V podporách se najdou malí i větší

Přestože současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula je ve své funkci zhruba dva měsíce, již musel řešit celou řadu problematických otázek, ať to byla například bouřlivá diskuse kolem zrnin ve strategickém plánu, nebo důsledky ruské invaze na Ukrajině. Řadu úkolů jeho úřad ještě čeká. Právě o nich hovořil mimo jiné ve vysílání TV Zemědělec, které se tentokrát neodehrávalo z obvyklých prostor ve vydavatelství Profi Press, ale přímo z pracovny ministra. Podstatnou část rozhovoru, který se uskutečnil 28. února, přináší na svých stránkách i týdeník Zemědělec.

Co se týká Ukrajiny, k této otázce zasedal krizový štáb Ministerstva zemědělství. Na čem se shodli?
Na krizovém štábu jsme řešili tematiku, která se týká našeho resortu. Jinak vše je soustřeďováno na ústředním krizovém štábu pod Ministerstvem vnitra. Přesto všechny tyto věci komunikujeme. Prioritně se zabýváme tím, aby bylo zajištěno všechno, co se týká zemědělství, potravinářství či lesnictví. Nejvíce naše organizace, zemědělce, potravináře i lesníky přitom trápí odchod některých pracovníků na Ukrajinu, protože dostávají povolávací rozkazy. Na druhou stranu začínáme řešit příchod osob z Ukrajiny a jejich zaměstnávání, případně jejich ubytování. Při této příležitosti zároveň mapujeme i záležitosti týkající se potřeb našeho resortu, kdy máme dlouhodobě nedostatek pracovníků v sektoru zemědělství, lesnictví i potravinářství.

Dospěli jste k nějakým konkrétním výsledkům?
Máme hrubé odhady, které jsme si již minulý týden zmapovali. Vydal jsem pokyny, aby přes jednotlivé náměstky, potažmo přes nevládní organizace, jako jsou Agrární komora ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Zemědělský svaz ČR, Potravinářská komora ČR a tak dále, si do detailů zmapovali skutečnou potřebu, či případně odchody těchto pracovníků. Abychom si ještě dokázali i nadefinovat, kolik je z toho kvalifikovaných či nekvalifikovaných pracovníků, a dokázali pomoci s nasměrováním příchozích osob, aby našly co nejrychlejší uplatnění na pracovním trhu.

Co považujete ze svého hlediska za hlavní problémy zemědělství České republiky?
České zemědělství za uplynulých třicet let ušlo kus cesty. Prošlo velkou revolucí nebo evolucí, záleží přitom na úhlu pohledu. Obrovským způsobem došlo k nárůstu produktivity práce, kdy výrazně menší počet osob pracujících v zemědělství podává stejný, či případně větší výkon. Doopravdy smekám klobouk před všemi zemědělci, jaký krok a pokrok udělalo i české potravinářství i lesnictví. Za sebe vidím velkou výzvu v oblasti trvale udržitelného hospodaření v krajině, šetrné hospodaření, ať se to týká zemědělské výroby, potažmo lesnictví. Velké téma, které řešíme a budeme muset řešit do budoucna, je zadržování vody v krajině a s tím souvisí i to, jakou vodu budeme pít. Další téma se týká zdravých potravin. To, abychom produkovali zdravé potraviny, měli tady zdravou vodu a šetrně hospodařili v krajině, jsou tři největší témata, kterými se zabýváme a budeme zabývat v tomto volebním období.

V souvislosti se změnami ve strategickém plánu se nezřídka hovořilo o tom, jestli to znamená výhody pro malé či velké zemědělce. Na jakou stranu se přikláníte. Ministrem jakých zemědělců se tedy cítíme být?
Cítím se být ministrem všech zemědělců. Ta diskuse se zbytečně vyhrocovala. Když říkám zbytečně, myslím to úplně vážně, protože Strategický plán společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027 má nejen u nás, ale i pro celou EU, priority, jako je podpora menších zemědělců, mladých zemědělců a větší důraz na ekologické zemědělství. To ano, ale ve Strategickém plánu ČR je dostatečný prostor pro všechny zemědělce. Abych to ilustroval, pro letošní rok byla na Společnou zemědělskou politiku schválená částka ve výši zhruba 35 miliard korun. Objem prostředků bude v letech 2023 až 2027 v průměru činit 40 miliard korun. To znamená 35 miliard pro letošek, v dalších letech 40 miliard korun, což je výrazné navýšení, které bude ale ještě záležet na kurzu koruny a eura. Můžeme říci, že prostředky se zvýší o čtyři až pět miliard korun. Hlasité obavy, že někdo bude mít méně, podle mě nejsou opodstatněné. Pro všechny zemědělce bude dost prostředků. Změna bude jen v tom, že se zemědělci musí podívat do jiných částí Strategického plánu. Cílem není někoho poškodit, ale nově nasměrovat. Nové směrování bude hodně eko bio, bude se hodně týkat hospodaření v krajině. Ve výsledku by mělo být vice zdravých potravin, zdravější voda a méně by mělo docházet k erozním situacím. O tom všem je nový Strategický plán Společné zemědělské politiky. Jestliže se v prvním pilíři bude „více dařit" menším zemědělcům, v druhém pilíři se více najdou střední a větší zemědělci.

Nikdo by tedy neměl tratit?
Bude záležet na tom, jak daný zemědělský podnik bude směřovat svou výrobní politiku. Uvažujeme o tom, ale to v návrhu Strategického plánu, že zemědělské podniky mohou fungovat v takzvaném duálním režimu, kdy si z větší části ponechají svůj konvenční styl hospodaření a mohou z 20 či 25 procent i více přejít do režimu ekologického zemědělství. Tam ta ruka bude více otevřená.

Vláda odsouhlasila, že Ministerstvo zemědělství by mělo mít letos k dispozici 58,6 miliardy korun. Národní dotace by měly být v plné výši pěti miliard korun. Ani Ministerstvo zemědělství se však nevyhnulo tomu, že bude muset spořit. Kde vidíte možnosti úspor?
Když jsme připravovali rozpočet pro letošní rok, jedeme stále ještě v rozpočtovém provizoriu, a za jednotlivé resorty ladili parametry, šetřili jsme a našli jsme úspory zhruba ve výši 3,5 miliardy korun. Celé jsme to stavěli tak, aby to nedopadlo negativně na zemědělce. V rozpočtu je velice pěkná částka, na národní dotace držíme pět miliard korun. Snažili jsme se hledat úspory zejména v provozních věcech Ministerstva zemědělství a jednotlivých resortních organizací.

Zmínil jste i přesun sídla Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) mimo Prahu. Do konce února měla být hotová analýza tohoto kroku. Jak to dopadlo?
Dnes, 28. února, byl termín, kdy obě organizace měly předložit návrh analýzy případného přemístění PGRLF do Brna a SZIF do Olomouce, jaké by to přineslo systémové úspory, případně v jakém časovém horizontu. Tyto materiály jsem obdržel a nyní se s nimi budu seznamovat a procházet jednotlivé varianty řešení. Jakmile se s nimi seznámím, dále se k tomu vyjádřím a budou následovat další úkoly.
 

Je to tedy ještě otázka k řešení?
Jsme na začátku. Jako jeden z úkolů, který si dala vláda Petra Fialy do svého harmonogramu, je i relokace jednotlivých úřadů či institucí mimo Prahu. Samozřejmě nejde o to, abychom udělali přesun pro přesun, ale aby vše přineslo i efekt, úsporu státního rozpočtu.

Živočišná výroba, hlavně chov prasat, čelí v současnosti výrazné krizi. Je možné ho nějak efektivně podpořit? O podpoře jste jednal i v Bruselu. Jaká byla odezva?
Situace na trhu prasat vždy byla na určité houpačce. Výkupní cena prasat šla nahoru, dolů, bylo to v nějakých pravidelných cyklech. V poslední době se ale ceny drží velmi nízko. Jsme někde na úrovni roku 1994. Bohužel situace je velmi tíživá nejen u nás, ale i v ostatních státech EU. Je to důsledek zákazu dovozu zejména do Číny. Táto země tak reagovala na to, že v některých částech unie je africký mor prasat, a přistoupila k tomu neselektivně. Toto opatření způsobilo obrovský přetlak na trhu vepřového masa v Evropské unii. Máme tady obrovskou nadprodukci, která ve velké míře sráží ceny dolů. Ve výsledku to způsobuje, že i nejlepší chovatelé prasat tratí na každém kusu zhruba tisíc korun. Jak na lednovém, tak únorovém jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie, jsem o možnostech podpory jednal s komisařem Wojciechowskim, a to i na neformálním setkání. Pro nás je ta situace složitější ještě v tom, že se stále nacházíme v rozpočtovém provizoriu. Na lednovém zasedání v Bruselu se k nám přidalo asi 15 států, které nás podpořily. Na únorovém zasedání rady ministrů byla již rétorika jednotlivých států ostřejší. Ze strany Evropské komise, potažmo komisaře Wojciechowského, zaznívá, aby si jednotlivé státy pomohly samy. Určitým způsobem modeloval, pokud by se balík prostředků, který by připadal v úvahu, rozdělil mezi všechny chovatele prasat v EU, jednotlivé částky by byly extrémně nízké a ničemu by nepomohly. Proto opakovaně vybízel k tomu, ať si jednotlivé státy pomohou samy". My počítáme s tím, že chovatelům prasat pomůžeme z národního rozpočtu, protože situace je opravdu extrémní. Teď se hraje o to, že nejen v rámci jednotlivých členských států EU, ale i v rámci ČR, to někteří chovatelé prasat nevydrží, ale hrozí i to, že by mohla úplně zaniknout produkce prasat v ČR. A to nechceme dopustit. Podporu chystáme, pracujeme na tom a máme připravené řešení. Teď bude záležet na Sněmovně, na poslancích, jak rychle bude schválen státní rozpočet. Jestliže poslanci chtějí pomoci českému zemědělství, chovatelům prasat, neměli by zdržovat projednávání rozpočtu. Já to vnímám tak, že nejen strany vládní koalice chtějí prosadit přepracovaný státní rozpočet, ale začínám vnímat, že i opoziční strany nechtějí zbytečně blokovat a pod různými záminkami prodlužovat jeho projednávání ve Sněmovně. Máme za sebou první čtení, projednání v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, kdy jeho členové jednoznačně schválili upravený návrh kapitoly Ministerstva zemědělství, který jsem předložil. Předpokládám, že nebudou žádné další připomínky k rozpočtu tohoto resortu.

Jaká forma podpory by to měla být?
Nechtěl bych v současnosti ještě příliš specifikovat. Jsem racionálně uvažující člověk a věřím až tomu, co je schváleno a není to někde v prostoru. Určitě chceme zemědělcům, tím myslím chovatelům prasat, pomoci s cash flow, to znamená zálohové platby. Máme tam připravené i další varianty řešení, ale nechci předjímat. Záleží ještě na tom, jestli poslanci nepřijdou s nějakými pozměňovacími návrhy. Jsem raději opatrnější.

V otázce podpor směřujících do zemědělství jste se zmínil i o tom, že byste podpořil i nezdaňovací dotaci?
Ano. Týká se to provozních dotací. U investičních dotací je to vyřešeno, aby se nám nezdaňovaly. U provozních dotací si přece jen říkám, že stát na jednu stranu poskytne zemědělcům provozní dotace a hned jim z toho kousek odebírá. Myslím si, že je lepší je nezdaňovat, než jak se to provádí doposud. Tuto myšlenku budu chtít otevřít na poradě ekonomických ministrů. Ta se již měla konat, ale z důvodů probíhajících turbulencí byla zhruba o měsíc přesunuta. Je to ale jedno z témat, které tam budu chtít otevřít a začít diskutovat. Je třeba se na to podívat i z více úhlů. Na jedné straně by to bylo přilepšení pro české zemědělce, na druhou stranu by to byl nějaký dílčí výpadek pro státní rozpočet. Pracujeme na tom, kvantifikujeme, ale je to pořád prvotní téma pro diskusi. Čekám, že tato diskuse bude trvat i několik měsíců.  

Mohl byste připomenout, na co se chcete zaměřit v legislativě?
Máme několik zákonů již v běhu. Dokončujeme témata, která měla rozpracována již předchozí vláda, a z nějakých důvodů nebyla dotažena do konce. Takže „doháníme čas“. Velice často se diskutuje a dotazy směřují k zákonu o myslivostí. K tomu bych chtěl říci, že máme plán legislativních prací, kde postupujeme systematicky. Teď vyřešíme věci, které byly rozpracovány a z nějakého důvodu někde ustrnuly. Ale tomuto zákonu se budeme věnovat až po českém předsednictví, máme ho nasměrován na rok 2023. Bude to asi velmi pestrá diskuse.

A do doby předsednictví?
Máme tam několik věcí, týká se to chmelařů, zákona o významné tržní síle, veterinárních léčiv a dalších. Ale téma, které se týká myslivostí a hodně zahýbe tímto sektorem, bude až v roce 2023.

Ještě bych se dotkla potravinářství, na co je třeba se soustředit v této oblasti?
Až covidová i současná situace kolem Ukrajiny ukázala, že je důležité zajistit plynulost produkce potravin i zásobování obyvatelstva. To zajišťujeme, to je v pořádku. Musím říct a pochválit české potravináře, že bez ohledu na to, co se děje, umí řešit krizové situace. Teď to vezmu v širším kontextu. Nejen čeští zemědělci, ale i potravináři udělali obrovský pokrok. Zaznamenávám, že se některým českým potravinářům, těm větším, podařilo dostat do obchodních řetězců, a to nejen v České republice, ale v rámci jednotlivých velkých řetězců se dostávají i do zahraničí. To považuji za velmi klíčové. Budeme podporovat i střední a menší potravináře, abychom tady měli zajištěnou jak pestrost, tak i určitou potravinovou bezpečnost. Pokud máme diverzifikovaný tento segment, je vždy menší riziko výpadku. Je dobře, že tu máme jak malé, tak střední, ale i velké potravináře, kteří se navzájem doplňují. Touto cestou půjdeme nadále.

Stále přetrvává problém většího exportu surovin z ČR, jako je obilí či mléko, než hotových výrobků. Jakým způsobem podpořit to, aby se podařilo nechat přidanou hodnotu v ČR?
Budeme podporovat zpracování surovin, to v každém případě. Jen bych chtěl podotknout, že je to i o ekonomickém rozhodování českých zemědělců, jestli české mléko dodají do české mlékárny, nebo ho vyvezou do německé mlékárny. Do toho Ministerstvo zemědělství nemůže vstupovat. Budeme ale podporovat to, aby zemědělci část své produkce dokázali sami zpracovat. To se týká nejen mléka, ale i ovoce, zeleniny, masa, masných výrobků. Budeme se snažit podporovat české zemědělce, aby se tyto produkty částečně snažili i zpracovat. Ono to má i další efekt, a to zkracování uhlíkové stopy. Podporou zpracování si zajistíme nejen určitou potravinovou bezpečnost, ale uděláme tím zároveň i něco pro naše životní prostředí, kdy se zemědělské produkty nebudou vozit napříč Evropou, ale dokážeme si je v kratší trase vypěstovat, zpracovat i prodat.

Česká republika čeká v druhém polovině roku 2022 předsednictví v EU. Co považujete v této oblasti za priority z hlediska působnosti vašeho resortu?
Je tam několik bodů. Jedno z témat je trvale udržitelné používání pesticidů. To znamená, abychom pesticidy používali tam, kde je to potřeba a nedocházelo k poškozování životního prostředí. Pak je to téma odlesňování, které je velice aktuální. Pak máme jedno kuriózní téma, kterému se musíme věnovat. Byť jsme vnitrozemský stát, budeme mít tematiku mořského rybolovu. S tou nám budou pomáhat francouzští kolegové. My jako vnitrozemský stát v rámci rozvoje aquakultury se zaměřujeme vice na sladkovodní ryby. Budeme se však muset věnovat i tématu mořského rybolovu a jeho kvót. Pak půjde o tematiku uhlíkového zemědělství. Bude také záležet na tom, jaká témata dokončí, či nedokončí francouzské předsednictví. V těch, která nedokončí, bude pokračovat české předsednictví.