Pokusy na psech jsou v České republice pod přísnou kontrolou

Není pravda, že psi budou mít při pokusech tlapky rozpíchané od jehel. Odběry krve pro diagnostiku se provádí humánním způsobem a to, že  se například zvířeti do nohy jednorázově zavede kanyla, ze které se opakovaně odebírá malé množství krve.  Není tedy nutné provádět opakované vpichy jehlou a tento přístup je v souladu se zásadou šetrného zacházení se zvířaty. Také je nepravdivé tvrzení, že se psům násilně zavedou hadičky do čumáku. Látka se podává nosem prostřednictvím kapátka jako například u běžných nosních kapek. Pokus nevede ke zbytečnému utrpení, natož k úmrtí nebo nucenému utracení zvířat. Psi nejsou držení v kovových klecích, ale jsou umístění v chovných kotcích, jejichž minimální plocha pro psa do 20 kg musí být 4 m² a musí mít pokud možno venkovní výběhy.

Psům nejsou v rámci studie podávány návykové látky. Léčebné látky jsou zvířatům aplikovány v terapeutické dávce a je sledováno, jak se látka vstřebává do krve, a jak rychle je metabolizována. Zvířata zařazena do pokusu musí být v dobré psychické i fyzické kondici. Veškerá manipulace se zvířaty je prováděna tak, aby  byla zatěžována co nejméně, s co nejmenšími následky, a aby zůstala zdravá i nadále. Provádění studií na nemocných zvířatech by nemohlo poskytnout validní výsledky, a tudíž by bylo zbytečné. Takové pokusy nesmí být vůbec schváleny a tedy ani provedeny.

Vyvíjení léčiv pro léčbu závislostí je nezbytné mimo jiné například pro léčbu novorozených dětí, které se bohužel se závislostí již narodí, protože jejichž matky jsou závislé na návykových látkách.

V České republice podléhá schválení pokusů na zvířatech přísné kontrole podle zákona na ochranu zvířat proti týrání a vyhlášky o ochraně pokusných zvířat. Používat pokusná zvířata smí jen osoba, která má pro tuto činnost oprávnění. Zařízení uživatele pokusných zvířat před vydáním oprávnění posoudí nezávislí odborníci, kteří na místě prověří, zda zařízení splňuje všechny požadavky, a vypracují písemný posudek. Další podmínkou práce s pokusnými zvířaty jsou specifické požadavky na odbornou způsobilost pracovníků. Osoba, která bude navrhovat a provádět pokusy musí před tím absolvovat náležité vzdělání a odbornou přípravu, na jejímž konci je složení zkoušky a obdržení osvědčení. Uživatel pokusných zvířat je pro své zařízení povinen zřídit odbornou komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat.

Projekt pokusů je možné schválit jedině na základě příznivého hodnocení. Podle zákona na ochranu zvířat nesmí být schválen žádný pokus, je-li pro dosažení výsledku dostupná jiná metoda či zkušební strategie než použití živého pokusného zvířete. Zároveň je kontrolováno, aby nedocházelo k bezdůvodnému opakování pokusů. Při hodnocení projektu je také mimo jiné prováděna analýza újmy a přínosů spojených s pokusy, aby bylo možné posoudit, zda je újma, která je zvířatům způsobena, obhajitelná z hlediska očekávaného výsledku, při zohlednění etického hlediska, a může být v konečném důsledku přínosem pro člověka, zvířata či životní prostředí.

Cílem evropské směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely je postupné ukončení pokusů na zvířatech. Evropská komise cíleně a systematicky reviduje tuto směrnici a dochází tak k jejímu neustálému a postupnému zpřísňování. Česká republika se aktivně podílí na vývoji a ověřování alternativních metod v souladu se záměrem směrnice. Živý organismus je však natolik unikátní a složitý systém, že ho ani dnešní pokročilá věda není schopna zcela nahradit. V současnosti tedy neexistuje dostatečné množství alternativních metod v medicínském a farmaceutickém odvětví, které by plnohodnotně nahradilo všechny pokusy na zvířatech.  Vědecký pokrok i technologie a nástroje používané v oblasti výzkumu a vědeckého vývoje však jdou velmi rychle dopředu, a tak je pravděpodobné, že se v budoucnu objeví dostatek spolehlivých metod, díky kterým bude možné testování na zvířatech zcela ukončit.