přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Reakce na článek „Kterýpak to buran roznáší tu karbofuran?“

19.5.2021

Reakce ÚKZÚZ na online článek autora Mojmíra Vlašína, zveřejněný v Deníku Referendum dne 14. 5. 2021.

Autor článku Mojmír Vlašín uvádí v článku Kterýpak to buran roznáší tu karbofuran? řadu nepravdivých a zavádějících informací. Reagujeme proto na ty nejzásadnější. 

Karbofuran je ale obsažen (ve vysoké koncentraci) ve volně prodejných přípravcích, takže jeho dostupnost je mnohem větší než u jiných jedů využívaných k úmyslnému trávení zvířat.“  

Sdělujeme, že žádné přípravky s karbofuranem se v ČR neprodávají, již mnoho let u nás není povolen žádný přípravek obsahujici karbofuran. O dostupnosti v obchodní síti ČR nemluvě.  
 
„ … za oponou se skrývá mnohem horší divadlo. Jedná se o statisíce ptáků otrávených nezákonně použitým přípravkem Stutox II.“  
   
Žádné hromadné otravy ptáků ani jiných živočichů nenastaly, ani nebylo prokázáno, zda v médiích prezentované úhyny způsobila  aplikace Stutoxu II. Dokonce byly  hlášeny případy, kdy zajíce někdo přesunul na místo už uhynulé, patrně po srážce dopravním prostředkem, takže jejich úhyn nezpůsobila aplikace rodenticidu. 

„Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský povolil v roce 2020 výjimku z obecného zákazu, který platí na úseku rostlinolékařských předpisů. Udělal to nezákonně a krajně nešťastně.“  

ÚKZÚZ povolil zákonem (zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči) podloženou možnost povrchové aplikace pouze ve výjimečných případech za účelem zabránění vysokých hospodářských škod, a v případě selhání jakýchkoli nechemických metod či preventivních opatření.

ÚKZÚZ doporučuje zemědělcům řadu různorodých preventivních opatření a zemědělci je v praxi využívají. Podmínky aplikací v co největší míře minimalizují rizika pro necílové organismy.  

Mj. opatření byla nezbytná i vzhledem ke skutečnosti, že přemnožení hraboši se v nepřiměřené míře začali objevovat v blízkosti lidských obydlí a škodit v zahradách.  

Povolil plošné rozmetaní otrávené návnady na likvidací hrabošů. Upozorňuji, že před tím se musel přípravek vkládat ručně do nor hrabošům a nora se musela zaslepit, tedy zašlápnout, tak aby se k návnadě nedostal necílový živočich.“  

Přípravek se nikdy nemusel zašlapávat, protože by to bylo proti smyslu použití přípravků na ochranu rostlin. Po aplikaci se nory zašlapávat dokonce nesmí, jinak by hraboš zeminu vyhrnul i s granulemi.  
 
„Tak se stalo, že místo stovek travičů jich tu rázem máme tisíce. Povolení bylo naštěstí pozastaveno. A počty hrabošů klesly v místech, kde se přípravek aplikoval, úplně stejně jako v místech, kde nikoli. Přesto je Stutox nadále povoleným jedem a jak je v praxi aplikován, je otázkou.“  

Aplikace Stutoxu pomohly zemědělcům snížit škody způsobené hrabošem. Počet subjektů, které aplikovaly za všechna období platnosti výjimečných Nařízení,  je přibližně  400, tedy žádné tisíce. Vždy však převládala aplikace do nor, v  období platnosti Nařízení ÚKZÚZ byly oznámeny aplikace  do nor v 80% případů. 

 

Odkaz na plné znění on line článku Deníku Referendum - Kterýpak to buran roznáší tu karbofuran?  

 

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem