Informace pro chovatele koní

Informace pro chovatele koní

Česká plemenářská inspekce kontroluje plnění povinností chovatelů, uznaných chovatelských sdružení, chovatelských podniků prasat, oprávněných osob, pověřené a určené osoby dané plemenářským zákonem (Zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě, evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů) a vyplývající z evropské legislativy. Tento příspěvek je věnován kontrolovaným povinnostem chovatelů koní, oslů a jejich kříženců (dále jen koní).

Kontrolované povinnosti lze rozdělit zhruba do dvou oblastí, první se týká označování

a evidence a druhá se týká problematiky šlechtění a plemenitby.

Plemenářský zákon ukládá majitelům (chovatelům) koní následující povinnosti:

• zaregistrovat u pověřené osoby - Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. v Hradišťku pod Medníkem (dále jen pověřená osoba) všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a hlásit veškeré jejich změny, včetně oznámení o ukončení činnosti,
• označit všechny své koně v termínech a způsobem stanovených vyhláškou 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
• založit a vést registr koní v hospodářství, bezodkladně do něj doplňovat veškeré změny tak, aby byl vždy k dispozici aktuální stav zvířat přítomných na hospodářství

a uchovávat jej po dobu nejméně 3 let od poslední změny,

• hlásit narození hříběte do 21 dnů ode dne narození osobě pověřené označováním koní (3. připouštěcí lístek) k zaznamenání údajů o registraci, včetně slovního a grafického popisu, doplnit další předepsané údaje do 4. připouštěcího lístku a zaslat jej pověřené osobě, (u klusáka a anglického plnokrevníka zasílá majitel 3. připouštěcí lístek uznanému chovatelskému sdružení),
• hlásit pověřené osobě veškeré změny stavu zvířat tj. změnu majitele, přemístění koně na jatky, přemístění koně do jiného členského státu nebo vývozu koně do třetí země,

s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, úhynu, ztráty, utracení nebo kastrace koně v termínu do 30 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo,

• zajistit u pověřené osoby pro každého koně na hospodářství platný průkaz koně

a doplnit do něj správné a úplné údaje a veškeré změny,

• při přemístění evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem průkaz koně tak, aby průkaz koně byl bezpodmínečně na místě, kde se kůň nachází,
• dojde-li ke ztrátě průkazu koně a totožnost koně lze zjistit vystaví pověřená osoba na základě žádosti duplikát průkazu koně, toto platí i v případě, kdy zvíře nebylo identifikováno ve stanovené lhůtě a jeho původ je znám,
• v případech, kdy původ koně není znám, vystaví pověřená osoba náhradní identifikační doklad,
• pokud kůň bez plemenné příslušnosti je povýšen do kategorie plemenného koně může mu být vydán nový průkaz koně,
• používat k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků,
• předávat pověřené osobě údaje o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě).

Úkolem kontrol označování a evidence koní je prověření dodržování veškerých pravidel, které zajistí identifikaci zvířete a zmapuje veškeré pohyby zvířat z důvodů zajištění bezpečnosti potravin a šetření nebezpečných nákaz, zejména nákaz přenosných ze zvířat na lidi. Z těchto důvodů se kontroly označování a evidence provádí u všech druhů hospodářských zvířat, která se dostávají do potravinového řetězce, tedy i u koní.

Česká plemenářská inspekce kontroluje povinnosti chovatelů vyplývajících ze zákona

č. 154/2000 Sb. tzn., že povinnosti z výše zmíněného zákona se vztahují na každého, kdo koně vlastní, chová nebo na toho, kdo se o něj stará třeba jen na přechodnou dobu, přestože v ústřední evidenci, je kůň evidován na majitele.

Od roku 2009 do konce roku 2017 zkontrolovala Česká plemenářská inspekce 10441 koní u 1214 chovatelů, z toho u 199 chovatelů byla kontrola provedena na základě podnětů třetích osob. Ostatní kontroly označování a evidence byly provedeny na základě analýzy rizika, nebo nařízením Ministerstva zemědělství.

Při kontrolách označování a evidence je kontrola směrována na správnost označení koní,

na registraci hospodářství, zápis koně do registru koní, na hlášení do ústřední evidence a na kontrolu průkazů koní.

S jakými nedostatky se při kontrolách chovatelů nejčastěji setkáváme?  

V roce 2017 bylo zkontrolováno 1213 koní u 238 chovatelů. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno při kontrole hlášení změn do ústřední evidence a to u 124 koní (10,2 %).

Tato povinnost jde za majitelem koně, takže v případech, kdy bylo zjištěno při kontrole na místě, že kůň není fyzicky přítomen a byl prodán v rámci České republiky byla provedena kontrola u nového majitele, který má povinnost tuto změnu oznámit pověřené osobě.

Častým nedostatkem je nenahlášení úhynu koně nebo odsunu na jatky pověřené osobě a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, stejně tak nenahlášení trvalého přemístění koně do jiného členského státu nebo při vývozu do třetích zemí popř. nedodržení termínu odeslání hlášení do 21 dnů ode dne narození.

Nedostatky ve vedení registru koní na hospodářství byly v roce 2017 zjištěny u 68 koní chovaných, tj. u 5,6 % z celkového počtu kontrolovaných koní.

Tato povinnost se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství.

Na 28 koní nebyl při kontrole předložen průkaz koně tj. 2,3 % z celkového počtu  kontrolovaných.

Často se stává, že při přemísťování koně není současně předán průkaz koně. Stejný problém se objevuje i při přemístění koně na jatky nebo do asanačního podniku. Průkaz koně je na základě žádosti vydán majiteli koně, jehož povinností je předat průkaz koně při jeho přemístění osobě, u které bude kůň fyzicky umístěn.

Při kontrole správnosti označování koní, bylo zjištěno pouze 13 koní neoznačených nebo chybně označených, tj. 1,1 % z celkového počtu kontrolovaných.

Koně označovaní po 1. 7.2009 musí být označení elektronickým identifikátorem, který ve struktuře kódu obsahuje kód země 203 pro Českou republiku a jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba.

Platný elektronický identifikátor s kódem země 203 je pouze ten, jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba.

V souvislosti s výše zmíněnou problematikou si dovoluji připomenout způsoby a termíny označování koní a oslů a jejich kříženců:

(1) Plemenní koně se označují způsoby uvedenými v jednotlivých řádech plemenných knih koní), a to:

a) slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem), nebo

b) slovním a grafickým popisem, elektronickým identifikátorem) a výžehem, a to v případě, kdy tento výžeh bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní.

(2) U plemenných koní plemen starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník lze označování provádět:

       a) postupem uvedeným v odstavci 1, nebo

            b) slovním a grafickým popisem a výžehem, a to v případě, kdy tento způsob označování bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní.

(3) Koně neregistrovaní v plemenné knize, osli a jejich kříženci se označují slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem v souladu s nařízením Komise (ES)

č. 262/2015.

(4) Každé hříbě koně, osla nebo jejich kříženců se označuje tak, aby byl průkaz koně vydán před opuštěním hospodářství, ve kterém se hříbě narodilo, nejpozději do 12 měsíců od data narození.

 (5) Osoba provádějící označování koní označí koně, osla nebo jejich křížence do 28 dnů ode dne, kdy k tomu byla majitelem prokazatelně vyzvána.

Na základě podnětu třetí osoby bylo zjištěno v roce 2017 u 3 chovatelů, že chovají koně na neregistrovaném hospodářství.

Registrace hospodářství u pověřené osoby spolu s identifikačními údaji a aktualizací veškerých změn, které nastanou po dni zaevidování, patří k základním povinnostem každého chovatele, který na svém hospodářství koně chová.

Česká plemenářská inspekce ukládá opatření k nápravě chovateli (majiteli), který nemá koně označeny dle platné legislativy, zapsané v registru koní, zaevidované v ústřední evidenci a nehlásí změny do ústřední evidence nebo nepředloží platné průkazy koní.

Vedle toho jsou za závažná porušení plemenářského zákona zahajována přestupková řízení.  Při stanovení výše sankce se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav.

Ve většině případů porušení zákona, se kterými se setkáváme, není úmysl, ale neznalost platné legislativy nebo nedbalost a uložená opatření převážná část kontrolovaných chovatelů odstraní v uloženém termínu.

V oblasti šlechtění a plemenitby bych chtěla zmínit nejčastější porušení zákona zejména se týkající chovatelů a majitelů koní.

Podle platné legislativy smí chovatel (majitel) použít k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků.

Někteří chovatelé se z neznalosti legislativy domnívají, že pokud narozené potomstvo nezařazují k dalšímu chovu a neprodávají, mohou k plemenitbě používat vlastního hřebce nezapsaného v ústředním registru plemeníků, tzv. „černého plemeníka“.

Další povinnost, která s výše uvedeným problémem souvisí, je předávání údajů

o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě – připouštěcí lístek) pověřené osobě.

Nepřímo s těmito povinnostmi souvisí i vedení Registru koní, oslů a jejich kříženců držených v hospodářství (dále jen RKH).

Podle ústřední evidence je evidováno až 30 % koní bez plemenné příslušnosti včetně koní bez původu. Česká plemenářská inspekce obdržela v roce 2011 podnět od třetí osoby na prošetření příčin neúplných původů ze strany otce nebo obou rodičů. V období od roku 2011 do konce roku 2017 zkontrolovala u 1044 chovatelů (popř. majitelů) koní a u 931 (89 %) chovatelů bylo zjištěno porušení plemenářského zákona.

Kontrolami byly zjištěny následující důvody nenahlášení původu do ústřední evidence:

• Ve většině případů byl k zapuštění klisen použit plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků, přičemž k zapuštění došlo v 85 procentech přímo na hospodářství chovatele.
• Zbývajících 15 procent se týká případů, kdy došlo k nechtěnému zapuštění v době, kdy klisna z různých důvodů opustila hospodářství.
• Někteří chovatelé nakoupili březí klisny bez připouštěcího lístku nebo nakoupili koně bez původu a nechali je zaevidovat v ústřední evidenci.

V těchto případech byla provedena kontrola u původních majitelů koní, u kterých se koně narodili, popř. u kterých byly klisny zapuštěny.

• Zjištěny byly i případy bezpůvodových koní, kdy sice chovatel použil k plemenitbě licentovaného hřebce, ale nevystavil připouštěcí lístek.

Další chovatel plemene koní, jehož plemenná kniha je vedena v zahraničí, nepředal doklad (průkaz koně nebo potvrzení o původu vydané zahraniční chovatelskou organizací) a z těchto důvodů nebylo možné původ a plemeno uznat.

• Obdobně byl zjištěn případ, kdy klisna byla zapuštěna hřebcem zapsaným v ústředním registru plemeníků, ale chovatel záměrně nevystavil připouštěcí lístek, protože použití plemeníka bylo v rozporu se šlechtitelským programem příslušného plemene. Jednalo se konkrétně o zapuštění klisny huculského typu registrovaným hřebcem plemene Shagya arab.
• U dalších dvou chovatelů bylo příčinou neuznání původu neověření původu hříběte narozeného po inseminaci tak, jak ukládá plemenářský zákon.

Setkali jsme se i s chovateli, kteří argumentovali tím, že koně bez původu nakoupili nebo prodali a neznají adresu původního nebo nového majitele. V těchto případech chovatel nedodržuje povinnost stanovenou plemenářským zákonem a to vedení RKH v hospodářství. Vyhláška č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednoznačně stanoví údaje, které musí chovatel vyplňovat. Konkrétně to byly chybějící údaje o přemístění (datum odchodu a příchodu a místo).

Povinnost vedení RKH se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství.

Česká plemenářská inspekce příčiny bezpůvodových koní šetří ověřováním evidence popř. ověřením původu v laboratoři imunogenetiky. V případě vyloučení otce deklarovaného ústřední evidencí, popř. potvrzením skutečného otce neregistrovaného plemeníka (nezapsaného v ústředním registru plemeníků), může uložit sankci až do výše 1 000 000 Kč. Při stanovení výše sankce se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav.

Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé koní seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá.

Cílem České plemenářské inspekce není ukládat chovatelům sankce, ale zajistit plnění jejich povinností daných plemenářským zákonem, jehož posláním je mimo jiné i zajištění kvality chovu koní.

Zdenka Majzlíková

Česká plemenářská inspekce