Potravin bude dost, uklidňuje ministr Nekula. Zvyšuje dotace a podporu malých farmářů

Válka na Ukrajině zasáhla české zemědělce víc, než jiné obory v zemi, říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL. Zároveň ale vyvrací obavy, že by kvůli tomu některé potraviny chyběly. V rozhovoru pro Aktuálně.cz slibuje také to, že bude vláda reagovat na jejich rostoucí ceny. Mluví také o podpoře malých zemědělců, o dotacích a výběru šéfů Lesů ČR.

 

Mnozí čeští a moravští zemědělci tvrdí, že jejich obor patří k nejvíce zasaženým kvůli útoku Ruska na Ukrajinu? Mají pravdu?

Určitě spolu s potravinářstvím patří zemědělství k nejpostiženějším sektorům. Dopady ruské invaze pociťují všichni naši zemědělci, protože kvůli válce zdražují energie, pohonné hmoty a také hnojiva. Projevuje se to v rostlinné i živočišné výrobě. S tím, jak rostou ceny některých zemědělských komodit, zdražuje i krmivo pro zvířata. Navíc v zemědělství a potravinářství pracuje mnoho Ukrajinců, takže se firmy musí vyrovnávat s odchodem některých zaměstnanců.

Lidé u nás se kromě jiného obávají, zda bude dost potravin a jestli nebudou ještě více zdražovat.

Potravin je a bude dostatek. V obilí jsme nejen soběstační, ale dokonce máme nadprodukci kolem 150 procent. U pšenice jsme dokonce zhruba na 200 procentech. Vyvážíme také mléko, hovězí maso, cukr, řepku, hrách. Jsou samozřejmě i komodity, kde je produkce nižší, například u vepřového a kuřecího masa. Situace na Ukrajině vyvolala celosvětový pohyb cen, za dražší potraviny tak může v podstatě válka, kterou vyvolalo Rusko.

Nemělo by Česko některé ceny zastropovat, nebo dokonce zakázat třeba vývoz pšenice?

Jsme proexportní země, těžíme z otevřených trhů. Zastropování cen ani zákaz vývozu nic neřeší, byť to na první pohled může vypadat líbivě. Naopak by nám to ublížilo. Zejména, když potřebujeme řadu věcí i dovážet.

Maďarsko ale vývoz pšenice podle některých informací zakázalo.

Jenže Maďarsko mělo před volbami. A ve finále stejně vyváží. Nedávno jsme se na Radě ministrů zemědělství bavili o tom, že je potřeba udržovat volný pohyb zboží, protože na tom stojí Evropa. Je třeba dívat se na to tak, že Evropská unie je největší vývozce potravin na světě.

Nemusí se tedy Češi obávat, že budou základní potraviny chybět, nebo až příliš zdraží?

Výživu našich občanů samozřejmě zajistíme. Musíme ale zároveň sledovat, co se děje v širším kontextu, hlavně v zemích, které zastavený export z Ukrajiny postihne. Aby to nevyvolalo další uprchlické vlny z Afriky - ta je částečně závislá na dovozu obilí z Ukrajiny.

Pekaři varují, že by rohlík mohl stát pět i více korun. Mají se toho lidé bát?

To určitě ne. To se nestane.

Přesto šly některé ceny nahoru.

Je jasné, že se dražší energie a další vstupy do zemědělství promítají i do cen potravin. Jako vláda děláme vše pro to, abychom zdražení zmírnili. Do zemědělství a potravinářství směřuje rekordní množství dotací, i na další roky počítáme s velkou finanční podporou. Pokud jde o zemědělské komodity, nejvíce zdražily ty, které se vyvážejí z Ukrajiny, zejména obiloviny a olejniny.

Zmínil jste odchod Ukrajinců z českých firem, mají naopak zájem o práci ti, kdo přicházejí? V zemědělství je údajně volných až 50 tisíc míst. Není problém nízká mzda?

To číslo vychází z dlouhodobých požadavků zemědělství, potravinářství a lesnictví. Dlouhá léta se v nich uplatňuje velké množství Ukrajinců, takže kdo bude chtít, práci tu najít může. Bohužel, platy tu nejsou nijak vysoké. Jde ale často o nekvalifikované pozice.

Sotva jste na ministerstvo nastoupil, demonstrovali vám pod okny velkofarmáři. Co vám běželo hlavou?

Přemýšlel jsem, co za protestem je. Ještě jsem se nijak neprojevil a už se proti mně demonstrovalo.

Co tedy za protestem bylo? Přišel jste na to?

Přišel, podrobnosti vám ale nemůžu prozradit. Mohu říct, že k demonstraci nebyl důvod. Pokud se někdo v dokumentu o nové dotační politice, který má 787 stran, upne na jedno číslo - ať z neznalosti nebo účelově - tak něco nehraje.

Demonstranti tvrdili, že nový systém pro ně bude nevýhodný.

Na dotace teď půjde 35 miliard korun, každý další rok pak 40 miliard. Jestli někdo protestuje proti tomu, že půjde více peněz do zemědělství, tak nevím, proč to dělá.

Oni říkají, že dostanou méně peněz.

Myslím, že ty demonstrace byly připravené už před mým nástupem. Protestující tvrdili, že s nimi nikdo nejedná, přitom jsem s nimi měl domluvenou schůzku. Ať si tedy každý sáhne do svého svědomí.

Podle jednoho názoru by základem zemědělství měly být rodinné farmy, jejichž majitelům nejde o krátkodobý zisk. Podporuje náš stát taková hospodářství dostatečně?

Změny pravidel, které jsme udělali po mém nástupu do funkce, směřují právě k lepší podpoře malých a středních firem. Rodinné farmy mají své místo, v některých věcech ale nemohou konkurovat velkým firmám, například v objemu produkce. Je potřeba, aby se soustředily na lokální trh, specializovaly se na některý segment. K tomu směřují a směřovat budou i naše podpory, zejména pokud jde o zpracování produktů ve finální výrobky.

Expremiér Andrej Babiš z ANO prohlásil, že za něj zemědělci nikdy do ulic nevyšli. Jak hodnotíte zemědělskou politiku jeho vlády?

Vnímal jsem ji neutrálně, snažím si z ní brát to pozitivní. Třeba to, že ministr Miroslav Toman z ČSSD rozdělil zemědělské lány na maximální plochu 30 hektarů, považuji za správné. My to teď musíme zkontrolovat. Víme, že minimálně 240 společností opatření nedodržuje, musíme ho vynutit. Rádi bychom některé lány zmenšili na deset hektarů, zejména tam, kde krajinu ohrožuje eroze. Z pohledu někoho, kdo žije na vesnici, není příjemné, když má pak v obýváku metr bláta. Tam, kde jsou velké lány, eroze bláto přináší.

Velký vliv na zemědělství měl tehdejší první místopředseda ANO a šéf zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek. Jak jste viděl jeho?

Já jsem s ním nebyl v kontaktu. Vzešel z Agrofertu, a když se podíváte na pavouk společností tohoto holdingu, vidíte, že tento člověk musí mít široký záběr.

Vzhledem k různým kauzám nemá ale dobrou pověst. Podobně jako samotné zemědělské prostředí. Někdy to vypadá, že lidem v oboru jde hlavně o peníze od státu či Evropské unie.

Máte, bohužel, kus pravdy. V každém oboru se ale najde několik jednotlivců, jejichž cílem je jen podojit stát. Ale kromě nich je v zemědělství spousta poctivých zemědělců, kteří tvrdě pracují a není o nich přitom vidu ani slechu, píše se o jejich pracovitosti málo. Negativní informace se šíří více než ty pozitivní.

Co třeba Lesy České republiky? Kolik ředitelů se vystřídalo, kolik kauz už bylo. Proč není možné najít šéfa, který by vedl podnik třeba deset let?

Samotná skutečnost, že někdo sedí ve funkci deset let, není zárukou kvality. Přesto se zdá, že podezření a průšvihů je v zemědělství poměrně dost. Je třeba vždycky posoudit, co je skutečný problém a co vykonstruovaný. Když budu chtít někoho odrovnat, nasadím mu psí hlavu a znechutím mu práci.

Mluvíte o něčem konkrétním?

Sám jsem to zažil, když jsem vedl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Byla tam spousta problémů, postupně jsem je řešil a po třech letech odcházel s pocitem dobře vykonané práce. Měl jsem tříletou smlouvu a dopředu věděl, že mám omezený čas na výsledky. Je to podobné jako teď na postu ministra, i když i tady můžu být odvolaný kdykoliv. Rád bych toho udělal co nejvíce.

Proč se obsazují místa odborných ředitelů v Lesích ČR, když ještě není generální ředitel? Nebylo by lepší, aby si vybral svůj tým sám? Bude šéfem Daniel Szórád?

Po odvolání Josefa Vojáčka odborní ředitelé rezignovali, obsadit jejich místa je plně v kompetenci státního podniku. Ten nyní vede Jiří Groda, zkušený odborník, který má moji důvěru. Pokud jde o generálního ředitele, nebudu komentovat žádné spekulace o jménech. Výběrové řízení bude transparentní, hodláme využít i pomoc agentury a headhunterů, jako při výběru ředitele Budějovického Budvaru.

Ministerských plánů máte hodně. Dosáhnout chcete například co největší pestrosti krajiny. Proč?

Chtěl bych, aby to na venkově vypadalo jako v okolí mé vesnice. Tam jsme stejně jako lidé na dalších místech udělali pro pestrost krajiny spoustu dobrého. Když jsem před lety slyšel poprvé termín „agrární poušť“, říkal jsem si, co to je. Pak jsem se rozhlédl po krajině, pochopil a snažil se to změnit. Výhodou je, že Ministerstvo životního prostředí dotuje projekty na podporu krajinotvorby téměř ze sta procent. Ne každý ale takové dotace využívá. Nejde jen o návrat remízků, keřů, stromů, zemědělci musí také změnit osevní postupy, aby více zadržovali vodu v krajině.

Mluvíte také o precizním zemědělství.

Zhruba 80 procent zemědělské techniky má elektroniku pro precizní zemědělství. Používá se však jen na sedmi procentech zemědělské půdy. Je důležité, aby lidé ve špičkově vybavených mašinách dokázali techniku co nejvíce využít. Rádi bychom přes takové stroje nalákali mladé lidi ze zemědělských škol. Za volantem musí sedět vzdělaný člověk. Jinak miliony korun, které na toto dáváme, vyplýtváme.

A ještě jednou k vašim plánům. Co znamená zkracování odbytových řetězců?

Chtěl bych, abychom propagovali a podporovali malé zemědělce, kteří mají třeba sad, vypěstují jablka, větší část prodají přímo koncovým zákazníkům a menší část zmoštují. Podobně, jako když zemědělský podnik prodá lidem ovoce či zeleninu ve své prodejně. Takový model se mi líbí. Proč by se k nám mělo vláčet přes celou Evropu něco, co můžeme pěstovat sami?

Jak chcete konkrétně pomoci?

Chceme podporovat odbytová družstva. Ne všichni zemědělci se sice chtějí sdružovat, věřím ale, že se posuneme dopředu. Jde o motivaci, školení, ukazování pozitivních příkladů.

Dáte takovým lidem i finanční podporu?

Určitě ano. Chceme zacílit program na podporu venkova, aby takoví zemědělci mohli vybudovat sklad. Veřejnost nevidí, že když má někdo jablka, musí je někde uskladnit. Nejde ale jen o peníze. Říká se, že když ministr něco chce, musí tam nasypat peníze. Tak to ale nemusí být.

Nejsou v některých oblastech zemědělství podnikatelé jen kvůli dotacím?

Dotace umožňují nižší cenu potravin, než jakou by lidé platili bez nich. Zemědělce mají také motivovat k šetrnějšímu hospodaření. A je třeba si uvědomit, že zemědělství je podnikání, i zemědělci musí tvořit zisk. Celý sektor ročně vytvoří zisk kolem 20 miliard korun, současně do něj jde zhruba 40 miliard na dotacích ročně. Bez nich by bylo v hluboké ztrátě, dotace jsou nezbytné.

Musí jít třeba do chovu prasat přes miliardu korun ročně?

V chovu prasat je i ze strategického důvodu potřeba zachovat určitou míru produkce, nemůžeme se stát zcela závislí na dovozu. I přes množství dotací je, bohužel, produkce prasat v posledním roce ztrátová. Věřím ale, že se situace brzy zlepší, poslední údaje tomu nasvědčují.

Co dalšího chcete ještě změnit?

Chtěl bych zlepšit vnímání zemědělců. Během covidu musela zavřít spousta úřadů či škol, ale zemědělci zavřít nemohli. Museli zorat, zasít, nakrmit krávy a podojit je. Děkovali jsme lékařům, hasičům, vojákům, ale měli bychom děkovat i zemědělcům a potravinářům. Nebýt jich, žilo by se nám v pandemii ještě hůře.

Než našla KDU-ČSL ministra zemědělství, chvíli to trvalo. Přemýšlel jste dlouho, jestli na nabídku kývnete?

Netrvalo to dlouho, jen jsem se musel nejdříve zeptat manželky. Oproti ostatním ministrům jsem začínal se čtrnáctidenním skluzem, protože jsem měl v době jmenování vlády covid. Doháněl jsem to prací o víkendech. Čas na zorientování nebyl, hned na začátku jsem musel přepracovat strategický plán zemědělské politiky. V extrémně krátkém čase jsem musel mluvit s řadou zemědělců, zástupci nevládních organizací nebo Ministerstva životního prostředí. Jsem ale přesvědčený, že jsem skluz smazal.