci strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), které by mohly na houbu D. mali působit v rámci jejich reziduální účinnosti. V ekologické produkci lze obdobně využít reziduálního účinku hydrogenuhličitanu draselného.

Informační leták ÚKZÚZ: Diplocarpon mali – nový původce listové skvrnitosti jabloně na území ČR