Pozemkové úpravy pro Obce

V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýše­ní ekologické stability krajiny.Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. Pozemkové úpravy tedy řeší nové vlastnictví půdní držby a součas­ně se jimi realizují polní cesty, vodohospodářská, protierozní, ekologická i krajinotvorná opatření.

Po roce 1989 vyvstala nutnost nápravy majetkových křivd, ke kterým došlo v období po roce 1948 také v zemědělství a lesnictví.Tato potřeba vedla ke schválení dvou základních právních norem. K 24.6.1991 nabyl účinnosti zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), který umožnil znovunabytí země­dělského majetku zabraného po roce 1948. Následně k 15.7.1991 nabyl účinnosti zákon č. 284/1991 Sb.,  o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který jednak defi noval nové státní orgány – pozemkové úřady, které budou zajišťovat na­plnění obou zákonů a zároveň určil postup při provádění pozemkových úprav, které měly v prvé řadě umožnit hospodaření na znovunabytých pozemcích jejich vlastníkům. Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č.284/1991 Sb., byl po několika novelách nahrazen k 1.1.2003 novým zákonem č. 139/2002 Sb. Ke stejnému datu nabyla účinnosti i prová­děcí vyhláška k tomuto zákonu č. 545/2002 Sb.V § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. se pod pojmem pozemkové úpravy rozumí změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospole­čenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. V současné době jsou pozemkové úpravy využívány jako jeden z nejdůležitějších nástrojů pro uspořádání a příprava pozemků pro výstavbu dálniční sítě a železničních koridorů. Pozemkové úpravy jsou nejdůležitějším nástrojem pro raci­onální uspořádání vlastnických vztahů k zemědělským a lesním pozemkům a to s ohledem na hospodaření a zároveň s ohledem na potřeby krajiny. Realizace společných zařízení v rámci těchto úprav znamená nové polní cesty, rybníky, zeleň v krajině, omezení eroze, což je přínosem pro všechny, kdo v daném území žijí.

Restituce jako podmínka k provádění pozemkových úprav

Bezprostředně po přijetí zákona o půdě v roce 1991 se restituce zemědělského a lesního majetku staly základní a velmi sledovanou činností pozemkových úřadů.V České republice bylo celkově podáno téměř 232 tisíc restitučních žádostí, v sou­časnosti PÚ vykazují 98% vyřešených nebo téměř vyřešených případů.V průběhu restitučních řízení rozhodly pozemkové úřady o cca 1,6 mil. ha půdy, tj. 1/5 plochy ČR.Vyřešení restitucí představuje základní pořádek ve vlastnictví půdy a vůbec zemědělského majetku a prakticky podmiňuje další aktivity zejména v pozemkových úpravách.

Pozemkové úřady

Kompetentní ke všem činnostem vyplývajícím ze zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech jsou pozemkové úřady. Dříve byly součástí okresních úřadů, od 1.1.2003 je soustava pozemkových úřadů organizační součástí Ministerstva zemědělství, jejich územní působnost odpovídá nadále územím jednotlivých okresů.

Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ), komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)

Po roce 1989 bylo nutné co nejrychleji umožnit hospodaření vlastníkům, kteří o to projevili zájem. Jednalo se o řešení zejména těch případů, kdy pozemky vlastníků byly nepřístupné uprostřed velkých půdních uživatelských bloků. Nebylo prakticky zvládnutelné řešit vzniklou situaci pozemkovými úpravami se vším, co je jejich vlastním obsahem (viz. KPÚ) a bylo nutné přistoupit na přechodné řešení, které využívalo institutu tzv. zatímního užívání.V tom případě vlastník za své nepří­stupné pozemky dostával do užívání (tedy nikoliv do vlastnictví) jiné stejně hodnotné pozemky jiného vlastníka, který sám hospodařit nechtěl. Toto období je již překonáno a nový zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech již institut zatímního užívání nepoužívá.

Nejvýznamnějšími partnery pozemkových úřadů při navrhování a realizaci pozemkových úprav jsou obce a města.Toto jejich významné postavení v pozemkových úpravách vyplývá nejen ze zákona č. 139/2002 Sb., ale také ze skutečnosti, že právě venkovské obce pochopily význam pozemkových úprav v oblasti krajinného plánování a rozvoje venkova.

Postavení obce při zpracování projektu pozemkových úprav

- ze zákona je vždy účastníkem řízení

- zástupce obce je ze zákona členem vytvořeného sboru zástupců vlastníků pozemků, který spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav a zároveň při jejich realizaci

- jako orgán územního plánování má možnost stanovit podmínky v rámci zahájeného řízení o pozemkových úpravách

- zastupitelstvo obce schvaluje plán společných zařízení (opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků,protierozní opatření, vodohospodářská opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability)

Přínos pozemkových úprav pro obce a jejich další rozvoj:

- zprůhlední vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy

- přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a k jeho optimálnímu umístění podle potřeb obce

- vyčlení ze státní půdy původní církevní majetek

- realizací polních cest v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, propojení obce s okolními sídly i krajinou a celkovému zvýšení prostupnosti území

- nově vybudované polní cesty mohou sloužit např. jako cyklotrasy a tím turisticky zatraktivnit danou oblast

- realizací protierozních a vodohospodářských opatření lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových voda ochranu území včetně zastavěných částí obce před záplavami

- výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability krajiny a zvýšení její estetické hodnoty

- většina pozemků v rámci navržených společných zařízení je převedeno do vlastnictví obce; tím se zjednoduší jejich realizace a je zajištěna následná péče; posílí se tím také možnost čerpání dotací z národních programů a fondů EU

- prvky společných zařízení realizovaných pozemkovým úřadem ze státních prostředků či prostředků EU přechází rovněž do majetku obce

- schválený návrh pozemkových úprav jako nezbytný podklad pro územní plánovaní zjednoduší a zlevní zpracování územního plánu obce

- u již schválených územních plánů přispěje k větší konkretizaci některých prvků až na úroveň parcelních čísel, případně může být podkladem pro jejich změnu