přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Obecné požadavky na označování potravin

Označování potravin patří díky své komplexnosti mezi nejsložitější oblasti potravinového práva. Jeho prostřednictvím výrobci spotřebitele informují o charakteru potravin, jejího složení, době trvanlivosti či obsahu alergenů. Součástí označování je nejen poskytování informací o potravině samotné, ale také nepřeberné množství různých značek či tvrzení, které mají spotřebitele přesvědčit ke koupi. Ale každá hra má svá pravidla, jaká jsou tedy ta, která platí pro označování potravin?

Obecné označování

Požadavky na označování potravin upravuje jednak evropská legislativa, v rámci níž jsou stanoveny obecnější požadavky na označování potravin a které jsou stejné ve všech členských státech EU, tak národní legislativa, která pak stanovuje specifičtější národní požadavky pro označování konkrétních druhů potravin.

Jedním z důvodů, proč je oblast označování tak složitá, je fakt, že požadavky na označování se mohou vyskytovat v různorodých právních předpisech. Od obecných předpisů, z jejichž názvu je již patrné, že se této problematice věnují, až po speciální předpisy, které s označováním na první pohled vůbec nemusí souviset.

Nejdůležitějším právním předpisem, který upravuje označování potravin obecně, je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, které upravuje základní požadavky a způsob jejich uvedení při označování potravin (např. stanovuje, které údaje musí být uvedeny povinně, jakou velikostí písma musí být uvedeny či povinnost uvést je v určitém zorném poli apod.) Mimo to také stanovuje, že veškeré informace, které jsou na potravině uvedeny, musí být pravdivé a nesmí uvádět spotřebitele v omyl. Požadavky uvedené v tomto nařízení, se vztahují na provozovatele potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce, kde se jejich činnosti týkají poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Použije se na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k dodání do těchto zařízení.

S požadavky na označování je možné se v evropské legislativě setkat také ve speciálních předpisech stanovující podmínky pro jednotlivá odvětví (např. v obchodních normách pro ovoce a zeleninu, drůbež aj.) či dokonce v předpisech stanovující podmínky označování pro jednotlivou potravinu (označování čerstvého masa, lihovin aj.).

Dále je se možné setkat v evropských předpisech s požadavky na označování také tam, kde se označování primárně neřeší, ale ustanovení těchto předpisů mají dopad na označování, např. na volbu zákonného názvu potraviny. Jedná se například o Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, v platném znění, nebo o Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

Na národní úrovni jsou základní požadavky na označování všech potravin stanoveny zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, který pak obsahuje zvláštní požadavky v souvislosti s označováním některých produktů živočišného původu. Specifické požadavky na označování konkrétních druhů potravin jsou stanoveny prováděcími vyhláškami k výše uvedeným zákonům, zejména pak vyhláškou č. 417/2016 Sb. o některých způsobech označování potravin, v platném znění.

 

Pravdivost informací

Platí, že informace poskytované spotřebiteli nesmí být zavádějící, zejména pokud jde o charakter potraviny, zvláště pak o její povahu, totožnost, množství, složení, vlastnosti, trvanlivost, zemi původu, způsob výroby apod. a připisování účinků nebo vlastností, které potravina nemá. Dále nesmí uvádět informace, které by u spotřebitele vyvolaly dojem, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, přestože stejné charakteristiky mají ve skutečnosti všechny podobné potraviny. Zejména se jedná o výslovné zdůrazňování přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Informace o potravině nesmějí připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat.

 

Seznam povinných údajů

V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění, se povinně se na potravině uvádějí následující údaje:

a) název potraviny;

b) seznam složek;

c) každou látku nebo pomocnou látku uvedenou na seznamu v příloze II nebo odvozenou z látky či produktu uvedených na seznamu v příloze II způsobující alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, byť v pozměněné podobě;

d) množství určitých složek nebo skupin složek;

e) čisté množství potraviny;

f) datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti;

g) zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití;

h) jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku uvedeného v čl. 8 odst. 1;

i) zemi původu nebo místo provenience v případech, které určuje článek 26;

j) návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít;

k) u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

l) výživové údaje.

Tento výčet není končený a je odvislý od charakteru potraviny. Uvádění dalších povinných údajů může být uvedeno ve speciálních předpisech.

 

Způsob uvádění povinných informací

Povinné informace musí být u všech potravin k dispozici a snadno dostupné. V případě balených potravin musí být tyto informace uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.

Musí být umístěny na viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost.

Jsou-li povinné údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 uvedeny na obalu nebo na etiketě k němu připojené, vytisknou se na nich v dobře čitelné podobě písmem, jehož střední výška, jak je definována v příloze IV a která činí nejméně 1,2 mm. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, činí střední výška písma nejméně 0,9 mm.

V této souvislosti Ministerstvo zemědělství připravilo sadu informačních letáků vztahující se k označování jednotlivých potravin, které mají pomoci zorientovat se v jejich označování.

Přílohy