Vratka daně z nafty spotřebované při provádění hospodaření v lese a v rybníkářství

Ve svém současném znění (k 1. lednu 2021) uvádí § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, že nárok na vrácení daně ve výši 3 380 Kč / 1 000 l nafty vzniká osobě, která nakoupila naftu za cenu obsahující spotřební daň a tuto naftu prokazatelně spotřebovala při provádění hospodaření v lese. Zmíněnou osobou se rozumějí nejen vlastníci lesa, osoby s právem hospodařit s lesy ve vlastnictví státu a nájemci, pachtýři či vypůjčitelé lesa apod., ale také dodavatelé lesnických služeb. Hospodaření v lese je definováno odkazem na § 2 písm. d) lesního zákona. Obdobně nárok na vrácení části spotřební daně vzniká od stejného okamžiku zemědělským podnikatelům provozujícím rybníkářství ve smyslu § 2 písm. b) zákona o rybářství.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Nárok na vrácení daně se uplatňuje prostřednictvím řádného daňového přiznání do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl.

Daňové přiznání se vždy vyhotovuje v prostředí on-line formuláře daňového přiznání (tzv. ZFO formulář) na internetových stránkách Celní správy. Právnická osoba takto vyhotovené daňové přiznání podává výhradně elektronicky (formou datové zprávy nebo formou e-mailové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem). Fyzická osoba vyhotovené daňové přiznání může podat i v listinné podobě.

Nárok na vrácení daně se podle § 57 zákona o spotřebních daních prokazuje doklady od prodejce o prodeji nafty a tzv. evidencí o skutečné spotřebě nafty při provádění hospodaření v lese nebo v rybníkářství. Náležitosti dokladu o prodeji nafty jsou určeny § 57 odst. 10 zákona o spotřebních daních. Způsob a vedení evidence o skutečné spotřebě nafty je stanoven § 57 odst. 15 zákona o spotřebních daních (formulář daňového přiznání obsahuje pouze tabulku pro výpočet nároku na vrácení spotřební daně). V evidenci jsou za osobu žadatele a za zdaňovací období uvedeny:

• místo spotřeby nafty (za činnosti prováděné v lese se uvádí jednotky prostorového rozdělení lesa, při činnostech prováděných mimo les se uvádí údaje podle katastru nemovitostí, adresa nebo místní název – pokud je s ním celní úřad předem seznámen a akceptuje jej; za činnosti prováděné v rybníkářství se uvádí údaje podle katastru nemovitostí, adresa, místní název nebo kód hospodářství podniku akvakultury),

• druh vykonávané práce,

• údaj o množství nafty spotřebované při činnostech s nárokem na vratku (za každý druh nafty samostatně) a

• identifikace smluvního vztahu, na jehož základě daňový subjekt vykonané práce provedl – neuvádí jej vlastníci lesa a osoby s právem hospodařit s lesy ve vlastnictví státu. Požadavek na identifikaci smluvního vztahu se nevztahuje na odvětví rybníkářství.

Evidence nemusí být detailně prováděna za konkrétní činnosti v provázanosti na konkrétní místa, ale postačí ve výše uvedené požadované struktuře. Formální podoba evidence není blíže stanovena.

Skutečná spotřeba motorové nafty se při kontrole celní správy u daňového subjektu prokazuje doklady podle zákona o účetnictví. Z těchto dokladů musí být zřejmé kdy, kde a kolik pohonných hmot bylo spotřebováno při jakých činnostech, případně jakými stroji.

Příslušným správcem spotřební daně, a tedy i vratky daně, je vždy celní úřad místně příslušný k sídlu právnické osoby nebo místu pobytu fyzické osoby. Na každém celním úřadu je specialista pro agendu vratky daně ze zelené nafty, s těmito pracovníky je vhodné navázat kontakt a zjistit si u nich bližší informace a dosavadní praxi v oblasti podávání daňového přiznání a vedení evidence skutečné spotřeby nafty.