Seminář zahájil náměstek ministra zemědělství Jiří Urban. Podle něj k uspořádání semináře vedlo hned několik důvodů: Společná zemědělská politika prochází zdravotní prohlídkou, tzv. Healthcheckem, který má členským státům pomoci najít její životaschopný model v dlouhodobé perspektivě. Dalším důvodem je podle náměstka půlroční předsednictví, určitou reflexi našeho fungování v rámci komunitárních struktur. „A to vše v období, kdy je světová ekonomika vystavena nevyzpytatelným turbulencím a my potřebujeme hledat odpovědi na to, jak se tyto otřesy promítnou v zemědělství po celém světě, jakých principů se unijní zemědělská politika má držet a které naopak vyžadují revizi,“ uvedl náměstek Urban.Zde právě přichází podle náměstka ke slovu expertíza OECD, renomované organizace, jejíž multidisciplinarita, nestrannost a odbornost může více než kdy jindy do této debaty přispět. „V této souvislosti si také nesmírně ceníme našeho členství v OECD, které je mimochodem dvakrát tak dlouhé než v Evropské unii,“ dodal náměstek Urban.
Ačkoliv existují i studie, jak by vypadal agrární trh v dokonale liberalizovaném prostředí, nebo s podporami sníženými třeba na polovinu, podle Stefana Tangermanna do zemědělství nějaké peníze nejspíš vždy poplynou. OECD rozhodně nechce rušit zemědělské politiky, chce ale, aby vlády jednotlivých států i EU jasně deklarovaly své priority v sektoru zemědělství a našly pro ně ty nejefektivnější nástroje, aby tedy podpory a vůbec celá Společná zemědělská politika byly výrazně cílené. Proti tomu do určité míry stojí unijní princip rovného přístupu a podle Tangermanna je tedy třeba tyto dva postoje pečlivě vyvážit.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe
