Rostlinolékařský portál

T. caries napadá pšenici, žito, tritikale a trávy rodu pýr, ovsík, pýrovník. Mazlavá sněť hladká (T. laevis) se vyskytuje na pšenici, žitu a tritikale a na travách rodu ječmen, pýrovník, jílek a dalších.

K napadení hostitele dochází v časných růstových fázích. Po vymetání je barva klasů napadených rostlin olivově zelená, tyto příznaky však lze snadno přehlédnout. Ve fázi zelené zralosti se již tvoří místo zrn v klase hálky naplněné tmavými sporami, klásky s napadenými obilkami odstávají od osy. Konečným příznakem v době plné zralosti jsou hálky vyplněné páchnoucí černou hmotou, tvořenou sporami houby. Spory snětí jsou při pozorování pod mikroskopem kulovité, u T.tritici s polygonální síťovitou strukturou na povrchu, T. laevis má povrch spor hladký. Morfologické odlišnosti spor sněti mazlavé pšeničné a zakrslé jsou popsány v kapitole týkající se sněti zakrslé.

Sněti T. caries a T. laevis se přenášejí převážně na povrchu obilek ve formě spor a méně často půdou, kde jsou schopny vydržet maximálně 2–3 roky, a to jen v suchých podmínkách. Spory klíčí při teplotě 16–18 °C za 4–5 dní a ke klíčení nepotřebují světlo. Spora vyklíčí v bazidii, na jejímž konci se odškrcují bazidiospory dvou párovacích typů, přičemž mezi dvojicemi opačného párovacího typu dochází k anastomózám, nejčastěji ve středové oblasti. Po fúzi bazidiospor se tvoří infekční hyfy, které napadají hostitele v růstové fázi klíčení většinou ještě před vzejitím. Mycelium postupně prorůstá pletivem rostliny až do základu klasu, ve kterém je po vymetání možno pozorovat snětivá zrna.

Výskyt snětí způsobuje nejen výnosové ztráty, ale vážným důsledkem je také povrchová kontaminace zrna, které pak není použitelné pro potravinářské ani krmné účely. Mazlavá sněť hladká (T. laevis) se u nás vyskytuje méně často nežli sněť mazlavá pšeničná (T. caries). Sněti napadají pšenici v celé České republice.

Kontrola zdravotního stavu porostu v době dozrávání osiva, charakteristický zápach po slanečcích v porostech s vyšším napadením.

Kontrola zdravotního stavu osiva – mikroskopický rozbor.

Limitujícími faktory jsou teplota a vlhkost v době infekce.

• Není stanoven – uvádí se mezní hodnota, která je pro sněť mazlavou maximum 10 ks (spor) na 300 semen (obilek).

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Účinným prostředkem proti snětím je moření osiva. Je důležité znát, o jaký druh sněti se jedná.

Účinnost mořidel proti snětím by měla být vysoká - 98 %.
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.