Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě a v České republice
V současné době se ve světě pěstují různé druhy geneticky modifikovaných (GM) plodin na ploše cca 148 mil. ha (ISAAA 2010). Nejčastěji pěstovanou plodinou zůstala sója (69,2 mil. ha), dále pak kukuřice (41,7 mil. ha), bavlník (16,1 mil. ha) a řepka (6,4 mil. ha).
Mezi další pěstované GM plodiny patřila cukrovka, dýně, papája, rajčata, papriky, vojtěška, topoly, z okrasných květin karafiáty a modré růže. V roce 2010 dosáhl počet zemí pěstujících biotechnologické plodiny 29, dle osázených ploch v mil. ha sestupně: USA (66,8), Brazílie (25,4), Argentina (22,9), Indie (9,4), Kanada (8,8), Čína (3,5), Paraguay (2,6), Pákistán (2,4), Jižní Afrika (2,2), Uruguay, Bolívie, Austrálie, Filipíny, Burkina Faso, Myanmar, Španělsko, Mexiko, Kolumbie, Honduras, Chile, Portugalsko, Česká republika, Polsko, Egypt, Slovensko, Costa Rica, Rumunsko, Švédsko a Německo. Pěstování GM plodin zaznamenává celosvětově každoroční růst v průměru o 10 %.
Naopak v Evropské unii dochází od roku 2008 ke každoročním poklesům. Hlavním důvodem je problematický odbyt, přísná opatření a kontroly, označování jako GM organismus, administrativní a organizační náročnost oproti konvenčním plodinám.
EU tvoří jen zlomek celosvětové pěstební plochy GM plodin (148 mil. ha), a to cca 100 tis. ha, ovšem zkušenosti přinášející v této oblasti jednotlivými státy jsou velmi cenné. Od roku 1998 pěstují některé členské státy pěstují Bt kukuřici odolnou vůči zavíječi kukuřičnému a od roku 2010 GM brambory Amflora pro průmyslové užití. Prvenství v pěstování Bt kukuřice (označení MON-810) si v EU s velkým odstupem drží Španělsko (v roce 2010 zde bylo oseto 67,7 tis. ha).
V České republice se v roce 2010 pěstovaly obě plodiny jako v jediné zemi EU (Bt kukuřice – 4.680 ha, GM brambory Amflora – 150 ha). V letošním roce se předpokládá sadba Bt kukuřice na zhruba obdobné ploše jako v roce 2010. Technologii založenou na Bt kukuřici do roku 2010 vyzkoušelo 255 českých pěstitelů. Výhody spočívají zejména v samotné technologii pěstování Bt hybridů – od jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi, přes snížení vstupu do porostů až po výsledný efekt při sklizni (nepolámané, nepolehnuté rostliny). Při pěstování Bt kukuřice pěstitelé v ČR v průměru dosahují vyšší výnosy než při pěstování tradičních hybridů a sklizený produkt je kvalitnější vzhledem k nižšímu výskytu plísní.
Zdroj: ÚZEI