Často kladené otázky - Víno a provozovny

Nové povinnosti, výroba vína, příjem a dovoz vína, vinařská evidence, požadavky na označování, apod.


Otázka č. 1 - Co je Portál farmáře? K čemu slouží?

Odpověď: 

Portál farmáře MZe je rozcestníkem, respektive vstupní branou ke všem registrům a aplikacím v resortu MZe. Pomocí jednoho přístupového jména Portál farmáře MZe zobrazí všechny systémy, do nichž má daný uživatel přístup.

Portál farmáře SZIF je jedním z těchto systémů. Jeho postavení je na rozdíl od Registru vinic nebo LPIS specifické, protože se jedná o samostatný portál, který je primárně určen pro přípravu žádostí o dotace a sledování průběhu administrace. S portálem farmáře MZe je propojen pouze skrze jednotné přihlášení, aby se uživatel při přestupu mezi portály „nemusel opětovně přihlašovat“. Za veškerý obsah a podporu provozu Portálu farmáře SZIF odpovídá platební agentura SZIF.


Otázka č. 2 - Co je Registr vinic? K čemu slouží?

Odpověď:

Registr vinic (dále jen "Registr") slouží k evidenci údajů o pěstitelích révy vinné a producentech vína. Slouží také jako přehled registrovaných provozoven a podaných hlášení.

Registr, jako webová aplikace slouží k jednodušší komunikaci mezi ÚKZÚZ potažmo SZPI a vinohradníkem nebo vinařem. Tato aplikace je dostupná na Portálu farmáře (www.eagri.cz).

Pro podávání hlášení do Registru vinic si subjekt s dostatečným časovým předstihem zajistí přístup do Portálu farmáře - eAgri (slouží mimo jiné k podávání hlášení do Registru vinic).

Prostřednictvím Registru lze podávat určitá hlášení, oznámit provozovnu a mnohé další.


Otázka č. 3 - Co je provozovna výrobce vína nebo příjemce nebaleného vína?

Odpověď:

V souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, je provozovna prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovna. Provozovnou výrobce vína nebo příjemce nebaleného vína je tedy prostor, v němž provozuje svou živnost konkrétní výrobce nebo příjemce.

Živnostenský úřad přidělí provozovně identifikační číslo provozovny poskytnuté správcem základního registru osob a provede zápis provozovny do živnostenského rejstříku.

Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání.

Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby a dále také jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny.

Praxe přináší různé právní důvody pro užívání provozovny. Pro stanovení oprávněnosti prodeje sudového vína je tedy rozhodující, zda toto místo má příjemce, nebo výrobce zapsáno jako svoji provozovnu v živnostenském rejstříku. 


Otázka č. 4 - Co je výdejní automat?

Odpověď:

Jedná se o zařízení sloužící k výdeji zboží zakoupeného u pokladny provozovny. Výdej zboží probíhá např. s využitím žetonu, který obsluha provozovny vydá oproti určité finanční částce.

Nejedná se o prodejní automat, který umožňuje přímou platbu za zakoupené zboží (např. hotově nebo platební kartou).


Otázka č. 5 - Co je víno nebalené? Co je víno sudové, čepované a rozlévané?

Odpověď: 

Nebalené víno – je víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou moštu (tj. hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, ČZHM ze zaschlých hroznů, zahuštěného hroznového moštu), uváděné do oběhu v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli (např. cisterna). Nebalené víno se stane sudovým, pokud ho jeho výrobce nebo první příjemce v ČR určí jako sudové (§ 16b odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.).  Další možností je nebalené víno naplnit do obalu určeného pro spotřebitele.

Sudové víno je víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 nebo 2205, s výjimkou moštu, určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu než z obalu určeném pro spotřebitele (např. KEG sudy).

Čepované víno je víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje nebo jako zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele z jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem (např. bag in box, nebo-li BiB). Čepované víno musí být prodáváno spotřebiteli přímo z obalu určeného pro spotřebitele. Pokud se bude jednat o obal typu bag in box (dále jen "BiB") nebo obdobný obal bude vyžadováno, aby povinné údaje byly uvedeny jak na papírovém obalu, tak i na samotném vaku nebo pokud tomu tak nebude, pak na papírovém obalu, za podmínky, že nebude možné vak bez nevratného porušení vnějšího obalu vyndat.

Pokud bude víno prodáváno z volně umístěného vaku, musí být vak vždy přímo označen povinnými údaji.

Rozlévané víno je víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje z obalu určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů (např. lahvové víno, nebo víno z BiB o maximálním objemu 5 litrů).


Otázka č. 6 - Co je to obal určený pro spotřebitele? Co je to jednorázový uzávěr?

Odpověď:

Obal určený pro spotřebitele je jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích předpisů (např. lahev, tetrapak, BiB).

Jednorázový uzávěr je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít.


Otázka č. 7 - Jak se nová právní úprava dotkne prodeje vína v tzv. bag in boxech?

Odpověď:

Na provozovatele, který bude ve své provozovně prodávat víno z obalu určeného pro spotřebitele do 20 l (např. BIB), který bude splňovat požadavky na obal určený pro spotřebitele, se bude vztahovat režim prodeje  čepovaného vína (§ 3 odst. 1 písm. w, § 16 odst. 8, 9 zákona č. 321/2004 Sb.), tedy bude moci prodávat víno, jak k okamžité konzumaci v místě prodeje (např. v restauraci), nebo toto víno může zabalit v místě prodeje (např. vinotéka) na žádost spotřebitele (např. do PET lahví). Pokud se bude jednat obal určený pro spotřebitele do 5 l, bude z něj možné prodávat víno v režimu rozlévaného vína (§ 3 odst. 1 písm. x), § 16 odst. 8, 9 zákona č. 321/2004 Sb.), tedy bude moci být prodávané ke konzumaci v místě prodeje. BiB však musí být v případě obou režimů označen všemi povinnými údaji a provozovatel je zároveň  povinen v místě nabídky viditelně zpřístupnit snadno čitelné údaje.

Prodej vína je samozřejmě také možný jako prodej baleného vína v BiB v různých objemech (max. do 20 litrů.), pokud bude BiB splňovat požadavky na obal určený pro spotřebitele. Pokud by víno bylo původem z ČR s CHOP/CHZO, obal určený pro spotřebitele musí nést povinný Logotyp, jak stanoví prováděcí předpis (§ 16 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb.).

Povinnost podle § 16 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na vína neoznačená logotypem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a vína naplněná do obalů určených pro spotřebitele přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k nimž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona opatřen příslušný obalový materiál.


Otázka č. 8 - Kdo je příjemce? Kdo je dovozce?

Odpověď:

Příjemcem se pro účely tohoto zákona rozumí PPP (provozovatel potravinářského podniku), který je uveden v průvodním dokladu podle předpisů EU nebo podle prováděcího právního předpisu jako příjemce.

Tato osoba má nově povinnost oznámit množství a další povinné údaje přiváženého produktu, a to nebaleného vína, vinných hroznů čerstvých, jiných než stolních, moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo rmutu, přepravovaného z jiného členského státu EU nebo ze třetí země, bezprostředně po příchodu do prvního místa dodání na území ČR, nejpozději však do 12 hodin po tomto příchodu. Povinnými údaji jsou např. jméno, příjmení, bydliště, IČ, dále adresa místa dodání, označení vinařského produktu, množství, údaj o provenienci, ročník sklizně, odrůda, šarže a průvodní doklad.

Příjemce těchto produktů je může zpracovat, zabalit nebo dále prodat.

Pouze první příjemce nebaleného vína ze zahraničí, který je uveden v průvodním dokladu, na základě něhož bylo víno přepraveno do ČR, má možnost nebalené víno určit jako sudové a nabízet ho spotřebiteli ve své nahlášené provozovně.

Vinařský zákon ani jeho novela nedefinuje pojem dovozce (nebo převozce). Rozumí se jím však obchodník, který obchoduje s vínem nebo dalšími produkty ze zahraničí.


Otázka č. 9 - Co je to oznamovací povinnost pro nebalené produkty? Co je to uskladňovací povinnost?

Odpověď:

Příjemce nebaleného vína, vinných hroznů čerstvých, jiných než stolních, moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo rmutu přepraveného z jiného členského státu EU nebo ze třetí země, musí oznámit bezprostředně po jejich příchodu do prvního místa dodání na území ČR, nejpozději však do 12 hodin po tomto příchodu, jejich množství a další povinné údaje. Povinnými údaji jsou např. jméno, příjmení, bydliště, IČ, dále adresa místa dodání, označení vinařského produktu, množství, údaj o provenienci, ročník sklizně, odrůda, šarže a průvodní doklad. Pro možnost splnění této povinnosti, je potřeba být včas registrován na portálu farmáře!!! (o víkendu se nelze registrovat).

Jedná-li se o nebalené víno, pak jeho nahlášená dodávka musí být po dobu 10 dní uskladněna v místě prvního dodání. Pokud Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebere v této lhůtě kontrolní vzorek, musí být toto kontrolované víno uskladněno v místě dodání do sdělení výsledku rozboru. Běh této lhůty počíná (§ 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb.) dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (odběr vzorku, případně písemné sdělení o prodloužení lhůty). Její konec je dán posledním dnem lhůty uvedené v prováděcím předpise ke sdělení výsledku rozboru. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den (viz pravidlo pro počítání času § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb.).

Pokud během prvních 10 dnů Státní zemědělská a potravinářská inspekce vzorek neodebere, může být nebalené víno uvedeno do oběhu.

Lhůta 10 dní počíná běžet v souladu s pravidly pro počítání lhůt, tj. následující den po příchodu nebaleného vína do místa dodání. Tato doba, kdy je povinen příjemce mít nebalené víno po příchodu do prvního místa dodání na území České republiky uskladněno, končí po uplynutí 10 dní, viz výše (pravidlo pro počítání času – viz § 607 zákona č. 89/2012 Sb.). Posledním dnem této doby přitom může být i sobota, neděle nebo svátek, a „uskladňovací povinnost“ příjemce tak končí tento den.


Otázka č. 10 - Kdo je výrobce?

Odpověď:

Výrobcem je fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí z vinných hroznů, rmutu, moštu nebo mladého vína v procesu kvašení produkt tím, že jej zpracovává, včetně jeho zpracování pro jiného výrobce, nebo nechává zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu.

Definice výrobce stanoví, že za výrobce lze považovat pouze toho, kdo ze základní suroviny (vinných hroznů, rmutu, moštu nebo mladého vína v procesu kvašení) zpracovává nebo nechává jiným subjektem produkt zpracovat. Výrobcem tedy není ten, kdo víno pouze finalizuje (např. filtruje, síří nebo stáčí).

V případě, že výrobce zadá zpracování produktu u jiného subjektu, nebude se z pohledu smluvních vztahů jednat o kupní smlouvu, ale typicky o smlouvu o dílo nebo obsahově obdobnou smlouvu.


Otázka č. 11 - Co musím udělat, když si chci nechat víno vyrábět?

Odpověď:

Je zapotřebí být držitelem platného živnostenského oprávnění. Více informací naleznete v živnostenském zákoně č. 455/1991 Sb., který upravuje podmínky pro živnostenské podnikání.

Tím, že si provozovatel potravinářského podniku nechá víno vyrobit na zakázku, stává se z pohledu vinařského zákona výrobcem. Má povinnost nahlásit se jako výrobce podle § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. včetně uvedení místa výroby produktu spolu s uvedením výrobce, od kterého si nechává víno zpracovat.

Dále pro něj plynou povinnosti jako pro výrobce vína, to znamená, že musí nahlásit místo prodeje (místo, z kterého bude víno vyráběné na zakázku prodávat) a dále mu vzniká povinnost podávání povinných prohlášení, resp. prohlášení o zásobách a produkci (viz otázka k Registru).

Výrobce dále musí  dle ustanovení § 35 odst. 1 písmene a) zákona č. 321/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  odvádět do Vinařského fondu platby ve výši 0,50 Kč  z každého vyrobeného litru vína.


Otázka č. 12 - Co je prohlášení o zásobách? Co je prohlášení o produkci?

Odpověď:          

Prohlášení o zásobách je typ povinného prohlášení, kde se uvádí stav zásob, které  subjekt povinný k podání prohlášení drží ke dni 31.7, tedy ke konci vinařského roku. Toto prohlášení se podává nejpozději k 10. 9. téhož roku.

Prohlášení o produkci je typ povinného prohlášení, kde se uvádí množství vlastní sklizně, případně množství nakoupené suroviny pro výrobu vína – hroznů, rmutu, moštu a mladého vína v procesu kvašení, a dále množství vyrobeného vína (l). Toto prohlášení obsahuje údaje o produkci k 31. 12. a podává se nejpozději do 15. ledna následujícího roku.

Obě prohlášení je možné podat písemně poštou, osobně na podatelně ÚKZÚZ, nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo Registru (Portál farmáře).


Otázka č. 13 - Co se pro mě změní po novele vinařského zákona, když jsem ...

  1. … výrobce a chci prodávat víno?

    odpověď:
    Prakticky nic, výrobce dál může prodávat své víno po stočení do obalů určených spotřebiteli (např. lahvové víno, BiB) nebo jako víno sudové ve svých provozovnách (vinotékách). V případě prodeje sudového vína je ovšem nutná registrace provozovny (podle § 16b odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb.), kde je sudové víno prodáváno prostřednictvím Registru (a další povinnosti - viz výše). 

  2. … příjemce a chci prodávat víno?

    odpověď:
    Nebalené víno je nezbytné oznámit podle § 14a zákona č. 321/2004 Sb., tj. bezprostředně po příchodu do prvního místa dodání na území ČR, nejpozději však do 12 hodin po tomto příchodu, a uskladnit podle § 14b zákona č. 321/2004 Sb., tj. 10 dnů, pokud SZPI neodebere kontrolní vzorky. Následně je možné nebalené víno prodat jinému subjektu pro další využití, stočit do obalů určených pro spotřebitele a dále prodat jinému subjektu nebo spotřebiteli nebo určit jako sudové a prodat ho spotřebiteli ve svých provozovnách (tj. v provozovnách prvního příjemce nebaleného vína ze zahraničí). V případě prodeje sudového vína je ovšem nutná registrace provozovny, kde je sudové víno prodáváno, prostřednictvím Registru.

    Na přivezené víno v obalu určeném pro spotřebitele ze zahraničí se režim § 14a a § 14b zákona č. 321/2004 Sb. nevztahuje.

  3. … prodejce prodávající víno z (nebo v) obalu určeného pro spotřebitele?

    odpověď: 
    Jedná-li se o vinotékaře (PPP – provozovatel potravinářského podniku), který prodává víno v obalu určeném pro spotřebitele nebo jako čepované nebo rozlévané, tj. z obalu určeného pro spotřebitele - v malém množství (tzn. méně než 750 hl vína v obalu určeném pro spotřebitele za 1 vinařský rok) a bez použití externího výčepního zařízení, nikoliv víno sudové, pak postačí, aby byl registrovaný podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, a uvedl předmět činnosti.
    Pokud by prodával víno v obalu určeném pro spotřebitele v množství vyšším než je stanovené definicí malého množství, musel by vést evidenční knihy (evidence zásob dle přílohy č. 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).

  4. prodejce, který po dni účinnosti zákona splní požadavky na výrobce nebo příjemce nebaleného vína ve smyslu § 16b odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.

    odpověď:
    Tento prodejce sudového vína, je povinen podle § 16b odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb. oznámit nejpozději v den zahájení prodeje sudového vína tuto skutečnost Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému prostřednictvím Registru. Dále je povinen plnit i další povinnosti pro prodej sudového vína.


Otázka č. 14 - Kdo je vinotékař a jaké má povinnosti podle novely zákona o vinohradnictví a vinařství?

Odpověď:

Vinotékař ve vinařském zákoně ani jeho novele definovaný není. Jedná se o provozovatele potravinářského podniku, který ve své provozovně prodává víno spotřebiteli. Vinotékař může prodávat víno v (nebo z) obalu určeném pro spotřebitele nebo vystupuje v pozici výrobce nebo příjemce nebaleného vína ve smyslu § 16b odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. a prodává sudové víno. Rozsah povinností záleží jak na typu vína, které prodává, tak na jeho množství, které prodá za 1 vinařský rok. Jako nejčastější příklady vinotékařů lze uvést:  

  • Vinotékař (PPP) nabízející spotřebiteli sudové víno a víno v obalu určeném pro spotřebitele v malém množství

    • Jedná se o provozovatele potravinářského podniku (vinotékaře), který si nebalené vína ze zahraničí, které určí jako sudové. Dále prodává v malém množství víno v obalu určeném pro spotřebitele.

    • Při prodeji sudového vína musí být uvedeny všechny povinné informace na viditelném místě pro spotřebitele (podle § 16 odst. 7, popř. 9 zákona č. 321/2004 Sb.), např. kde bylo sudové víno stočeno.

    • Dále tento vinotékař (PPP) vede evidenční knihy (evidence zásob) ve vztahu ke všem produktům v místě, kde jsou tyto produkty skladovány (více informací viz. stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce k povinnosti provozovatele vést evidenční knihu vstupů a výstupů). Pokud si víno vinotékař (PPP) nechá vyrobit u jiného subjektu, pak musí být vedeny evidenční knihy v místě výroby produktu. Zároveň takovýto PPP má povinnost zasílat povinná hlášení, být registrován jako výrobce podle § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb., a odvádět příspěvky do Vinařského fondu.

    • Dále je povinen zasílat povinná prohlášení (o sklizni, o produkci, o zásobách). Více informací k podávání prohlášení naleznete zde (případně ve vodítku zde).

    • Vinotékař (PPP) oznamuje svoji činnost a provozovnu prostřednictvím Registru v závislosti na činnostech, které provádí.

  • Vinotékař (PPP) nabízející spotřebiteli sudové vínovíno v obalu určeném pro spotřebitele.

    • Jedná se o provozovatele (vinotékaře), který si nebalené víno a) sám vyrobí, b) nechá vyrobit, tj. je výrobce tohoto vína, nebo je c) prvním příjemcem nebaleného vína ze zahraničí, které sám určí jako sudové. Dále prodává víno v obalu určeném pro spotřebitele.

    • Při prodeji sudového vína musí být uvedeny všechny povinné informace na viditelném místě pro spotřebitele (podle § 16 odst. 7, popř. 9 zákona č. 321/2004 Sb.), např. kde bylo sudové víno stočeno.

    • Dále vinotékař (PPP) vede evidenční knihy (evidence zásob) ve vztahu ke všem produktům v místě, kde jsou tyto produkty skladovány: 1) v případě sudového vína dle přílohy č. 25 vyhlášky č. 88/2018 Sb.; 2) v případě čepovaného vína (nevztahuje-li se na něho výjimka) dle přílohy č. 21 vyhlášky č. 88/2018 Sb.; 3) v případě tzv. "stáčírny" dle přílohy č. 21 vyhlášky a souběžně dle přílohy č. 22 vyhlášky č. 88/2018 Sb.

    • Dále je povinen zasílat povinná prohlášení (o sklizni, o produkci, o zásobách). Více informací k podávání prohlášení naleznete zde (případně ve vodítku zde).
    • Pokud si víno vinotékař (PPP) nechá vyrobit u jiného výrobce, pak musí být evidenční knihy vedeny v místě výroby produktu. Zároveň takovýto PPP má povinnost zasílat povinná hlášení, být registrován jako výrobce podle § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. a odvádět příspěvky do Vinařského fondu.
    • Vinotékař (PPP) oznamuje svoji činnost a provozovnu prostřednictvím Registru v závislosti na činnostech, které provádí.
  • Vinotékař (PPP) nabízející spotřebiteli víno v obalu určeném pro spotřebitele včetně prodeje čepovaného nebo rozlévaného vína (z obalů určených pro spotřebitele), který spadá pod výjimku z povinností vést evidenční knihu (např. je v pozici maloobchodníka dle definice čl. 2 odst. 1. písm. g) nařízení 2018/273).

    • Provozovatel může prodávat spotřebiteli víno k bezprostřední konzumaci v místě prodeje z obalu určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů jako víno rozlévané, nebo k bezprostřední konzumaci v místě prodeje nebo balené v místě prodeje na žádost spotřebitele z jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem o max. objemu 20 litrů jako víno čepované.

    • V tomto případě vinotékař (PPP) nemusí vést evidenční knihy a ani podávat prohlášení o zásobách.

    • Vinotékař (PPP) musí mít registrovanou svoji činnost podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


Otázka č. 15 - Jak chápat ustanovení § 16b odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., kdy sudové víno může být prodáváno spotřebiteli pouze v provozovně výrobce nebo příjemce nebaleného vína, kteří splňují požadavky podle § 16b odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.

Odpověď:

Sudové víno je možné prodávat pouze v provozovnách výrobců, nebo příjemců nebaleného vína – tj. PPP, kteří plní zákonné definice:

  • Výrobce víno vyrábí, nebo si jej nechává zpracovat jiným subjektem (§ 3 písm. o) zákona č. 321/2004 Sb.). V tomto smyslu se jedná o víno vyrobené tuzemským výrobcem. Toto víno může jeho výrobce určit jako sudové a prodávat jej ve svých oznámených  provozovnách (dle § 16b odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb.). Pokud víno nechce prodávat jako sudové, tak má možnost víno prodávat v (nebo z) obalu určeného pro spotřebitele.
  • Příjemce nebaleného vína je  příjemcem zahraničního nebaleného vína, který je uveden v průvodním dokladu, na základě něhož bylo víno přepraveno na území ČR. Toto víno příjemce oznámí (dle § 14a zákona č. 321/2004 Sb.) a uskladní (dle §14b zákona č. 321/2004 Sb.). Poté jej může příjemce nebaleného vína určit jako sudové a prodávat jej ve svých oznámených provozovnách (dle § 16b odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb.). Pokud víno nechce prodávat jako sudové, tak má možnost víno prodávat  v (nebo z) obalu určeného pro spotřebitele.

Otázka č. 16 - Je možné si u vinotékaře nebo jiného prodejce zřídit  svou provozovnu (tzv. „shop in shop“), přičemž sudové víno na této provozovně bude prodávat  nynější  vinotékař pod svým IČ ?  

Odpověď:  

Režim „shop in shop“ neboli „provozovna v provozovně“ je možný, pokud budou dodrženy tyto podmínky:

  • V provozovně vinotékaře bude zřízena provozovna výrobce vína nebo příjemce nebaleného vína (včetně možnosti výdejního automatu)

  • Tuto provozovnu bude mít výrobce nebo příjemce ve smyslu § 16b odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. zapsanou v živnostenském rejstříku a oznámenou podle § 16b odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb. v Registru.

  • Obě provozovny (tj. jak provozovna vinotékaře, tak provozovna výrobce nebo příjemce) budou řádně označeny a bude pro ně určena odpovědná osoba/osoby (§ 17 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon)

  • Sudové víno bude v provozovně výrobce vína nebo příjemce nebaleného vína prodáváno v rámci živnosti výrobce nebo příjemce (tj. „pod IČ“ výrobce nebo příjemce)

V rámci režimu „shop in shop“ není tedy možné, aby sudové víno prodával pod svým IČ  někdo jiný než výrobce nebo příjemce vína. Výrobce nebo příjemce vína nicméně může smluvně s vinotékařem nastavit zajištění např. vlastního prodeje sudového vína spotřebiteli nebo vedení evidenčních knih personálem vinotékaře.


Otázka č. 17- Kde a kdo vede evidenční knihy?

Odpověď:

Fyzická nebo právnická osoba, která drží nebo zprostředkovává produkt za účelem výkonu svého podnikání nebo k obchodním účelům, je povinna vést evidenční knihy. Novela zavádí nové podmínky pro vedení evidenčních knih pro obchodníky.

Více informací viz. stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce k povinnosti provozovatele vést evidenční knihu vstupů a výstupů.


Otázka č. 18 - Kdy musím jako obchodník vést evidenční knihy při prodeji sudového vína?

Odpověď:

Více informací viz. stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce k povinnosti provozovatele vést evidenční knihu vstupů a výstupů.


 

Otázka č. 19 - Výrobce, který si výrobu vína objedná u jiného výrobce:
V případě, že mám povinnost vést evidenční knihy, v jakém rozsahu, když vlastně s výrobou vína nepřijdu do přímého kontaktu? Které části evidenční knihy musím vést? Musím vést evidenční knihu již od nákupu hroznů?

Odpověď:

Výrobní část evidence, pro Vás může vést výrobce, který pro Vás víno vyrábí, pokud se na tomto dohodnete – avšak platí, že výrobní část evidence je vedena v místě výroby produktu. V tomto případě by evidenční kniha měla IČO výrobce, tedy Vaše (evidenční kniha se vede již od samotného nákupu hroznů).


Otázka č. 20 - Výrobce, který si výrobu vína objedná u jiného výrobce:
Musím vést i skladové karty nádob, ve kterých bude mnou objednané víno u jeho skutečného výrobce uloženo?

Odpověď:

Pokud máte na mysli skladování pro Vás vyrobeného vína v provozovně výrobce, který pro Vás víno vyrobil, tak platí bod výše.


Otázka č. 21 - Výrobce, který si výrobu vína objedná u jiného výrobce:
Kde bude evidence uložena? U mě jako „výrobce“, který si výrobu objednal, nebo u toho skutečného výrobce, kde k ní vlastně nebudu mít okamžitý přístup, ale zase bude „poblíž“ zásob pro mne vyrobeného vína?

Odpověď:

Záleží na dohodě mezi Vámi a vinařem, který pro Vás ve službě vyrábí víno. Evidence vyráběného či prodávaného vína se vede vždy tam, kde je produkt skladován, kde je produkt vyráběn, kde je produkt prodáván (čl. 28 nařízení (EU) 2018/273).


Otázka č. 22 - Kdo je obchodní zprostředkovatel?

Odpověď: 

Je fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje nebo prodává produkty v rámci výkonu svého povolání nebo předmětu své činnosti, aniž by měla užívací právo k zařízení k uskladnění těchto produktů nebo aniž by tyto produkty sama držela v zařízení k uskladnění. Evidenční knihy vede v Registru vinic.


Otázka č. 23 - Pokud budu do ČR přivážet stejné víno stejného čísla šarže po dobu např. jednoho týdne, mohu toto víno naskladňovat do jedné velkoobjemové nádoby? Pokud ano, kdy mohu víno začít prodávat?

Odpověď:

Pokud se jedná o stejné víno, tak jej lze naskladňovat do jedné velkoobjemové nádoby. Je však nutno počítat s tím, že s ohledem na § 14b zákona č. 321/2004 Sb., je možné prodávat víno z této nádoby až po uplynutí 10 dní po naskladnění poslední cisterny do velkoobjemové nádoby.


Otázka č. 24 - Je možné v jedné cisterně přivést do ČR víno pro vícero příjemců?

Odpověď:

Ano, v jedné cisterně může být přivezeno víno pro vícero příjemců, přičemž pro každého příjemce vína musí být vystaven průvodní doklad zvlášť ve vztahu k vínu, které je pro něj přiváženo.


Otázka č. 25 - Je potřeba na průvodních dokladech od zahraničního dodavatele vypsat adresu Příjemce nebo i jednotlivých provozoven Příjemce?

Odpověď:

Za průvodní doklad se v souladu s požadavky nařízení (EU) 2018/273 uznávají průvodní doklady podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/273, případně v případě přepravy výhradně v ČR průvodní doklady dle vyhlášky č. 88/2017 Sb. Nařízení (EU) 2018/273 stanoví jako povinnou náležitost průvodního dokladu plné jméno, adresa a IČ plátce DPH (pokud existuje) osoby přijímající zboží. V případě, že místo dodání se liší od adresy příjemce, uvede se skutečné místo vykládky zboží. Pokud je produkt přepravován poprvé na území ČR, tento produkt musí být přivezen do prvního místa dodání (skutečné místo dodání odpovídá informaci vyplněné na průvodním dokladu). Pro produkt lze vyplnit pouze jedno místo dodání, nikoli více. Více informací k požadavkům týkající se průvodních dokladů případně pokynů pro vyplňování a nakládání s průvodními doklady naleznete v Příloze V nařízení (EU) 2018/273.

Dále přístup Státní zemědělské a potravinářské inspekce k vyžadování průvodních dokladů při uvádění vinařských produktů do oběhu naleznete zde.


Otázka č. 26 - V případě, že vinotékař prodává sudové víno příjemce prostřednictvím režimu „shop in shop“, kdo z nich má pokladnu a odvádí tržby do EET? V režimu shop in shop stačí smlouva o pronájmu či uskutečnění tohoto způsobu prodeje, a nebo musí být prostor oddělen?

Odpověď:

V případě režimu „shop in shop“ je třeba, aby sudové víno výrobce vína (resp. příjemce nebaleného vína) bylo prodáváno (např.) vinotékařem jménem výrobce vína (resp. příjemce nebaleného vína) pod IČ výrobce vína (resp. příjemce nebaleného vína). Smluvní jednaní ve vztahu k režimu „shop in shop“ je v dispozici smluvních stran, každopádně předmětné provozovny musí být řádně označeny v souladu s živnostenským zákonem (tj. v režimu shop in shop budou zvenčí označeny dvě provozovny). Pro účel EET ve smyslu dodržení finančního práva je třeba, aby výrobce vína (příjemce nebaleného vína) pověřil evidováním tržby prodejní místo (vinotékaře) dle § 9 zákona č. 112/2016 Sb.


Otázka č. 27 - Musí i vinotéky hlásit přijetí produktu (např. nebalené víno) Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému prostřednictvím Registru, pokud přijmou víno od Příjemce nebo Výrobce za účelem prodeje sudového vína a vztahuje se na ně v tomto případě 10ti-denní lhůta?

Odpověď:

Ne, nemusí, pokud sama vinotéka nebude příjemcem nebaleného vína poprvé přivezeného na území České republiky do prvního místa dodání. Nicméně od 1. 1. 2018 je možné prodávat sudové víno pouze v provozovnách výrobce nebo příjemce nebaleného vína podle ustanovení § 16b zákona č. 321/2004 Sb., a vinotéka, která není přímým příjemcem vína ze zahraničí, nemůže sudové víno prodávat. Pokud je vinotéka přímým příjemcem produktů ze zahraničí v souladu s § 14a resp. nebaleného vína podle § 14b zákona č. 321/2004 Sb., má povinnost od 1. 4. 2017 oznamovat příchod zásilky produktů do prvního místa dodání dle § 14a zákona č. 321/2004 Sb., a uskladnit nebalené víno v místě dodání po dobu 10 dnů podle § 14b zákona č. 321/2004 Sb.


Otázka č. 28 - Může být subjekt Příjemcem nebaleného vína i Výrobcem současně? Pokud ano, musí se zaregistrovat dvakrát pro každou definici zvlášť? A následné vedení evidence by probíhalo jak?

Odpověď:

Ano, jeden provozovatel může být příjemcem nebaleného vína (poprvé přivezeného na území ČR) a současně výrobcem vína a prodávat takové víno jako sudové ve svých nahlášených provozovnách podle § 16 odst. 3 zákona č. 321/2004 Sb.). Výrobce má povinnost registrovat zahájení výroby produktů ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. To může daný subjekt provést pouze po registraci na Portálu farmáře (další kroky probíhají prostřednictvím Registru vinic (ÚKZÚZ) např. oznámení o zahájení výroby produktů dle § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb.). Subjekt, který nebude registrován podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb. (např. příjemce nebaleného vína ze zahraničí), oznamuje zahájení, změnu nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle zákona č. 110/1997 Sb.

Evidenční knihy musí být vedeny v místě skladování produktu, tzn., že evidenční knihy musí být vedeny v prvním místě dodání (např. sklad), nebo ve výrobě. V provozovně (např. vinotéka), jsou evidenční knihy vedeny, pouze pokud provozovatel nenaplní statut maloobchodníka (na základě definice malého množství). V případě, že provozovna (vinotéka) bude i zároveň prvním místem dodání produktu, evidenční knihy musí být vedeny. Provozovatel má dále povinnost zasílat jednou ročně povinné hlášení o zásobách produktu za období vinařského roku (1. 8. – 31. 7.).

Výjimky (podle čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2018/273 ) z této obecné povinnosti vést evidenční knihy lze uplatnit pouze ke konkrétnímu hospodářskému subjektu (IČ), nikoli zvlášť dle účelu provozovny. Tedy není možné v rámci jednoho subjektu při více činnostech na různých provozovnách (např. výroba, stáčírna aj.), vyčleňovat jednotlivé činnosti nebo provozovny zvlášť (např. maloobchodní prodejna).

Více informací viz. stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce k povinnosti provozovatele vést evidenční knihu vstupů a výstupů.

 


Otázka č. 29 - Je uznán Petainer do objemu 20 litrů (či jemu podobné produkty) jako obal určený pro konečného spotřebitele? Obdobně – je možné prodávat víno z Bag-in-boxů do objemu 20 litrů pomocí malých čerpadel?

Odpověď:

Víno bude možné prodávat spotřebiteli pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo jako sudové, čepované nebo rozlévané víno. Co se týče prodeje sudového vína, zákon omezí prodej pouze na provozovny výrobce vína nebo provozovny příjemce vína ve smyslu ustanovení § 16b zákona. Zákon stanoví, že sudové víno se prodává z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele (např. KEG sud, petainer). Další možností je prodávat víno jako balenou potravinu v obalech určených pro spotřebitele nebo je možné víno čepovat nebo rozlévat z obalů určených pro spotřebitele. Zde zákon nestanoví žádné omezení, co se týče subjektů, kteří víno v této podobě mohou prodávat.

Je potřeba upozornit, že obaly určené pro spotřebitele je potřeba vždy posuzovat individuálně ve vazbě na splnění požadavků zákona, tudíž jsou-li užity pojmy jako bag in box nebo petainer neznamená to automaticky, že obal nazvaný takovým komerčním názvem bude vyhodnocen jako obal určený pro spotřebitele. Obal určený pro spotřebitele musí být vždy jednorázový (např. TETRAPACK bez uzávěru, bag in box), nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal (např. lahev, petainer). Jednorázovým uzávěrem je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít (např. trhací víčko na PET láhvi, trhací šroubovací víčko na skleněné láhvi, korkový uzávěr u lahvových vín, korunkový uzávěr). Dále musí takový obal tvořit v místě prodeje spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele o maximálním objemu 20 litrů, opatřenou všemi povinnými údaji.

Definice čepovaného vína však požaduje, aby k prodeji vína byl použit pouze jednorázový obal určený pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem. Režim prodeje čepovaného vína apriori nepředpokládá použití externího výčepního zařízení, protože již samotný obal musí vždy mít nevyměnitelný výčepní ventil, který umožní čepování vína z obalu, nicméně použití externího výčepního zařízení ani nevylučuje. Ministerstvo tedy nevylučuje použití externího výčepního zařízení, které pomůže nebo urychlí čepování vína např. z BiB opatřených nevyměnitelným výčepním ventilem. Jednotlivé obaly určené pro spotřebitele je každopádně nepřípustné pro účely prodeje čepovaného vína jakkoliv propojovat. Obal typu petainer nebude možné použít k prodeji čepovaného vína, pokud nebude opatřen nevyměnitelným výčepním ventilem, který by byl součástí obalu, který umožní čepování vína přímo z obalu bez použití externího výčepního zařízení. Další podmínkou je, kromě dalších požadavků, aby šlo o jednorázový obal. Obal typu petainer bude možné použít jako přepravní obal, na který jsou kladeny požadavky na označování podle § 16 odst. 15 zákona. Bude tak využitelný např. pro prodej sudového vína v režimu ustanovení § 16b zákona. Dále je možné, aby petainer byl použit jako obal určený pro spotřebitele, pokud budou splněny všechny zákonné náležitosti definice obalu určeného pro spotřebitele. Obal typu bag in box může být prodáván spotřebiteli v případě, že bude plnit zákonnou definici obalu určeného pro spotřebitele, tj. jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Obal typu bag in box, pokud bude jednorázový, bude mít jeden otvor k plnění a nevyměnitelný výčepní ventil, lze použít i pro prodej čepovaného vína (max. 20 l). Existují typy bag in boxů, které podmínky pro prodej čepovaného vína splňují. K prodeji rozlévaného vína lze využít jakýkoliv obal určený pro spotřebitele o maximálním objemu 5 l. Oproti čepovanému vínu však může být rozlévané víno prodávané pouze k bezprostřední konzumaci v místě prodeje.

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.