Kontaminace půdy

Vymezení problému

Kontaminace půdy je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu, jakými jsou rizikové prvky, perzistentní organické polutanty, radioaktivní prvky, kyanidy a jiné chemikálie. Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství. Kontaminace může být způsobena i přírodními zdroji, především v případě rizikových prvků (geochemicky anomální substráty), vzácněji i v případě organických polutantů (přírodní požáry, vulkanická činnost, atd.).

Příčiny kontaminace půdy

Vzhledem k široké škále látek, které mohou kontaminovat půdu, jsou i příčiny (zdroje) kontaminace různé. Kontaminanty lze rozdělit na dvě hlavní skupiny – potenciálně rizikové prvky a perzistentní organické polutanty.

Potenciálně rizikové prvky

Tato skupina zahrnuje kovy a metaloidy, které mohou vyvolávat projevy akutní či chronické toxicity u živých organismů. Tyto prvky se přirozeně vyskytují v životním prostředí, některé jsou i běžnou součástí živých organismů především v půdotvorných substrátech půd. Riziko jejich toxicity se může projevit až ve vyšší koncentraci, případně při přechodu z vázané do mobilní formy (např. při poklesu pH půdy).

Antropogenními zdroji rizikových prvků jsou plošné imisní spady z průmyslové činnosti, spalovacích procesů a dopravy. Maloplošnou, ale intenzivní kontaminaci, mohou způsobovat prašné úlety z procesů zpracování rud, chemického průmyslu apod. Do zemědělských půd se mohou tyto prvky dostávat s nekvalitními průmyslovými hnojivy, organickými látkami a pesticidy. Rovněž aplikace kalů z čistíren odpadních vod či rybničních sedimentů může být z hlediska vnosu rizikových prvků do půdy značně problematická. Jako příklad potenciálně rizikových prvků lze uvést AS, Cd, Zn, Pb, Hg a další.

Perzistentní organické polutanty

Jedná se o velmi rozsáhlou skupinu látek přírodního (produkty hoření, rozkladných procesů, metabolizmu atd.) či antropogenního původu. Polutanty vznikající činností člověka lze dále dělit na látky záměrně vyráběné (pesticidy, změkčovadla, součásti nátěrových hmot) a látky vznikající jako vedlejší produkt výroby nebo produkt spalování (např. PCDD/F).

Mezi nejčastější zdroje kontaminace patří uhlovodíky, rozpouštědla, polycyklické aromatické uhlovodíky a pesticidy. Výskyt těchto zátěží souvisí se stupněm industrializace a intenzity používání chemikálií.

Důsledky kontaminace půdy

Při kontaminaci půdy může dojít k narušení základních funkcí půdy (např. inhibice mikrobiální činnosti a procesů humifikace), dále k přestupu kontaminantů do dalších složek prostředí (povrchová a podzemní voda), včetně potravních řetězců. Rostlinná produkce může být ohrožena kvalitativně (obsah kontaminantů) nebo kvantitativně (snížená tvorba výnosů plodin následkem fytotoxického působení kontaminantů v půdě). Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví inhalačním, dermálním nebo perorálním příjmem u osob, pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. zemědělci).

Náklady odstranění škod způsobených kontaminací půdy

Jedná se o lokální problémy, které souvisí s antropogenní zátěží. Situace může být řešena přímým odstraněním kontaminantů z půdy nebo snížením rizika prostřednictvím omezení toxických vlastností kontaminantů. Náklady se pohybují řádově ve stovkách EUR za tunu zeminy při přímém odstranění kontaminantů z půdy. Snížení negativních vlastností kontaminantů v zemědělských půdách (při nižší úrovni kontaminace) lze dosáhnout i při použití běžných agrotechnických opatření (vápnění, použití kvalitních zdrojů organické hmoty, atd.)

Vliv změny klimatu na kontaminaci půdy

Přímá vazba neexistuje, vlastnosti kontaminantů však mohou být ovlivněny změnou půdních vlastností (půdní reakce, redox potenciál, obsah organické hmoty, atd.).

Závažnost problému

Česká republika se zátěží zemědělských půd výrazněji neliší od ostatních států Evropy. Je možné konstatovat, že v ČR existují oblasti se zvýšenou zátěží půdy z imisních spadů (severočeský nebo severomoravský imisní region), následkem těžební činnosti (Příbramsko, Kutnohorsko) nebo vypouštění odpadních vod (nivní oblasti podél vodních toků). Ve většině případů se jedná o zvýšení obsahu kontaminantů, které nepřináší významnější rizika (ohrožení kvality rostlinné produkce nebo přímého ohrožení lidského zdraví). V lokálním měřítku však byly ojediněle zjištěny i takové případy. Aktuálně může docházet ke zvýšené kontaminaci půdy např. při povodňových událostech nebo i při použití nevhodných materiálů při jejich aplikaci do zemědělských půd (např. opakované nelegální použití kalů ČOV se zvýšeným obsahem kontaminantů).

Návrh řešení

Problematika kontaminace je v ČR vhodně ošetřena legislativně. Vyhláška MŽP 153/2016 Sb. stanoví preventivní a indikační limity obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v zemědělských půdách, které mají přímou vazbu na použití kalů ČOV a vytěžených sedimentů v zemědělství (preventivní limit) a na ohrožení kvality a kvantity zemědělské produkce nebo přímého ohrožení lidského zdraví (indikační limit). Pravidelným sledováním zátěže zemědělských půd se tak eliminují uvedená rizika.

Řešení problematiky kontaminace půdy dále spočívá v limitování obsahů kontaminantů ve vstupech do půd (hnojiva, pesticidy, kaly ČOV, vytěžené sedimenty), které je u nás legislativně rovněž upraveno a dále v realizaci pravidelných kontrol. Snížení vstupů kontaminantů do půd je také ovlivněno celkovým stavem životního prostředí.

Výsledek opatření

Snížení rizika kontaminace půdy, vody a potravního řetězce. Ochrana zemědělské produkce.