Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

strupovitost jabloně
Venturia inaequalis (teleom.) - Spilocaea pomi (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Venturiaceae

další názvy: fusikladium jabloňové, strupatka jabloňová

vědecká synonyma: Cladosporium dendriticum, Endostigme inaequalis, Fusicladium dendriticum, F. pomi, Passalora dendritica, Sphaerella inaequalis, Spilocaea pomi, Spilosticta inaequalis

EPPO kód: VENTIN

Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus sp.), jeřáb (Sorbus sp.), hlohyně (Pyracantha sp.), hloh obecný (Crateagus laevigata), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. 
Konidie jsou převážně jednobuněčné, kyjovitého tvaru, na konci zašpičatělé, na konidioforech se tvoří po jedné. Zpočátku jsou hyalinní, později žlutozelené. 
Askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých útvarech – plodnicích (pseudoperitheciích). Plodnice jsou černohnědé až černé, uvádí se různý počet vřecek v plodnici, nejčastěji v rozmezí 50–100. V každém válcovitém vřecku se tvoří osm dvoubuněčných askospor. Horní buňka je vždy o něco kratší a širší, než spodní. Askospory jsou žlutozelené až olivově zelené či světle žlutohnědé. Ve vřecku jsou uloženy kratší buňkou směrem k jeho apikální části.
Příznaky napadení
Symptomy napadení se mohou vyskytnout na většině nadzemních orgánů rostlin, ale nejčastější a nejpatrnější jsou příznaky napadení strupovitostí na listech a na plodech. 
Na svrchní straně listů se objevují nejprve hnědozelené, následně šedočerné, sazovité skvrny, pletivo, zejména pod staršími skvrnami, často i nekrotizuje. V důsledku tvorby znekrotizovaného pletiva se listová plocha nevyvíjí rovnoměrně, napadené listy tak mohou být i různě zkrabacené. Strupovité skvrny se mohou vyskytovat jak pouze na svrchní části čepele, tak se mohou později během vývoje vytvářet rovněž na rubu listů. 
Na plodech se onemocnění projevuje jako různě velké šedočerné skvrny, pokožka v místě napadení korkovatí a někdy praská. Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů a mladých plodů. Sklizené ovoce je nevzhledné a často i tvarově zdeformované. Infekce vzniklé v pozdním létě a časně na podzim se na plodech projevují jako drobné skvrnky a způsobují tzv. pozdní strupovitost (vyskytuje se před sklizní), nebo skládkovou strupovitost (infekce se rozvine až v průběhu skladování).
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.
Životní cyklus
Patogen během vývojového cyklu prochází fází s parazitickým způsobem výživy na živých pletivech hostitelské rostliny (nepohlavní stadium) a obdobím saprofytickým během vegetačního klidu jabloní (pohlavní stadium). 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí černé kulovité plodničky- pseudoperithecia. V nich se vyvíjí vřecka vždy s osmi dvoubuněčnými askosporami. Ty na jaře postupně dozrávají (orientačně se termín dozrávání prvních askospor shoduje s obdobím rašení jabloní). Při dešťových srážkách vřecka nabobtnávají a praskají, askospory jsou vymršťovány do vzduchu a roznášeny větrem do okolí. Spory po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají pokožkou do pletiva listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. 
Nebezpečí vzniku primárních infekcí začíná již od objevení se zelených špiček listů, event. fenofáze myšího ouška a pokračuje až do úplného rozkladu loňských listů. Největší intenzita dozrávání askospor nastává od fáze růžového poupěte a trvá cca 2 - 3 týdny po odkvětu (kdy se uvolní přibližně 90% všech askospor), ale celé období primárních askosporových infekcí je delší a trvá celkově asi 6 - 8 (event. i 10) týdnů. Na skvrnách vzniklých primárními infekcemi se tvoří jednobuněčné konidie, které jsou následně při dešti opakovaně šířeny na okolní rostlinná pletiva, kde způsobují sekundární infekce s další tvorbou nových konidií. Ty jsou opět schopny se dále šířit a způsobovat nová napadení. 
Období sekundárních infekcí trvá od okamžiku projevení se prvních příznaků strupovitosti na rostlinných orgánech až do sklizně. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, ke vzniku infekce je současně nezbytná určitá doba trvání ovlhčení listů, která musí být natolik dlouhá, aby umožnila sporám patogena vyklíčit a prorůst do pletiva rostliny. Rychlost klíčení a růstu klíčního vlákna je významně ovlivněna teplotou, při nižších teplotách proto musí ovlhčení trvat déle, aby došlo k naplnění potřebných infekčních podmínek. 
Uvedenou závislost (vztah mezi teplotou, dobou ovlhčení a intenzitou infekcí) a podmínky nutné pro vznik infekce houbou V. inaequalis i délku inkubační doby definuje tzv. Millsova tabulka (příp. její upravené modifikace) – viz kap. SYSTÉMY VAROVÁNÍ.  Tabulka udává, jak dlouho musí trvat při určité teplotě ovlhčení listů k tomu, aby došlo ke vzniku infekce (vyklíčení spory a proniknutí klíčního vlákna do pletiva rostliny) a za jak dlouho (inkubační doba) pak dojde při určité teplotě k tomu, že se na povrchu rostliny objeví příznaky napadení charakterizované tvorbou konidioforů a konidií. Naříklad při průměrné teplotě 11°C musí být listy ovlhčeny minimálně 12 hodin, aby došlo ke splnění podmínek pro slabou infekci. Při průměrné denní teplotě 11°C se pak první příznaky choroby objeví za 14 dní.
Znalost splněných podmínek pro vznik infekce se využívá k signalizaci provedení kurativního ošetření (viz ochrana proti strupovitosti). Ošetřuje se již při splnění podmínek pro slabou infekci.
Hospodářský význam
Jedna z hospodářsky nejvýznamnějších chorob jabloní v celosvětovém měřítku. Při nedostatečné nebo neúspěšné ochraně způsobuje vážné ztráty na kvalitě i kvantitě produkovaných jablek. U silně napadených listů dochází ke snížení asimilace, případně i k jejich opadu, což následně zhoršuje kvalitu, růst a chuť plodů a vede k celkovému oslabení stromů, zhoršení jejich kondice, snižování násady plodů pro následující rok, snížení mrazuvzdornosti atd. 
Napadené plody nelze na trhu realizovat jako konzumní ovoce, je využitelné pouze pro průmyslové zpracování. Silněji napadené plody předčasně opadávají, dochází k celkovému snížení výnosu.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu