129/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. dubna 2012 o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu Změna: 409/2013 Sb. Změna: 409/2013 Sb. (část) Změna: 368/2015 Sb. Změna: 368/2015 Sb. (část) Změna: 334/2017 Sb. Změna: 334/2017 Sb. (část) Změna: 299/2018 Sb. Změna: 313/2020 Sb. Změna: 505/2021 Sb. Změna: 505/2021 Sb. (část) Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. § 2 Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu [K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona] (1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce. (2) Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako "GMO". Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %. (3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce. (4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů, b) základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu, c) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu, jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. § 3 Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd [K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona] (1) Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní, b) 0,05 % pro pšenici tvrdou, c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami. (2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy. (3) U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno. (4) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce. (5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady: a) kopie původního povolení, b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení, c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy. § 4 Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd [K § 3b odst. 7 zákona] (1) Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4. (2) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto: a) 0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a b) 0,5 % pro ostatní druhy. (3) Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší. (4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou. (5) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu. § 5 Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek [K § 3c odst. 5 zákona] (1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou, b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý. (2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %. § 6 Uznávací řízení [K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně a) do 31. března pro 1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky), 2. obilniny ozimé - ječmen, pšenici, žito, tritikale, 3. vikev ozimou, 4. jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého), 5. salát a špenát setý na podzim, b) do 30. dubna pro 1. hrách polní a zahradní, 2. jarní formy olejnin, 3. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí, 4. zeleniny rychlené - semenice, c) do 10. května pro 1. obilniny jarní, svazenku, 2. bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou, 3. semenice semenných okopanin, 4. len, 5. anýz, fenykl, kmín, koriandr, 6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou, d) do 20. května pro 1. brambory, 2. jílek jednoletý, 3. kukuřici, proso, pohanku, e) do 10. června pro 1. fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici, 2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny, 3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun, f) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče, g) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin, h) do 30. září pro řepku ozimou, i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky. (3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky. (4) Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 7 Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh [K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona] (1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky. (2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce. (3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál. § 8 Uznávání množitelských porostů [K § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží a) doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce 1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo 2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy, c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu. (2) Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti. (3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen "KŠO") pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen "RNŠO") a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, se rozumí a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech, b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd, d) celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí, e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí, f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy. (4) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce. (5) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce. (6) Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce. (7) Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. § 9 Uznávání rozmnožovacího materiálu [K § 3 odst. 11, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce. (2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. (3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel a) v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny zaručeným elektronickým podpisem. § 10 Osivo s neukončenou certifikací [K § 7a odst. 5 zákona] (1) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje a) označení certifikačního úřadu a státu, b) název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě cukrovky, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem, c) označení kategorie a generace, d) původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala, e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie, f) výměru množitelského porostu, g) množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení, h) potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce, i) výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal, j) pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací. (2) Vzor prohlášení o osivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (3) O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě. § 11 Egalizace osiva [K § 6a odst. 7 zákona] (1) Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osiva a skladovou kartu. (2) Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (3) Evidence o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě. § 12 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti [K § 8 odst. 3 zákona] (1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel. (2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce. (3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4. § 13 Standardní osivo [K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona] (1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce. (2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. (3) Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu. § 14 Obchodní osivo [K § 11 odst. 1 a 3 zákona] (1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů: a) hořčice černá, b) lesknice vodní, c) lipnice roční, d) pískavice řecké seno, e) vičenec, f) vikev panonská. (2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce. (3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4. (4) Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy. § 15 Směs osiv [K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 15 zákona] (1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce. (2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi. (3) Dodavatel směsi vede evidenci o a) míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu Ústavu ke kontrole ihned po míchání a b) uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání. (4) Ústav v místě míchání směsí osiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni. (5) Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. (6) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce. (7) Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas. § 16 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí [K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6 zákona, § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a)] (1) Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce. (2) Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce. (3) Počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce. (4) Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. (5) Celkové množství osiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice. § 17 Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství [K § 13 odst. 6 zákona] (1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4. (2) Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 18 Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd [K § 14 odst. 6 zákona] Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4. Sazenice zeleniny [K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17] § 19 (1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce. (2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu. (3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně. (4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje a) text „kvalita EU“, b) název členského státu nebo jeho kód, c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód, d) registrační číslo dodavatele, e) identifikaci dodavatele, f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu, g) datum vystavení dokladu, h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost, i) název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení, j) množství, k) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu. (5) Rozmnožovací materiál sazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^6), s výjimkou sazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. (6) Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné. § 20 (1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin, b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát, c) dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^5), d) plán a metoda pěstování, e) manipulace s rostlinami, f) rozmnožování, g) sklizeň, h) hygiena, i) ošetřování, j) balení, k) skladování, l) doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny, m) další administrativní úkony. (2) Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena a) v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. (3) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení: a) určení kritických bodů pěstebního postupu, b) vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů, c) odběr vzorků za účelem kontroly, d) vedení evidence podle odstavce 2. (4) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky: a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován, b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy, c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce. § 21 Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele [K § 16 odst. 6 a 11 zákona] (1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 22 Pověřování osob [K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona] (1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a b) musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně zajištění komunikace s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo. (3) Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce. (4) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami. (5) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků. (6) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce. (7) Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce. § 23 Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí [K § 18 odst. 12 zákona] Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Označování a balení rozmnožovacího materiálu [K § 19 odst. 12 a 15 zákona] § 24 (1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce, b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, c) návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech. (2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu. (3) Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje a) šitá nebo vázaná návěska, b) nalepovací etiketa, c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo d) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce. (4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem. (5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou. (6) Za úřední pojistku se považuje a) plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty, b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení, c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů, d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení, f) strojově prošitý obal zamezující záměně, g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození, h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení. (7) Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem^3). § 25 (1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky. (2) Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie. (3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy. (4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje: a) označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) označení Ústavu a České republiky, c) název druhu, d) název odrůdy, e) kategorie osiva, f) číslo partie, g) datum vzorkování, h) hmotnost v jednom balení, i) země výroby, j) číslo návěsky. (5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena, b) název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu, c) název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“, d) kategorie a generace, e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie, f) hmotnost, g) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, h) identifikaci dodavatele, i) pořadové číslo návěsky. Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (6) Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách cukrovky, krmné řepy a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem. (7) U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^6). § 26 (1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce. (6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu. § 27 Malé balení [K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona] (1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (3) V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné. § 28 Kontrola kvality moření osiv [K § 22 odst. 10 zákona] Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení. § 29 Přechodná ustanovení Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. § 30 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. 2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. 3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb. § 31 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Bendl v. r. Příloha 1 Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin Část I Přehled druhů Tabulka 1 -------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název -------------------------------------------------------------------------------------------------- Čirok Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor Čirok súdánská tráva Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse Čirok x čirok súdánská tráva Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum hybridy vzniklé křížením poddruhů bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet Sorghum bicolor subsp. bicolor a ex Davidse Sorghum bicolor subsp. drummondii Ječmen Hordeum vulgare L. Kukuřice (mimo pukancové a cukrové) Zea mays L. (partim) Lesknice kanárská Phalaris canariensis L. Oves nahý Avena nuda L. Oves setý Avena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch) Oves hřebílkatý Avena strigosa Schreb. Pšenice setá Triticum aestivum L. subsp. aestivum Pšenice tvrdá Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren Pšenice špalda Triticum aestivum L. subsp. spelta (L.)Thell. Tritikale x Triticosecale Wittm. ex A. Camus hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale Žito Secale cereale L. Pohanka obecná1 Fagopyrum esculentum Moench Proso seté1 Panicum miliaceum L. -------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze uregistrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací materiál Základní RM Certifikovaný RM předstupňů (včetně komponentů hybridních odrůd) ---------------------------------------------------------------- SE 1 SE 2 SE 3 E C^2 C 1 C 2 ------------------------------------------------------------------------------------------- Čirok - nehybridní x x x x x Čirok - hybridní x x Čirok súdánská x x x x x tráva - nehybridní Čirok súdánská x x tráva - hybridní Čirok x súdánská tráva x x Ječmen - nehybridní x x x xx x Ječmen - hybridní x x Kukuřice - nehybridní x x x x x Kukuřice - hybridní x x Lesknice kanárská x x x x x - nehybridní Lesknice x x kanárská - hybridní Oves nahý, setý, x x x xx x hřebílkatý - nehybridní Oves nahý, setý, x x hřebílkatý - hybridní Pšenice setá, x x x xx x tvrdá a špalda - nehybridní Pšenice setá, x x tvrdá a špalda - hybridní Tritikale - x x x xx x nehybridní Tritikale - hybridní x x Žito - nehybridní x x x x x Žito - hybridní x x Pohanka obecná x x x xx x Proso seté x x x xx x ------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------- KATEGORIE NÁZEV POPIS ------------------------------------------------------------------------------------------------- L - inbrední linie soubor rostlin stejného původu geneticky E identických (komponenty ------------------------------------------------------------------------- pro tvorbu hybridů) SLc - sesterský liniový první generace vzniklá křížením mezi dvěma hybrid sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele ------------------------------------------------------------------------------------------------- E Sc- dvouliniový hybrid první generace vzniklá křížením mezi dvěma (komponenty (jednoduchý hybrid) inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid) ------------------------------------------------------------------------------------------------- C Tc- tříliniový hybrid první generace vzniklá křížením mezi (konečný hybrid) inbrední linií a jednoduchýmhybridem dle metodiky šlechtitele -------------------------------------------------------------------------- Dc- čtyřliniový hybrid první generace vzniklá křížením mezi dvěma (dvojitý hybrid) jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele -------------------------------------------------------------------------- top cross hybrid první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele -------------------------------------------------------------------------- meziodrůdový hybrid první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele ------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b Tabulka 3.1a Tabulka 3.1a -------------------------------------------------------------------------------------------- KATEGORIE První přehlídka Druhá Množení po stejném ve fázi přehlídka v druhu nejdříve za době (počet roků)^6 -------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E od vymetání dozrávání 2 ^3,^4 do konce kvetení -------------------------------------------------------------------------------------------- C - nehybridní odrůdy od vymetání - 1 ^3,^4 do voskové zralosti^5) -------------------------------------------------------------------------------------------- C - hybridní odrůdy od vymetání dozrávání 1 ^3 do konce kvetení -------------------------------------------------------------------------------------------- 3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa a lesknice. 4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání. 6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2. Tabulka 3.1b ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přehlídka porostů ve fázi Množení po stejném druhu Kategorie Název nejdříve za (počet roků) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 2 3 4 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- kukuřice ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- E komponenty pro před na začátku v plném na konci 1 výrobu hybridů metáním kvetení kvetení kvetení -------------------------------- ^7 ^8 C konečné hybridy ^9 1 ^10 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- čirok obecný, čirok súdánská tráva, čirok obecný x súdánská tráva ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- E komponenty pro výrobu hybridů na začátku v plném na konci 1 -------------------------------- - kvetení kvetení kvetení C konečné hybridy 1 ^10 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- u nehybridních odrůd^10 kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl. 8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl. 9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5 % rostlin mateřského komponentu. 10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejnémpozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2a ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Izolace Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost k zamezení v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou Druh Kategorie mechanické způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, příměsi komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů) v metrech ------------------------------------------------------ - obilniny od jiné odrůdy od jiných druhů navzájem téhož druhu ------------------------------------ druh vzdálenost ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ječmen SE, E 1,0 50^11- - C 1,0 50^11- - E (komponenty 1,0 100^11- - hybridů CMS) C (hybrid CMS) 1,0 50^11- - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- lesknice kanárská SE, E 1,0 300 - - C 1,0 250 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- oves nahý, setý, SE, E 1,0 - - - hřebílkatý C 1,0 - - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- pšenice SE, E 1,0 - - - setá, tvrdá a špalda C 1,0 - - - E (komponenty) 1,0 30011 - - hybridů CMS) C (hybrid CMS) 1,0 2511 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- tritikale SE, E 1,0 50^13žita 300 C 1,0 20^13žita 250 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- žito SE, E 1,0 300^13 tritikale 50 C 1,0 250^13 tritikale 20 E (komponenty) 1,0 1000^12 tritikale 50 komponenty bez 600^12 tritikale 50 otcovské pylové sterility C (hybrid) 1,0 500^12 tritikale 50 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- pohanka obecná SE, E 1,0 200 od jiného druhu 200 C 1,0 200 pohanky 200 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- proso seté SE, E 1,0 -- - C 1,0 -- - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu. 12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy. 13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Poddodíl 2 V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů ^13, s výjimkou porostu otcovského komponentu. Pododdíl 3 Tabulka 3.2b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejmenší vzdálenost od cizího Druh Kategorie prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kukuřice všechny kategorie a generace 200 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- čirok, čirok súdánská tráva, SE, E 400 ------------------------------------------------------------------- čirok x čirok súdánská tráva C 200 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení: a) množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva); b) množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva). Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů^17) na 100 m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- ječmen ^18 SE, E 20 C 40 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- lesknice kanárská SE, E 3 C 10 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- oves nahý, setý, SE, E 20 hřebílkatý ^18 C 40 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- pšenice setá, tvrdá SE, E 20 a špalda ^16, ^18 C 100 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- tritikale ^16, ^18 SE, E 20 C 100 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- žito ^16, ^20 SE, E, 20 C 100 E (komponenty) 3 C (hybrid) 10 ^19 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- pohanka obecná SE, E 3 C 10 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- proso seté SE, E 3 C 10 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16 - Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale- pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C4 rostliny na 100 m2. 17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad. 18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí téžpro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem. 19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu. 20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %. Pododdíl 2 1. zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu; 2. množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy; 3. při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %; 4. v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridnost stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridnosti během polní přehlídky není nutné; 5. pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou; 6. osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility; 7. otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu. 8. v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu. 9. v případě osiva hybridních odrůd pšenic využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,6 % a u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 1 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu. Pododdíl 3 Tabulka 3.3b ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Nejvyšší povolený Nejvyšší dovolený výskyt prášících Nejvyšší povolený výskyt počet rostlin jiných rostlin ve fertilní formě^23) prášících rostlin ve odrůd a zřetelně (%) sterilní formě v každé odchylných typů přehlídce ^21),^22) (%) (%) ------------------------------------ v každé z maximální 2.-4. přehlídky součet 2.-4. přehlídky ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- kukuřice E 0,1 0,5 1,0 1,0 (komponenty) --------------------------------------------------------------------------------------------------- C (hybrid) 0,2 1,0 2,0 2,0 --------------------------------------------------------------------------------------------------- SE,E 0,5 (nehybridní) --------------------------------------------------------------------------------------------------- C 1,0 (nehybridní) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin. 22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2 %. 23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily. Pododdíl 4 1. Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně. 2. Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu. 3. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu. Pododdíl 5 Tabulka 3.3c ------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%) ------------------------------------------------------------------------------------------------- čirok, čirok E při kvetení 0,1 súdánská tráva, ve zralosti 0,1 čirok x čirok ----------------------------------------------------------------------------- súdánská tráva C - rostliny otcovského komponentu, 0,1 které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení ----------------------------------------------------------------------------- C - rostliny mateřského komponentu při kvetení 0,3 ve zralosti 0,1 ------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 6 1. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu. 2. Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %. 3. Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl. 4. U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout: 3 rostliny na 100 m2 v kategorii E 10 rostlin na 100 m2 v kategorii C 5. Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů: a) smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo b) pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Druh Kategorie fuzariozy sněť sněť sněť prašná sněť sněť prosová sněti rodu sněť zakrslá sněť tvrdá pruhovitost v klasech prašná stébelná prašná ovesná Tilletia ječmenná ječmene pšeničná ječmenná(Sphacelotheca spp. (Tilletia (Ustilago destruens s výjimkou controversa (Ustilago (Drechslera (Fusarium (Ustilago (Urocystis (Ustilago avenae(Schlt.) T.controversa Kühn) hordei graminea ssp.) tritici occulta nuda (Pers.)Stev & A. G. Kühn (Pers.) (Rabenh.) (Pers.) (Wallr.) (Jens.) Rostrub)Johnson) Lagerh.) Shoem., Rostrub) Rabenh.) Rostr.) Pyrenophora graminea Ito et Kuribay) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ječmen SE, E 3 % - - 5 - - - 1 0 10 C 5 % - - 20 - - - 1 1 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- lesknice SE, E - - - - - 1 - - - - kanárská C - - - - - 3 - - - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- oves SE, E - - - - 1 - - 1 - - nahý, setý, hřebílkatý C - - - - 1 - - 1 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- pšenice SE, E 3 % 5 - - - - 0 nesmí se - - setá, vyskytovat tvrdá a špalda C 5 % 20 - - - - 1 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- tritikale SE, E 3 % - 5 - - - - nesmí se - - ^24) vyskytovat C 5 % - 20 - - - - - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- žito^24) SE, E 3% - 5 - - - - 1 - - C 5 % - 20 - - - - 1 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- proso SE, E - - - - - 1 - - - - seté C - - - - - 3 - - - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr. :Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku. Tabulka 3.4b ------------------------------------------------------------------------------ Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků ------------------------------------------------------------------------------ čiroky: ------------------------------------------------------------------------------ Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz 5 ------------------------------------------------------------------------------ kukuřice: ------------------------------------------------------------------------------ Ustilago maydis (DC.) Corda 5 ------------------------------------------------------------------------------ Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Oddíl 1 OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKů: 1. Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 2. Izolace: -------------------------------------------------------------------------------------- nejmenší vzdálenost v m ------------------------------------------------------------------------- kategorie cizosprašné druhy a převážně samosprašné odrůdy tritikale cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů od všech ostatních porostů tritikale žita a tritikale navzájem -------------------------------------------------------------------------------------- E 300 50 -------------------------------------------------------------------------------------- C 250 20 -------------------------------------------------------------------------------------- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 3. Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně. 4. Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání. 5. Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě. 6. Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu. 7. V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE,E C 1 C 2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- pšenice, ječmen, oves 99,9 % 99,7 % 99,0 % 30 rostlin na 100m2 90 rostlin na 100m2 300 rostlin na 100m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- převážně samosprašné 99,7 % 99,0 % 98,0 % odrůdy tritikale 90 rostlin na 100m2 300 rostlin na 100m2 600 rostlin na 100m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě : -------------------------------------------------------------------------------------------------------- druh SE, E C -------------------------------------------------------------------------------------------------------- cizosprašné odrůdy žita 3 rostliny na 100m2 10 rostlin na 100 m2 a tritikale -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. U hybridních odrůd: -------------------------------------------------------------------------------------------------------- druh rodičovské linie konečný hybrid -------------------------------------------------------------------------------------------------------- pšenice, ječmen, oves 99,9 % 99,7 % 30 rostlin na 100m2 90 rostlin na 100m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- žito 3 rostliny na 100m2 10 rostlin na 100m2 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12. pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98 %, 13. odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění. 14. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení: a) posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita, b) stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace. 15. Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95 %, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100 m, může uznat úroveň hybridnosti stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90 %. 16. Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem: a) Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b) b) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů; c) a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení. d) Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c) e) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů; f) a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem. 17. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Oddíl 2 KUKUŘICE A ČIROKY: 1. Požadavky na prostorovou izolaci ----------------------------------------------------------------------------------------- kategorie nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje vm ----------------------------------------------------------------- kukuřice čiroky čiroky - nehybridní - hybridní odrůdy odrůdy ----------------------------------------------------------------------------------------- E 200 400 300 C 200 200 200 ----------------------------------------------------------------------------------------- 2. Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny. 3. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení. 4. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení. 5. Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny. 6. Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení. 7. Minimální čistota odrůd kukuřice v % --------------------------------------------------------------------------- E C --------------------------------------------------------------------------- nehybridní odrůdy 99,5 % 99,0 % --------------------------------------------------------------------------- hybridní odrůdy 99,9 % 99,8 % --------------------------------------------------------------------------- 8. Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů --------------------------------------------------------------------------- E C --------------------------------------------------------------------------- nehybridní odrůdy 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2 --------------------------------------------------------------------------- hybridní odrůdy 99,9 % 99,7 % - mateřský komponent --------------------------------------------------------------------------- 9. Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100 m2. 10. V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl. 11. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1; b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku. 12. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva 28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %. 30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách. 31 - U ječmene nejvýše 1 % obilek s osinou delší než délka zrna. 32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5 % obilek v pluchách. 33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii C1 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii C1 50 ks. 34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75 %,je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text"Klíčivost nejméně 75 %" 36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jinýchdruhů obilnin. 37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské. 39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3 % Tabulka 5.2b ---------------------------------------------------------------------------------------- Druh Síta s otvory o rozměrech (mm) ---------------------------------------------------------------------------------------- ječmen jarní, pšenici setou ozimou, pšenici tvrdou a 2,2 vyluštěné osivo pšenice špaldy ---------------------------------------------------------------------------------------- ječmen ozimý, ječmen nahý, pšenici jarní, tritikale 2,0 ---------------------------------------------------------------------------------------- oves setý, oves hřebílkatý, žito 1,8 ---------------------------------------------------------------------------------------- oves nahý 1,5 ---------------------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivky: " 0 " nesmí se vyskytovat " - " neposuzuje se (výskyt není limitován)". Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ječmen Pyrenophora graminea Ito et Kuribay SE, E, C 2 % Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) SE, E, C 10 % Drechs. ex Dast. Fusarium spp. SE, E, C 10 % Ustilago nuda (Jens.) Rostr., SE, E 0,8 % Ustilago hordei (Pers.) Lagerh. C 2,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kukuřice Fusarium spp. SE, E, C 5 % Ustilago maydis (DC.) Corda SE, E, C nesmí se vyskytovat ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pšenice setá Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) SE, E, C 20 % Pšenice tvrdá Hedjaroude Pšenice špalda Fusarium spp. SE, E, C 10 % Ustilago tritici (Pers.) Rostrub SE, E 0,8 % C 2,0 % Tilletia spp. SE, E, C 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)^41 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tritikale Fusarium spp. SE, E, C 10 % Tilletia spp. SE, E, C 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)^41 Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. SE, E, C 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)^41 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Žito Fusarium spp. SE, E, C 10 % Tilletia spp. SE, E, C 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)^41 Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. SE, E, C 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)^41 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 41 - Pracovní vzorek 300 semen. Pododdíl 2 1. U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření. 2. Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr. : Fr.) Tull. nestanovuje. 3. Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“. 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Oddíl 2 Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ 5. kategorie, generace 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“. 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele 12. v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“ 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Oddíl 3 Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky 2. nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy) 3. název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi 4. číslo partie 5. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 6. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno ... (měsíc a rok)“ 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele 9. označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“ 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha 2 Požadavky na množitelské porosty a osivo trav Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název Bojínek hlíznatý Phleum nodosum L. Bojínek luční Phleum pratense L. Festulolium x Festulolium Asch. & Graebn. hybridy vzniklé křížením druhů kříženci rodů Festuca x Lolium rodu Festuca s druhy rodu Lolium Jílek hybridní Lolium x hybridum Hausskn Jílek mnohokvětý Lolium multiflorum Lam. Jílek vytrvalý Lolium perenne L. Kostřava červená Festuca rubra L. Kostřava drsnolistá Festuca trachyphylla (Hack.) Hack. Kostřava luční Festuca pratensis Huds. Kostřava ovčí Festuca ovina L. Kostřava rákosovitá Festuca arundinacea Schreb. Kostřava vláskovitá Festuca filiformis Pourr. Lesknice vodní Phalaris aquatica L. Lipnice bahenní Poa palustris L. Lipnice hajní Poa nemoralis L. Lipnice luční Poa pratensis L. Lipnice obecná Poa trivialis L. Lipnice roční Poa annua L. Ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J.Presl & C. Presl Psárka luční Alopecurus pratensis L. Psineček psí Agrostis canina L. Psineček tenký Agrostis capillaris L. Psineček veliký Agrostis gigantea Roth Psineček výběžkatý Agrostis stolonifera L. Srha laločnatá Dactylis glomerata L. Sveřep samužníkovitý Bromus catharticus Vahl Sveřep sitecký Bromus sitchensis Trin. Trojštět žlutavý Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Lesknice menší ^1 Phalaris minor Retz. Lesknice rákosovitá ^1 Phalaris arundinacea L. Lipnice smáčknutá ^1 Poa compressa L. Medyněk vlnatý ^1 Holcus lanatus L. Metlice trsnatá ^1 Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv. Poháňka hřebenitá ^1 Cynosurus cristatus L. Pýr hřebenitý ^1 Agropyron cristatum (L.) Gaertn. Srha hajní ^1 Dactylis polygama Horv. Sveřep bezbranný ^1 Bromus inermis Leyss. Sveřep horský ^1 Bromus marginatus Nees ex Steud. Tomka vonná ^1 Anthoxanthum odoratum L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací Základní Certifikovaný Obchodní materiál předstupňů RM RM osivo ------------------------------------------------------------------------------------ SE 1 SE 2 SE 3 E C O ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bojínek hlíznatý x x x x x Bojínek luční x x x x x Festulolium kříženci rodů x x x x x kostřava x jílek Jílek hybridní x x x x x Jílek mnohokvětý x x x x x Jílek vytrvalý x x x x x Kostřava červená x x x x x Kostřava x x x x x drsnolistá Kostřava luční x x x x x Kostřava ovčí x x x x x Kostřava rákosovitá x x x x x Kostřava vláskovitá x x x x x Lesknice vodní x x x x x x Lipnice bahenní x x x x x Lipnice hajní x x x x x Lipnice luční x x x x x Lipnice obecná x x x x x Lipnice roční x x x x x x Ovsík vyvýšený x x x x x Psárka luční x x x x x Psineček psí x x x x x Psineček tenký x x x x x Psineček veliký x x x x x Psineček výběžkatý x x x x x Srha laločnatá x x x x x Sveřep x x x x x samužníkovitý Sveřep sitecký x x x x x Trojštět žlutavý x x x x x Lesknice menší x x x x x Lesknice x x x x x rákosovitá Lipnice smáčknutá x x x x x Medyněk vlnatý x x x x x Metlice trsnatá x x x x x Poháňka hřebenitá x x x x x Pýr hřebenitý x x x x x Srha hajní x x x x x Sveřep bezbranný x x x x x Sveřep horský x x x x x Tomka vonná x x x x x ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název Popis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy šlechtěných odrůd a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben pod úředním dozorem zmateriálu úředně krajových odrůd uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Porosty nemohou být zakládány Přehlídka (rok výsevu) na pozemcích, na KATEGORIE ve fázi kterých byly v předcházejícím období pěstovány ------------------------------------------------------------------------ počet roků ^3 Předplodina ^2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C od vymetání 2 trávy do počátku zrání ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen. 3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. Pododdíl 2 Tabulka 3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Izolace Prostorová izolace cizosprašných druhů - k zamezení nejmenší izolační vzdálenost v metrech od mechanické okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit příměsi nežádoucí cizosprášení 5,6 v metrech 4 ------------------------------------------------------- Vzdálenost8 ------------------------------------------------------- pole do 2 hapole nad 2 ha ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C 1 200 100 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C 1 100 7 50 7 pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 - Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev. 5 - Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu. 6 - Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité. 7 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobupícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 8 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Tabulka 3.3a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2 kategorie ------------------------------------------ SE,E C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné 2 10 (tabulka 3.3b) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu 5 60 u apomiktických ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jednoklonových odrůd lipnice luční 5 40 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy 3 10 stejného druhu u ostatních trav ------------------------------------------------------------------------------------------------------- oves hluchý 3 5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- šťovíky kadeřavý a tupolistý 10 20 kokotice a psárka polní nesmí se nesmí se vyskytovat vyskytovat ------------------------------------------------------------------------------------------------------- rostliny napadené snětí: Ustilago spp. 3 15 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tabulka 3.3b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- DRUH Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- bojínek hlíznatý bojínek luční bojínek luční bojínek hlíznatý jílek hybridní ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu jílek mnohokvětý ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu jílek vytrvalý ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu kostřava červená kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá kostřava kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá drsnolistá kostřava luční - kostřava ovčí kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá kostřava rákosovitá kříženci kostřav a jílků festucoidního typu kostřava vláskovitá kostřavy červené, kostřavy ovčí lesknice menší - lesknice rákosovitá jiné lesknice, proso, (ježatky, bér) lesknice vodní jiné lesknice, proso, (ježatky, bér) lipnice bahenní ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice hajní ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice luční ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice obecná ostatní lipnice mimo lipnici roční lipnice roční ostatní lipnice mimo lipnici obecnou lipnice smáčknutá ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou medyněk vlnatý metlice trsnatá (chundelka metlice) metlice trsnatá medyněk vlnatý (chundelka metlice) ovsík vyvýšený - poháňka hřebenitá - psárka luční (psárka kolénkatá) psineček veliký ostatní psinečky psineček psí ostatní psinečky psineček tenký ostatní psinečky psineček výběžkatý ostatní psinečky pýr hřebenitý (pýr plazivý) srha hajní srha laločnatá srha laločnatá srha hajní sveřep bezbranný ostatní sveřepy sveřep horský ostatní sveřepy sveřep sitecký ostatní sveřepy sveřep samužníkovitý ostatní sveřepy tomka vonná - trojštět žlutavý - festulolium loloidního typu tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu festucoidního typu kostřava rákosovitá ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav. 2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu. 4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání. 5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- množitelský porost do 2 ha množitelský porost nad 2 ha ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Trávy - nehybridní odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 200 m 100 m určeného do množení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 100 m ^9 50 m ^9 určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Trávy - hybridní odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 400 m 200 m určeného do množení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 200 m ^9 100 m ^9 určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobupícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, EC ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lipnice luční (kromě 5 rostlin na 100 m2 40 rostlinna 100 m2 apomiktických jednoklonových odrůd) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lipnice luční 5 rostlin na 100 m2 60 rostlinna 100 m2 (apomiktické jednoklonové odrůdy) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní trávy 3 rostliny na 100 m2 10 rostlinna 100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, EC ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Lolium spp. (počet rostlin 2 rostliny na 100 m2 10 rostlinna 100 m2 jiných druhů rodu Lolium) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní trávy 3 rostliny na 100 m2 10 rostlinna 100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 12. Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva 11 - Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu. 12 - V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusůsemen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu. 13 - V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu. 14 - V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen. 15 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského. 16 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic. 17 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 18 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnostinevyskytují žádná semena těchto druhů. 19 - U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádnásemena kokotic. 20 - V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu. 21 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 22 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: “0“ nesmí se vyskytovat Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. číslo partie 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 8. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 9. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází 4. název odrůdy 5. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“ 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 3 Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 5. číslo partie 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 8. označení oblasti výroby 9. číslo návěsky 10. název a adresa dodavatele 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 4 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno ... (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ malého balení Nejvyššíhmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ------------------------------------------------------------------------------------------------------- - malé balení EU B 10,0 (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina) - malé balení EU A 2,0 (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“ 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. nápis „Obchodní osivo“ 7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 4 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bob polní Vicia faba L. (partim) Hrách polní (včetně pelušky) Pisum sativum L. (partim) Jestřabina východní Galega orientalis Lam. Jetel alexandrijský Trifolium alexandrinum L. Jetel luční Trifolium pratense L. Jetel nachový Trifolium incarnatum L. Jetel zvrácený (perský) Trifolium resupinatum L. Jetel plazivý Trifolium repens L. Jetel zvrhlý (švédský) Trifolium hybridum L. Lupina bílá Lupinus albus L. Lupina úzkolistá Lupinus angustifolius L. Lupina žlutá Lupinus luteus L. Pískavice řecké seno Trigonella foenum-graecum L. Štírovník růžkatý Lotus corniculatus L. Tolice dětelová Medicago lupulina L. Vičenec ligrus Onobrychis viciifolia Scop. Vikev huňatá Vicia villosa Roth Vikev panonská Vicia pannonica Crantz Vikev setá Vicia sativa L. Vojtěška proměnlivá Medicago x varia T. Martyn Vojtěška setá Medicago sativa L. Cizrna beraní ^1 Cicer arietinum L. Čičorka pestrá ^1 Securigera varia (L.) Lassen Čočka jedlá ^1 Lens culinaris Medik. Jetel prostřední ^1 Trifolium medium L. Komonice bílá ^1 Melilotus albus Medik. Štírovník jednoletý ^1 Lotus ornithopodioides L. Úročník bolhoj ^1 Anthyllis vulneraria L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací Základní Certifikovaný Obchodní materiál předstupňů RM RM osivo --------------------------------------------------------------------------- SE 1 SE 2 SE 3 E C^2 C1 C2 O ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bob polní x x x x x x Hrách polní (včetně pelušky) x x x x x x Jestřabina východní x x x x x Jetel alexandrijský x x x x x Jetel luční x x x x x Jetel nachový x x x x x Jetel zvrácený (perský) x x x x x Jetel plazivý x x x x x Jetel zvrhlý (švédský) x x x x x Lupina bílá x x x x x x Lupina úzkolistá x x x x x x Lupina žlutá x x x x x x Pískavice řecké seno x x x x x x Štírovník růžkatý x x x x x Tolice dětelová x x x x x Vičenec x x x x x x Vikev huňatá x x x x x x Vikev panonská x x x x x x x Vikev setá x x x x x x Vojtěška proměnlivá x x x x x Vojtěška setá x x x x x x Cizrna beraní x x x x x x Čičorka pestrá x x x x x Čočka jedlá x x x x x Jetel prostřední x x x x x Komonice bílá x x x x x Štírovník jednoletý x x x x x Úročník bolhoj x x x x x ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál. Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název Popis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro šlechtěných odrůd výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako krajových odrůd místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobuosiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Luskoviny: Tabulka 3.1a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- První Druhá Porosty nemohou být zakládány napozemcích, na kterých Kategorie přehlídka přehlídka byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného ve fázi v době rodu ^3, ^4, ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E kvetení dozrávání 3 roky ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C kvetení dozrávání 3 roky ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2. 4 - Týká se i zeleninových variet luskovin. 5 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Jeteloviny: Tabulka 3.1b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přehlídka Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, KATEGORIE ve fázi na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: -------------------------------------------------------------------- Počet roků ^6 Předplodina ^7 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C od kvetení 3 jeteloviny do počátku zrání ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 7 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. Pododdíl 2 Luskoviny: Tabulka 3.2a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Izolace Prostorová izolace - nejmenší izolační Druh Kategorie k zamezení vzdálenost v metrech od okolních zdrojů ^9 mechanické pylu, které mohou způsobit nežádoucí příměsi cizosprášení - luskoviny ---------------------------------------------------- navzájem Porosty pro výrobu osiva Vzdálenost ^10 v metrech ------------------------------------------------------------------------------------------------------- bob SE, E, C 1 určeného do množení ------------------------------------------------- o výměře cizrna SE, E, C 1 do 2 ha 200 ------------------------------------------------- nad 2 ha 100 čočka SE, E, C 1 určené pro výrobu pícnin ------------------------------------------------- nebo technické účely o výměře lupina SE, E, C 1 do 2 ha 100 ^8 - žlutá nad 2 ha 50 ^8 ------------------------------------------------- vikev SE, E, C - huňatá 1 - setá - panonská ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách (včetně pelušky) SE, E, C 2 - - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lupina SE, E, C 1 - - - bílá - úzkolistá ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobupícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 9 - Jiné odrůdy stejného druhu. 10 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Pododdíl 3 Jeteloviny: Tabulka 3.2b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Izolace Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost k zamezení v metrech od okolních zdrojů pylu mezi odrůdami mechanické stejného druhu, které mohou způsobit nežádoucí příměsi cizosprášení v metrech -------------------------------------------------- Vzdálenost 12 I -------------------------------------------------- porost do 2 ha porost nad 2 ha ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C 1 200 100 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C 1 100 11 50 11 pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Luskoviny: Tabulka 3.3a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Nejvyšší dovolený počet rostlin Nejvyšší počet na 100 m2 porostu rostlin napadených --------------------------------------Ascochyta spp. jiných jiných odrůd a na 100 m2 porostu druhů zřetelně odchylných luskovin typů a jiných forem^13) v rámci druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- bob SE, E 1 10 ^14 5 C 10 20 ^14 15 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- cizrna SE, E 1 10 - beraní C 10 20 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- čočka SE, E 1 2 - C 8 10 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách polní SE, E 1 10 ^16 5 (včetně C 10 20 ^16 15 pelušky) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lupina - bílá SE, E 1 3 5 ^15 - žlutá C 10 10 15 ^15 - úzkolistá ------------------------------------------------------------------------------------------------------- vikev - huňatá SE, E 1 3 5 - setá C 10 10 15 - panonská ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13 - Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením. 14 - U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2. 15 - U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp. 16 - Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce. Pododdíl 2 Jeteloviny: Tabulka 3.3b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostů Kategorie SE, E C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jetel luční a jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) 5 10 vojtěška --------------------------------------------------------------------------------------- jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy 3 10 --------------------------------------------------------------------------------------- plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý 5 10 --------------------------------------------------------------------------------------- rostliny napadené virovými chorobami 10 % 10 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) 5 30 jeteloviny --------------------------------------------------------------------------------------- jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy 3 10 --------------------------------------------------------------------------------------- plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý 5 10 --------------------------------------------------------------------------------------- rostliny napadené virovými chorobami 10 % 10 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- všechny kokotice a záraza nesmí se jeteloviny vyskytovat ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený výskyt RNŠO nebo příznaků jím způsobených v porostu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- vojtěška setá Rostliny s příznaky napadení RNŠO Clavibacter michiganensis 0 % 0 % ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al. --------------------------------------------------------------------------------------- Rostliny s příznaky napadení RNŠO Ditylenchus dipsaci (Kuehn) 0 % 0 % Filipjev ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 3 Tabulka 3.3c ------------------------------------------------------------------------------------------------------- DRUH Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- čičorka pestrá jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová jestřabina východní - jetel alexandrijský jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel luční štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá jetel nachový jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel zvrácený (perský) jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel plazivý štírovníky, jetel zvrhlý jetel prostřední jetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky jetel zvrhlý (švédský) jetel plazivý a štírovníky komonice bílá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá pískavice řecké seno - štírovník jednoletý jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky štírovník růžkatý jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky tolice dětelová jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční úročník bolhoj jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová. vičenec jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční vojtěška setá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční vojtěška proměnlivá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 4 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 5 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): Tabulka 3.3d ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO Před založením porostu vojtěšky seté musí platit vždy alespoňjedno z opatření pro každý RNŠO uvedený v této tabulce -------------------------------------------------------------------------------------- Původ Stanoviště prosté RNŠO Způsob zjištění Rezistentní Předběžné osiva odrůda ošetření a zkoušení osiva ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Clavibacter Pochází Nebyly pozorovány příznaky výskytu ANO a - michiganensis z organismu v předchozím roce v okolí místa neškodné ssp. oblasti produkce, pokud byla na pozemku vojtěška nečistoty insidiosus prosté v osivu (CMI) CMI nepřekročí 0,1 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ditylenchus - Na předchozím porostu Na předchozím - Fyzikální nebo dipsaci (DD) nebyly pozorovány porostu nebyly chemické proti příznaky výskytu DD, ve pozorovány DD a potvrzení dvou předchozích letech příznaky nepřítomnosti nebyly pěstovány výskytu DD a DD DD laboratorní hostitelské plodiny pro nebyl zjištěn zkouškou osiva DD a byla přijata laboratorně z vhodná hygienická odebrané zeminy opatření k zabránění výskytu DD ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz. 2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu. 4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení. 5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- množitelský porost do 2 ha množitelský porost nad 2 ha ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Luskoviny a jeteloviny - nehybridní odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 200 m100 m určeného do množení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 100 m ^17 50 m ^17 určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Luskoviny a jeteloviny - hybridní odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 400 m200 m určeného do množení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- porost pro výrobu osiva 200 m ^17 100 m ^17 určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, E C 1 C 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách polní (včetně 99,7 % 99,0 % 98,0 % pelušky), bob polní 20 rostlin na 100 m2 70 rostlin na 100 m2 140 rostlin na 100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sója 99,5 % 99,0 % 99,0 % 35 rostlin na 100 m2 70 rostlin na 100 m2 70 rostlin na 100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, E C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jeteloviny a luskoviny 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2 vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, EC, C 1, C 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- luskoviny a jeteloviny 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 12. zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu _________________ Pozn. ASPI: Pod tabulkou 5.1 se ve vysvětlivkách slova "zkouška se zkouška" zrušují a na konci vysvětlivek se doplňuje vysvětlivka, která zní: O Zkouška je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Požadavky na vlastnosti osiva luskovin 19 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5. 20 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C. 21 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %. 22 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 23 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu. 24 - Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu. 25 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 26 - Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě vroce bezprostředně následujícím po roce sklizně. 27 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin _________________ *) Pozn. ASPI: V tabulce č. 5.2b, řádku „jestřabina východní“, sloupci „klíčivost“ se číslo „60^28),^36)“ nahrazuje číslem „60“ 28 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5. 29 - Osivo vyluštěné. 30 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 31 - Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu. 32 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15. 33 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semenakokotic. 34 - Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semenakomonic. 35 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 36 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: „ 0 “ nesmí se vyskytovat „ - “ neposuzuje se 2. a) čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5 % pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi. b) v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Plodina Škodlivý organismus Kategorie Normovaná hodnota 37 Hraniční hodnota 38 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bob Ascochyta fabae Speg. SE, E 3 % 10 % obecný C 7 % 15 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hrách Ascochyta spp. SE, E 3 % 10 % polní C 7 % 15 % (včetně pelušky) Fusarium spp. SE, E, C 7 % 20 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Lupina Colletotrichum spp. SE, E 0 % - C 2 % - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO nebo příznaky jím Maximální povolený výskyt v osivu 39 způsobené ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vojtěška Clavibacter michiganensis SE, E, C 0 % setá ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al. Ditylenchus dipsaci (Kuehn) SE, E, C 0 % Filipjev ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 37 - Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření. 38 - Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo. 39 - Zkouška zdravotního stavu je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze. Pododdíl 2 Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci: Acanthoscelides obtectus Say Bruchus affinis Frölich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie, generace 6. u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“. 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu 5. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 6. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. označení oblasti výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele 12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 14. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 4 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno ... (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ malého balení Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ------------------------------------------------------------------------------------------------------- - malé balení EU B 10,0 (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina) - malé balení EU A 2,0 (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Označování malého balení Podoodíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu 7. označení „Obchodní osivo“ 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. označení „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 4 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. označení „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha 4 Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kapusta krmná Brassica oleracea L. convar. acephala(DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ředkev olejná Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Svazenka Phacelia tanacetifolia Benth. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tuřín Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bér italský(čumíza, mohár)^1 Setaria italica (L.) P. Beauv. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sléz přeslenitý^1 Malva verticillata L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze uregistrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací materiál předstupňů Základní RM Certifikovaný RM ---------------------------------------------------------------------------- SE 1 SE 2 SE 3 E C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kapusta krmná x x x x x Ředkev olejná x x x x x Svazenka x x x x x Tuřín x x x x x Bér italský (čumíza, mohár) x x x x x Sléz přeslenitý x x x x x ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název Popis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro šlechtěných odrůd výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Základní rozmnožovací materiál vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako krajových odrůd místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Pododdíl 1 Tabulka 3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- První rok První Druhá Porosty nemohou být zakládány na KATEGORIE pěstování přehlídka přehlídka pozemcích, nakterých byly ve fázi ve fázi v předcházejícím období pěstovány: ------------------------------------- počet roků^2 předplodiny ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kapusta krmná, tuřín sazečka semenice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE v technologické při třídění kvetení 5 stejného druhu a E zralosti jiného druhu rodu C Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ředkev olejná ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE - kvetení dozrávání 3 stejného druhu a E jiného druhu rodu Brassica, Camelina, C - kvetení - Raphanus a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- svazenka ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE - kvetení - 2 stejný nebo E příbuzný druh C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sléz přeslenitý ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE - od kvetení - 3 stejný nebo E do počátku příbuzný druh C zrání ------------------------------------------------------------------------------------------------------- bér italský ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE - od kvetení - 2 stejný nebo E do počátku příbuzný druh C zrání ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Pododdíl 2 1. Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování. 2. U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Izolace Prostorová izolace - nejmenší izolační k zamezení vzdálenost v metrech od okolních zdrojů ^4 Druh Kategorie mechanické pylu, které mohou způsobit nežádoucí příměsi cizosprášení v metrech ------------------------------------------------------ vzdálenost ^5 od druhů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kapusta ^3 SE, E 1 400 rodu Brassica, krmná C 1 200Camelina a Sinapis svazenka SE, E 1 400 - C 1 200 tuřín ^3 SE, E 1 400 rodu Brassica, C 1 200Camelina a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sléz přeslenitý SE, E, C 1 500od jiných odrůd téhož druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ředkev olejná, vzdálenost ^5 bér italský porost do 2 ha porostnad 2 ha ------------------------------------------------------------------------------------------------------- do dalšího SE, E 1 200 100 množení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- pro výrobu SE, E, C 1 100 ^6 50 ^6 pícnin nebo technické účely ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 - Týká se porostů semenic. 4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy. 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 6 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- DRUH Kategorie Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2porostu nebo % ------------------------------------------------------------------------ jiných kulturních druhů jiných odrůd a zřetelně odchylných a forem s podobným semenem typů, komponentů a hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kapusta krmná, SE, E 3 ks 3 ks; 0,3 % tuřín C 10 ks 10 ks; 1,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní jiné SE, E 3 ks 3 ks krmné plodiny C 10 ks 10 ks ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 3 Tabulka 3.3b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený výskyt rostlin Kategorie při množení hybridních odrůd ^7 E C (hybrid) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- jiných odrůd a zřetelně odchylných typů - v odrůdách a liniích 0,5 % 3,0 % - v hybridních porostech 0,2 % 1,0 % jiných příbuzných druhů - v komponentech a v hybridních 0 % ^1) 1,0 % porostech ostatních druhů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 - Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní. Pododdíl 4 1. V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Leptosphaeria maculans Sclerotinia Ustilago (Desm.) Ces. et De Not. slerotiorum (Lib.) spp. anamorfa: Phoma lingam de Bary (Tode : Fr.) Desm. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kapusta SE, E 5 5 - krmná C 20 20 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ředkev SE,E - 5 - olejná C - 20 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- tuřín E 5 5 - C 20 20 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- bér SE,E - - 5 italský C - - 20 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Tabulka 5.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Plodina Škodlivý organismus Velikost Kategorie Nejvyšší vzorku povolený výskyt ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kapusta Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 100 g SE, E, C 5 ks krmná, Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not SE, E, C 0 % tuřín ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele 12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 3 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno ... (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ malého balení Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ------------------------------------------------------------------------------------------------------- - malé balení EU B 10,0 (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k použití jako pícnina) - malé balení EU A 2,0 (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha 5 Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hořčice bílá Sinapis alba L. Hořčice černá Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch Hořčice sareptská Brassica juncea (L.) Czernj. Kmín Carum carvi L. Konopí seté Cannabis sativa L. Len Linum usitatissimum L. Mák setý Papaver somniferum L. Řepice Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs Řepka Brassica napus L. (partim) Slunečnice Helianthus annuus L. Sója Glycine max (L.) Merr. Světlice barvířská Carthamus tinctorius L. Lnička setá^1 Camelina sativa (L.) Crantz ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze uregistrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací materiál Základní Certifikovaný RM Obchodní předstupňů RM (včetně osivo komponentů hybridů) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE 1 SE 2 SE 3 E C ^2 C 1C 2 C 3 O ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hořčice bílá x x x x x Hořčice černá x x x x x x Hořčice x x x x x sareptská Kmín x x x x x Konopí seté x x x x x dvoudomé Konopí seté x x x x xx jednodomé Len setý olejný x x x x xx x Len setý přadný x x x x xx x Mák setý x x x x x Řepice x x x x x Řepka x x x x x Slunečnice x x x x x Sója x x x x xx Světlice barvířská x x x x x Lnička setá x x x x xx ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - Označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál. Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název Popis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E - nehybridní odrůdy určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E - hybridní odrůdy určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů - inbrední linie nebo Tc - tříliniových hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E - hybridní odrůdy určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů - jednoduché hybridy nebo Dc - čtyřliniových hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- První Druhá Třetí Porosty nemohou být zakládány na Druh přehlídka přehlídka přehlídka pozemcích, na kterých byly Kategorie ve fázi ve fázi ve fázi v předcházejícím období pěstovány: --------------------------------------- počet roků 3 předplodiny ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE kvetení dozrávání - 3stejného druhu a Ejiného druhu rodu Brassica, Camelina, C, O kvetení - - 3Raphanus a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C tvorby kvetení dozrávání 3stejného druhu a listovéjiného druhu rodu růžiceBrassica, Camelina, Raphanus a Sinapis komponenty, tvorby kvetení dozrávání 5 hybridy listové růžice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kmín ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C kvetení - - 2čeleď Apiaceae ------------------------------------------------------------------------------------------------------- konopí seté ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C kvetení dozrávání - 2stejného druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- len ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C kvetení dozrávání - 2stejného druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sója ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C kvetení před ve zralosti 2stejného druhu zralostí po opadu listů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- mák, slunečnice, světlice barvířská ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, C kvetení dozrávání - 2stejného druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Izolace Prostorová izolace - nejmenší izolační k zamezení vzdálenost v metrech od okolních zdrojů^4 pylu, Druh Kategorie mechanické které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení příměsi -------------------------------------------------------- v metrech od stejného druhu od druhů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hořčice bílá SE, E 1 400 ^5 rodu Brassica, C 1 200 ^5 Camelina a Raphanus ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hořčice černá, SE, E 1 400 ^5 rodu Brassica, Camelina, sareptská C 1 200 ^5 Raphanus a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kmín SE, E 1 400 ^5 od jiné odrůdy C 1 200 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- konopí seté SE, E 2 5 000 ^5 jednodomé C 2 1 000 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- konopí seté SE, E 2 400 ^5 dvoudomé C 2 200 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- len SE, E 1 200 C 1 100 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lnička SE, E 1 400 rodu Brassica, setá C 1 200 Raphanus a Sinapis ------------------------------------------------------------------------------------------------------- mák SE, E 1 400 C 1 200 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka SE, E 1 200 ^5 rodu Brassica, Raphanus, C 1 100 ^5 Sinapis a Camelina komponenty 1 500 ^5 hybridy 1 300 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepice SE, E 1 400 ^5 rodu Brassica, Sinapis C 1 200 ^5 Raphanus, a Camelina ------------------------------------------------------------------------------------------------------- slunečnice SE, E 1 750 ^5 C 1 500 ^5 komponenty 1 1 500 ^5 hybridy 1 500 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- světlice SE, E 1 400 ^5 barvířská C 1 200 ^5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sója SE, E 1 - C 1 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy. 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Pododdíl 2 Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m2. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m2 porostu - kusy, % ------------------------------------------------------------------------ jiných jiných odrůd a hořčice ředkev ostatní kulturních zřetelně rolní ohnice plevele Druh Kategorie druhů odchylných a forem ^6 typů, s podobným komponentů a semenem hybridů ------------------------------------------------------------------------ kusů kusů/% kusů kusů kusů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hořčice bílá SE, E 3 3 0 2 C 10 10 4 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hořčice černá, SE, E 3 3 0 2 sareptská C 10 10 4 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- konopí seté SE, E 3 3 C 10 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kmín SE, E 3 3 0 ^7 C 10 10 4 ^7 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- len SE, E 3 3 C 10 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- lnička setá SE, E 3 3 C 10 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- mák SE, E 3 3 0 ^8 C 10 10 0 ^8 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka SE, E 3 3 0 2 C 10 10 4 4 komponenty 3 viz 0 2 hybridy 10 tabulka 3.3b 4 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepice 9 SE, E 3 3 0 2 C 10 10 4 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- slunečnice SE, E 3 3 C 10 10 komponenty 3 viz hybridy 10 tabulka 3.3c ------------------------------------------------------------------------------------------------------- světlice SE, E 3 3 barvířská C 10 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sója SE, E 3 0,5 % C 10 1,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 - Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem 7 - Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté). 8 - Blín 9 - Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele. Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 3 Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility Tabulka 3.3b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kate- Komponenty Restaurované Nejvyšší dovolený Pylová gorie hybridy výskyt odlišných sterilita rostlin --------------------------------------------- komponenty % ks/100 m2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E inbrední linie 0,1 5 - jednoduchý hybrid - otcovský komponent 0,1 5 - mateřský komponent 0,2 10 99 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C otcovský komponent 0,3 15 - mateřský komponent 1,0 20 98 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E mateřský komponent ^11 -3 98 % otcovský komponent ^10 -3 - obsev - 3 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C mateřský komponent ^11 - 10 98 % otcovský komponent ^10 - 15 - obsev - 15 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 - Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin/m2, při hustotě porostu 20 rostlin/m2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny/100 m2. 11 - Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku. Pododdíl 4 1. Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny. 2. Pro osivo hybridních odrůd řepky kategorie E vyráběné za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 % a otcovského komponentu 99,9 %. 3. Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je u ozimých odrůd 90,0 % a u jarních odrůd 85,0 %. Kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod. 4. Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod. Pododdíl 5 Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice Tabulka 3.3c ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Komponenty Nejvyšší dovolený výskyt Kategorie odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- inbrední linie 0,2 --------------------------------------------------------------------------------------------- jednoduchý hybrid E otcovský komponent 0,2 (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) --------------------------------------------------------------------------------------------- mateřský komponent 0,5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- otcovský komponent 0,5 C (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) --------------------------------------------------------------------------------------------- mateřský komponent 1,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 6 1. ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení, 2. kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení, 3. maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, 4. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1 b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu A. Tabulka 3.4a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Choroba Nejvyšší dovolený výskyt (%) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka, Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary 2 řepice, hořčice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- slunečnice Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary 3 Botrytis spp. 5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- konopí seté Botrytis spp. 5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- len Alternaria spp. 3 Boeremia exigua var. Linicola (Naumov & 3 Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley Colletotrichum lini Westerdijk 3 Fusarium spp. 10 Botrytis spp. 5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sója Pseudomonas syringae pv. Glycinea (Coerper) 0,2 Young, Dye & Wilkie Phomopsis complex 0,2 Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) 0,2 W. Gams Phytophthora megasperma Drecks. 0,2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO nebo příznaky, které způsobuje ------------------------------------------------------------------------------------------------------- slunečnice Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni 0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- B. Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu slunečnice přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): Tabulka 3.4b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Slunečnice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO Plasmopora halstedii ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie a SE, E, C generace ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Opatření, z osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO nichž alespoň --------------------------------------------------------------------------------------- jedno musí být na stanovišti produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nejméně při splněno dvou prohlídkách ve vhodných termínech během vegetačního období --------------------------------------------------------------------------------------- na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a příznaky výskytu daného RNŠO vykázalo během těchto prohlídek porostu nejvýše 5 % rostlin a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO --------------------------------------------------------------------------------------- na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech během vegetačního období a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a zlikvidovány a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO a reprezentativní vzorek každé partie byl testován a shledán prostým příznaků výskytu daného RNŠO nebo osivo bylo podrobeno vhodnému ošetření, kterébylo prokázáno jako účinné proti všem známým kmenům daného RNŠO. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin. 2. Sója je zařazena do skupiny leguminóz. 3. Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 4. Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška. 5. U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky. 6. U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo autoinkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška. 7. U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky. 8. Požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 9. Množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou. 10. U hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva. 11. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 12. Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně: SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m2 C - 1 odlišná rostlina na 10 m2 13. Minimální odrůdová čistota: a) nehybridní odrůdy A. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, E C 1 C 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka a řepice mimo krmný typ 99,9 % 99,7 % 99,7% ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka a řepice krmný typ 99,7 % 99,0 % 98,0 % hořčice, slunečnice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- len 99,7 % 98,0 % 97,5 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- mák 99,0 % 98,0 % 98,0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- B. Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě: všechny druhy:SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m2- C - 1 odlišná rostlina na 10 m2 b) hybridní odrůdy A. Základní osivo i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl, ii. v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních. B. Certifikované osivo i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl, ii. v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin C. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: i. smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1 ii. použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální. D. i. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- slunečnice: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Porost na výrobu Odrůdová čistotaPylová sterilita mateřského komponentu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E linie 99,8 % - - mateřský komponent (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E linie 99,8 % - - otcovský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E rodičovský hybrid 99,5 % - - mateřský komponent (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E rodičovský hybrid 99,8 % - - otcovský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C konečný hybrid 99,0 % 99,5 % - mateřský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C konečný hybrid 99,5 % - - otcovský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ii. odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin iii.hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu 2 a více % u základního osiva 5 a více % u certifikovaného osiva E. i. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka a řepice: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Porost na výrobu Odrůdová čistotaPylová sterilita mateřského komponentu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- s použitím cytoplazmatické pylové sterility ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepka - linie 99,9 % ozimé odrůdy 99,0 % E - mateřský komponent jarní odrůdy 98,0 % řepice - linie 99,9 % 98,0 % - mateřský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E linie 99,9 % - - otcovský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C konečný hybrid 99,0 % 98,0 % - mateřský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C konečný hybrid 99,7 % - - otcovský komponent ------------------------------------------------------------------------------------------------------- s použitím auto-inkompatibility ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E auto-inkompatibilní linie 99,9 % - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C auto-inkompatibilní linie 99,5 % - ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ii. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 _________________ Pozn. ASPI: V tabulce 5.2a se slovo "Sklerocia25 nahrazuje slovy "sklerocia nebo jejich zlomky", slovo "sója17,21 se nahrazuje slovem "sója21 14 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího. 15 - Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě vroce bezprostředně následujícím po roce sklizně. 16 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažujeza nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic. 18 - Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým. 19 - Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks. 20 - Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorkuo hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy. 21 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 22 - Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín. 23 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 24 - Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7. 26 - Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnostio splnění požadavků uvedených ve sloupci 14. Vysvětlivky: „ 0 “ ................ nesmí se vyskytovat prázdné políčko ...... neposuzuje se (výskyt není limitován) Pododdíl 2 Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů: Tabulka 5.2b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh: Nejvyšší obsah Kategorie kyseliny erukové v % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Řepka - odrůdy s deklarovaným SE, E 0, 3 nízkým obsahem kyseliny erukové C 0, 8 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh: Kategorie Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Řepka - odrůdy s deklarovaným SE, E 15 nízkým obsahem glukosinolátů C 20 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 3 Požadavky na sdružené odrůdy: 1. Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky. 2. Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3.1 I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Druh I RNŠO nebo příznaky, které způsobuje I Prahovéhodnoty pro osivo I I I I kategorií SE, E, C I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------I-----------I I Len I Alternaria linicola Groves & Skolko I 5 % I 5 % I I I-----------------------------------------------------I----------------------I celkem I I I Colletotrichum lini Westerdijk I 5 % I I I I-----------------------------------------------------I----------------------I I I I Fusarium (anamorfní rod) Link I 5 % I I I I jiné než Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. I I I I I & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum I I I I I Nirenberg & O'Donnell I I I I I-----------------------------------------------------I----------------------I I I I Boeremia exigua var. linicola (Naumov & I Len setý přadný: 1 % I I I I Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley I Len setý olejný: 5 % I I I I-----------------------------------------------------I----------------------I-----------I I I Botrytis cinerea de Bary I 5 % I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Slunečnice I Botrytis cinerea de Bary I 5 % I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I I Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni I 0 % I I I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I I Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary I Limit uveden ve sloupci 10 v I I I I tabulce 5.2a v této příloze I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Sója I Diaporthe caulivora (Athow & Caldwell) J.M. I 15 % pro infekci Phomopsis I I I Santos, Vrandecic & A.J.L. Phillips I complex I I I Diaporthe phaseolorum var. sojae L ehman I I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Řepice I Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary I Limit uveden ve sloupci 10 v I I I I tabulce 5.2a v této příloze I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Řepka I Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary I Limit uveden ve sloupci 10 v I I I I tabulce 5.2a v této příloze I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Hořčice I Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary I Limit uveden ve sloupci 10 v I I bílá I I tabulce 5.2a v této příloze I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Druh I Škodlivý organismus I Nejvyššípovolený výskyt pro I I I I kategorie SE, E, C I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Konopí I Botrytis spp. I 5 % I I seté I I I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Světlice I Botrytis spp. I 5 % I I barvířská I I I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I Pododdíl 2 U druhů a škodlivých organismů vytištěných v pododdíle 1 tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření. Pododdíl 3 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu olejnin a přadných rostlin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): Tabulka 5.3.2 I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I I Druh I RNŠO I Opatřeník RNŠO a tolerancím I I I I uvedeným v tab. 5.3.1, z nichž I I I I alespoň jedno musí být splněno I I------------I-----------------------------------------------------I---------------I------------------I I Slunečnice I Botrytis cinerea I bylo I na základě I I------------I-----------------------------------------------------I provedeno I laboratorního I I Sója I Diaporthe caulivora (Diaporthe phaseolorum var. I účinné I testu na I I I caulivora) I ošetření I reprezentativním I I I-----------------------------------------------------I osiva I vzorku není I I I Diaporthe var. sojae I schválené I překročena I I------------I-----------------------------------------------------I proti I nastavená I I Len I Alternaria linicola I příslušnému I tolerance pro I I I-----------------------------------------------------I RNŠO I osivo I I I Boeremia exigua var. linicola I I I I I-----------------------------------------------------I I I I I Colletotrichum lini I I I I I-----------------------------------------------------I I I I I Fusarium (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum I I I I I f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a I I I I I Fusarium circinatum Nirenberg & O'Donnell I I I I I-----------------------------------------------------I I I I I Botrytis cinerea I I I I------------I-----------------------------------------------------I----------------------------------I Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno-(měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ d) pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd - namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy 6. kategorie, generace 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno-(měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 5. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 6. číslo partie 7. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. označení oblasti výroby 9. číslo návěsky 10. název a adresa dodavatele 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 13. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha 6 Požadavky na množitelské porosty a osivo řep Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cukrovka Beta vulgaris L.var. altissima Döll Řepa krmná Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací Základní RM Certifikovaný RM materiál (včetně předstupňů komponentů hybridních odrůd) SE 1 E C Cukrovka x x x Řepa krmná x x x ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Porosty nemohou být Kategorie Přehlídka sazeček Přehlídka zakládány na pozemcích, semenic nakterých byly v předcházejícím období pěstovány: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. 2. z předpěstované počet roků předplodiny sadby ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E, technologická po třídění - ve fázi 5 rodu Beta osivo zralost kvetení komponentů hybridních odrůd ------------------------------------------------------------------------------------------------------- C, technologická po třídění před výsadbou ve fázi 5 rodu Beta včetně zralost kvetení osiva hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Izolace Množitelské porosty Nejmenší vzdálenost k zamezení v metrech od okolních mechanické zdrojů pylu, které příměsi mohou způsobit v metrech nežádoucí cizosprášení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE, E 1 od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta 1 000 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není 1 000 uvedený níže ------------------------------------------------------------------------------- C opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od 600 (včetně 1 tetraploidního zdroje pylu hybridů) ------------------------------------------------------------------------------- tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu 600 ------------------------------------------------------------------------------- pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá 600 ------------------------------------------------------------------------------- diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu 300 ------------------------------------------------------------------------------- tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu 300 ------------------------------------------------------------------------------- mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita 300 ------------------------------------------------------------------------------- mezi dvěma porosty se stejným opylovačem 0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 1. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 2. Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy' Pododdíl 1 Tabulka 3.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v % ----------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie rostlin jiného příbuzného druhu rostlin jiné odrůdy a odchylného typu ----------------------------------------------------------------------------- v sazečkách v semenicích v sazečkách v semenicích ^1 ^1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- cukrovka SE, E 0 nesmí se 0,1 nesmí se C 0,2 vyskytovat 0,5 vyskytovat (včetně hybridů) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepa SE, E 0 nesmí se 0,2 nesmí se krmná C 0,5 vyskytovat 1,0 vyskytovat (včetně hybridů) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky. Pododdíl 2 Krmnou řepu lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy, 2. na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta, 3. požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, 4. certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou, 5. porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy, 6. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 7. požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Pododdíl 2 1. Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd 2. Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Tabulka 5.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cukrovka Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp. SE, E, C 20 % Řepa krmná ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 12. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 13. číslo návěsky 14. název a adresa dodavatele 15. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 16. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou 4. název odrůdy 5. kategorie 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 9. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 10. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 11. označení země výroby 12. číslo návěsky 13. název a adresa dodavatele 14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep Tabulka 7.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ osiva Nejvyšší hmotnost Počet kusů rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. osivo řepy jednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev 2,5 100 tis. 2. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 1 10,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU“ 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 10. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha 7 Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Brambor Solanum tuberosum L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace^5 Tabulka 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Mateřské Rozmnožovací Základní Certifikovaný rostliny materiál RM^3 RM^4 předstupňů^2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- PBTC^1 PB 1 PB 2 PB 3 PB 4 S SE E A B ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Brambor x x x x x x x x x x ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid, viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y, ověřeno úředním testováním, nebo testováním pod úředním dohledem. 2 - Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7. 3 - Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace). 4 - Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace). 5 - Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena. Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek Pododdíl 1 Tabulka 3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přehlídka ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 2 3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- při průměrné výšce trsů 20 cm v plné vegetaci po ukončení vegetace ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy 1. před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem, 2. pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby, 3. množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejmenší vzdálenost Rozmnožovací materiál Základní rozmnožovací Certifikovaný (m) předstupňů materiál rozmnožovací materiál od jiných porostů ---------------------------------------------------------------------------------- brambor PB S SE E A B s výskytem ---------------------------------------------------------------------------------- virových chorob 500 300 300 300 100 100 nad 10 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 1. každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu, 2. za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci, 3. výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stupeň Nejvyšší povolené % Nejvyšší povolené % Nejvyšší povolené Předčasné ukončení množení výskytu odchylných chybějících rostlin % výskytu obrostů vegetace typů a jiných odrůd ^6 ^7 ^8 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- PBTC 0 10 2 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- PB 0,01 10 2 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- S 0,1 15 4 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- SE 0,1 15 4 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- E 0,1 20 4 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- A 0,2 25 6 povinné ------------------------------------------------------------------------------------------------------- B 0,5 25 6 ^9 doporučené ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 - Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 - 75 cm vychází z počtu. 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedincůna 1 ha. 7 - Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm. 8 - O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora. 9 - Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni. Pododdíl 2 1. Souvratě nesmí být osázeny bramborami. 2. K založení porostu nesmí být použita krájená sadba. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Tabulka 3.4a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO nebo příznaky, Nejvyšší přípustné % rostlin s příznaky napadení které způsobují, a -------------------------------------------------------------------------------- jiné škodlivé Mateřské PB S SE E A B organismy rostliny PBTC ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mozaikové příznaky 0 0,1 0,2 0,5 0,8 2,0 6,0 viróz a příznaky, které způsobuje virus svinutky bramboru ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bakteriální černání 0 0 0,1 0,5 1,0 2,0 4,0 stonků bramboru (Dickeya spp.; Pectobacterium spp. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Candidatus 0 0 0 0 0 0 0 Liberibacter solanacearum ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stolbur bramboru 0 0 0 0 0 0 0 Candidatus Phytoplasma solani ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Viroidová 0 0 0 0 0 0 0 vřetenovitost hlíz bramboru Potato spindle tuber viroid ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------------------------- škodlivé organismy, nesmí se vyskytovat které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pododdíl 2 1. Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 2. V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 3. Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě. 4. V případě výskytu Stolburu bramboru v porostu musí být veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující příznaky vytrhány a zlikvidovány včetně dceřiných hlíz a pro veškerou sadbu brambor, u níž byly v množitelském porostu pozorovány příznaky, musí být provedeny po sklizni testy hlíz pro každou partii, aby se potvrdila nepřítomnost organismu Candidatus Phytoplasma solani. Pododdíl 3 Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů Zkoušení laboratorní metodou Tabulka 3.4b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RNŠO nebo příznaky, Mateřské PB S SE E A B 10 B 10,13 které způsobují rostliny PBTC ------------------------------------------------------------------------------------------------------- % hlíz napadených 0 0,5 1,0 2,0 4,0 8,0 10,0 - virózami 5,0 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- testované viry Svinutka, Svinutka Svinutka Svinutka Svinutka Svinutka Svinutka žádné Y, A, Y, A, Y, A, Y, A, Y, A, Y Y M, X, M11, X11 M11, X11 M11, X11 M11, X11 S S12 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- škodlivé organismy, nesmí se vyskytovat které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 - Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry. 11 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16. 12 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025. 13 - sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor. ___________________________________ Opatření s cílem zamezit výskytu viroidové vřetenovitosti hlíz bramboru na sadbě brambor podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): a) V případě sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a základní sadby brambor: - nebyly prokázány žádné příznaky organismu Potato spindle tuber viroid nebo - u každé partie byly provedeny úřední testy hlíz po sklizni a dané hlízy byly shledány prosté organismu Potato spindle tuber viroid; b) V případě certifikované sadby brambor - úřední prohlídka prokázala, že je prostá škodlivého organismu, a testováníse provádí, jsou-li pozorovány jakékoliv příznaky výskytu škodlivého organismu. ___________________________________ 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.". Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE) Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu 1. Velikost sadby a) hlízy nadsadbové nejvýše 3 % b) hlízy podsadbové nejvýše 3 % c) stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm. d) v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru. 2. Další sledované vady: Tabulka 5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Číslo Vada nebo RNŠO Hmotnostní % zasažených hlíz vady PBTC PB S, SE, E A, B ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 Měkká hniloba hlíz Měkká a suchá 0 0,2 0,2 0,2 --------------------- hniloba celkem ---- 0,5 ---- 0,5 Suchá hniloba hlíz 0,5 0,5 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 Vločkovitost hlíz bramboru 14 0 1,0 5,0 5,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 Strupovitost bramboru 15 0 5,0 5,0 5,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 Prašná strupovitost bramboru 14 0 1,0 3,0 3,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 Scvrklé hlízy 16 0 0,5 1,0 1,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 Vnější vady způsobené 0 3,0 3,0 3,0 mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 Candidatus Liberibacter 0 0 0 0 solanacearum ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 Háďátko hlízové 0 0 0 0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1-8 Celkem vady č. 1 až 8 0 6,0 6,0 8,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 Příměs zeminy a jiných nečistot 1,0 1,0 2,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 Hlízy jiných odrůd a 0,25 0,5 odchylných typů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11 škodlivé organismy, které je Nesmí se vyskytovat zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst. 15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchuhlízy - počítáno součtem plochy postižených míst. 16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru. 3. Původci chorob uvedených v tabulce 5 a škůdci uvedení v tabulce 5: a) měkké hniloby hlíz bramboru - Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi, Pythium spp., plíseň bramboru - Phytophtora infestans Phytophthora erythroseptica případně další původci, b) suché hniloby hlíz bramboru - Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata Phytophthora infestans, Sclerotinia sclerotiorum případně další původci hniloby, c) strupovitost bramboru - Streptomyces scabiei, Streptomyces reticuliscabiei, nebo další Streptomyces spp., d) vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (Rhizoctonia solani - anam.), e) prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea, f) stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani, g) zebra chip - Candidatus Liberibacter solanacearum a h) háďátko hlízové - Ditylenchus destructor. 4. Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení "Pravidla a normy EU" 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie "rozmnožovací materiál předstupňů" nebo "šlechtitelský rozmnožovací materiál" 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. měsíc a rok uzavření 11. označení země výroby 12. číslo návěsky 13. název a adresa dodavatele 14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 15. případně označení "geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení "Pravidla a normy EU" 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie, generace 6. číslo partie 7. hmotnost v jednom balení 8. velikostní třídění 9. měsíc a rok uzavření 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení "geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení "Malé balení" 2. název a adresa dodavatele 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. triviální a botanický název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení "geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu^6) pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem) Příloha 8 Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin Část I Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cynara cardunculus L. Artyčok - skupina Artyčok Bob zahradní Vicia faba L. Brassica oleracea L. Brokolice - skupina Brokolice (květáková a výhonková) Apium graveolens L. Celer bulvový - skupina Celer bulvový Celer řapíkatý - skupina Celer řapíkatý Allium cep a L. Cibule, Echalion - skupina Cepa Cibule sečka Allium fistulosum L. Cichorium intybus L. Čekanka hlávková - skupina Čekanka listová Čekanka pro puky - skupina Čekanka pro puky Čekanka kořenová - skupina Čekanka průmyslová Černý kořen Scorzonera hispanica L. Česnek Allium sativum L. Endivie Cichorium endivia L. Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný keříčkový - skupina Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí - skupina Fazol obecný pnoucí Fazol šarlatový Phaseolus coccineus L. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl - skupina Azoricum Pisum sativum L. Hrách dřeňový - skupina Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný - skupina Hrách kulatosemenný Hrách cukrový - skupina Hrách cukrový Chilli Capsicum annuum L. Chřest Asparagus officinalis L. Brassica oleracea L. Kadeřávek - skupina Kadeřávek Brassica oleracea L. Kapusta hlávková - skupina Kapusta hlávková Brassica oleracea L. Kapusta listová - skupina Kapusta listová Brassica oleracea L. Kapusta růžičková - skupina Kapusta růžičková Cynara cardunculus L. Karda - skupina Karda Brassica oleracea L. Kedluben - skupina Kedluben Kerblík Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Kozlíček polníček Valerianella locusta (L.) Laterr. Zea mays L. Kukuřice cukrová - skupina Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová - skupina Kukuřice pukancová Brassica oleracea L. Květák - skupina Květák Lilek vejcoplodý Solárním melongena L. Beta vulgaris L. Mangold - skupina mangold Meloun cukrový Cucumis melo L. Meloun vodní Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Mrkev a Mrkev krmná Daucus carota L. Cucumis sativus L. Okurka salátová - skupina Okurka salátová Okurka nakládačka - skupina Okurka nakládačka Paprika Capsicum annuum L. Pažitka Allium schoenoprasum L. Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W.Hill Petržel kořenová - skupina Petržel kořenová Petržel listová - skupina Petržel listová Brassica oleracea L. Portugalské zelí - skupina Portugalské zelí Pór Allium porrum L. Rajče Solanum lycopersicum L. Reveň Rheum rhabarbarum L. Raphanus sativus L. Ředkvička - skupina Ředkvička Ředkev - skupina Ředkev Řepa salátová včetně "Cheltenham Beta vulgaris L. beet" - skupina Řepa zeleninová Salát Lactuca sativa L. Allium cepa L. Šalotka - skupina Aggregatum Špenát Spinacia oleracea L. Tykev obecná vč. cukety a patizonu Cucurbita pepo L. Tykev velkoplodá Cucurbita maxima Duchesne Brassica rapa L. Vodnice - skupina Vodnice Zelí hlávkové bílé a Zelí hlávkové Brassica oleracea L. červené - skupina Capitata Brassica rapa L. Zelí pekingské - skupina Zelí pekingské Anýz vonný1 Pimpinella anisum L. Čtyřboč (špenát novozélandský)1 Tetragonia tetragonoides (Pall.) Kuntze Kopr vonný1 Anethum graveolens L. Koriandr setý1 Coriandrum sativum L. Majoránka zahradní1 Origanum majorana L. Pastinák setý 1 Pastinaca sativa L. Řeřicha setá1 Lepidium sativum L. Tykev fíkolistá1 Cucurbita ficifolia Bouché Zelí čínské1 Brassica rapa L. Všechny hybridy druhů a skupin uvedených v této tabulce ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze uregistrovaných odrůd. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Rozmnožovací materiál Základní Certifikovaný Standardní předstupňů RM RM osivo --------------------------------------------------------------------------- SE 1 SE 2 EC S ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Všechny druhy zelenin X X XX X uvedené v tabulce 1 této přílohy s výjimkou čekanky kořenové ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Čekanka kořenová X X XX ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Skupina zelenin, Kategorie Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na rod, druh kterých byly v předcházejícím období pěstovány: --------------------------------------------------- počet roků předplodiny ------------------------------------------------------------------------------------------------------- zeleniny rodu SE, E, C 4 rod Brassica Brassica včetně linií a hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- zeleniny čeledi Apiaceae SE, E, C 3 čeleď Apiaceae (okoličnaté) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- čekanka, endivie SE, E, C 3 tentýž nebo jiný druh roduCichorium ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách a fazol SE, E, C 4 čeleď Fabaceae ------------------------------------------------------------------------------------------------------- rajče SE, E, C 3 rajče včetně linií a hybridů ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepa, mangold SE, E, C 5 rod Beta ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ředkvička, ředkev SE, E, C 3 rod Raphanus ------------------------------------------------------------------------------------------------------- salát, špenát SE, E, C 2 tentýž nebo příbuzný botanický druh ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní druhy SE, E, C 1 tentýž nebo příbuzný zelenin včetně linií a hybridů botanický druh ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kořeninové SE, E, C 3 tentýž nebo příbuzný rostliny botanický druh ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tabulka 3.1b ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Skupina zelenin, rod, druh První přehlídka Druhá přehlídka ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ve fázi ------------------------------------------------------------------------------------------------------- sazečky všech dvouletých druhů technologické zralosti po vytřídění sazeček u kořen.druhů a cibule, po selekci u brukvovitých ------------------------------------------------------------------------------------------------------- semenice všech dvouletých druhů kvetení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- chřest, lilek a rajče technologické zralosti ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kořeninové rostliny, kozlíček technologické zralosti kvetení polníček, řeřicha setá a reveň ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách, fazol, meloun, okurky, kvetení technologické zralosti paprika a tykev ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kukuřice cukrová a pukancová před kvetením kvetení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní jednoleté druhy technologické zralosti kvetení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh SE, EC ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 500 m 300 m anýz, fenykl, koriandr od porostu jiné odrůdy téhož druhu 300 m 100 m od planých rostlin téhož druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- brokolice, kedluben, 1000 m 600 m kadeřávek, kapusta, od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly květák, zelí, portugalské zelí ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L. 500 m 300 m od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovanýmdruhem ------------------------------------------------------------------------------------------------------- celer a petržel 500 m 300 m cibule, echalion, od jiné odrůdy téhož druhu pažitka, pór (semenice) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- čekanka, endivie, 1 000 m 1 000 m od jiných druhů nebo poddruhů téhožrodu 600 m 300 m od jiné odrůdy sledovaného druhu 300 m 100 m od plané čekanky ------------------------------------------------------------------------------------------------------- zelí pekingské, vodnice 1 000 m 600 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- kukuřice cukrová a 500 m 300 m pukancová od jiného prášícího zdroje kukuřice ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 500 m 300 m mrkev (včetně krmné) od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve ^2 300 m 100 m od mrkve lesní - mrkvouse ^3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- okurka, meloun, tykev 1000 m 700m od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- pastinák 500 m 300 m od jiné odrůdy téhož druhu 300 m 100 m od kvetoucího planého pastináku ------------------------------------------------------------------------------------------------------- paprika, chilli 500 m 300 m mezi odrůdami pálivými a nepálivýmia mezi zeleninovými a kořeninovými 300 m 200 m od jiné odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ředkev, ředkvička 500 m 300m od jiné odrůdy 300 m 100m od kvetoucí ohnice polní ^2) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- řepa, mangold 1 000 m 600m od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd ^4 600 m 300 m od odrůdy stejného poddruhu patřícíke stejné skupině odrůd ^4 1 000 m 1 000 m od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše ------------------------------------------------------------------------------------------------------- salát 500 m 300 m od jiné odrůdy 50 m 50 m od kvetoucí lociky kompasové ------------------------------------------------------------------------------------------------------- špenát 1000 m 600 m od jiné odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- hrách izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně: 2 m ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ostatní druhy zelenin 500 m 300 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy 300 m 100 m od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 - C - ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat. 3 - Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m2. 4 - Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3. Pododdíl 2 1. každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou, 2. od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2.1, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace, 3. v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2.1 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení, 4. izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu. Pododdíl 3 Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků: Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold : Tabulka 3.2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Skupina Znaky ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 Zelený řapík a středně nebo tmavě zelenálistová čepel, bez anthokyanového zbarvení ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová : Tabulka 3.2.3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Skupina Znaky ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezubulvy a dužina bulvy červená nebo nachová ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebonachová ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy 1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost. 2) Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo chorobami, přenosnými osivem, nebo svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva. 2. Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo. 3. Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou. 4. Požadavky na izolační vzdálenosti - minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob): ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Minimální vzdálenost^5, ^6 SE,E C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- druhy rodů Beta a Brassica - od zdrojů cizího 1 000 m 600 m pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- druhy rodů Beta a Brassica - od ostatních 500 m 300 m zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů 500 m 300 m cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- všechny ostatní cizosprašné druhy - od 300 m 100 m ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem. 6 - Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a naběžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost. 5. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 6. Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. 7. Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno. 8. Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu _________________ Pozn. ASPI: Ve vysvětlivce č. 8 za slova "a salátu" se doplňují slova "a dále u druhů, u kterých je laboratorní ověření výskytu RNŠO v osivu vyžadováno zvolenou variantou opatření k zamezení výskytu těchto RNŠO uvedených v tabulce 5.3.2 v této příloze Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Tabulka 5.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Kategorie Vlhkost Klíčivost Čistota Příměs semen Hmotnost osiva nejvýše nejméně nejméně jiných laboratorního % % % rostlinných vzorku ^10 ^12 druhů % v gramech ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 2 3 4 5 6 7 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- artyčok, SE,E 10,0 65 96,0 0,5 900 karda C,S bob zahradní SE,E 16,0 80 98,0 0,1 1000 C,S brokolice, SE,E 10,0 75 97,0 1,0 100 kadeřávek C,S celer SE,E 13,0 70 97,0 1,0 25 C,S cibule, SE,E 13,0 70 97,0 0,5 80 šalotka, C,S echalion cibule SE,E 13,0 65 97,0 0,5 50 sečka C,S čekanka SE,E 14,0 80 97,0 1,0 50 kořenová C čekanka pro puky, SE,E 14,0 65 95,0 1,5 50 čekanka hlávková C,S černý SE,E 13,0 70 95,0 1,0 300 kořen C,S česnek SE,E 13,0 65 97,0 0,5 20 C,S endivie SE,E 13,0 65 95,0 1,0 40 C,S fazol SE,E 16,0 75 98,0 0,1 1000 obecný C,S fazol SE,E 16,0 80 98,0 0,1 1000 šarlatový C,S fenykl SE,E 12,0 70 96,0 1,0 180 C,S hrách SE,E 16,0 80 98,0 0,1 1000 C,S chřest SE,E 13,0 70 96,0 0,5 1000 C,S kapusta, SE,E 10,0 75 97,0 1,0 100 kedluben, C,S zelí hlávkové, portugalské zelí zelí pekingské SE,E 10,0 75 97,0 1,0 70 C,S kerblík SE,E 13,0 70 96,0 1,0 60 C,S kozlíček SE,E 13,0 65 95,0 1,0 70 polníček C,S kukuřice cukrová SE,E 14,0 85 ^13 98,0 0,1 1000 a pukancová C,S květák SE,E 10,0 70 97,0 1,0 100 C,S lilek SE,E 12,0 65 96,0 0,5 150 vejcoplodý C,S mangold SE,E 15,0 70 97,0 0,5 500 C,S meloun SE,E 13,0 75 98,0 0,1 1000 vodní C,S meloun SE,E 13,0 75 98,0 0,1 150 cukrový C,S mrkev a SE,E 13,0 65 95,0 1,0 30 mrkev krmná C,S okurka SE,E 13,0 80 98,0 0,1 150 C,S paprika, SE,E 13,0 65 97,0 0,5 150 chilli C,S pažitka SE,E 13,0 65 97,0 0,5 30 C,S petržel SE,E 13,0 65 97,0 1,0 40 C,S pór SE,E 13,0 65 97,0 0,5 70 C,S rajče SE,E 13,0 75 97,0 0,5 20 C,S reveň SE,E 13,0 70 97,0 0,5 450 C,S ředkev, SE,E 10,0 70 97,0 1,0 300 ředkvička C,S řepa SE,E 15,0 70 97,0 0,5 500 salátová včetně C,S „Cheltenham beet “ C,S salát SE,E 13,0 75 95,0 0,5 30 C,S špenát SE,E 13,0 75 97,0 1,0 250 C,S tykev obecná SE,E 13,0 75 98,0 0,1 1000 včetně cukety a C,S patizonu tykev SE,E 13,0 80 98,0 0,1 1000 velkoplodá C,S vodnice SE,E 10,0 80 97,0 1,0 70 C,S anýz vonný SE,E 13,0 65 98,0 0,5 70 C,S 95,0 1,0 čtyřboč SE,E 13,0 80 ^11 99,0 0,5 1000 (špenát C,S 97,0 1,0 novozélandský) kopr vonný SE,E 13,0 55 97,0 0,5 40 C,S 95,0 1,0 koriandr setý SE,E 13,0 70 99,0 0,5 400 C,S 97,0 1,0 majoránka zahradní SE,E 13,0 60 96,0 0,5 25 C,S 93,0 1,0 pastinák setý SE,E 13,0 70 97,0 0,5 100 C,S 95,0 1,0 řeřicha setá SE,E 13,0 80 98,0 0,5 60 C,S 96,0 1,0 tykev SE,E 13,0 75 98,0 0,1 350 fíkolistá C,S zelí čínské SE,E 13,0 75 98,0 0,5 70 C,S 97,0 1,0 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 - Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání. 11 - Průměrný počet klíčenců na 100 plodů. 12 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 13 - U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %“. Pododdíl 2 1. odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách, 2. mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh RNŠO nebo příznaky, které způsobuje Prahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rajče Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis 0 % et al. Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. 0 % Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al 0 % Xanthomonas perforans Jones et al. 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. 0 % Pepino mosaic virus 0 % Potato spindle tuber viroid 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fazol obecný Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al. 0 % Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al. 0 % Acanthoscelides obtectus (Say) 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fazol Acanthoscelides obtectus (Say) 0 % šarlatový ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Paprika, Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. 0 % chilli Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al 0 % Xanthomonas perforans Jones et al. 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. 0 % Potato spindle tuber viroid 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hrách Bruchus pisorum (Linnaeus) 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bob zahradní Bruchus rufimanus Boheman 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule, Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev 0 % echalion, šalotka, pór ------------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Škodlivý organismus Nejvyšší povolený výskyt pro kategorie SE, E, C ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fazol obecný Glomerella cingulata f. sp. phaseoli Kimati 1 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Salát Botrytis spp. 10 % Virus salátové mozaiky 1 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Luskové Acanthoscelides obtectus Say 0 % zeleniny Bruchus affinis Frölich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Výskyt RNŠO na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuálního posouzení, překračovat prahové hodnoty vymezené v tabulce 5.3.1. Pododdíl 2 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na osivu zelenin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): Tabulka 5.3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh RNŠO Opatření k RNŠO a limitůmuvedeným v tab. 5.3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rajče Xanthomonas euvesicatoria Jones et a) osivo je získáno vhodnou kyselou extrakcí a al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) b) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že Jones et al. jsou prosté daného RNŠO, Xanthomonas perforans Jones et al. nebo Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) c) i) při vizuálních prohlídkách během ukončeného Vauterin et al. vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO. nebo ii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohleduna to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO. Clavibacter michiganensis ssp. a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé Michiganensis (Smith) Davis et al. extrakce či obdobnou metodou a b) i) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté organismu Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith)Davis et al., nebo ii) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované organismem Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith)Davis et al. nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testechbylo shledáno prostým škodlivého organismu. Pepino mosaic virus a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a: b) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Pepino mosaic virus, nebo ii) na rostlinách na místěprodukce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Pepino mosaic virus nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Pepino mosaic virus na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu Potato spindle tuber viroid a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místěprodukce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testechbylo shledáno prostým škodlivého organismu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fazol obecný Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že (Smith) Vauterin et al. jsou prosté daného RNŠO, Xanthomonas fuscans subsp. fuscans nebo Schaad et al. b) porost, ze kterého byloosivo získáno, byl vizuálně prohlédnut ve vhodných termínech během vegetačního období a shledán prostým daného RNŠO nebo c) byl otestován reprezentativní vzorek osiva a shledán při těchto testechprostým daného RNŠO. Acanthoscelides obtectus (Say) a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým organismu Acanthoscelides obtectus (Say). ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Paprika, Xanthomonas euvesicatoria Jones et a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že chilli al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) jsou prosté daného RNŠO, Jones et al. nebo Xanthomonas perforans b) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve Jones et al. vhodných termínech pro zjištění škodlivého Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) organismu nebyly zjištěny příznaky choroby Vauterin et al. způsobované daným RNŠO; nebo c) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohleduna to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO. Potato spindle tuber viroid a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místěprodukce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testechbylo shledáno prostým škodlivého organismu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fazol Acanthoscelides obtectus (Say) a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben šarlatový vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po Hrách Bruchus pisorum (L.) vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým daného RNŠO. Bob zahradní Bruchus rufimanus L. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule, Ditylenchus dipsaci (Kuehn) a) porost byl od začátku posledního ukončeného echalion, Filipjev vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně šalotka, pór jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) sklizené osivo bylo po laboratorních testech na reprezentativním vzorku shledáno prostým organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo c) rozmnožovací materiál byl podroben vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku bylo osivo shledáno prostým tohoto škodlivého organismu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno- (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu- název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b) pro základní osivo v ostatních případech- název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno-(měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. přezkoušeno (měsíc a rok) v případě, že byla přezkoušena alespoň klíčivost 16. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Pravidla a normy EU“ 2. název a adresa dodavatele 3. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 4. název druhu 5. název odrůdy 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. spotřebujte do (měsíc a rok), lze uvést konec hospodářského roku 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin Tabulka 7.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druhy Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. luskové zeleniny 5,0 2. cibule, echalion, kerblík, chřest, 0,5 mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček 0,1 3. ostatní druhy ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele 4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele 4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele 4. rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)“ nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)“ 5. slova „směs odrůd ... (název druhu)“ 6. názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“ 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha 9 Vzory formulářů Vzor formuláře a) žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy b) výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist) c) skladové karty (oboustranná) d) pro vedení evidence o výrobě standardního osiva e) pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi f) pro vedení evidence osiva pro ekologické zemědělství g) pro vedení evidence pro sazenice zeleniny h) žádosti o registraci osob i) oznámení o zahájení činnosti j) oznámení o ukončení činnosti k) žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí l) oznámení dovozu m) protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva n) egalizační protokol o) žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí p) prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí _________________ *) Pozn. ASPI: Příloha byla změněna vyhláškou č. 334/2017 Sb. V příloze č. 9 se ve vzoru formuláře uvedeného pod písmenem h) Žádost o registraci osob za slova "uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu" doplňují slova "pro jiného než konečného spotřebitele". Příloha 10 Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou a Ústavem Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou a) Uznávací list na množitelský porost b) Uznávací list na osivo Vzor dokladu vydávaného Ústavem c) Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací. Příloha 11 Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi 1. Náležitosti čísla množitelského porostu a) Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem: i. ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele, ii. z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost. Vzor: 3867 - 00657 b) tabulka číselných řad pořadových čísel porostů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Registrační Pořadové Porost nebo číslo evidenční porostu číslo ----------------- dodavatele od do ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X0001 X0100 porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X0101 X0200 porosty uchovávaných odrůd ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X0201 X0500 porosty založené pro ekologické zemědělství ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X0501 X0600 porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X0601 X8000 porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR 90001 a dále porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele. X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam jekaždoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu. c) Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát. d) Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace. 2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu a) Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu. Vzor: 6 - 3867 - 00657 / 01 b) Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny: Tabulka 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Registrační číselné rozmezí typ osiva nebo evidenční číslo dodavatele od do ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8001 X8400 registrační čísla směsí k použití jako pícnina ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8401 X8800 registrační čísla směsí osiv, které nejsou určeny k použití jako pícnina ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8801 X8900 registrační čísla směsí obilnin, směsí standardních osiv zelenin, osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8901 X9000 čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X9001 X9800 čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X9801 X9999 čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR 90001 95000 čísla partií standardních osiv ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR 95001 a dále čísla partií sazenic zelenin ------------------------------------------------------------------------------------------------------- X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu. c) Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál. 3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy Tabulka 3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Skupina druhů Výměra (počet) Hmotnost (počet) Počet desetinných míst ------------------------------------------------------------------------------------------------------- zemědělské druhy ha kgha - 0,00 (kromě brambor)kg - 0,000 sazečky ha kg/ks 1t - 0,000 brambory ha t ------------------------------------------------------------------------------------------------------- zeleninové druhy a kga - 0,00 sazečky a kg/ks 1kg - 0,000 a ks ks g ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - počet bude používán k odhadu výnosu 4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv a) Registrační číslo směsi se skládá z i. označení roku přidělení registračního čísla ii. čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele, iii. pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost. Vzor: 6 - 3867 - 08199 b) Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2. Tabulka 4 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Registrační číselné rozmezí typ směsi nebo evidenční číslo dodavatele od do ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8001 X8400 registrační čísla směsí k použití jako pícnina ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8401 X8800 registrační čísla směsí, které nejsouurčeny k použití jako pícnina ------------------------------------------------------------------------------------------------------- RRRR X8801 X8900 registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí ------------------------------------------------------------------------------------------------------- X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu. Příloha 12 Výčet skladištních škůdců ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Vědecký název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Červotoč spížní Stegobium paniceum (Linnaeus) Červotoč tabákový Lasioderma serricorne (Fabriscius) Čtverorožec obilní Gnathocerus cornutus (Fabriscius) Kornatec nejmenší Lophocateres pusillus (Klug) Kornatec skladištní Tenebroides mauritanicus Linnaeus Korovník Prostephanus truncatus (Horn) Korovník obilní Rhizopertha dominica (Fabriscius) Kožojed Dermestes peruvianus Castelnau Kožojed obecný Dermestes lardarius (Linnaeus) Kožojed skvrnitý Attagenus pellio (Linnaeus) Kožojed šedý Dermestes maculatus DeGeer Kožojed temný Attagenus unicolor (Brahm) Lesák rýžový Cryptolestes pusillus(Schönherr) Lesák Oryzaephilus mercator (Fauvel) Lesák bludný Ahasverus advena (Waltl) Lesák moučný Cryptolestes ferrugineus (Stephens) Lesák skladištní Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus) Lesknáček fíkový Carpophilus hemipterus (Linnaeus) Lesknáček obilní Carpophilus dimidiatus (Fabriscius) Pilous černý Sitophilus granarius Linnaeus Pilous kukuřičný Sitophilus zeamais (Motschulsky) Pilous rýžový Sitophilus oryzae (Linnaeus) Potemník evropský Tribolium madens (Charpentier) Potemník hnědý Tribolium casteneum (Herbst) Potemník moučný Tenebrio molitor (Linnaeus) Potemník ničivý Tribolium destructor (Uyttenboogaart) Potemník rýžový Latheticus oryzae Waterhouse Potemník skladištní Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval) Potemník stájový Alphitobius diaperinus (Panzer) Rušník obilní Trogoderma granarium (Everts) Rušník semenový Reesa vespulae (Milliron) Rušník skladištní Trogoderma variabille Ballion Vrtavec australský Ptinus tectus Boieldieu Vrtavec plstnatý Niptus hololeucus (Faldermann) Vrtavec průsvitný Gibbum psylloides (Czenpinski) Vrtavec zhoubný Ptinus fur (Linnaeus) Zrnokaz bobový Bruchus rufimanus (Gyllenhal) Zrnokaz fazolový Acanthoscelides obtectus (Say) Zrnokaz hrachový Bruchus pisorum (Linnaeus) Palorus ratzeburgi (Wissmann) Typhaea stercorea (Linnaeus) Makadlovka obilná Sitotroga cereallela (Olivier) Makadlovka semenová Hofmannophila peudospretella (Stainton) Makadlovka škrobová Endrosis sarcitrella (Linnaeus) Mol obilní Nemapogon granellus (Linnaeus) Zavíječ datlový Cadra cautella (Walher) Zavíječ domácí Pyralis farinalis (Linnaeus) Zavíječ moučný Ephestia kuehniella (Zeller) Zavíječ paprikový Plodia interpunctella (Hübner) Zavíječ rýžový Corcyra cephalonica (Stainton) Zavíječ skladištní Ephestia elutella (Hübner) Skladokaz moučný 1 Acarus siro (Linnaeus) Peříčkovec zhoubný 1 Lepidoglyphus destructor (Schrank) Roztoč zhoubný 1 Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 - Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého. Příloha 13 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti 1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu. 2. Požadavky na vlastnosti osiva Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5. Příloha 14 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Část 1. Přehled druhů Tabulka 1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Český název Latinský název ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cynara cardunculus L. Artyčok - skupina Artyčok Bob zahradní Vicia faba L. Brassica oleracea L. Brokolice - skupina Brokolice (květáková a výhonková) Apium graveolens L. Celer bulvový - skupina Celer bulvový Celer řapíkatý - skupina Celer řapíkatý Allium cepa L. Cibule, Echalion - skupina Cepa Cibule sečka Allium fistulosum L. Cichorium intybus L. Čekanka hlávková - skupina Čekanka listová Čekanka pro puky - skupina Čekanka pro puky Čekanka kořenová - skupina Čekanka průmyslová Černý kořen Scorzonera hispanica L. Česnek Allium sativum L. Endivie Cichorium endivia L. Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný keříčkový - skupina Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí - skupina Fazol obecný pnoucí Fazol šarlatový Phaseolus coccineus L. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl - skupina Azoricum Pisum sativum L. Hrách dřeňový - skupina Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný - skupina Hrách kulatosemenný Hrách cukrový - skupina Hrách cukrový Chilli Capsicum annum L. Chřest Asparagus officinalis L. Brassica oleracea L. Kadeřávek - skupina Kadeřávek Brassica oleracea L. Kapusta hlávková - skupina Kapusta hlávková Brassica oleracea L. Kapusta listová - skupina Kapusta listová Brassica oleracea L. Kapusta růžičková - skupina Kapusta růžičková Cynara cardunculus L. Karda - skupina Karda Brassica oleracea L. Kedluben - skupina Kedluben Kerblík Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Kozlíček polníček Valerianella locusta (L.) Laterr. Zea mays L. Kukuřice cukrová - skupina Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová - skupina Kukuřice pukancová Brassica oleracea L. Květák - skupina Květák Lilek vejcoplodý Solarnum melongena L. Beta vulgaris L. Mangold - skupina mangold Meloun cukrový Cucumis melo L. Meloun vodní Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Mrkev a Mrkev krmná Daucus carota L. Cucumis sativus L. Okurka salátová - skupina Okurka salátová Okurka nakládačka - skupina Okurka nakládačka Paprika Capsicum annuum L. Pažitka Allium schoenoprasum L. Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Petržel kořenová - skupina Petržel kořenová Petržel listová - skupina Petržel listová Portugalské zelí Brassica oleracea L. - skupina Portugalské zelí Pór Allium porrum L. Rajče Solanum lycopersicum L. Reveň Rheum rhabarbarum L. Raphanus sativus L. Ředkvička - skupina Ředkvička Ředkev - skupina Ředkev Beta vulgaris L. Řepa salátová včetně - skupina Řepa zeleninová "Cheltenham beet" Salát Lactuca sativa L. Allium cepa L. Šalotka - skupina Aggregatum Špenát Spinacia oleracea L. Tykev obecná vč. cukety a Cucurbita pepo L. patizonu Tykev velkoplodá Cucurbita maxima Duchesne Brassica rapa L. Vodnice - skupina Vodnice Zelí hlávkové bílé a zelí Brassica oleracea L. hlávkové červené - skupina Capitata Zelí pekingské Brassica rapa L. - skupina Zelí pekingské ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část 2. Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu. Část 3. Kontrola dodržování kritických bodů Ústav nebo pověřená osoba kontroluje: a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky, b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci, c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů, d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele. Část 4. Způsob vedení záznamů Záznamy obsahují informace o a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly, b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky, c) prodeji a expedici sadby zeleniny, d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna. Část 5.1 Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky a) Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok. b) U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu. c) Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou. Část 5.2 Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky a) Tabulka 5.2.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- cibulí naklíčených, poškozených a neškodných10 příměsí celkem z toho: - cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou 3 nesmí sevyskytovat - cibule napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie ^5)2 cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů cibulí 5 rozvitých a porostlých ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nejvyšší povolená délka (cm) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- délka suché natě 3 délka kořínků 3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- b) cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků. c) příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %. d) Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu Tabulka 5.2.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Velikostní třídění Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustnýpodíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- malé 7 až 15 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm velké 15 až 20 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do25 mm jednotné 7 až 20 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30% hmotnosti ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část 5.3 Požadavky na vlastnosti sadby česneku a) Tabulka 5.3.1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh Cibule jiných odrůd Cibulí rozvitých a Délka suché natě Délka kořínků a zřetelně porostlých maximálně v cm maximálně v cm odchylných typů maximálně v % maximálně v % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Česnek 2 5 5 3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- b) ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tabulka 5.3.2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- % z počtu cibulí ------------------------------------------------------------------------------------------------------- závadných cibulí celkem 10 z toho: - cibulí mechanicky poškozených 8 - cibulí poškozených houbovými chorobami 6 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- c) v sadbě česneku můžou být maximálně 3 % cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku. Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic a) Sazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6. b) Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6. c) Sazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6. d) Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie^5) se nesmí vyskytovat. e) Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu. Tabulka 6 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh RNŠO nebo příznaky, které způsobuje Prahové hodnoty pro výskyt na sazenicích zeleniny ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rajče Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis 0 % et al. Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. 0 % Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al 0 % Xanthomonas perforans Jones et al. 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. 0 % Potato spindle tuber viroid 0 % Tomato spotted wilt tospovirus 0 % Tomato yellow leaf curi virus 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Paprika, Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. 0 % chilli Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al 0 % Xanthomonas perforans Jones et al. 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. 0 % Potato spindle tuber viroid 0 % Tomato spotted wilt tospovirus 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Chřest Fusarium Link (anamorfní rod) vyjma Fusarium oxysporum f. sp. 0 % albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O'Donnell Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Artyčok, Verticillium dahliae Kleb. 0 % Karda ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule, Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev 0 % Echalion, Stromatinia cepivora Berk. 0 % Šalotka Onion yellow dwarf virus 1 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule sečka Stromatinia cepivora Berk. 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pór Stromatinia cepivora Berk. 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Česnek Stromatinia cepivora Berk. 0 % Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev 0 % Leek yellow stripe virus 1 % Onion yellow dwarf virus 1 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Salát Tomato spotted wilt tospovirus 0 % ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Lilek Tomato spotted wilt tospovirus 0 % vejcoplodý ------------------------------------------------------------------------------------------------------- f) Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): Tabulka 7 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Druh RNŠO Opatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 6 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rajče Xanthomonas euvesicatoria a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k Jones et al. Xanthomonas zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a gardneri (ex Šutič) Jones b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických et al. podmínkách, aby se zamezilo infekci. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. Clavibacter michiganensis Rostliny jsou pěstovány z osiva, které splňuje opatření k ssp. Michiganensis (Smith) zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a byly udržovány Davis et al. prosté infekce s použitím vhodných hygienických opatření. Potato spindle tuber viroid a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu. Tomato spotted wilt a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl tospovirus zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. Tomato yellow leaf curi a) na rostlinách nebyly pozorovány příznaky výskytu virus organismu Tomato yellow leaf curi virus nebo b) na místě produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curi virus. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Paprika, Xanthomonas euvesicatoria a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k chilli Jones et al. zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a Xanthomonas gardneri (ex b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických Šutič) Jones et al. podmínkách, aby se zamezilo infekci. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. Potato spindle tuber viroid a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu. Tomato spotted wilt a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl tospovirus zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Chřest Fusarium Link (anamorfní a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro rod), vyjma Fusarium zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byl oxysporum f. sp. albedinis vytrhán reprezentativní vzorek rostlin a nebyly pozorovány (Kill. & Maire) W.L. příznaky výskytu daného RNŠO nebo Gordon a Fusarium ii) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň dvakrát ve circinatum Nirenberg & vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během O'Donnell vegetačního období, byly neprodleně vytrhány rostliny Helicobasidium brebissonii vykazující příznaky výskytu daného RNŠO a při konečné (Desm.) Donk prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) koruny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule, Stromatinia cepivora Berk. a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a Echalion, pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Šalotka Berk. nebo b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucíporost žádné příznaky a ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. Ditylenchus dipsaci (Kuehn) V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního Filipjev porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci(Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledányprostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejménějednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech nareprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. Onion yellow dwarf virus a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cibule Stromatinia cepivora Berk. a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a sečka pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Pór Berk. nebo b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucíporost žádné příznaky a ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Česnek Stromatinia cepivora Berk. a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. Ditylenchus dipsaci (Kuehn) V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního Filipjev porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci(Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledányprostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejménějednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech nareprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. Leek yellow stripe virus a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin. Onion yellow dwarf virus a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Artyčok, Verticillium dahliae Kleb. a) matečné rostliny se získávají z materiálu testovaného na Karda patogeny a b) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce se známou historií rostlinné výroby beze známého výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. a c) rostliny byly vizuálně prohlédnutyve vhodných termínech od začátku posledního ukončeného vegetačního období a shledány prostými příznaků výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Salát, Tomato spotted wilt a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl Lilek tospovirus zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky vejcoplodý (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Příloha 15 Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob Část I Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky: 1. Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin. 2. Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla. 3. Laboratoř vlhkosti - vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek. 4. Sklad vzorků osiv - samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům. 5. Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory: a) sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média. b) prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla. Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa) Část II Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob Příloha 16 Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem 1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zaškolení a) Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem, a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva. b) Plán zaškolení i. Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů. ii. Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu. iii.Složení zkoušky: teoretická a praktická 3. Uzavření smlouvy Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení. 4. Další proškolování Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni. 5. Kontrola Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce. 6. Zrušení pověření Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko. 7. Opětovné uzavření smlouvy Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95 % shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona. Žádost o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů při uznávání osiva podle § 17 odst. 1 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů Žádáme o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů s: ( )* nezávislou fyzickou osobou, ( )* zaměstnancem fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva, ( )* zaměstnancem fyzické nebo právnické osoby, která se zabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva v souladu s § 17 odst. 4 písm. c) zákona. * žadatel označí křížkem odpovídající údaj Dodavatel: Předmět činnosti: Odpovědná osoba ( příjmení, jméno, titul ) Dosažené vzdělání: Délka praxe v požadovaném úseku činnosti: Přílohy: - doklad o splnění kvalifikačních požadavků - výpis z obchodního rejstříku V .............................. razítko a podpis Dnežadatele Příloha 17 Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly I. Pověření 1. Osoby - přehlížitelé Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů. Tito přehlížitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty. 2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů, popřípadě včetně pověření k vydávání dokladů, podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti, včetně zajištění komunikace s Ústavem prostřednictvím dálkového přenosu dat. 3. Školení a pověření přehlížitelů a) Zaškolení uchazečů o pověření Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných přehlídek. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně provedenými přehlídkami se školitelem. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem, a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. b) Plán zaškolení 1. Část teoretická - dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy: a. se zákonem a prováděcími předpisy, b. s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku uznávání množitelských porostů. 2. Část praktická: a. kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu, a to úplnosti údajů, b. kontrola předplodin, c. vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištěné skutečnosti do záznamu o přehlídce množitelského porostu, d. konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce, e. rozdělení záznamů o přehlídce - uznané a neuznané, f. postup u neuznaných porostů, g. předání výsledků z přehlídek elektronicky, h. kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu, i. vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu, j. kontrola správnosti uznávacího listu, k. podpis a příprava k odeslání uznávacího listu. 3. Složení zkoušky teoretické i praktické. 4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl. 4. Udělení pověření: Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů. 5. Další proškolování: probíhá pravidelně 1x ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu. II. Úřední dozor a následná kontrola 1. Úřední dozor Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. 2. Následná kontrola K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu, Ústav zruší Uznávací list na osivo. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5 % množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli. 3. Následná kontrola vydaných dokladů Kontrolu správnosti vydaných uznávacích listů provádí Ústav. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů je kontrolována průběžně, výše kontroly je minimálně 5 % vydaných dokladů. III. Zrušení pověření 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje: a) neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin, b) neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu, c) špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení, d) nezaslání podkladů k vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění, e) nevydání dokladu o uznání množitelského porostu. 3. Přehlížitel, kterému bylo zrušeno pověření, musí vrátit průkaz a razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehlížitelem Ústavu. IV. Přehlížení množitelských porostů - pracovní postup 1. Postup práce dodavatele a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem), b) podání žádosti Ústavu. 2. Postup práce Ústavu a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu, b) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu, c) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení, d) po provedení poslední přehlídky Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu. 3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů a) přehlížitel převezme formuláře záznamů o přehlídce množitelského porostu, zkontroluje jejich úplnost a potvrdí seznam převzatých záznamů o přehlídce, který vrátí Ústavu poštou nebo elektronicky, b) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky, c) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 7 odst. 3 této vyhlášky, d) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán, e) provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat, f) v případě neuznání odešle ihned vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání. 4. Postup práce při vydávání uznávacího listu 1. Uznávací list a) může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že 1) porost byl přehlížen v souladu se zákonem a prováděcím předpisem, a 2) porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, b) musí být vydán na schváleném formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem a pověřená osoba provedla před vydáním kontrolu všech podkladů, c) musí být zpracován na počítači, opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby. d) musí být číslován stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba - registrační/evidenční číslo dodavatele - číslo porostu /U/ rok uznávacího řízení. 2. Originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí pověřená osoba ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat ve formátu XML. 3. Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba neprodleně veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání. Žádost o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty podle § 17 odst. 2 zákona Žádáme o udělení pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty: ()* nezávislé fyzické osobě ()* zaměstnanci fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva ()* zaměstnanci fyzické nebo právnické osoby, která se zabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva v souladu s § 17 odst. 4 písm. c) zákona. * žadatel označí křížkem odpovídající údaj I----------------------------------------------------------------------------I I Žadatel (jméno a příjmení): I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Místo trvalého pobytu nebo pobytu, I Telefonní číslo: I I popř. místo podnikání: I I I I I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Datum narození: I E-mail: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Zaměstnavatel: I IČ: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Dosažené vzdělání: I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Délka praxe v požadovaném úseku činnosti a její popis: I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I Přílohy: Doklad o vzdělání Popis technické způsobilosti V .................... Dne .................. Podpis žadatele Vzor úředního razítka pověřené osoby: I----------------I----------------I I Pověřená I I I PPP I 5R - XX I I osoba I I I----------------I----------------I kde PPP - pořadové číslo pověřené osoby v seznamu vzorkovatelů a přehlížitelů, který vede Ústav 5R - R je číslo regionu působnosti pověřené osoby, popř. číslo regionu jejího sídla XX - pořadové číslo pověření v rámci jednoho regionu a žadatele Příloha 18 Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly I. Pověření 1. Osoby - vzorkovatelé Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva. 2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 9 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti. 3. Proškolení a pověření vzorkovatelů a) Zaškolení uchazečů o pověření Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je stanovena plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných vzorků. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně odebranými vzorky s úředním vzorkovatelem, které se prověří v laboratoři Ústavu. V průběhu zaškolování je možné ji prodloužit. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením souběžných srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. b) Plán zaškolení Plán zaškolení musí obsahovat minimálně: 1. Část teoretická - dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy: a) se zákonem a prováděcími předpisy, b) s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování. 2. Část praktická - praktický postup při odběru vzorku: a) kontrola všech předepsaných dokladů, b) vlastní vzorkování - četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd., c) použití dělidla, kalibrace dělení a dělidla, d) příprava laboratorního vzorku, e) uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu. 3. Složení zkoušky teoretické i praktické. 4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.". c) Udělení pověření Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby. 4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami Další proškolování probíhá obvykle 1x ročně v trvání 1-3 dnů a jedenkrát za dva roky je vždy zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů. Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu. II. Kontrola pověřeného vzorkovatele Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let. 1. Úřední dozor Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku - kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 kusů, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. 2. Následná kontrola Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva. V případě pochybnosti o pravosti nebo čistotě odrůdy je možné provést kontrolu laboratorně nebo vegetační zkouškou. Následná kontrola vzorkovatele činí minimálně 5 % vzorkovaných partií a její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku. 3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení. III. Zrušení pověření 1. Zjistí-li Ústav úředním dozorem nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, je mu zrušeno pověření. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje: a) nedodržení předepsané četnosti vzorkování, b) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem, c) nedostatky zjištěné během úředního dozoru, které způsobují chyby podle písm. a) nebo b), d) chyba při kontrole dokladů o partii osiva, e) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii, f) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami, g) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku, h) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku, nebo i) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem. 3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 50 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři Ústavu. IV. Vzorkování - pracovní postup 1. Zařízení a pomůcky a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobeho bodcových vzorkovadel (štechrů). b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven: 1. plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem "Vzorkováno pověřenou osobou", 2. samolepkami "Vzorkováno pověřenou osobou" pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice. Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu. c) Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou: 1. zajistit účinnou ochranu převzatých plomb, 2. vést evidenci o přijatých a vydaných plombách. 2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit a) uznávací list o uznání porostu, b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva, c) výrobní a skladovou evidenci, d) evidenci návěsek. 3. Technologický postup a) kontrola žádosti a dalších dokladů, b) kontrola označení partie partiovým štítkem, c) kontrola všech obalů v partii 1. návěsky - správnost, úplnost a čitelnost údajů, 2. plomby - přítomnost plomby a správnost použití, 3. stav obalů - uzavření, celistvost a nepoškozenost, d) vlastní vzorkování, e) příprava vzorků - laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek). 4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti a na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tuto skutečnost rovněž v žádosti, a to zkratkou "AV". Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií. 5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky, b) rezervní, c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a d) další úřední vzorek - ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek. 6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere. V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity. 7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo b) v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě. Žádost o pověření k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů Žádáme o udělení pověření k odběru vzorků: () * nezávislé fyzické osobě, nebo () * zaměstnanci fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva, nebo () * zaměstnanci fyzické nebo právnické osoby, která se zabývá výrobou, úpravou, nebo uváděním do oběhu osiva v souladu s § 17 odst. 4 písm. c) zákona. * žadatel označí křížkem odpovídající údaj I----------------------------------------------------------------------------I I Žadatel (jméno a příjmení): I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Místo trvalého pobytu nebo pobytu, I Telefonní číslo: I I popř. místo podnikání: I I I I I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Datum narození: I E-mail: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Zaměstnavatel: I IČ: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Dosažené vzdělání: I I I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Délka praxe v požadovaném úseku činnosti a její popis: I I I I I I I I I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I Příloha: Doklad o vzdělání V .................... Dne .................. Podpis žadatele Vzor úředního razítka pověřené osoby: I----------------I----------------I I Pověřená I I I PPP I 5R - XX I I osoba I I I----------------I----------------I kde PPP - pořadové číslo pověřené osoby v seznamu vzorkovatelů a přehlížitelů, který vede Ústav 5R - R je číslo regionu působnosti pověřené osoby, popř. číslo regionu jejího sídla XX - pořadové číslo pověření v rámci jednoho regionu a pověření Příloha 19 Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami I. Pověření 1. Osoby Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob 1. s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo 2. s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru. b) Dodržení zásady "nikdo nekontroluje sám sebe", tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře. c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře. d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením. 2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze. 3. Podání žádosti o pověření Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje: a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě; b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání; c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv; d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců. 4. Proces pověřování a proškolení a) Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti: 1. úplnost podané žádosti a přiložených dokladů; 2. do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou "Auditu na místě"; 3. že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95 % shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu; 4. v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje; 5. účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení. b) Proškolení a stanovení Plánu zaškolení: Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek. Plán zaškolení musí obsahovat minimálně: 1. Část teoretická - dokonalé seznámení s platnými právními předpisy: a) se zákonem a prováděcími předpisy, b) Metodikou zkoušení osiva a sadby, c) Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva. 2. Část praktická - praktický postup při laboratorním zkoušení: a) příjem a příprava laboratorního vzorku, b) zkouška vlhkosti, c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen, d) zkouška klíčivosti, e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření, f) uložení vzorků, g) kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu, h) vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu, i) kontrola správnosti uznávacího listu, j) podpis a příprava k odeslání uznávacího listu. 3. Složení zkoušky teoretické i praktické. 4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl. 5. Udělení pověření: Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů. 6. Další přeškolování a spolupráce s pověřenými osobami Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testuje pověření obnoveno. Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení. II. Úřední dozor a následná kontrola 1. Úřední dozor Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí: a) Kontrola kvality prováděných rozborů Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem. b) Kontrola vyhodnocení karet Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu. c) Kontrola pověřené laboratoře na místě 1. Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou: - kontrola vedení evidence, - kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek, - kontrola metrologického vybavení, - kontrola uložení vzorků, - kontrola provozu čistící stanice. 2. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků. 3. Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou k jejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky. 2. Následná kontrola a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených "ÚKZÚZ", odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS. b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva. c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři 1. Vzorky pro NRLOS označené "ÚKZÚZ" a "R" budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře. 2. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod. 3. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu. 4. Vzorky označené "ÚKZÚZ", určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti. d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad: 1. Posouzení klíčivosti: po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto: a) vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku, b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS, c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení. 2. Posouzení čistoty: vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu. 3. Posouzení vlhkosti: v rámci následné kontroly se nehodnotí. e) Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy. 3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z: 1. vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly, 2. auditu v pověřené laboratoři, 3. výsledků KT. Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS. III. Zrušení pověření a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je zrušeno pověření. b) Za chyby v technologickém postupu se považuje: 1. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení, 2. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva, 3. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení, 4. neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození, 5. nevydání uznávacího listu, 6. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání. c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek zrušení pověření s dalšími dopady. IV. Práce v pověřené laboratoři a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS. b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou). c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu. 1. Vzorkování a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky: 1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu. 2. pro Ústav s označením "ÚKZÚZ", 3. rezervní vzorek označený "R". b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování. d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak: 1. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele, 2. vzorky označené "ÚKZÚZ" a "R" budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice. e) Po vzorkování bude postup následující: 1. Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním). 2. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři. 3. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře. 2. Vedení evidence v pověřené laboratoři a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je 1. přeškrtání více čarami, 2. přelepení štítkem, 3. zatření opravným lakem, 4. gumování záznamu, 5. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou. b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem. 3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby. b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let. 4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu. b) Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku. 5. Vydávání dokladů na osivo a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že 1. osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou, 2. vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování, 3. zkoušení proběhlo dle platných metod. b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem. c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby. d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady /U/ rok zpracování. e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání. 6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři 1. Postup práce dodavatele a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky, b) požadavek na vzorkování - dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování, c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence. 2. Postup práce vzorkovatele a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem, b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto: 1. originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu, 2. kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře, 3. vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování. 3. Postup práce Ústavu a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost, b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu, c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu. 4. Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů a) pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty, b) pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu, c) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem, d) originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu. 7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo podle § 17 odst. 6 zákona Žádáme o udělení pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo, přičemž se jedná o: ()* laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu ()* laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak * žadatel označí křížkem odpovídající údaj I----------------------------------------------------------------------------I I Žadatel (jméno a příjmení): I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Místo trvalého pobytu nebo pobytu, I Telefonní číslo: I I popř. místo podnikání: I I I I I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Datum narození: I E-mail: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Zaměstnavatel: I IČ: I I I I I------------------------------------I---------------------------------------I I Dosažené vzdělání: I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Seznam druhů nebo skupin druhů, pro které má být pověření uděleno: I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Délka praxe v požadovaném úseku činnosti a její popis: I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I Přílohy: Doklad o splnění kvalifikačních požadavků Popis umístění laboratoře a její technické vybavení Vzor Uznávacího listu V .................... Dne .................. Razítko a podpis žadatele Žádost o zahájení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek podle § 17 odst. 6 zákona Žádáme o účast v souběžných ověřovacích laboratorních zkouškách. žadatel označí křížkem odpovídající údaj [] laboratoř, které dosud nebylo uděleno pověření k laboratornímu zkoušení osiva [] laboratoř, které bylo uděleno pověření k laboratornímu zkoušení osiva a žádá o rozšíření pověření I----------------------------------------------------------------------------I I Žadatel: I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Dosažené vzdělání: I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Seznam druhů nebo skupin druhů, pro které má být pověření uděleno: I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I Délka praxe v požadovaném úseku činnosti a její popis: I I I I I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I V .................... Dne razítko a podpis žadatele Příloha 20 Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu ------------------------------------------------------------------------------------------------ Kategorie rozmnožovacího materiálu Symbol Barva návěsky nebo typ osiva ------------------------------------------------------------------------------------------------ Rozmnožovací materiál 1. generace SE 1 předstupňů (u sadby brambor PB 1) bílá s fialovým příčným ------------------------------------------ pruhem po diagonále 2. generace SE 2 šíře 5 mm zlevého dolního (u sadby brambor do pravého horního rohu PB 2) ------------------------------------------ 3. generace SE 3 (u sadby brambor PB 3) ------------------------------------------ 4. generace PB 4 (pouze u sadby brambor) ------------------------------------------------------------------------------------------------ Základní rozmnožovací materiál (Elita) E bílá (u sadby brambor S, SE a E) ------------------------------------------------------------------------------------------------ Certifikovaný jediná generace C modrá rozmnožovací materiál ------------------------------------------------------------------------- 1. generace C 1 modrá (u sadby brambor A) ------------------------------------------------------------------------- 2. generace C 2 červená ^1) (u sadby brambor B) ------------------------------------------------------------------------- 3. generace C 3 červená ------------------------------------------------------------------------------------------------ Standardní osivo S tmavě žlutá ------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní osivo O hnědá ------------------------------------------------------------------------------------------------ Směsi osiv (druhové a odrůdové) zelená ------------------------------------------------------------------------------------------------ Osivo s neukončenou certifikací šedá ------------------------------------------------------------------------------------------------ Osivo úředně nezapsaných odrůd oranžová ------------------------------------------------------------------------------------------------ Šlechtitelský rozmnožovací materiál u sadby brambor fialová PBTC ------------------------------------------------------------------------------------------------ Certifikovaný rozmnožovací materiál modrá se zeleným příčným sdružené odrůdy pruhem po diagonále ------------------------------------------------------------------------------------------------ 1) Pro sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako proA. Příloha 21 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí 1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů přímo sklízených směsí a) Kontrola zdrojové oblasti: Podle prohlášení dodavatele daná lokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi. b) Počet a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru: I-----------------------------------I----------------------------------------I I Pořadí přehlídky I Termín přehlídky I I-----------------------------------I----------------------------------------I I První přehlídka porostu I Kvete první třetina zastoupených druhů I I-----------------------------------I----------------------------------------I I Druhá přehlídka porostu I Kvete druhá třetina zastoupených druhů I I-----------------------------------I----------------------------------------I I Třetí přehlídka porostu I Kvete třetí třetina zastoupených druhů I I-----------------------------------I----------------------------------------I c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu: i) Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií: 1. jsou typické pro dané stanoviště dané lokality, 2. mají význam pro zachování genetických zdrojů a 3. jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště. ii) Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice. iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením. d) Zdravotní stav porostu: Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. e) Konečné hodnocení porostu: Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d). 2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů odděleně pěstovaných složek a) Počet a termíny přehlídek porostů: Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu. b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu: Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice. c) Zdravotní stav porostu: Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. 3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů: Tabulka 1 -------------------------------------------------------------------------------------------- Plevelný rostlinný druh Nejvyšší přípustná úroveňvýskytu -------------------------------------------------------------------------------------------- Oves hluchý 0 -------------------------------------------------------------------------------------------- Oves jalový 0 -------------------------------------------------------------------------------------------- Kokotice 0 -------------------------------------------------------------------------------------------- Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku 0,05 % hmotnostních menšího a šťovíku přímořského -------------------------------------------------------------------------------------------- 4. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu: a) Trávy: b) Luskoviny: 9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %. 10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %. 11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu. 13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu. 14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. c) Jeteloviny: 15 - Osivo vyluštěné. 16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15. 17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semenakokotic. 18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. d) Jiné krmné plodiny: 19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni. Příloha 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Část I Přehled druhů I-------------------------------------I--------------------------------------I I Český název I Latinský název I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Česnek I Allium sativum L. I I-------------------------------------I--------------------------------------I Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací I--------I---------------I--------------------I----------I---------------I------------I I Druh I Šlechtitelský I RM předstupňů I Základní I Certifikovaný I Standardní I I I RM I I RM I RM I osivo I I I---------------I------I------I------I----------I---------------I------------I I I I SE 1 I SE 2 I SE 3 I E I C I S I I--------I---------------I------I------I------I----------I---------------I------------I I Česnek I X I X I X I X I X I X I X I I--------I---------------I------I------I------I----------I---------------I------------I Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek I-----------I-----------------I----------------------------------------------I I Kategorie I Počet přehlídek I Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, I I I porostu I na kterých byly v předcházejícím období I I I I pěstovány I I I I-----------------------I----------------------I I I I Počet roků I Předplodina I I-----------I-----------------I-----------------------I----------------------I I Všechny I 1 I 5 I rostliny rodu Allium I I kategorie I I I I I-----------I-----------------I-----------------------I----------------------I Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů I-------------------------I------------------------I-------------------------I I Kategorie I Izolace k zamezení I Vzdálenost od každého I I I mechanické příměsi - I jiného porostu rodu I I I vzdálenost od I Allium mimo množitelské I I I sousedních porostů I porosty česneku stejné I I I česneku I kategorie * I I I (m) I (m) I I-------------------------I------------------------I-------------------------I I Šlechtitelský RM, SE, E I 1 I 300 * I I-------------------------I------------------------I-------------------------I I C, S I 1 I 100 * I I-------------------------I------------------------I-------------------------I * Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry. Oddíl 3 Čistota odrůdy I-------------------------I--------------------------------------------------I I Kategorie I Rostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů I I I (%) I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Šlechtitelský RM, SE, E I 0 I I-------------------------I--------------------------------------------------I I C, S I 1 I I-------------------------I--------------------------------------------------I Oddíl 4 Zdravotní stav porostu 1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství^5), se nesmí vyskytovat. 2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován. 3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy. I-----------------------------------------------------I----------------------I I RNŠO nebo příznaky, které způsobuje I Prahové hodnoty I I-----------------------------------------------------I----------------------I I Stromatinia cepivora Berk. I 0 % I I-----------------------------------------------------I----------------------I I Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev I 0 % I I-----------------------------------------------------I----------------------I I Leek yellow stripe virus I 1 % I I-----------------------------------------------------I----------------------I I Onion yellow dwarf virus I 1 % I I-----------------------------------------------------I----------------------I Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění^5): I----------------------I-------------------------------------------------------------------I I RNŠO I Opatření k RNŠO a jejich prahovým hodnotám I I----------------------I-------------------------------------------------------------------I I Stromatinia cepivora I a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro I I Berk. I zjištění škodlivého organismu během vegetačního obdobía nebyly I I I pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk I I I nebo I I I ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny I I I vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. I I I byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce I I I nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky I I I a I I I b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty I I I a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia I I I cepivora Berk. I I----------------------I-------------------------------------------------------------------I I Ditylenchus dipsaci I V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního I I (Kuehn) Filipjev I porostu: I I I a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období I I I vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky I I I výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev I I I nebo I I I b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního I I I období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu I I I Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 I I I % rostlin a I I I ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly I I I neprodleně vytrhány a I I I iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého I I I organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku I I I nebo I I I c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu I I I ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a I I I po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku I I I byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. I I I V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: I I I a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období I I I vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky I I I výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev I I I nebo I I I b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního I I I období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění I I I škodlivého organismu; I I I ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus I I I dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a I I I iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivéhoorganismu I I I po laboratorních testech na reprezentativním vzorku I I I nebo I I I c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému I I I ošetření a po laboratorních testech provedených na I I I reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu I I I Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. I I----------------------I-------------------------------------------------------------------I I Leek yellow stripe I a) porost byl od začátku posledního ukončenéhovegetačního období I I virus I vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky I I I výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo I I I b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném I I I termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního I I I ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek I I I yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané I I I rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce I I I nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin. I I----------------------I-------------------------------------------------------------------I I Onion yellow dwarf I a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období I I virus I vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly I I I pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus I I I nebo I I I b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního I I I období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro I I I zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion I I I yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a I I I ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým I I I organismem, byly neprodleně vytrhány a I I I iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více I I I než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. I I----------------------I-------------------------------------------------------------------I Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu I----------------------------------------------------I-----------------------I I Vlastnosti sadby česneku I Kategorie I I I------------I----------I I I SE, E I C, S I I--------------------I-------------------------------I------------I----------I I Nejvyšší povolený I cibulí jiných odrůd a I nesmí se I 2 I I výskyt I zřetelně odchylných typů I vyskytovat I I I (% z počtu cibulí) I-------------------------------I------------I----------I I I cibulí rozvitých a porostlých I 5 I 2 I I I-------------------------------I------------I----------I I I cibulí mechanicky poškozených I 8 I 8 I I I-------------------------------I------------I----------I I I cibulí poškozených houbovými I 6 I 6 I I I chorobami I I I I I-------------------------------I------------I----------I I I celkem závadných cibulí I 10 I 10 I I I (včetně poškození mechanicky I I I I I a houbovými chorobami) I I I I I-------------------------------I------------I----------I I I cibulí podsadbových * I 3 I 3 I I--------------------I-------------------------------I------------I----------I I Nejvyšší povolená I suché natě I 5 I 5 I I délka I-------------------------------I------------I----------I I (cm) I kořenů I 3 I 3 I I--------------------I-------------------------------I------------I----------I * Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení "Kvalita EU" 2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 3. označení dodavatele a jeho registrační číslo 4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 5. kategorie a generace 6. datum vystavení návěsky 7. název druhu 8. název odrůdy 9. čistá hmotnost nebo počet kusů 10. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu 11. číslo návěsky 12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení "Kvalita EU" 2. označení dodavatele a jeho registrační číslo 3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 4. kategorie 5. datum vystavení návěsky 6. název druhu 7. název odrůdy 8. čistá hmotnost nebo počet kusů 9. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu 10. číslo návěsky 11. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku je 1 kg nebo 35 cibulí česneku. Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje: a) název druhu b) název odrůdy c) označení kategorie a generace d) číslo partie e) označení dodavatele a jeho registrační číslo f) čistá hmotnost nebo počet kusů g) údaje o případné dodatečné úpravě sadby Vybraná ustanovení novel Čl. II vyhlášky č. 409/2013 Sb. Přechodné ustanovení Návěsky uvedené v částech 3 a 4 přílohy č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze používat do 31. prosince 2016. Čl.II vyhlášky č. 313/2020 Sb. Přechodná ustanovení 1. Osivo zelenin označené podle vyhlášky č. 129/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud jde o názvy druhů zelenin, lze uvádět do oběhu nejdéle rok od nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Ustanovení ukládající povinnost opatřit osivo a sazenice zeleniny, které byly dovezeny na území Evropské unie, přemístěny v rámci území Evropské unie nebo vyprodukovány před 14. prosincem 2019, rostlinolékařským pasem v souvislosti s požadavky týkajícími se výskytu RNŠO stanovenými podle této vyhlášky, se použijí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2072 od 14. prosince 2020. 1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků. Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh. Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp. Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče. Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor. Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor. Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1027 ze dne 19. července 2018, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o izolační vzdálenosti pro Sorghum. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, kterou se mění seznam rodů a druhů uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES, v příloze II směrnice Rady 2008/72/ES a v příloze směrnice Komise 93/61/EHS. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, směrnice Komise 93/49/EHS a 93/61/EHS a prováděcí směrnice 2014/21/EU a 2014/98/EU, pokud jde o škodlivé organismy rostlin na osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o definici zeleniny a seznam rodů a druhů v čl. 2 odst. 1 písm. b). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/415 ze dne 8. března 2021, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS za účelem přizpůsobení taxonomických skupin a názvů některých druhů semen a plevelů vývoji vědeckých a technických poznatků. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 ze dne 5. listopadu 2021, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o požadavky na osivo hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění. 6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.