Rostlinolékařský portál

Hlavním hostitelem Grapevine flavescence dorée phytoplasma (dále jen „GFDP“) je réva vinná (Vitis vinifera) a další druhy rodu Vitis (V. armurensis, V. champinii, V. doaniana, V. labrusca, V. longii, V. pentagona, V. riparia, V. rubra, V. rupestris, V. simpsonii, V. sylvestris). 
K dalším hostitelům patří dále plevelná rostlina plamének plotní (Clematis vitalba) a dřeviny: pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), rod olše (Alnus spp.), líska obecná (Coryllus avelana) a vrba (Salix sp.). Experimentálně byla tato fytoplazma také přenesena na bob obecný (Vicia faba).

Vyskytuje se, probíhá eradikace.

Detekční průzkum výskytu GFDP i kříska révového (S. titanus) probíhá v ČR nepřetržitě od roku 2007 do současnosti. Na základě tohoto průzkumu byl stanoven výše uvedený status výskytu. Vyskytuje se (GFDP) na Jižní Moravě, potvrzeno detekčním průzkumem v roce 2021, kdy bylo odebráno cca 250 vzorků a GFDP byla detekována v jedné rostlině révy vinné (Vitis vinifera) v produkční vinici a ve dvou rostlinách plaménku plotního (Clematis vitalba) v blízkém okolí produkční vinice. Výskyt kříska révového, sledovaného zejména odchytem dospělců na žluté lepové desky, byl v roce 2016 poprvé potvrzen na území 4 okresů jižní Moravy.

Příznaky na révě se mohou objevit na celém keři nebo pouze na některých výhonech či jejich částech, rovněž v různých letech intenzita příznaků kolísá, dokonce se v některých letech nemusí vůbec projevit. Intenzitu příznaků ovlivňují mimo jiné termín napadení, odrůda, podnož a stanovištní podmínky. 
Nejnápadnějším příznakem je předčasné intenzivní zbarvení a skvrnitost listů. Listy jsou nápadně zbarvené, listy bílých odrůd žlutozeleně, v okolí žilnatiny zlatožlutě, listy modrých odrůd jsou zbarvené červeně až červenofialově antokyany. Na čepelích listů se objevují barevné skvrny, které se zvětšují a postupně splývají, jsou nepravidelné nebo ohraničené žilkami od zelených částí, samotná žilnatina zůstává zelená nejdéle. Zpravidla dochází ke svinování listů, listy jsou kovově lesklé a křehké a postižené části listů postupně nekrotizují a při pomačkání šustí. Postižené listy opadávají na podzim později, než zdravé. Dochází k usychání a opadu květenství. Hrozny se buď nevyvíjejí, nebo předčasně vadnou, zasychají, bobule hnědnou a scvrkávají se. Ale i méně postižené bobule se dříve vybarvují, mají nižší cukernatost a vyšší obsah kyselin. Infikované keře citlivých odrůd na jaře špatně a opožděně raší. Vyzrávání letorostů je nerovnoměrné, na povrchu se objevují tmavé skvrny. Internodia letorostů mohou být zkrácená. Výhony se svěšují, jsou tenké, gumovité a mohou nekrotizovat, u silných infekcí může popraskat kůra. 
Latentní fáze choroby může trvat až 3 roky, než se objeví první symptomy, ale náchylné odrůdy po 2–3 letech odumírají. V některých případech se může objevit tzv. crisisrecovery-relapse, tj. vývoj choroby, kdy se střídá fáze odumírání a ozdravení. U resistentních odrůd může dojít v následujícím roce po objevení symptomů choroby k ozdravení. Pokud se rostlina uzdraví, bude mít vždy nižší výnos. Citlivost rostlin k infekci je závislá na genotypu a i některé divoké podnože mohou být ve svém přirozeném prostředí vysoce citlivé, některé mohou fytoplazmy obsahovat, ale nemají příznaky. Některé velmi kvalitní odrůdy, jako jsou Chardonnay, Cabernet Sauvignon a Sauvignon blanc, jsou k onemocnění velmi náchylné. 
Napadený plamének bývá bez příznaků, případně se může objevit žloutnutí.

Příznaky napadení rostlin révy fytoplazmami jsou nespecifické a zaměnitelné. V porostech lze odlišit podezření na výskyt GFDP od podezření na výskyt fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy, které způsobuje Candidatus Phytoplasma solani (syn. Potato stolbur phytoplasma) podle toho, že rostliny infikované Candidatus Phytoplasma solani se v porostech vyskytují jednotlivě, počet infikovaných rostlin a šíření infekce se zvyšuje poměrně pomalu, zatímco rostliny napadené GFDP se v případě přítomnosti přenašeče vyskytují ve skupinách (ohniscích) a infekce se rychle šíří na sousední rostliny.Příznaky napadení GFDP mohou být zaměněny např. i s mechanicky poškozeným letorostem (nalomení, zaškrcení). Svinování listů (svinutka) je často virového původu. Zbarvení, nekrotizaci mezižilkových pletiv a odumírání rostlin révy mohou způsobit i některé houby, např. komplex patogenů působících chorobu chřadnutí a odumírání révy – ESCA. Existuje i možnost záměny příznaků za příznaky nedostatků ve výživě (hořčík, draslík, bór) či poškození herbicidy (červenání, svinování listů, žloutnutí, nekrózy).

GFDP je stejně jako ostatní fytoplazmy specializovanou bakterií bez buněčné stěny, která parazituje ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem. Fytoplazmy mají značně redukovaný metabolismus a mnoho látek čerpají z hostitelské buňky. Fytoplazma se vyskytuje pouze ve floému, v cévních svazcích (v sítkovicích lýka), v nichž se množí a jimiž se spolu s asimilačním tokem šíří hostitelem. Fytoplazma je většinou nerovnoměrně distribuována v nejrůznějších částech rostliny včetně květních orgánů. Odtud je pak po nasátí přenašečem roznášena na další hostitelské rostliny. Inkubační doba v těle přenašeče je 4–5 týdnů. Je schopná přežívat a množit se i v jeho hemolymfě. Latentní fáze choroby na rostlině do projevu prvních symptomů může trvat několik let. V zimních měsících přežívá v kořenech (souvisí s aktivitou/neaktivitou lýka přes zimu). V době odběru oček z révy je tedy přenos rostlinným materiálem zanedbatelný. Více viz níže kapitoly o biologii přenašeče kříska révového.

GFD se šíří prostřednictvím hmyzu. Nejvýznamnějším přenašečem je křísek révový (Scaphoideus titanus), který k nám byl zavlečen ze Severní Ameriky, kde je polyfág. V Evropě se živí především na révě vinné, na které probíhá celý jeho životní cyklus. Dále byl zaznamenán na loubinci pětilistém a příležitostně i na vrbě a broskovni, pokud se nachází v blízkosti vinic. GFDP je přenášeno od 3 vývojového stádia. Jakmile se stane křísek révový infekčním, zůstává jím po celý život. Byla nalezena pozitivní vajíčka, ale transovariální přenos GFDP nebyl při pokusech prokázán.
Dospělec aktivně dolétne 20–40 m, při pokusech bylo prokázáno, že až 80 % bylo zachyceno na rostlinách révy vinné ve vinici do 30 m od pozitivní divoké révy v okolí vinice, ale maximálně byli zachyceni až do 330 m, přičemž se nešířili přímo, ale kopírovali ekologické koridory, tuto vzdálenost může navýšit proudění vzduchu a vítr. Dospělci kříska révového ročně rozšířili napadenou oblast v jihozápadní Francii o 5–10 km. K epidemiím GFDP dochází jedině v územích, kde se vyskytuje křísek révový.

Při výskytu GFDP a kříska révového ve vinicích dochází rychle k významným hospodářským škodám. Výnosy se mohou dramaticky snižovat, snižuje se vitalita rostlin i kvalita vína, neboť hrozny napadených rostlin mají vysoký obsah kyselin a nízký obsah cukru. V případě, že se neprovádí ošetřování proti přenašečům, se počet napadených rostlin může zvýšit každoročně desetkrát a může brzy dosáhnout 80–100 %. Odrůdy jsou různě náchylné, viz 1.2. příznaky napadení.

Výskyt GFDP byl zjištěn pouze v Evropě, a to v České republice,  Černé hoře,   Francii,  Chorvatsku, Itálii, na Korsice (FR), Maďarsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku a Švýcarsku, viz mapa výskytu v Evropě.

GFDP se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, ve znění pozdějších předpisů, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám. Příloha VIII, bod 19. prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro přemísťování rostlin révy určených k pěstování, kromě osiva, (rostlinami se myslí i rouby a očka) na území EU následující zvláštní požadavky. Rostliny musí buď pocházet z oblasti prosté GFDP. Nelze-li tento požadavek splnit, musí tyto rostliny pocházet ze stanoviště produkce, kde na rostlinách révy nebyly na tomto stanovišti, ani ve dvacetimetrovém okruhu okolo něj, pozorovány od začátku posledního ukončeného vegetačního období příznaky výskytu GFDP. Pro rostliny révy používané k rozmnožování je stanoveno, že na rostlinách révy nesmí být pozorovány od začátku posledních dvou ukončených vegetačních období na stanovišti produkce a buď ve dvacetimetrovém okruhu okolo stanoviště produkce roubů, nebo čtyřicetimetrovém okruhu okolo stanoviště produkce podnoží, příznaky výskytu GFDP. Na stanovišti produkce se musí provádět monitorování přenašečů GFDP a v oblastech, kde se vyskytují přenašeči, též vhodná ošetření k jejich regulaci. Neobdělávané porosty révy ve dvacetimetrovém okruhu okolo stanoviště produkce musí byl vytrhány. Další alternativní možností je vhodné ošetření rostlin révy určených k pěstování horkou vodou podle mezinárodních standardů.
V ČR je za území prosté GFDP považována celá ČR s výjimkou zamořených a nárazníkových zón a území okolo těchto vymezených zón ve vzdálenosti do 5 km od hranice nárazníkové zóny. V praxi je potvrzením výše stanovených podmínek vystavený RL pas. Zamořená zóna zahrnuje vinici s pozitivně testovanými rostlinami a okolí 50 m od hranice vinice. Pokud je pozitivně testovaný plamének v blízkosti vinice, tak je zamořenou zónou vinice nejblíž tomuto napadenému plaménku. Nárazníková zóna se vymezuje okolo zamořené zóny ve vzdálenosti 1,5 km od hranice zamořené zóny. Ve vymezeném území se likvidují napadené rostliny a provádí se ošetření proti přenašečům v souladu se signalizací výskytu kříska révového a to: 1x v produkčních porostech, 2x v porostech révy pěstovaných v ekologickém režimu a 3x v rozmnožovacím materiálu (školky) a selektovaných vinicích.

Výskyt GFDP se monitoruje vizuální kontrolou vinic a laboratorním rozborem odebraných vzorků s příznaky. Vzorky by se měly odebírat nejdříve začátkem května, kdy se fytoplazma dostává z kořenů do nadzemních částí rostlin, odebrané vzorky se skladují při teplotě -20 °C a nižší. Vizuální příznaky jsou nejlépe viditelné až v druhé polovině léta.
Souběžně s monitoringem výskytu GFDP probíhá i monitoring výskytu přenašečů, který se může provádět odchytem křísků na žluté lepové desky – ty se rozmístí do vinice ve výšce 1–1,5 m nad zemí v období od konce července do počátku října. Doporučuje se vyvěsit 3–4 lapáky/ha, ideálně 1 lapák do každé 6. řady, minimálně do každé 10. řady, lapáky se prohlížejí jedenkrát za 10–14 dní.
Další možností je vizuální sledování výskytu larev na listech révy. K laboratornímu vyšetření přenašečů na přítomnost GFDP se provádí odchyt křísků smýkáním, sklepáváním či individuálně exhaustorem.
Ošetřování vinic proti přenašeči (3. instaru) se provádí v případě dosažení prahu škodlivosti 5 % napadených listů, tj. výskytu 20 a více larev (nymf)/400 listech. Tyto odečty bude provádět ÚKZÚZ a vhodný termín ošetření bude na úřední desce ÚKZÚZ.

Úřední ochranná opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Jako nejdůležitější preventivní opatření se doporučuje použití zdravého certifikovaného výsadbového materiálu révy. Mezi další preventivní opatření patří podpora predátorů, například dravých roztočů a tepelné ošetření rozmnožovacího materiálu révy ponořením na dobu 45 min. do vody teplé 50 °C.
K dalším opatřením v oblastech s výskytem GFDP patří likvidace rezervoárů patogenu, odstraňování rostlin napadených GFDP, divoce rostoucích rostlin révy, rostlin plaménku, zabránění ponechávání neudržovaných vinic v okolí produkčních vinic a ošetřování proti křísku révovému. Odstraněné zavadlé rostliny nejsou pro přenašeče atraktivní, přesto se doporučuje je zlikvidovat.
Dezinfikovat používané nářadí při řezu a střihu rostlin se doporučuje průběžně spíše s ohledem na jiné přenosné choroby, GFDP se při agrotechnických pracích v podstatě nepřenáší, k přenosu je nutný přenašeč nebo přímé naroubování.

Termoterapie, tepelné ošetření rozmnožovacího materiálu révy ponořením na dobu 45 min. do vody 50 °C teplé, je účinná metoda proti fytoplazmě GFDP a dalším patogenům, která také částečně likviduje vajíčka kříska révového v závislosti na stáří rozmnožovacího materiálu. Má význam pro školky a pro odběr rozmnožovacího materiálu ze selektované vinice. Ošetřují se rouby, očka i celé mladé rostliny.
Další nechemické metody mohou být směřovány proti přenašečům.

Chemická ochrana proti GFDP není známá. Provádí se pouze ošetřování k zabránění šíření přenašeče kříska révového, viz přípravky na OR zde na RL portálu, do eko produkce nejsou na kříska révového zatím žádné povolené přípravky.

M. Jurášková, A. Přikrylová, ÚKZÚZ

Informační leták ÚKZÚZ: Fytoplazmy na révě vinné 
Pest survey card, EFSA: Pest survey card Flavescence dorée fytoplazma and its vector Scaphoideus titanus, 2020, EFSA 
Vyhláška č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 
Informační leták ÚKZÚZ: Fytoplazmové zlaté žloutnutí révy