Rostlinné komodity
Rostlinnými komoditami se rozumí polní a speciální plodiny pěstované pro své hlavní i vedlejší produkty k lidské výživě a konzumaci, k výživě hospodářských zvířat i k technickému a farmaceutickému užití, jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické a speciální plodiny, mezi které patří vinná réva, cukrová řepa, olejniny, chmel, ovoce, zelenina a léčivé a kořeninové rostliny. Odbor rostlinných komodit zajišťuje zpracování informací ze zemědělské prvovýroby, přípravu analýz a podkladů pro vedení ministerstva zemědělství a pro pracovní orgány EU i zpracování souhrnných zpráv a publikací pro odbornou veřejnost.
Výměra zemědělské půdy v ČR aktuálně činí 4,2 mil. ha. Rozhodující část této plochy 3 mil. ha (71 %) představuje orná půda, na které jsou v rámci osevních postupů střídány jednotlivé plodiny podle pěstitelských oblastí a vlastního zaměření. Trvalé kultury tvoří trvalé travní porosty (978 tis. ha), zahrady a ovocné sady (209 tis. ha), vinice (19 tis. ha) a chmelnice (10 tis. ha).
Odbor rostlinných komodit zajišťuje zpracování informací ze zemědělské prvovýroby, přípravu analýz a podkladů pro vedení ministerstva zemědělství a pro pracovní orgány EU i zpracování souhrnných zpráv a publikací pro odbornou veřejnost. Dále připravuje podklady pro zákonné a podzákonné předpisy, podklady pro schvalování dotačních nástrojů rezortu a zprostředkovává jejich aplikaci pro zemědělské podnikatelské subjekty. Při této činnosti spolupracuje se Státním zemědělským intervenčním fondem, který jako platební agentura mimo jiné zajišťuje platby prostředků z evropských a národních zdrojů podle pravidel společné zemědělské politiky. Dále se na půdě odboru navrhuje a posuzuje koncepce výživy zemědělských plodin, množství použitých hnojiv, statkových hnojiv a vápenných hmot v zemědělství. Podílí se na tvorbě opatření v úseku rostlinolékařství, hnojiv, chemických látek v zemědělství a ochrany před jejich negativním působením na složky životního prostředí.
Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny a současně i oblast produkce osiv, výživa půdy a ochrana rostlin, jsou základní a z hlediska plochy a produkce nejdůležitější částí rostlinných komodit. Klasická struktura osevních postupů v zemědělství s propojením rostlinné a živočišné výroby se stala v posledních 20 letech minulostí. Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT). V oblasti odrůd, osiva a sadby s výjimkou trvalých kultur se metodicky řídí a usměrňuje rozvoj šlechtitelské činnosti, odrůdového zkušebnictví a zkoušení osiva a sadby v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Nedílnou součástí je i spolupráce se Státní rostlinolékařskou správou (SRS).