Rostlinolékařský portál

Onemocnění postihuje všechny pěstované druhy peckovin. Mimo třešeň a višeň jsou často napadány také broskvoň a meruňka. Napadeny však mohou být i další druhy dřevin především z podčeledi mandloňovitých. U jednotlivých druhů jsou významné rozdíly v odrůdové náchylnosti.

Nekrotická tmavě zbarvená místa na větvích a kmenech. Nejčastěji jsou nekrózy v místě větvení nebo v okolí čípků či poranění po řezu. Na jednoletých větévkách jsou nekrózy obvykle lokalizovány v místech pod očky. Nekrotické skvrny se zvětšují a zasahují vodivá pletiva. Části větví nad postiženými místy mají menší, žlutozelené listy a kratší přírůstky, často vadnou a postupně usychají. Na postižených částech se obvykle projevuje silný klejotok.

Původci onemocnění přezimují na napadených rostlinných částech, kde se především na jaře a na podzim vytváří bakteriální exudát nebo plodničky hub (pyknidy s konidiemi nebo peritecia s vřecky a askosporami). 
K infekcím dochází především na podzim při opadu listů a na jaře v době před a při rašení (průměrné teploty pod 10 °C). Šíření podporuje deštivé počasí. Na teplotu nemají původci vyhraněné nároky. Infekce jsou možné již při relativně nízkých teplotách. Vstupní branou pro infekce jsou především místa poranění a inserce po opadu listů.

Velmi škodlivé onemocnění, které je nejčastější příčinou parciálního i totálního odumírání stromů peckovin ve výsadbách. Přednostně jsou napadány oslabené stromy.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Základem ochrany jsou preventivní pěstební opatření a postupy. Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů a redukují vhodnost podmínek pro šíření: 

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh). 
• Vyrovnaná výživa (rozbory půdy a listů, nepřehnojovat dusíkem). 
• Vhodná doba řezu (řez provádět zásadně až po vyrašení a kdykoliv za vegetace až do poloviny srpna). 
• Ošetření ran po řezu a jiném poranění (Arbosan Smola, Dendrosan – balzám, Dendrosan – vosk, Sadařský balzám, Sanatex VS, Stromena, Stromový balzám aj.) 
• Odstraňování napadených odumírajících a odumřelých částí stromů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemická ošetření se provádějí na podzim při opadu listů (na počátku opadu a cca za 10–14 dní), případně na jaře v době těsně před nebo při rašení stromů. Účinná je pouze preventivní ochrana, pokud parazit nepronikl do rostlinných pletiv. Na rizikových lokalitách je důležité, aby byly pravidelně ošetřovány již mladé výsadby.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných přípravků, pokud jsou dostupné, nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanismem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací během sezóny.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.