Cukrová řepa a cukr
Cukrová řepa je tradiční česká plodina a je surovinou pro výrobu cukru. Cukrovarnictví je významný český potravinářský obor stojící ve své době za rozvojem mnoha dalších oborů jako dopravy, strojírenství, chemie nebo školství. Po vzniku Československa se cukru říkalo bílé zlato právě pro jeho výjimečný ekonomický přínos, ať už přímo v penězích pro státní rozpočet a upevnění nové měny, nebo nepřímo právě pro rozvoj navazujících oborů a činností. Cukrová řepa je plodina s mnohočetným využitím všech jejich složek, velkým energetickým potenciálem, zpětně obohacující půdu o živiny a spotřebovávající ze vzduchu nemalé množství oxidu uhličitého.
Řada základních principů a technologických postupů výroby cukru, používaných ve světě, je tuzemského původu. Cukr se na území dnešní ČR začal vyrábět v roce 1787 zpracováním ze zámoří dovezeného surového třtinového cukru. Od počátku 19. století byly konány pokusy, od roku 1810 se primitivně továrním způsobem a od roku 1829 průmyslovým způsobem se vyrábí cukr z řepy. Je to tedy zhruba dvě a čtvrt století tohoto významného odvětví v Čechách.
Ve většině sklizňových a výrobních parametrů je ČR na úrovni nejvyspělejších států EU. Současná plocha cukrové řepy se pohybuje okolo 60 tisíc hektarů včetně využití pro výrobu kvasného lihu. Roční spotřeba cukru je zhruba 350 tisíc tun, výroba v 7 cukrovarech dosahuje ročně 550 tisíc tun. ČR je tak dlouhodobě soběstačná.