Komplexní pozemková úprava a její cíle
Komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření.V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.
V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování.
Součástí návrhu pozemkové úpravy je plán společných zařízení, který tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy. Jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty, dále protierozní a vodohospodářská opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí.
Plánování pozemkových úprav prochází několika fázemi. Z krajinotvorného hlediska je zvláště důležitý plán společných zařízení, který např. stanovuje vyrovnávací a náhradní opatření v případě nezbytných zásahů do krajiny.
Pozemkové úpravy se stávají nejvýznamnějším nástrojem k prosazování zájmů tvorby a ochrany krajiny. Podstatnou část nákladů na celý proces přebírá stát. Celého plánovacího procesu se významně a aktivně účastní veřejnost. Zapojením veřejnosti se těmto plánovacím procesům dostává široké publicity, díky níž je pak veřejnost zpětně informována o konkrétních výsledcích a přínosech těchto plánovacích činností.
Podrobný průzkum terénu při pozemkových úpravách
Návrhu plánu společných zařízení předchází podrobný průzkum terénu včetně jeho vyhodnocení. Podrobný průzkum terénu je zaměřen na průzkum vodohospodářských poměrů včetně ochranných pásem vodních zdrojů a ochrany území před vodní a větrnou erozí, průzkum z hlediska dopravního systému, ochrany a tvorby životního prostředí a průzkum z hlediska optimalizace druhů pozemků. Podrobný průzkum terénu je chápán jako tvůrčí nástroj, resp. konstruktivně vede k ochraně přírody a tvorbě krajiny.Využívá celou řadu metod a postupů, jak technických, tak i krajinně ekologických. Součástí vyhodnocení podkladů je vyhodnocení podmínek a stanovisek orgánů státní správy, katastrálního úřadu a správců a vlastníků dotčených zařízení. Výsledkem průzkumu je nejen komplexní zhodnocení řešeného území, ale také naznačení směrů k řešení problémů, které byly průzkumem definovány.
Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav
Tento způsob obnovy katastrálního operátu je upraven ust. § 15a zákona č. 344/1992Sb., katastrální zákon. Katastrální zákon stanovuje, že podkladem pro obnovu operátu jsou výsledky komplexních pozemkových úprav s tím, že:
„Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav“.
Komplexní pozemkové úpravy jsou zásadně preferovány, neboť katastrální zákon dále uvádí, že jednoduchých pozemkových úprav se využije pro obnovu operátu pouze tehdy, je-li dotčena úpravou souvislá část katastrálního území a je-li tento postup vhodný s ohledem na účelnou správu katastru. Dále je podotknuto, že v případě obnovy katastru nemovitostí pozemkovými úpravami se nepostupuje podle ustanovení §16 tohoto zákona. Tím je vyloučeno námitkové řízení před vyhlášením obnoveného operátu, neboť návrh pozemkových úprav je již schválen. Katastrální vyhláška specifikuje podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav. Samotné pozemkové úpravy jsou regulovány řadou zákonů a vyhlášek mimo jiné z oblastí pozemkových úprav, zeměměřictví, zemědělského půdního fondu a BPEJ, oceňování nemovitostí, ochrany životního prostředí:
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitosti návrhu pozemkových úprav
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech a jiných věcných práv k nemovitostem
Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 344/1992 Sb. a zákon č. 265/1992 Sb.
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ
Nařízení č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu ŽP, ve znění zák. č. 334/1992 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů
Vyhláška č. 3/2008 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování nemovitostí
Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu