Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat nabyl účinnosti
Dne 1. ledna 2020 vstoupil v platnost Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (dále jen Protokol o zemědělství). Tento protokol o zemědělství je vložen ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 57/2019 Sb.m.s.
Tento protokol k zemědělství je jedním z protokolů, sjednaných k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (dále jen „Karpatská úmluva“). Kromě protokolu o zemědělství je ČR smluvní stranou dalších protokolů ke Karpatské úmluvě, a to Protokolu o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti, Protokolu o udržitelném cestovním ruchu, Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů a Protokolu o udržitelné dopravě. Protokoly jsou nástroji pro provádění Karpatské úmluvy, které umožňují prosazovat cíle Karpatské úmluvy a rozvíjet spolupráci v klíčových oblastech karpatského regionu.
Samotná Karpatská úmluva byla přijata na 5. ministerské konferenci EHK OSN „Životní prostředí pro Evropu“ v Kyjevě v květnu 2003 a vstoupila v platnost dne 4. ledna 2006. ČR je jednou ze zakládajících smluvních stran této úmluvy. Dalšími smluvními stranami jsou Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina. Její přípravu a přijetí podpořily rovněž smluvní strany Alpské úmluvy, které přispěly k procesu sjednávání Úmluvy jak svými zkušenostmi, tak i finančně. Území, na které se Karpatská úmluva i návazné protokoly vztahují, se podle čl. 1 Karpatské úmluvy vymezuje na základě principu „autodesignace“, kdy každý signatářský stát sám rozhodne, jaké jeho území bude do působnosti Karpatské úmluvy a Protokolů zařazeno. Vymezení územních samosprávných celků, v jejichž rámci Česká republika naplňuje Úmluvu a protokoly k ní sjednané, vychází z platného geomorfologického členění ČR a vzala ho na vědomí vláda ve svém usnesení č. 401 ze dne 25. května 2015. V rámci ČR do působnosti Karpatské úmluvy spadají části Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Smluvní strany Protokolu o zemědělství se zavazují zejména k vytvoření a provádění politik a strategií usilujících o udržitelnost zemědělského hospodaření v Karpatech a udržitelné využití biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, posílení dobrého sociálního prostředí ve venkovských oblastech Karpat a mezinárodních vztahů v pohraničních regionech Karpat. Pro více informací kontaktujte Ing. Vlastimila Zedka nebo Ing. Jiřího Jungra z odd. environmentálních strategií a OZE MZe prostřednictvím e-mailu na adresy ve tvaru jméno.příjmení(at)mze.cz