Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za období leden až září roku 2023

V meziročním srovnání období leden - září roku 2023 a 2022 vzrostl obrat agrárního zahraničního obchodu ČR (AZO) o 10 %. Rostl jak agrární vývoz, tak agrární dovoz, přičemž vývoz posílil o 12 % a hodnota dovozu vzrostla o 8 %. Trvale záporné saldo agrárního zahraničního obchodu ČR se zlepšilo o 18 % (z 33,9 mld. Kč na 28,0 mld. Kč).

Záporná bilance AZO ČR se zeměmi EU-27 se v období leden - září roku 2023 meziročně zlepšila z 13,6 mld. Kč na 5,8 mld. Kč (o 57 %). Naopak bilance se třetími zeměmi se meziročně prohloubila z 19,7 mld. Kč na 21,4 mld. Kč (o 9 %).

K nejvýznamnějšímu meziročnímu zlepšení bilance AZO ČR došlo u řepkového oleje, přípravků k výživě zvířat a slunečnicového oleje, a to zejména v relaci obchodu uvnitř EU. Oproti tomu meziroční zhoršení salda agrárního zahraničního obchodu nastalo nejvíce u řepkových semen (o 3,6 mld. Kč) s tím, že zhoršení jde na vrub poklesu vývozů do zemí EU. 

Ve sledovaném období roku 2023 došlo ve dvou zemích, kde působí agrární diplomaté ČR[1], k meziročnímu nárůstu agrárního exportu ČR. Vývoz narostl o 17 % do Srbska (zvýšení exportu násadových vajec a sladu) a o 10 % do Číny (nárůst exportu potravinových přípravků a pektinů). Agrární export ČR meziročně poklesl o 40 % do Spojených států (zejména vzhledem ke snížení exportu potravinových přípravků, který v loňském roce meziročně skokově vzrostl více než 27krát). Shodně o 21 % se snížil vývoz do Japonska (zejména vzhledem k snížení exportu výživy pro psy a kočky) a Spojených arabských emirátů (pokles exportu sýrů).

KOMODITNÍ POHLED

Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami[2] byly v lednu až září 2023 cigarety, přípravky k výživě zvířat, pšenice, pekařské zboží a potravinové přípravky. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, pekařské zboží, přípravky k výživě zvířat, potravinové přípravky a sýry a tvaroh. 

TERITORIÁLNÍ POHLED

Agrární zboží směřovalo v prvních devíti měsících roku 2023 zejména do Německa (27,8 %) a na Slovensko (19,3 %). Třetí nejvýznamnější destinací zůstalo Polsko (9,0 %). Dále následovaly Rakousko (5,8 %), Itálie (4,9 %) a Maďarsko (4,2 %). Hlavními odběrateli v rámci třetích zemí byly Spojené království (2,2 %), Ukrajina (0,8 %), Egypt (0,7 %), Rusko (0,6 %), Turecko (0,5 %), Japonsko a USA (shodně 0,4 %).

Český agrární dovoz pocházel v lednu až září 2023 zejména z Německa a Polska, jejichž podíly činily 19,5 % a 15,8 %. V meziročním porovnání sledovaného období roku 2023 poklesl nepatrně podíl Německa (o 0,2 p. b.) a podíl Polska naopak nepatrně posílil (o 0,1 p. b.). Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko (7,2 %), Slovensko a Itálie (shodně 6,4 %) a Španělsko (6,2 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Čína (2,0 %), Ukrajina (1,9 %), Norsko (1,2 %), Spojené království (1,1 %), dále Turecko (1,0 %), Spojené státy (0,9 %) a Brazílie (0,7 %).

K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo ve sledovaném období roku 2023 v obchodě s Německem zvýšením kladné bilance o 8,9 mld. Kč (především významným zvýšením vývozu cigaret, méně pak vývozem přípravků používaných k výživě zvířat, pšenice a pokrutin), Slovenskem (zvýšení kladné bilance o 3,2 mld. Kč), Maďarskem (zlepšení záporné bilance o 1,0 mld. Kč) a Spojeným královstvím (zvýšení kladné bilance o 828,4 mil. Kč). Zhoršení bilance zaznamenal zejména obchod s Polskem (prohloubení záporné bilance o 3,2 mld. Kč, navýšení dovozu pekařského zboží a vepřového masa), dále pak zhoršením záporné bilance s Rumunskem o 2,0 mld. Kč, Španělskem o 1,4 mld. Kč, Čínou o 1,3 mld. Kč, a Ukrajinou o 1,1 mld. Kč.

[1] Čína, Spojené arabské emiráty, Srbsko, USA a Japonsko.
[2] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.