Nová Evropská legislativa týkající se označování a evidence koní

Důvodem vzniku nového předpisu byly zejména skandály okolo koňského masa v roce 2013 a s tím související porušování stávající legislativy. Komise se proto zaměřila zejména na úpravu identifikačního dokladu koňovitých - průkazu koně, ve kterém budou zavedeny určité ochranné prvky (např. laminace první strany, zavedení sériového čísla) za účelem omezení jejich falsifikace a možnosti podvodů. Další význačnou novinkou je zřízení povinné centrální databáze (propojení databází jednotlivých vydávajících orgánů). Česká republika je v tomto ohledu napřed, jelikož vede ústřední evidenci již od roku 2001. Budou se nás však týkat některé změny, které byly zavedeny pro zajištění správnosti, aktuálnosti a ověřitelnosti v ní zaznamenaných údajů.

Nově byl definován tzv. „dočasný vstup“ koňovitého do členského státu, kterým se rozumí dovoz do Unie ze třetí země na dobu kratší než 90 dnů a tzv. „trvalý dovoz“, kterým se rozumí dovoz na dobu 90 dnů nebo delší. Dále toto nařízení umožňuje, aby „koňovitý pro chov a produkci“ (tzn. koňovitý evidovaný jako koňovitý bez původu) byl po předložení příslušných dokladů o původu povýšen do kategorie „evidovaného koňovitého“ (tzn. jako příslušníka určitého plemene).

Nejasné zůstává použití tzv. alternativních metod ověřování totožnosti, v rámci kterých ČR u Evropské komise dosud uplatňovala výjimku u některých plemen koní (starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník), pro které byla možnost nahradit označení elektronickým odpovídačem (čipem) pomocí výžehu. Nařízení nově uvádí, že povolená alternativní metoda ověřování totožnosti nebo kombinace takových metod musí poskytovat přinejmenším stejné záruky jako elektronický odpovídač, ale neuvádí příklady rovnocenných alternativních metod. Otázkou tedy zůstává, zda Evropská komise vyhodnotí označení prostřednictvím výžehu jako dostatečné pro zaručení identity nově označovaných koní.

Zpřísnění nastane pro koňovité, které provází tzv. „dočasný doklad“. Tito koňovití se budou moci pohybovat v rámci téhož členského státu po dobu nepřesahující 45 dní a nesmějí být přesunuti na jatka k porážce pro lidskou spotřebu.

Dále byly vyjmenovány výjimky pro držitele dovezených koňovitých, kterých se netýká povinnost zaevidovat koňovitého v daném členském státě. Jedná se o koňovité účastnící se soutěží, dostihů, přehlídek či výcviku, včetně přepravy za tímto účelem, po dobu nepřesahující 90 dnů, hřebce nacházející se v členském státě během plemenné sezóny, klisny nacházející se v členském státě pro účely plemenitby po dobu nepřesahující 90 dnů, koňovité umístěné ve veterinárním zařízení ze zdravotních důvodů a koňovité určené k porážce do deseti dnů od jejich vstupu.

Určitou výhodu a usnadnění představuje možnost aktualizace údajů v zahraničních průkazech koní, kdy toto nařízení umožňuje provést změnu prostřednictvím příslušného orgánu v tom členském státě, ve kterém se koňovitý nachází. To znamená, že držitel koňovitého již nebude muset zasílat průkaz koně vydávajícímu orgánu do zahraničí.

Mimo výše uvedené změny byla v nařízení provedena některá ryze praktická ustanovení. Vydávající orgán bude muset například zajistit, aby průkaz koně obsahoval dostatečný počet stran pro zápis jednotlivých údajů, před vydáním průkazu koně starším koňovitým se zavádí nové opatření odhadu věku zvířete apod.

Českou republiku nyní čeká implementace tohoto prováděcího nařízení do národní legislativy, což bude představovat zejména novelizaci vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.

text: Ing. Jitka Gaudníková, odbor živočišných komodit, Ministerstvo zemědělství