přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Konference ÚKZÚZ zdůraznila důležitost dlouhodobých pokusů

9.9.2022

Tisková zpráva – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) představil prostřednictvím konference věnované 50. výročí jeho dlouhodobých polních pokusů nejdůležitější dosažené výsledky. Informoval, jak je různými způsoby hnojení ovlivněna kvalita zemědělských půd a co je potřeba, aby hospodaření s půdou vedlo k zachování jejích nejen produkčních funkcí. S poznatky z obdobných dlouhodobých pokusů vystoupili i hosté ze zemědělských univerzit, výzkumných ústavů a také slovenského protějšku, ÚKSÚP. Všichni mluvčí akcentovali důležitost udržení těchto pokusů i v podmínkách složité ekonomické situace.

Konference, kterou ÚKZÚZ pořádal pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, se zúčastnili přední zástupci státních i výzkumných institucí, odborníci z pořádajícího Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského i zástupci zemědělské praxe. 

Akci zahájil Daniel Jurečka, ředitel ÚKZÚZ, který přivítal přes 160 účastníků konference a zdůraznil důležitost zdravé a úrodné půdy pro lidstvo. Uvedl podíl ÚKZÚZ v podobě rozsáhlého dlouhodobého polního zkoušení zaměřeného na půdu, její kvalitu, osevní postupy a jejich vliv na produkci. Přivítal hosty z MZe, zemědělských univerzit, výzkumných ústavů a také slovenského protějšku, ÚKSÚP.  

Ředitelka Odboru bezpečnosti potravin MZe, Jitka Götzová, tlumočila slova ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. „ÚKZÚZ má v našem resortu nezastupitelnou roli,“ uvedla a potvrdila důležitost dlouhodobého zkoušení jehož cílem je poskytnout optimální doporučení zemědělcům tak, aby byla zajištěna produkce v žádoucím množství a kvalitě, péče o půdu i efektivita nákladů při pěstování.  
„Všechny znalosti a nástroje, které vedou k ochraně půdy, jakožto základního výrobního nástroje pro zemědělskou výrobu, jsou jednou z hlavních priorit Ministerstva zemědělství,“ dodala. Poznatky z 50 let pokusů a výsledky 60 let agrochemického zkoušeni zemědělských půd bezesporu takovými nástroji jsou.  slovo ministra - činnost ÚKZÚZ
 
Dodala, že půdu je třeba chápat nejen jako výrobní prostředek, ale hlavně jako jednu ze základních složek životního prostředí. Její stav zásadně ovlivňuje další složky, například podzemní a povrchové vody, ovzduší, klimatické změny a v konečném důsledku i zdraví lidi a zvířat. 

O dlouhodobých pokusech s monokulturou kukuřice hovořil Jiří Balík, emeritní rektor České zemědělské univerzity (ČZÚ). V pokusu, který trvá již 26 let byla sledována degradace půdní organické hmoty na luvizemi. Za sledované období   se snížil obsah uhlíku v ornici u kontrolní varianty o 22 % a u variant hnojených minerálním N o 25 % a 26 %. Při každoroční aplikaci slámy pšenice (var. DAM 390 + sláma, 5 t sušiny/ha/rok) došlo ke snížení obsahu uhlíku o 8 %. Pouze aplikace hnoje přispěla ke zvýšení obsahu o 16 %. prezentace 

Po aplikaci minerálního N dochází k výraznější mineralizaci původní a stabilní organické hmoty ve srovnání s nehnojenou kontrolou. Došlo tak k degradaci půdní organické hmoty  téměř u všech variant, kromě varianty hnůj. Snížil se obsah huminových kyselin  i poměr huminových kyselin vůči fulvokyselinám . Velmi dynamicky probíhá tento proces zejména při použití síranu amonného. Pouze hnůj přispívá ke zvýšení obsahu huminových kyselin i ke zvýšení jejich podílu.  

Ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV), Mikuláš Madaras, se zaměřil na nezastupitelnost a „nepřenositelnost“ dlouhodobých pokusů. Na časové ose ukázal vývoj městské aglomerace v blízkosti dlouhodobých pokusů VÚVR.  

Zkoušení je prováděno již 70 let a na 7 hektarech jsou sledovány tři osevní postupy a varianty hnojení organickými a minerálními hnojivy. Uvedl, že zhruba od přelomu tisíciletí je díky suchu a oteplení problém udržet růst hladinu uhlíku při variantě hnojené hnojem, pouze již hladinu uhlíku stabilizuje. Informoval o zpracování dat z pokusů ve spolupráci například s Akademií zemědělských věd.  
 
Zdůraznil, že do pokusů VÚRV již byly vloženy značné investice, které by byly v případě ztráty experimentálních polí nenávratně ztraceny. Hodnota výsledků přitom s přibývajícím časem roste spíše exponenciálně. Ocenil, že ÚKZÚZ udržel pokusy na tolika lokalitách. prezentace   

Proděkan Agronomické fakulty MENDELU, Pavel Ryant, se ve své prezentaci věnoval zejména nejdelšímu polnímu pokusu v Žabčicích, s ječmenem jarním. Primárním záměrem pokusu s ječmenem bylo řešit možnosti různé koncentrace jarního ječmene v osevním postupu, a to od 25% koncentrace odpovídající norfolkskému osevnímu postupu až po 100% zastoupení ječmene v monokulturním pěstování.  

Dalšími sledovanými faktory byly různé způsoby zpracování půdy, hospodaření se slámou a dusíkaté hnojení. I přes úpravy a redukci pokusu v roce 2003 byla plně zachována monokultura ječmene a jeho pěstování v “Norfolku”. Nově vznikly stacionární pokusy s monokulturou pšenice a kukuřice.  

Uvedl, že výnos ječmene za 52 let trvání je průkazně vyšší při orebném zpracování půdy oproti mělkému kypření. Sklizené množství zrna ječmene roste na variantách managementu slámy v pořadí „sláma sklizená“, „sláma zapravená“ a „sláma pálená.“ S množstvím aplikovaného dusíku roste získaný výnos zrna.  
 
V posledních dvou dekádách, zejména v suchých letech, roste význam minimalizace zpracování půdy a střídání plodin, což souvisí se změnami klimatu. Při srovnání průměrných teplot a srážkových úhrnů v prvních 6 měsících let 1961-1990 a 1991-2020 je možné pozorovat zvýšení průměrné teploty o 1,1 °C a pokles úhrnu srážek v průměru o 4,2 mm.  

Výnosová odezva pšenice na předplodinu je výraznější, tzn., že při monokulturním pěstování je pozorován významný pokles výnosu zrna. Současně kvalitní předplodina (hrách), zejména v suchých letech může zvýšit výnos až na dvojnásobek. 

Z půdních vlastností je pozorováno okyselení půdního prostředí vzhledem k aplikaci dávek dusíku ve fyziologicky kyselém síranu amonném. Více oxidovatelného uhlíku je v půdě při mělkém kypření oproti orebném zpracování s výjimkou variant s pálením slámy. prezentace

Zástupkyně ze Slovenské republiky, Želmíra Chmelárová, z Ústredného kontolného a skúšobného ústavu poľnohospodárského v Bratislave (ÚKSÚP) hovořila o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (AZP) na Slovensku od historie po současnost. V roce 1990 došlo k rozdělení půdy na menší agrofarmy, kdy vlastník půdy má povinnost zabezpečit odběry a zodpovídá i za kvalitu dodaných vzorků. Představila možnosti informačního systému AZP, kde jsou uvedeny výsledky dle krajů, okresů až po katastry a obce, tabulkové a mapové vyhodnoceni a další.  
 
Seznámila účastníky s výsledky právě ukončeného tříletého odběrového období cyklu AZP, které se týkalo vzorků ze 415tis. hektarů zemědělské půdy - 74,5 % orné půdy, 25 % travní porosty, 0,5 % vinice, 0,17 % ovocné sady, 0,01 % chmelnice. V budoucnu by se chtěli zaměřit na sledování některých nových kontaminantů v půdě, což je velkou výzvou. prezentace  

O rozvoji analytických metod neoddělitelných od rozvoje extrakčních postupů a pokroku ve využití  nové analytické a výpočetní techniky hovořil Jiří Zbíral, ředitel Národní referenční laboratoře (ÚKZÚZ). Na pozadí stručného shrnutí několika desetiletí vývoje analytických metod pro stanovení celé řady půdních parametrů zdůraznil také současný stav a možné směry dalšího rozvoje v této oblasti. Z těch zmínil především hledání cest pro zjednodušování a automatizaci v rámci používaných metod a postupů. 

Blok přednášek týkající se dlouhodobých polních pokusů ÚKZÚZ zahájila Michala Smatanová, vedoucí oddělení výživy půd), která připomněla loňské výročí 60let agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP).  
 
Jedná se o pravidelnou kontrolu úrodnosti půd v rámci celé ČR. Zmínila, že úbytek fosforečného hnojení zvyšuje plochy zemědělských půd, které vykazují nízkou zásobu přístupného fosforu. Poukázala na trend okyselování půd, který souvisí s poklesem vápnění.  

Standardní součástí AZZP je nyní i stanovení mikroelementů a kadmia a ve vybraných vzorcích rovněž některých parametrů organické hmoty.  Na základě výstupů lze v LPIS (veřejné databázi půd) nabídnout i varianty racionálního plánu hnojení na základě obsahu živin.  

Ředitel Sekce zemědělských vstupů, Miroslav Florián, stručně představil metodiku nejstaršího dlouhodobého pokusu ÚKZÚZ -  stacionárního pokusu se stupňovanou intenzitou hnojení, a zdůraznil jeho unikátnost, jež spočívá v jeho vedení na deseti různých zkušebních stanicích ústavu. Upozornil na nezbytnost precizního vedení pokusů a vyzdvihl tím velmi odpovědnou práci těchto stanic. prezentace

O vlivu  stupňovaného hnojení na výnosy hovořila Silvie Jančíková . Konstatovala, že i po 50 letech pokusu je nejúčinnější hnojení minerálními hnojivy již v nejnižších hladinách, především v situaci, kdy je osevní sled obohacen o zlepšující plodiny v podobě jetelovin.  

Z výstupů vyplývá, že minerální hnojení je mnohem účinnější v bramborářské výrobní oblasti. V řepařské výrobní oblasti je naopak mírně účinnější hnojení hnojem.  Pozitivní vliv na výši výnosů má rovněž vápnění a již zmíněné zařazení jetelovin. prezentace

Jaký vliv má intenzita hnojení na vlastnosti půdy v tomto dlouhodobém pokusu doplnil Jaroslav Hynšt. Každoročně jsou odebírány vzorky půdy, ve kterých jsou sledovány vybrané agrochemické vlastnosti – pH, obsah základních živin (P, K, Mg, Ca), síry a mikroelementů (Cu, Zn, Mn, B), obsah uhlíku a celkový obsah dusíku. 
 
Z výsledků vyplývá, že při zvyšování dávek P a K byl vyšší i jejich obsah v půdě, rostoucí dávky všech živin naopak snižovaly hodnotu pH a zvyšovaly obsah S v půdě. Hnojení zvyšovalo také obsah organické hmoty v půdě. Výsledky poskytují cenné informace o vlivu přiměřených dávek hnojiv na úrodnost půdy. prezentace

O dalších dvou dlouhodobých polních pokusech „Ověření různých systémů organického hnojení“ (založen v roce 1994) a „Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku“ (založen v roce 1996) hovořila Ivana Komprsová.  
 
V nich jsou porovnávány varianty hnojení hnojené minerálními hnojivy a čistě organickými hnojivy z pohledu půdních vlastností i sklizňových parametrů (výnos, technologické vlastnosti).  
 
Poukázala na to, že ačkoliv je organické hnojení důležitým vstupním komponentem zejména z hlediska půdních vlastností, v dlouhodobých polních pokusech se ukazuje, že nejoptimálnějších výsledků je dosahováno vyváženou kombinací organického a minerálního hnojení. prezentace

ÚKZÚZ ve svých dlouhodobých pokusech sleduje i účinnost digestátu, kejdy a kompostu na produkci a půdní vlastnosti. O tomto pokusu (založen v roce 2011), prováděném na pšenici, hovořila Michaela Smatanová, která uvedla, že dlouhodobá a opakovaná aplikace organických hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem zaručuje vyrovnaný a uspokojivý výnos.  
 
Zmínila, že digestáty jsou málo využitelným zdrojem uhlíku pro mikroorganismy a jejich společenstva, a minerální hnojivo v tomto směru není přínosné. Lépe působí kejda a kompost, jejichž opakovaná aplikace průkazně působí na extrahovaný uhlík i bazální respiraci mikroorganismů.  

Na závěr uvedla, lyzimetrické sledování, které slouží pro hodnocení průsaku živin do spodních půdních horizontů. Minerální hnojivo je oproti organickému rizikovějším hnojivem z pohledu ztrát nitrátů, což má za následek úbytek dusíku v půdě a možnost ohrožení spodních vod. prezentace

Dalším ze zmíněných pokusů je sledování vlivu různých intenzit hnojení v podmínkách závlahy na zkušební stanici v Lednici. Silvie Jančíková uvedla, že v pokusu ÚKZÚZ založeném v roce 1977 sleduje vliv různých intenzit hnojení v přirozených podmínkách a v podmínkách při aplikaci doplňkové závlahy.  
 
Vliv závlahy na výnos plodin v aridní oblasti jižní Moravy je průkazný, nejvíce je závlahou ovlivněn výnos ječmene a brambor. Vysoký bilanční přebytek draselného hnojení se v dlouhodobém pokusu projevuje méně vhodným poměrem K/Mg především na ploše bez závlahy. Závlaha pozitivně ovlivňuje (zvyšuje) obsah organické hmoty v půdě. prezentace

Dlouhodobý ekologický polní pokus, který ÚKZÚZ realizuje sedmým rokem (jedna rotace osevního postupu), představil Martin Prudil, vedoucí Oddělení ekologického zemědělství. Cílem pokusu je vyhodnocení vlivu různých systémů a intenzit hnojení v podmínkách ekologického zemědělství (EZ) a ověření udržitelnosti dlouhodobého ekologického hospodaření.   

Z pohledu výnosů vybraných plodin (brambory, pšenice špalda, pohanka) bylo nejvyšších výnosů  obvykle dosaženo u hnojených variant (hnojení digestát plus kompost, resp. hnůj a močůvka). Varianty, u kterých byly navíc použity tzv. intenzifikační vstupy (pomocné půdní látky a pomocné rostlinné přípravky povolené ekologickou legislativou) se výnosově nelišily od hnojených variant bez intenzifikačních vstupů. 

Dosavadní poznatky též ukázaly, že reakce na rozdílné úrovně hnojení je výraznější na stanovištích s méně úrodnými půdami. Zelené hnojení samo o sobě nestačí, ke zvýšení výnosů je nutno dodat další organická hnojiva (hnůj, kompost, digestát atd.). 

Pokus potvrdil, že zaplevelení lze mechanickou kultivací (vláčení prutovými branami, plečkování) udržet na přijatelné úrovni s výjimkou vytrvalých plevelů v některých letech, kdy bylo nutné přikročit k manuálnímu zásahu).  

V EZ jsou oproti konvenčnímu zemědělství obvykle dosahovány nižší výnosy, přičemž v suchých letech a u některých plodin (pšenice špalda) se tyto rozdíly zmenšují nebo zcela stírají. prezentace

Všemi příspěvky se prolínal akcent na nenahraditelnou roli výsledků z dlouhodobých polních pokusů, které alespoň prozatím nelze jinými postupy nahradit. S rostoucím časem navíc velmi vzrůstá hodnota těchto výsledků. Je také zjevné, že k vyhodnocování je třeba přistupovat vždy komplexně, zjednodušení mohou být nezřídka zavádějící.  

Nejvýznamnější výzvou, kromě snahy o udržení těchto pokusů, je přenos výsledků do praxe, kde by mohly pomoci odpovědět na některé kritické otázky, jako je snížení používání minerálních hnojiv při současném udržení výše i kvality výnosů či preference postupů, které mají pozitivní dopady na kvalitu půdy a péči o její organickou a biologickou složku. 

 

Ivana Kršková, tisková mluvčí, 737 267 642