přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za první pololetí roku 2016

15.8.2016

Český statistický úřad zveřejnil 10. srpna první předběžná data o zahraničním obchodě za červen 2016.

Obrat českého AZO se v 1. pololetí roku 2016, v souladu s dlouhodobě rostoucím trendem, meziročně zvýšil o 5,0 %, viz tab. 1. Na straně vývozu vzrostla hodnota o 3,8 % (o 3,7 mld. Kč), zatímco na straně dovozu byla vyšší o 6,1 % (o 6,5 mld. Kč). Záporná bilance českého AZO se tak prohloubila o více než jednu třetinu (o 2,8 mld. Kč) na 11,0 mld. Kč, což je vzhledem k předchozím pěti letům přibližně průměrná hodnota. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době meziročně snížil o 2,0 p. b. na 90,3 %. Toto zhoršení zapříčinil zejména meziroční vývoj obchodu v 1. čtvrtletí roku, v samotném 2. čtvrtletí se agrární vývoz a dovoz meziročně zvýšily stejnou měrou a schodek bilance se navýšil jen mírně (o 2,5 % na 4,3 mld. Kč).

Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 se na rozdíl od 1. pololetí roku 2015 ve stejném období roku 2016 meziročně skokově navýšil (na 2,7 mld. Kč), zatímco s třetími zeměmi se bilanční pasivum mírně snížilo (na 7,4 mld. Kč). V samotném 2. čtvrtletí 2016 však došlo mezičtvrtletně (tj. vzhledem k 1. čtvrtletí) ke zřetelnému zlepšení agrárně obchodní bilance s Unií i mimo ni, viz graf 1. Jak v případě obchodu s EU 28, tak s třetími zeměmi dosahovala hodnota bilance ve 2. čtvrtletí roku 2016 řádově podobné úrovně jako ve 2. čtvrtletí roku 2015. V rámci agrárního obchodu s Unií došlo ve 2. čtvrtletí roku 2016 k nezvyklému mezičtvrtletnímu poklesu hodnoty na straně dovozu z ní, zatímco na straně vývozu došlo, stejně jako v předchozím roce, k nárůstu hodnoty. 

V celkovém českém vývozu zaujímalo v 1. pololetí roku 2016 agrární zboží 5,0 % a v celkovém českém dovozu tvořilo 6,5 %, viz tab. 1. Podíl agrárního zboží na obratu celkového zahraničního obchodu ČR za posledních šest sledovaných let vzrostl, a to o 0,9 p. b. na 6,6 % na jednotném trhu Unie a o 0,5 p. b. na 2,8 % mimo něj. Meziroční nárůst podílu v 1. pololetí roku 2016 se však týkal pouze strany dovozu.

Hlavními exportovanými položkami z ČR byly v první polovině roku 2016 cigarety, pšenice, řepkový olej[1], pekařské zboží, káva, přípravky používané k výživě zvířat, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, potravinové přípravky[2], nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko[3] z toho tvořilo dvě třetiny), pivo, cukrovinky (bez kakaa), limonády, živý skot, sýry a tvaroh, slad, masné přípravky a konzervy, cukr, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), semena řepky, uzenky a salámy, ječmen, řepkové pokrutiny, zahuštěné mléko a smetana a živá drůbež.

Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v první polovině roku 2016 vepřové maso, káva, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pekařské zboží, cigarety, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, řepkový olej, maso a droby drůbeže, limonády, banány, víno, citrusové plody, sójové pokrutiny, hovězí maso, lihoviny, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, cukrovinky (bez kakaa), konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), venkovní a pokojové rostliny, papriky, omáčky, ochucovadla a hořčice a kukuřice.

komoditním pohledu byla v meziročním porovnání bilance českého AZO v 1. pololetí roku 2016 negativně ovlivněna zejména poklesem aktiva v obchodě s řepkovými semeny (o 2,4 mld. Kč), jež byl zapříčiněn v převážné míře nižší hodnotou vývozu do Německa, dále (v řádově již nižších hodnotách) v obchodě s nezahuštěným mlékem a smetanou, s pšenicí[4] (rovněž v obou případech vlivem nižší hodnoty vývozu do Německa) a cukrem (v důsledku poklesu exportu do řady zemí v čele s Rakouskem a Slovenskem, ale i v roce 2016 nulovým vývozem do Egypta). Mimo to se prohloubil schodek bilance v obchodě s bramborami (vyšší hodnota dovozu z Německa, ale i Francie) a kukuřicí (patrný byl především pokles hodnoty vývozu do Německa a Rakouska[5]). Naproti tomu výrazný meziroční přírůstek hodnoty bilančního aktiva zaznamenal v první polovině roku 2016 obchod s cigaretami (o 2,0 mld. Kč). Dále stojí za povšimnutí změna aktivní bilance zpátky na zápornou u potravinových přípravků a naopak poprvé byla kladná bilance u skupiny pekařských výrobků (zejména zásluhou vyšších vývozů sušenek). Netto-dovoz hlavní české importní položky – vepřového masa – se v hodnotě meziročně snížil o 10 %, v množstevním vyjádření však stagnoval.

U řady komodit došlo v 1. pololetí roku 2016 k meziročnímu nárůstu průměrných jednotkových cen, u některých však v důsledku vysoké nabídky na trhu vývozní a dovozní ceny výrazně poklesly. Týkalo se to zejména mléka, mlékárenských výrobků, masa a některých obilovin (s výjimkou kukuřice).  

Dominantním teritoriem, kam ČR vyváží a odkud dováží agrární zboží, je jednotný trh Evropské unie. V první polovině roku 2016 činil podíl EU 28 na straně exportu 91,8 % a na straně importu 85,3 %[6], což jsou hodnoty nevybočující z rámce předchozích let.

V členění na jednotlivé země český agrární vývoz směřoval v první čtvrtině roku 2016 především na Slovensko (23,0 %), do Německa (17,1 %) a Polska (12,5 %), dále do Itálie (9,4 %), Rakouska (5,4 %), Maďarska (4,6 %) a Spojeného království (3,6 %). Z třetích zemí bylo nejdůležitějším partnerem nadále Rusko (1,3 %) a svou pozici posílilo Turecko (0,8 %).

Český agrární dovoz pocházel ve sledovaném pololetí zejména z Německa (20,2 %) a Polska (19,5 %), dále z Nizozemska (7,6 %), Slovenska (6,2 %), Španělska (5,8 %), Itálie (5,5 %), Rakouska (3,5 %), Maďarska (3,4 %), Francie (3,2 %). V rámci třetích zemí byly nejdůležitějšími dodavateli Čína (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (0,9 %).

K meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2016 zejména v českém agrárním obchodu s Německem (o 2,8 mld. Kč) a Polskem (o 1,8 mld. Kč)[7], z nichž došlo k nárůstu netto-dovozu, s Francií (v jejímž případě se vyrovnaná bilance[8] posunula do záporných čísel o 1,4 mld. Kč), a dále s Rumunskem a Rakouskem (do nichž došlo k poklesu netto-vývozu).

Naopak zlepšení vykázal ve stejné době obchod s Itálií (o 2,1 mld. Kč), Slovenskem (o 1,4 mld. Kč), dále Brazílií, Spojeným královstvím a Bulharskem. S výjimkou Brazílie, u níž se snížil netto-dovoz,  došlo v případě těchto zemí ke zvýšení netto-vývozu.

Graf 1 – Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 1. pololetí 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč)

Pozn.: EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země. Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, srpen 2016, výpočet ÚZEI

 

Údaje o zahraničním obchodu za červen 2016 zveřejnil Český statistický úřad 8. srpna 2016. Data za 1. pololetí 2016 a za rok 2015 jsou předběžná, údaje za předchozí roky jsou již definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za leden až červen 2016 naleznete v příloze.


[1] Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.

[2] Potravinové přípravky jiné, vymezené dle celního sazebníku číslem HS 2106.

[3] Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 „mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“.

[4] Zatímco hodnota vývozu ve finančním vyjádření u pšenice, ale i např. ječmene, sladu, zahuštěného mléka a smetany a sýrů a tvarohu byla v první polovině roku 2016 meziročně nižší, vyvážené množství se zvýšilo. Na straně dovozu byl obdobný vývoj patrný u masa a drobů drůbeže, popř. sýrů a tvarohu, u nichž importované množství meziročně stagnovalo.

[5] Při současném nárůstu dovozu z Maďarska a Polska, který nebyl vykompenzován nižším importem ze Slovenska.

[6] Dovoz je sledován podle země původu, nikoliv odeslání.

[7] K čemuž přispěla výrazně vyšší hodnota netto-dovozu kávy (způsobená především výraznějším poklesem hodnoty vývozu nežli dovozu) a poprvé záporná hodnota bilancí obchodu s řepkovými semeny a cukrovinkami.

[8] Vlivem poklesu dříve vysokých vývozů cigaret a dalších tabákových výrobků.

Přílohy

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem

Novinky

Strategické cíle resortu do roku 2030

  • Zvýšení exportu produktů s vyšší přidanou hodnotou
  • Hledání nových odbytišť mimo EU

Více informací

Registry a aplikace

Kalendář