Rozhovor – Škola obnovy venkova Třanovice

Aktivity školy čerpaly z témat Programu obnovy venkova a směřovaly do oblastí posílení venkovských komunit, jejich kultury a ducha pospolitosti, podnikání a pracovních příležitostí, infrastruktury a občanské vybavenosti, architektury staveb a urbanistického řádu sídel, kulturní krajiny. Rozsah působnosti ŠOV se z původního mikroregionu Sdružení obcí povodí Stonávky rozšířil na další spolupracující mikroregiony a vznikem krajské organizace Spolku pro obnovu venkova (2001), kdy se ŠOV stává garantem organizačních záležitostí Spolku, dosáhla působnost až k řadě dalších obcí Moravskoslezského kraje.

ŠOV Třanovice, o.p.s. je v současnosti také partnerem CSV Moravskoslezského kraje, a to velmi aktivním. K rozhovoru jsem pozvala Janu Liberdovou, která je srdcem i duší školy již dlouhá léta. Její přirozené zapálení pro dobrou věc, náklonnost k venkovskému prostoru, komunikační a organizační schopnosti, dovednosti průvodkyně a určitě mnohé další, to vše snoubí v práci jí „šité na míru“.

1/ Slova na úvod se týkají především historie vzniku ŠOV. Od té doby se samozřejmě mnohé změnilo, přesto bych se ráda vrátila ke stěžejním mezníkům dnes již historie ŠOV. S nápadem založení školy přišel opravdu starosta obce? Manažerkou ŠOV jste se stala v roce 2003, jaká byla Vaše úloha při zahájení činnosti ŠOV? Co Vás nejvíce inspirovalo a proč jste se rozhodla pro práci v ŠOV?

Panu starostovi zcela jistě náleží autorství nápadu i první roky organizační práce v ŠOV, kdy její aktivity zvládal při svých vlastních povinnostech v obci. V té době se v Třanovicích sešel k práci na rozvoji (nejen) obce nesmírně schopný projektový tým jeho spolupracovníků. Já jsem pak vlastně nastoupila v r. 2003 už do „rozjetého vlaku“, vše pro mne bylo nové, pracovala jsem předtím v jiném oboru. Hned první měsíce byly velmi hektické, organizovala jsem historicky první setkání všech zástupců ŠOV v republice, uskutečnily se první schůzky k založení MAS Pobeskydí, byla jsem vyslána na mezinárodní vesnický festival do Walesu. To byly záležitosti, které mne pro danou práci formovaly a zároveň nadchly, takže se mi stala víceméně i koníčkem.

2/ Přiznám se, že jsem si pečlivě nastudovala webové stránky ŠOV a tedy i základní teze, přijaté na historicky prvním setkání zástupců ŠOV ČR, organizovaném právě ŠOV Třanovice v Komorní Lhotce v roce 2003. Jaká byla situace tehdy, myslím, co se týká počtu organizací podobného zaměření na celorepublikové úrovni, a jaká je situace dnes? Jak často se podobná setkání uskutečňují a co bývá jejich obsahem? A co setkání na evropské úrovni?

Počet tehdy fungujících ŠOV se pohyboval kolem čísla 25. Některé školy nově vznikaly, některé zanikaly, ty první už totiž u nás existovaly od r. 1994. Od našeho prvního setkání byl zaveden zvyk každoročních společných dvou dnů, vždy u některé ŠOV v zemi. Sdíleli jsme své zkušenosti i problémy s prací a byla to podnětná a srdečná setkávání. Zatím poslední akce pro ŠOV proběhla v roce 2016 v Tvarožné Lhotě. Sama vím o pár školách, že určitě ještě fungují, např. Škola obnovy vesnice na Modré pana starosty Mirka Kovaříka. A díky panu Janu Florianovi, nynějšímu místopředsedovi SPOV ČR, se také stále ještě udržuje i mezinárodní napojení na Síť evropských škol obnovy vesnice a venkova. Opakovaně jsme se účastnili i těchto evropských setkání, pro mne vždy nesmírně inspirativních. Pan Florian byl od začátku velkým zastáncem institucí ŠOV, podněcoval naše síťování a směřoval naši práci k novým nápadům. Některé ze škol snad zanikly, jiné splynuly s novými MAS nebo Centry sdílených služeb. Seznam institucí, majících ve svém zaměření náplň ŠOV.

3/ Z výčtu nabízených služeb v oblasti obnovy a rozvoje venkova (rovněž uvedených na Vašem webu) je patrné široké spektrum oblastí zájmu Vašich aktivit. Každoročně organizujete řadu seminářů a exkurzí. Kdo všechno se podílí na přípravě plánu a realizace akcí?

V celé historii naší ŠOV se na organizační práci nepodíleli více než dva lidé, u mnohých aktivit se jednalo i o práci dobrovolnickou. Jako příklad uvedu další z aktivit naší ŠOV, již 7 let fungující konzultační středisko Virtuální univerzity třetího věku České zemědělské univerzity v Praze.  Velmi často se zapojujeme i do projektů partnerských organizací a tím nám ony pomáhají jako neziskovce „přežít“. Naše ŠOV získala právní subjektivitu až od r. 2012.

4/ Zaujalo mne téma obnovitelných zdrojů a úspor energie, brownfields a environmentální výchova a vzdělávání pro mládež a dospělé – přednášky v rámci projektu Zelené centrum v Třanovicích. Mohla byste nám tyto aktivity více přiblížit?

Sídlo ŠOV je v revitalizovaném brownfieldu Kapplova dvora v Třanovicích. Zde sídlí více institucí od samého počátku orientovaných na obnovitelné zdroje energie. To byla naše první témata Zeleného centra včetně názorného vysvětlování pojmu „revitalizace brownfieldů“. V roce 2009 jsme podali žádost o podporu na projekt s environmentální výchovou a postupně se začala další témata „nabalovat“ sama, tak, jak si je doba žádala a obec Třanovice realizovala. Obnovené rybníky umožnily přeshraniční projekt na naučnou stezku, přibyl lesopark, pozemkové úpravy, to vše krásně zapadalo do témat Hospodaření s vodou v krajině, Dopad změn klimatu, atd. Na externí exkurze do našeho Zeleného centra již přišlo přes 6 000 žáků a studentů. Naším aktuálním tématem je Čistota ovzduší a Udržitelná spotřeba.

5/ Další zajímavou oblastí jsou studijní cesty a výpravy za poznáním realizovaných rozvojových projektů, výměna a sdílení zkušeností v rámci komunitního rozvoje. Navštívili jste řadu míst jak v ČR, tak v zahraničí. Jaká je cílová skupina účastníků, pro které cesty za poznáním připravujete? Je o ně stálý zájem? Jak byste zhodnotila tuto oblast Vaší činnosti?

Propagujeme heslo „Raději jednou vidět než 2 x slyšet“. Vyvezli jsme za poznáním přes 700 zájemců. Cílovou skupinu, účastníky našich cest, lze označit za „aktéry venkovského rozvoje“, ať to jsou starostové, zastupitelé, regionální manažeři, drobní podnikatelé, nebo farmáři. Složení skupiny potom přizpůsobím programu cesty. Je mnoho těch, kteří jezdí opakovaně a doslova mne uhánějí, kdy a kam pojedeme příště. Mám z toho radost a cítím vždy velkou odpovědnost. I kvůli tomu jsem si před pár lety doplnila kvalifikaci průvodce cestovního ruchu.

6/ Protože jsme společně zrealizovaly jednu z exkurzí i v rámci aktivit CSV a jejich obsahem byly především úspěšně realizované projekty z Programu rozvoje venkova, zajímá mne, zda je i oblast „zemědělství a rozvoj venkova“ v hledáčku zájmu a výběru aktivit, které realizujete sami?

Ano, jak jsem zmínila, zhruba třetina účastníků našich cest se přímo nebo nepřímo zabývá zemědělstvím. Cíleně proto vyhledávám do itineráře našich cest projekty realizované z PRV. Vždy zařazuji do programu zajímavou farmu, výrobny regionálních produktů nebo si prohlížíme změny v krajině po realizovaných pozemkových úpravách, často prohlížíme projekty místních akčních skupin.

7/ Organizace akcí na podporu školství a venkovských komunitních škol – další oblast zájmu Vašich aktivit. Co si můžeme představit pod pojmem venkovská komunitní škola? V té souvislosti mne napadá, že jsem se nezeptala, proč je v názvu ŠOV „škola“?

Hledejte za tím tu původní inspiraci obdobnými institucemi v Bavorsku a Rakousku, které jsme navštěvovali. Jejich název je „Schule der Dorferneuerung“. Tedy podle toho se u nás zakládaly školy obnovy venkova, které měly být skutečně „školami“ pro starosty a zastupitele, ale posléze fungovaly pro všechny aktéry regionálního rozvoje. Pojem „venkovská komunitní škola“ zavedli pan Fiala a pan starosta Eliáš, kteří založili Komunitní školu Bory. V této (pro mne) vzorové instituci obdobného zaměření jako ŠOV, vychovali mimo jiné aktivity řadu tzv. obecních koordinátorů, za což jim patří velký dík.

8/ Důležitou součástí Vaší práce je rovněž podávání informací členům Spolku pro obnovu venkova (rovněž partnera Sítě), zastáváte funkci sekretariátu Krajské organizace SPOV Moravskoslezského kraje. Můžete pracovní aktivity obou organizací, ve kterých pracujete, účelově propojit?

Jistě, témata k řešení jsou u obou organizací téměř totožná, proto např. je velmi účelné, že Spolek se neschází jen ke schůzování, ale vždy je v programu malý vzdělávací seminář na aktuální téma.

9/ Aktivně spolupracujete s Místními akčními skupinami. Nejenže jste iniciovali jejich zakládání v našem kraji, ale rovněž posléze jejich první setkání. Spolupracujete a navštěvujete mikroregiony MAS i v jiných krajích. Jak je tato spolupráce pro ŠOV Třanovice přínosná?

Jsme sousedé s naší MAS Pobeskydí, z.s. v jedné budově, jsme jejím členem a je to vedle obce náš základní partner. Je to mnohem větší organizace než naše ŠOV, ale oni nás občas potřebují pro některá specifická témata, a tak se pěkně doplňujeme. Je to náš sice mladší, ale silnější bratr, na kterého se můžeme spolehnout.

10/ V letošním roce jsme opět v rámci aktivit CSV společně uspořádali motivační seminář k podpoře účasti obcí v soutěži Vesnice roku.  Jak vnímáte tuto soutěž? Jak ji podporuje ŠOV?

Od začátku mého fungování v ŠOV jsem se pro tuto soutěž nadchla. Jednu dobu jsme připravovali sami krajskou brožuru o soutěži, mohla jsem si vyzkoušet také účast v krajské hodnotící komisi, k mému štěstí zrovna v roce, kdy pak vítězná obec z našeho kraje vyhrála i celostátní soutěž! Jako tajemnice SPOV MsK obce neustále podněcuji k účasti v SVR a také na našich studijních cestách cíleně zařazuji návštěvy u obcí – vítězů SVR.

11/ Vše se nám do rozhovoru bohužel nevejde, přesto bych ráda zmínila také Vaši publikační činnost. Co byste ráda v tomto ohledu vyzdvihla, čím byste se ráda pochlubila?

Určitě by to byla ta první brožurka, kde jsme pracně síťovali všechny ŠOV v naší zemi, pro její „historickou“ hodnotu. Nyní jsem pyšná na naši sadu pracovních listů k environmentální výchově, kterou používají v mnoha školách. Ale čtenáři bych doporučila útlou knížku z r. 2015 „Příběh sebeobnovy: Revitalizace brownfieldů v Třanovicích“, jejímž autorem je RNDr. David W. Novák, Ph.D. Bylo mi potěšením pomáhat s jejím vydáním, je velmi čtivá a poučná v tom, co dokázala parta lidí, jimž bije srdce pro venkov ve stejném rytmu.

12/ Je dost pravděpodobné, že jsem se zapomněla zeptat na něco, co byste v souvislosti s ŠOV Třanovice ráda v rozhovoru zmínila. Vypsala jsem si ze základních tezí ŠOV citát: „Stále je třeba mít na paměti, že úsilí o zlepšení v jedné z oblastí rozvoje venkova se zároveň zhodnotí v ostatních oblastech“. Myslím si, že vystihuje přesně to, co děláte.

Souhlasím, k tomu už není co dodat.

13/ Závěrem Vám chci moc poděkovat za milé povídání a už jen poslední krátká otázka. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?

Baví mne možnost zprostředkovávat lidem přístup k novým poznáním, zkrátka práce s lidmi a pro lidi.

Děkuji také, paní Vando, za vyčerpávající otázky a dobrou přípravu na rozhovor!

Zdroj: regionální pracoviště CSV - RO SZIF Opava, rozhovor vznikl dne 5. 8. 2020.