Přehled omezení vývozu průmyslových surovin a Komplexní info o stavu zdraví v ČR
V prosinci loňského roku byla aktualizována databáze OECD shrnující platná omezení vývozu průmyslových surovin, ve stejném měsíci vydalo OECD také publikaci věnující se zdravotnímu profilu České republiky.
Export restrictions on Industrial Raw Materials
Poslední aktualizace inventáře OECD o omezeních vývozu průmyslových surovin naznačuje, že země začínají omezovat vývoz druhotných surovin. Snaží se tak snížit závislost na dovozu. Zatímco odpad/šrot představuje pouze 8 % sledovaných produktů, týká se ho 37 % všech restrikcí. Vzácný výskyt klíčových nerostných zdrojů vyžaduje, aby obchodu s nimi nebránila zdanění exportu a různé další bariéry. Vývozní omezení však rostou s argumentem nutnosti podpory domácích průmyslových odvětví, rozvinutí zpracovacích kapacit, zvýšení příjmů a vytvoření pracovních míst. Efekt vývozních omezení je však malý, což dokládá studie čtyř afrických zemí, kde byla vývozní omezení zavedena a kde zpracovatelský průmysl žádné výhody nezískal. Naopak došlo k zesílení negativních vlivů v důsledku zvýšené exploatace zdrojů. Další nevýhodou vývozních omezení je, že po jejich zavedení zpravidla zůstávají v platnosti dlouhou dobu. Závislost ekonomik na surovinách může být problematická, protože hospodářský růst založený např. na minerálech/kovech bývá pomalejší a nestabilnější než je tomu u jiných faktorů. Důsledkem v takto orientovaných zemích jsou slabé instituce, nižší výdaje na vzdělávání a vyšší míra korupce. Nerostné zdroje však k udržitelnému hospodaření a růstu přispět mohou (uváděny příklady Botswany, Austrálie a Chile, které investovaly do infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání či služeb pro dotyčná těžební odvětví). Nerostné zdroje tak mohou zemím prospět spíše v podmínkách zemí, které usilují o vyvážené regulatorní prostředí. Inventář OECD o omezeních vývozu průmyslových surovin si klade za cíl zvýšit transparentnost využívání omezujících opatření ze strany zemí na materiály, které jsou zásadní pro průmyslové procesy, digitální transformaci a přechod na zelenou energii.
Czech Republic: Country Health Profile 2021
Od roku 2017 vydává OECD profily zdravotního stavu obyvatel jednotlivých zemí. Jde o komplexní zdroj informací týkajících se zdraví a zdravotní politiky v dané zemi. V ČR představují velkou výzvu behaviorální rizikové faktory – téměř polovinu všech úmrtí v roce 2019 lze připsat rizikovým stravovacím návykům (přispěly k 23 % úmrtí, v EU cca 17 %), užívání tabáku (20 %) a konzumaci alkoholu. Míra obezity se za posledních 15 let zvyšovala a u dospělých v Česku (cca 20 %) patřila v roce 2019 k nejvyšším v EU. Mezi rizikovými stravovacími návyky figurují například nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nízký podíl vlákniny ve stravě nebo nadměrná konzumace nápojů slazených cukrem, uzenin a živočišných tuků. Důsledkem je vysoký výskyt diabetu a dalších onemocnění souvisejících se stravou. Míra konzumace alkoholu v ČR (11,9 litru čistého alkoholu/osobu, 2019) patří k nejvyšším v EU. Přispěla k tomu i spotřební daň z alkoholu, která byla v r. 2019 nižší než průměr EU. Pokrok v omezování kouření a konzumace alkoholu je velmi malý. V boji s rostoucí nadváhou a obezitou se v EU přistupuje k rozlišování potravin dle jednotného nutričního značení (nutri-score). Přes neshody mezi regulátory i odborníky ohledně dopadu tohoto značení na zdraví populace, ekonomiku výrobců a potenciálně zavádějící rozdělování potravin si toto značení nachází na český trh cestu samo. Zdravotní aspekty potravinářských produktů se tak stávají stále více součástí konkurence na českém trhu. Značení dobrovolně užívají firmy jako Nestlé, Danone, Dr. Oetker, Europasta nebo řetězce jako Albert nebo Kaufland ve spojitosti s jejich privátními značkami.
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310