Společná zemědělská politika EU po roce 2013
Dne 18. 11. 2010 zveřejnila Evropská komise oficiální verzi Sdělení k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Jedná se o materiál, jehož formální prezentace na půdě Rady EU proběhla dne 29. 11. u příležitosti zasedání ministrů zemědělství a který byl zároveň velmi obecným předvojem konkrétních legislativních návrhů očekávaných ze strany Evropské komise. Materiálu předcházela veřejná diskuse pod záštitou Evropské komise zahájená v dubnu 2010, která měla Evropské komisi nastínit možnosti dalšího směřování SZP dle přání zemědělské veřejnosti.
Tématem budoucnosti Společné zemědělské politiky se aktivně zabývá rovněž Evropský parlament, jehož zpravodaj pro tuto problematiku, Albert Dess, představil na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP dne 28. 2. 2011 svou zprávu na toto téma. Dne 11. – 12. 4. 2011 proběhla v rámci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu diskuse k pozměňovacím návrhům k této zprávě, kterých se sešlo 1.267. Pozměňovací návrhy, zpracované ve spolupráci s nevládními organizacemi, uplatnila prostřednictvím svých europoslanců rovněž ČR. Dne 25. 5. 2011 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Dessovu zprávu schválil, avšak se zcela odlišným postojem ke cappingu než v její původní verzi. Výbor podpořil návrh EK na zavedení stropů přímých plateb a v souvislosti s tím navrhl zohlednění kritérií velikosti podniku, zaměstnanosti a příspěvku k ochraně životního prostředí. Pokud jde o složku ozelenění, i zde se výbor postavil na stranu EK a podpořil vznik zelené složky plateb financované kompletně z rozpočtu EU. Výbor dále ustoupil z původního požadavku poskytnutí každému členskému státu alespoň 65 % průměru přímých plateb.
Návrh nové podoby SZP na období 2014 - 2020
V návaznosti na Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 (18. 11. 2010) a balíček návrhů k podobě příštího Víceletého finančního rámce (29. 6. 2011) představila EK dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP zahrnující následující návrhy:
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „návrh nařízení o přímých platbách“),
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (dále jen „návrh nařízení o jednotné společné organizaci trhů“),
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „návrh nařízení o rozvoji venkova“),
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „návrh horizontálního nařízení“),
- návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,
- návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.
Diskuse po zveřejnění návrhů Evropské komise
Diskuse k budoucí podobě SZP v kontextu předložených legislativních návrhů již na půdě Rady započaly za polského předsednictví v říjnu 2011 a intenzivně pokračovaly rovněž za dánského předsednictví, které projednávání uzavřelo předložením Zprávy o pokroku, a za kyperského předsednictví, jež v závěru roku upustilo od snahy dosáhnout dohody o částečném obecném přístupu a vyjednávání zakončilo pouze předložením zprávy o pokroku doplněné konsolidovanými texty k jednotlivým legislativním návrhům.
Jednání probíhaly rovněž na půdě Evropského parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Na přelomu května a června 2012 zveřejnili zpravodajové návrhy zpráv ke čtyřem klíčovým legislativním návrhům (rozvoj venkova, přímé platby, SOT, horizontální nařízení) k budoucímu směřování SZP. V druhé polovině července 2012 poté došlo ke zveřejnění pozměňovacích návrhů k návrhům legislativních textů. Kompromisní pozměňovací návrhy pak byly zveřejněny v první polovině ledna 2013. Hlasování Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o reformě SZP proběhlo ve dnech 23. – 24. ledna 2013, tedy již za irského předsednictví a Evropský parlament následně odhlasoval svůj poziční dokument na plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 11. – 14. 3. 2013.
Předsednictví Irska
Irské předsednictví si v rámci svého ambiciózního programu vytýčilo dosažení dohody o budoucí podobě SZP na půdě Rady EU do konce března 2013. Tento cíl se předsednictví podařilo naplnit a ministři zemědělství na jednání dne 19. 3. 2013 nalezli shodu na obecném postoji Rady, v rámci něhož se podařilo dosáhnout dohody o obecném přístupu k 4 reformním návrhům k SZP tak, aby mohly začít trialogy mezi EP, EK a Radou (první se uskutečnil 11. 4.).
Pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy je velmi úzce spojen s dosažením dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po neúspěšném jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody podařilo dosáhnout až za irského předsednictví, kdy na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 Evropská rada nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období. Výdaje pro EU-28 byly dle tohoto kompromisu dohodnuty v maximální výši 959,988 mld. € v závazcích (1,00 % HND EU) a 908,400 mld. € v platbách (0,95 % HND EU), s ročními částkami ve stálých cenách roku 2011 s následnou každoroční úpravou o inflaci. CZ by tak z této částky získala cca 20,5 mld. € (cca 517 mld. Kč), z čehož by celková obálka na zemědělství činila 8,2 mld. € (PP a tržní opatření zřejmě 6,1 mld. €, RV necelých 2,2 mld. €). Dle bodu 52 Závěrů dojde k navýšení prostředků na kohezi o 900 mil. €, avšak s vyčleněním 300 mil. € z obálky na RV.
K završení značného úsilí irského předsednictví i ostatních členských států a evropských institucí došlo na konci června 2013, kdy Rada pro zemědělství a rybářství nejprve dosáhla v Lucemburku dne 25. 6. politické dohody k legislativním návrhům k budoucí podobě SZP a dala tak předsednictví mandát pro vyjednání finální dohody mezi evropskými institucemi. V zájmu dohody s Evropským parlamentem byli do Lucemburku pozvání i jeho zástupci a souběžně s jednáním Rady tak probíhalo i jednání o kompromisu s Evropským parlamentem.
Mezi stěžejní body dohody v oblasti přímých plateb patří dobrovolnost zastropování přímých plateb, tzv. cappingu. Rada současně odsouhlasila povinnou degresivitu plateb u farem s platbou nad 150 000 € pouze ve výši 5 % (EK navrhovala 40 %). Pokud jde o otázku tzv. franšízy v rámci finanční disciplíny, ministři souhlasili se snížení limitu pro její aplikaci z původně navrhovaných 5000 € na 2000 €. V oblasti dobrovolných vázaných podpor, tzv. couplingu, Rada souhlasila s jejich možným navýšením až na 13 % národního stropu včetně možnosti navýšení až o 2 % národního stropu ve prospěch proteinových plodin. Co se týče greeningu neboli ozelenění přímých plateb (výše „zelené složky“ přímých plateb činí 30 %), ministři potvrdili jeho povinný charakter pro farmy o rozloze větší než 10 ha. Na EFAs, tedy ekologicky zaměřené oblasti, musí být dle této dohody vyčleněno 5 % rozlohy orné půdy (u podniků s více než 15 ha) od r. 2015, po předložení hodnotící zprávy EK v roce 2017 pak bude diskutováno možné navýšení na 7 %. Schéma aktivního farmáře bude povinné, negativní seznam nezemědělských činností je však užší, než bylo původně plánováno a bude moci být ze strany členských států v případě potřeby doplněn. Povinné v rámci I. pilíře má být i schéma pro mladé farmáře, na nějž mají být vyčleněny až 2 % národní obálky. Schéma pro malé farmáře by mělo být naopak dobrovolné (max. platba 1.250 €, až 10 % národní obálky). Kvótový režim v sektoru mléka by měl být ukončen k roku 2015, systém cukerných kvót pak v roce 2017. Pokud jde o výsadbová práva na vinice, v roce 2016 má být zahájen nový systému autorizací, který bude ukončen v roce 2030. Ročně může dojít k navýšení autorizací o 1 % a schváleno bylo i přechodné prodloužení současných výsadbových práv z 3 na 5 let. Mezi klíčové body v oblasti rozvoje venkova pak patří například zahrnutí potravinářského a lesnického sektorudo priorit PRV či zahrnutí velkých podnikůdo investičních podpor v zemědělství a potravinářství.
Dne 26. 6. v rámci finálního trialogu následně došlo k dosažení dohody mezi institucemi k celému balíčku reformy SZP s výjimkou některých finančních aspektů, které EP spojoval s výslednou dohodou o Víceletém finančním rámci.
Předsednictví Litvy
Po dosažení červnové politické dohody převzala dne 1. 7. 2013 předsednictví v Radě EU Litva, která má za cíl, po téměř dvou letech od představení legislativního balíčku, dokončit celý reformní proces. Po letní pauze se v kontextu finalizace reformy sešli dne 23. 9. 2013 ministři zemědělství na jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, kde odsouhlasili revidovaný mandát Rady pro závěrečný trialog s EP. Dne 24. 9. 2013 pak došlo v rámci tohoto trialogu mezi Radou, EK a EP k finální dohodě, která zahrnuje i, podle EP nedořešené, prvky navázané na Víceletý finanční rámec 2014 - 2020.
Dle této dohody zůstala otázka degresivity a zastropování PP oproti červnové dohodě nezměněna (po r. 2014 by tedy mělo dojít k minimálně 5% redukci plateb nad 150.000 € s odpočtem nákladů na zaměstnanost s výjimkou pro státy aplikující redistributivní platbu ve výši min. 5 % národní obálky). Stejně tak nedotčen zůstal bod k převodu prostředků mezi pilíři (možnost převést až 15 % národní obálky z I. do II. pilíře bez nutnosti kofinancování, stejně tak opačným směrem, pro ČS s úrovní PP pod 90 % průměru EU možnost převodu až 25 % prostředků z II. do I. pilíře). Jedinými ústupky ze strany Rady se stalo akceptování vyšší míry kofinancování méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionů a ostrovů v Egejském moři ze 75 % na 85 % a zakotvení ročních alokací na RV dle členských států v příloze nařízení o EAFRD s tím, že EK bude mít právo výši částek upravovat prostřednictvím delegovaných aktů. Zbylé prvky reformy SZP po tomto závěrečném trialogu zůstávají v podobě, v jaké byly členskými státy a institucemi EU dohodnuty v červnu t. r.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova EP tuto dohodu přijal dne 30. 9. a dne 20. 11. byla následně schválena plénem Evropského parlamentu. Legislativní texty reformy Společné zemědělské politiky pro následující období, včetně nařízení týkajícího se přechodných opatření, byly poté přijaty Radou pro zemědělství a rybářství na jejím zasedání ve dnech 16. - 17. 12.
Klíčové plenární zasedání Evropského parlamentu, které definitivně potvrdilo finanční rámec pro SZP na příštích 7 let, se uskutečnilo ve dnech 18. – 21. 11., kdy poslanci přijali návrh nařízení o Víceletém finančním rámci EU na období 2014 – 2020.