Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

třásněnka Palmeho
Thrips palmi

třída: hmyz (Insecta) řád: třásnokřídlí (Thysanoptera) čeleď: třásněnkovití (Thripidae)

EPPO kód: THRIPL

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Třásněnka Palmeho (T. palmi) je polyfágní druh. Uvádí se široké spektrum hostitelských rostlin až 200 druhů z mnoha čeledí. Mezi hostitele se řadí zelenina z čeledí lilkovité (Solanaceae) a tykvovité (Cucurbitaceae) např. paprika, okurka, meloun, lilek brambor, fazole, zelí, salát, cibule, hrách, dýně a tykev. Dále okrasné rostliny z čeledí vstavačovité (Orchidaceae) a hvězdnicovité (Asteraceae) a dalších např. brambořík, fikus, listopadka, ibišek, slunečnice atp.
Popis
Dospělci jsou drobní a štíhlí s úzkými křídly. Délka těla je 0,8 – 1,3 mm, přičemž samice jsou větší než samci. Zbarvení těla je světle žluté až bělavé. Poloha křídel vytváří viditelný černý lem mezi křídly. Úzká křídla jsou bledě zbarvená.
Vajíčka jsou bezbarvá až světle bílá, ledvinovitého tvaru.
Larva je krémově bílá až žlutá. Tvar těla larev je podobný dospělcům. Rozdíl je v menší velikosti a absenci křídel. Larva prochází dvěma vývojovými instary.
Existují dva instary kukel. Oba instary kukel nepřijímají potravu. První instar kukly je tzv. propupa je téměř neaktivní. Kukla 2. instaru je neaktivní.
Možnost záměny
Třásněnka Thrips palmi lze zaměnit s jinými druhy třásněnek.
Příznaky poškození/napadení
Poškozené rostliny se vyznačují postříbřeným nebo bronzovým vzhledem listů, zakrnělými listy a koncovými výhony, zjizvenými a deformovanými plody. Listy se postupně zbarvují do žlutá poté do hněda a usychají.
Možnost záměny poškození/napadení
Poškození jinými druhy třásněnek lze vzájemně zaměnit.
Životní cyklus
Samice klade přibližně 50 vajíček (maximálně až 200 vajíček) do rostlinných pletiv. Délka vývoje jednotlivých stadií závisí na teplotě. Stadium vajíčka trvá asi 16 dnů při 15 °C, 7,5 dne při 26 °C a 4,3 dne při 32 °C. Během larválního stadia probíhá vývoj přes dva instary. Larvy se na listech drží po skupinkách podél žilnatiny. Délka vývojového stadia larvy závisí na teplotě 14 dnů při 15 °C, 5 dnů při 26 °C a 4 dny při 32 °C. Stadium kukly trvá 12 dnů při 15 °C, 4 dny při 26 °C a 3 dny při 32 °C.
Způsoby šíření
Třásněnka T. palmi se může šířit na krátké vzdálenosti přelety, na střední pomocí vzdušných proudů. Na větší vzdálenosti se šíří prostřednictvím mezinárodního obchodu s rostlinným materiálem. Následná expanze T. palmi je velmi rychlá.
Hospodářský význam
Patří k důležitějším zemědělským škůdcům zeleninových a okrasných druhů rostlin. Třásněnka T. palmi má vysoký exponenciální potenciál v šíření. Vzhledem k rychlému vývoji, vysoké plodnosti a možnosti rychlého růstu populační hustoty může být nebezpečným skleníkovým škůdcem. Nejenže sáním oslabuje hostitelské rostliny, ale přenáší virové choroby, konkrétně virovou bronzovitost rajčete, kterou způsobuje Tomato spotted wilt virus. Napadené rostliny jsou nevzhledné a neprodejné. Vysoké škody může třásněnka způsobit ve sklenících, na polích, v produkčních školkách. V oblastech s mírnou zimou se šíří a škodí i ve venkovních podmínkách.
Zeměpisné rozšíření
Prvotní – jižní Asie.
Druhotné – Severní, Jižní a Střední Amerika, Afrika. Postupně vznikají ohniska i v Evropě a to Nizozemí (1998), Velká Británie (2000), Německo (2014), kde dochází k postupné eradikaci.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření:
  • Dodržovat zásadu střídání plodin.
  • Likvidace posklizňových rostlinných zbytků a plevelných živných rostlin po skončení vegetace (ve kterých mohou přežívat všechna vývojová stadia třásněnek) zapravením, odklizením a spálením.
  • Desinsekce skleníků/foliovníků po ukončení /před zahájením další sezóny (dle možnosti) nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků (dle možnosti).
  • Pečlivá kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“).
  • Výsadba zdravé sadby prosté škůdců.
  • Dodržování hygienických opatření.
  • Včasná detekce škůdce pravidelně prováděnými vizuálními kontrolami.
  • Vytváření optimálních podmínek zvýhodňujících užitečné organismy (optimální teplota a relativní vlhkost vzduchu).
Ze zahraničních studií se uvádí, že mezi přirozené nepřátele patří dravé ploštice Orius insidiosusFranklinothrips vespiformis.
Nechemické metody ochrany rostlin
Snižování populační hustoty vychytáváním dospělců pomocí ⁠optických lapáků (modrých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu). Vychytávání dospělců pomocí barevných vodních pastí (modré, žluté a bílé).