Výsledky kontrolní činnosti České plemenářské inspekce za rok 2022.

Povinnost chovatelů  označovat svá zvířat,  evidovat je ve stájovém registru (popř. v registru prasat v hospodářství), hlásit veškeré změny ve stanovené lhůtě do ústřední evidence a zajistit pro tury průvodní list skotu (průkaz koně  - pro koně) není pro české chovatele  žádnou novinkou. Česká plemenářská inspekce kontroluje dodržování těchto povinnosti od nabytí účinnosti vyhlášky 136/2004, Sb. Kontrola dodržování povinností je dána legislativou a chovatelé jsou ke  kontrolám vybírání analýzou rizika 3 % hospodářství s chovem turů, 3 %  hospodářství s chovem ovcí a koz a 1 % hospodářství s chovem dalších druhů hospodářských zvířat.. Pro kontroly podmíněnosti je vybíráno 1 % žadatelů a pro kontroly způsobilosti 3 % žadatelů za každé opatření.

Kritéria pro zařazení do analýzy rizika jsou včasné předávání správných a úplných údajů do ústřední evidence, veterinární  a zoohygienické podmínky, dřívější nákazová situace, výše ročních finančních podpor, výsledky kontrol v uplynulém období, významné změny, ke kterým na hospodářství došlo v minulém období, popř. další kritéria stanovená členským státem.

Od roku 2005 do roku 2022 bylo zkontrolováno 2 437 871  turů na 29 308 hospodářství, 533 499 ovcí a koz na 12 885 hospodářství a 697 633 prasat na 6 004 hospodářstvích.

Zjištěné výsledky kontrol na místě ukazují, že došlo k významnému snížení počtu kontrolovaných zvířat, u kterých bylo zjištěno porušení v oblasti označování a evidence.

V roce 2005 bylo při kontrolách  zjištěno 13,1 % turů chybně označených a v roce 2022 pouze 1,8 %.

U ovcí a koz byl od roku 2005 do roku 2022 zaznamenán pokles chybně označených zvířat z 11,9 % na 5,3 % a u prasat ze 7,5 % na 0,4 %.

Velký vliv na plnění ustanovení plemenářského zákona má zejména skutečnost, že jsou podmínkou pro čerpání dotací. Uvedené výsledky i souvisí s osvětou v této oblasti a v nemalé míře také s vyšší kvalitou ušních známek. Jen těžko lze již očekávat lepší výsledky, protože vždy se musí počítat s provozními ztrátami na pastvinách a ve volném ustájení.

Nedostatky ve vedení stájového registru u  turů se od roku 2005 pohybují od 1 do 3 %, v roce 2022 došlo k porušení u 2,2 % kontrolovaných hospodářství. U chovatelů ovcí a koz bylo nejvíce porušení ve vedení stájového registru v roce 2013 a to 6,2 % z kontrolovaných hospodářství, v loňském roce bylo toto porušení zjištěno pouze u 1,1 % hospodářství. Kontrolou registru prasat v hospodářství bylo zjištěno snížení nedostatků od roku 2005 ze 4,9 % na 0,1 % v roce 2022.

V oblasti zasílání hlášení do ústřední evidence a to u všech druhů zvířat, na které se tato povinnost vztahuje, došlo k výraznému zlepšení.

U turů došlo k poklesu zjištěných nedostatků  od roku 2005 z 10,7 % kontrolovaných  na 0,7 % v roce 2022, u ovcí a koz z 20,5 %  v roce 2006 na 2,3 %v roce 2022.

Nejvíce nedostatků v zasílání hlášení do ústřední evidence bylo zjištěno  u prasat a to 52,1 %  v roce 2005, v roce 2022 došlo ke snížení na 12,6 %. U prasat je prozatím povinnost zasílat hlášení jednou měsíčně, vždy do  desátého dne následujícího kalendářního měsíce, a to za celý kalendářní měsíc.

Častým problémem hlášení do ústřední evidence je nedodržování zákonné lhůty, ve které mají chovatelé hlášení do ústřední evidence zasílat.

Tato lhůta je dle platné legislativy do 7 dnů ode dne, kdy k úhynu, ztrátě, utracení nebo přemístění zvířete došlo,  při narození turů, ovcí a koz se hlášení o narození zasílá do 7 dnů ode dne označení. V souladu s pravidly EU se od 1. 1. 2017 se změnilo posuzování včasnosti hlášení, které náleží mezi požadavky Kontroly podmíněnosti. Tato změna se promítla i do posuzování požadavku pro hodnocení způsobilosti u plateb na skot, ovce, kozy a do posuzování včasnosti hlášení v rámci národních kontrol prováděných Českou plemenářskou inspekcí. Za pozdní se považují všechna hlášení, která dorazí ke zpracování pověřené osobě počínaje 8. kalendářním dnem ode dne hlášené události s tím, že pokud konec sedmidenní lhůty připadne na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem lhůty pro včasné nahlášení nejbližší příští pracovní den.

Na základě zjištěných nedostatků v oblasti ústřední evidence a chovatelské evidence (stájový registr, registr prasat v hospodářství) lze chovatelům doporučit vedení přes portál farmáře. Tento způsob vedení zajistí jediným zápisem vedení obou evidencí, což může omezit výskyt chyb a současně by nemělo docházet k prodlužování lhůty ke hlášení do ústřední evidence, protože zápis do stájového registru (registru prasat v hospodářství) musí být proveden bezodkladně tak, aby údaje v něm uvedené byly aktuální.

Výskyt turů s chybějícími nebo neplatnými průvodními listy byl v roce 2005  zjištěn u 1,5 % kontrolovaných a v dalších letech poklesl na 0,3 %.

Požadavky kontrolované při kontrolách podmíněnosti jsou součástí běžných kontrol národní legislativy. Nejsou přísnější, ale jedná se pouze o základní povinnosti, které musí chovatel v oblasti registrace hospodářství, označování a evidence zvířat a povinných dokladů provázejících zvíře splnit.

Od roku 2009, kdy byly v České republice zavedeny podmínky podmíněnosti (Cross Compliance) došlo k porušení kontrolních bodů cca u 3 – 4 % kontrolovaných žadatelů.

Od roku 2014, kdy, na základě výsledků auditu EK došlo ke změně v nastavení systému kontrol podmíněnosti, se procento porušení zvýšilo na 39 %, v roce 2022 došlo k poklesu na 15 %.  Nejvíce nedostatků je zjišťováno v oblasti řádného a včasného hlášení změn do ústřední evidence a tak dochází k  následnému krácení dotací u jednotlivých žadatelů.

Změny v nastavení kontrol podmíněnosti zajistily soulad s požadavky evropské legislativy a výrazně snížily riziko korekcí pro Českou republiku ze strany Evropské komise za nenaplňování komunitárního práva.

Od roku 2023 nebudou již povinnosti týkající se zvířat v rámci podmíněnosti hodnoceny, ale budou kontrolovány při kontrolách dodržování národní legislativy.

V loňském roce bylo zkontrolováno 1874 koní na 255 hospodářstvích. V chovu koní jsou trvale zjišťovány chybějící průkazy koní, které mají být předávány při přemísťování společně se zvířaty. Koně nejsou evidováni na hospodářství, na kterém se aktuálně nacházejí, ale podle majitelů. Proto lze velmi obtížně dohledat aktuální hospodářství, na kterém se zvíře nachází, nebo naopak současného majitele zvířete. Všechna uložená opatření se týkají jak průkazů koní, tak zásadních chyb v ústřední evidenci a označování.

V roce 2022 zkontrolovala Česká plemenářská inspekce 349 chovatelů včel. Nedostatky zjištěné při kontrole na místě se týkaly nesplnění povinnosti odesílání hlášení o počtu včelstev a počtu umístění jednotlivých stanovišť k 1. září kalendářního roku a byly zjištěny u 85 kontrolovaných včelařů. Oproti roku 2021, kdy porušení plemenářského zákona bylo zjištěno u necelého jednoho procenta chovatelů, došlo v roce 2022 k významnému nárůstu porušení na 24,4 procent.

Počet kontrol ostatních druhů hospodářských zvířat byl u chovatelů běžců 8, drůbeže 26, plemenných ryb 8 a u živočichů z akvakultury 33 a ani v jednom případě nedošlo k porušení plemenářského zákona. Kontrolou 17 chovatelů zvěře ve farmovém chovu bylo zjištěno porušení na 4 hospodářstvích, které se týkalo nedostatků v hlášení do ústřední evidence.

Neplnění základní povinnosti chovatelů hospodářských zvířat, kterým je zaregistrování hospodářství do ústřední evidence bylo zjištěno u 5 chovatelů.

V roce 2022, tak jako v uplynulých letech, zaujímaly převážnou část kontrolní činnosti kontroly delegované Státním zemědělským a intervenčním fondem, které jsou nutné pro výplatu dotací z EU.

Konkrétně se jednalo o kontroly žadatelů o dotační titul dle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb. o stanovení některých podmínek pro poskytování přímých plateb zemědělcům na tele masného typu, na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka a na dobrovolnou podporu pro bahnice a kozy. Dále pak podle Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně - klimatických opatření novelizovaném v nařízení vlády 330/2019 Sb., Nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními, Nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, a Nařízení vlády č. 76/2015 Sb. o provádění opatření ekologického zemědělství novelizovaném v nařízení vlády 331/2019  Sb.

Další část kontrol zahrnovala žadatele o Přechodné vnitrostátní podpory k přímým podporám podle Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., novelizovaném v Nařízení vlády č. 332/2012 Sb. a žadatele podle Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

Oblast kontrol delegovaných Státním zemědělským intervenčním fondem byla v loňském roce rozšířena žadatele o dotace mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích podle Nařízení vlády číslo 156/2022 Sb.

Nejčastější důvod neuznání zvířete způsobilého pro platbu byla u bahnic a koz nepřítomnost zvířete na hospodářství žadatele v průběhu retenčního období a u ostatních opatření pak pozdní hlášení do ústřední evidence.

Kontroly žadatelů o výše zmíněné dotační tituly musely být provedeny v retenčním období, což bylo podmínkou pro dodržení stanoveného termínu výplaty dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu. Tento požadavek významně ovlivnil možnost slučování kontrol u kontrolovaného subjektu vybraného ke kontrole na více dotačních titulů do jednoho termínu, což mělo negativní dopad na to, že nebylo možné respektovat sezónnost u kontrolovaných zvířat, resp. technické a organizační problémy chovatelů.

Přes všechny tyto aspekty jsme se snažili maximálně vycházet vstříc chovatelům tak, abychom je nezatěžovali kontrolami nad únosnou míru a ulehčili jimi tak často kritizovanou „byrokratickou zátěž“.

Dále byly prováděny kontroly administrativního rázu a kontroly uložené Ministerstvem zemědělství cílené na aktualizaci a správnost databáze skotu, na nadměrné používání změny 40 – zcizení zvířete.

Na základě požadavku Státního zemědělského a intervenčního fondu byly prováděny kontroly žadatelů o národní dotace na udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat a na podporu, poradenství a vzdělávání.

Významná část kontrolní činnosti našich inspektorů byla zaměřena na kontroly v oblasti šlechtění a plemenitby, ověřování původů, kontroly oprávněné osoby a uznaného chovatelského sdružení a kontroly účastníků Národního programu genetických zdrojů.

Od roku 2013 ověřovala inspekce původy skotu u potomstva po býcích v rizikové skupině zvířat, kterým chovatel doplňoval původ do ústřední evidence dodatečným hlášením a současně jejich deklarovaný otec nebyl v době možného zpuštění matky přítomen na hospodářství, kde byla matka kontrolovaného potomka evidována, popř. se narodil  na hospodářství v určitém časovém rozpětí nepředpokládaný počet potomků po jednom býkovi.

V této rizikové skupině byl původ ověřován každoročně (2013 - 2022) u cca 250 potomků, z toho ve 21 – 42 %  původ nesouhlasil. Šetřením bylo zjištěno, že v případě neprůkaznosti otců popř. obou rodičů, byl u části zvířat otcem jiný plemeník zapsaný v ústředním registru plemeníků a u dalších byl potvrzen plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků. Neprůkazný původ ze strany matky zavinil neúmyslně chovatel záměnou telete po narození nebo do doby jeho trvalého označení. Chovatelům bylo uloženo opatření na prošetření příčin nesouhlasného původu a následnou opravu původu v ústřední evidenci.

Stejný princip ověřování byl nastaven pro vyhodnocení  kontrol prováděných v návaznosti na dotační titul podle Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory pro zemědělce na tele masného typu. Při těchto kontrolách došlo k podezření na neprůkazný původ ze strany otce pouze výjimečně.

Česká plemenářská inspekce v rámci své kontrolní činnosti prověřovala používání plemeníků nezapsaných v ÚRP. Od roku 2009 do roku 2022 bylo zkontrolováno 1768 potomků, kde vzniklo podezření, že jejich otcem je plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků a ve většině případů se toto podezření potvrdilo.

Na základě podnětu bylo testováno 8 koní a u všech byl otcem plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků. Obdobně bylo u 2 chovatelů kontrolováno 16 ovcí a ve všech případech byl otcem plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků. S chovateli bylo zahájeno přestupkové řízení a uložena sankce.

Při zjištění každého neprůkazného původu bylo prováděno další šetření s určením příčin, důsledků a míry zavinění konkrétních osob a prověřovalo se, zda chovatel zajišťoval plemenitbu inseminací nebo přirozenou plemenitbou. Chovateli bylo uloženo opatření opravit původ zvířat v ústřední evidenci.

Ověřování původů slouží jako základní informace o způsobu a kvalitě chovu, na jejímž základě mohou být provedeny další kontroly. Tímto způsobem byly vyvolány i kontroly plemenitby skotu a oprávněných osob zajišťujících inseminaci, popř. kontroly označování a evidence.

Na základě výše zmíněného řešila Česká plemenářská inspekce v roce 2022 jednu kontrolu osoby oprávněné k provádění inseminace dle § 17. Kontrola byla provedena na základě skutečností zjištěných při kontrole ověřování původů na základě analýzy rizika a bylo zjištěno porušení zákona.

Další kontroly oprávněných osob v roce 2022 byly provedeny na základě dodržování § 7 plemenářského zákona v oblasti výkonnostních zkoušek koní.

Kontrol dodržování postupu výkonnostních zkoušek koní bylo provedeno pět a ani v jednom případě nebylo zjištěno porušení plemenářského zákona.

Česká plemenářská inspekce se v roce 2022 zabývala kromě výše uvedených plemenářských kontrol i kontrolami účastníků Národního programu genetických zdrojů. Bylo provedeno 15 kontrol vlastníků genetického zdroje Česká slepice zlatá kropenatá a jedna kontrola Českého svazu chovatelů - Uznaného chovatelského sdružení pro Českou slepici zlatou kropenatou. Výsledky těchto kontrol byly použity jako podkladový materiál pro případnou úpravu Metodiky uchování genetického zdroje zvířat pro plemeno Česká slepice zlatá kropenatá. 

       V roce 2022 Česká plemenářská inspekce přijala 91 podnětů. Ze souhrnného počtu 91 podnětů bylo 8 provedeno na základě anonymního podání, 59 podnětů bylo vyhodnoceno jako oprávněných, 20 neoprávněných, v 5 případech byla kontrola odložena a v 7 případech byla kontrola vyhodnocena jako zmařená.

Většina kontrol provedených na podnět (75 kontrol) byla zaměřena na označování a evidenci hospodářských zvířat.

Neregistrované hospodářství bylo na základě podaného podnětu šetřeno v 5 případech.

Plemenitba byla řešena u 4 chovatelů.

Nejvíce podnětů bylo podáno na chovatele turů (40) a koní (21).

Vzhledem k tomu, že podněty v některých případech upozorňovaly na špatný výživový a zdravotní stav zvířat a současně vyjadřovaly podezření na týrání zvířat, případně jiné nedostatky, byly některé kontroly prováděny ve spolupráci s příslušným orgánem veterinárního dozoru, nebo s využitím poznatků z jeho kontrol.

U většiny kontrolovaných chovatelů porušení zákona zejména v oblasti plemenitby nebyl úmysl, ale především neznalost platné legislativy nebo nedbalost.

Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá.

Ing. Zdenka Majzlíková

Česká plemenářská inspekce