Rostlinolékařský portál

Parazitují ve vajíčkách motýlů, brouků, stejnokřídlých, ploštic, rovnokřídlých, vážek, blanokřídlých, síťokřídlých, střechatek, much, pisivek a třásněnek. Několik druhů parazituje v larvách bejlomorek.

Introdukci parazitoida je možné provádět i preventivně na polích s kukuřicí nebo zeleninou před dobou výskytu škůdce. Introdukce se doporučuje opakovat v průběhu několika týdnů, většinou v průběhu 2 až 3 týdnů. Počet kapslí rozmístěných na hektar pozemku závisí na druhu pěstované plodiny a druhu škůdce. U plodové zeleniny se doporučuje aplikovat 100 až 200 kapslí na 1 ha v závislosti na populační hustotě škůdce a u kukuřice se dávka může pohybovat od 50 do 100 kapslí na 1 ha. Aplikace parazitoida proti zavíječi kukuřičnému se může provádět i letecky, kdy se doporučuje u přípravku TrichoLet aplikovat 150 000 až 250 000 jedinců na ha.  
Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. Vhledem ke krátké doletové vzdálenosti od zdrojů potravy k hostitelům je třeba podporovat výskyt kvetoucích rostlin v blízkém okolí porostů nebo přímo na pozemku výsevem nektarodárných biopásů. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem). Rizikové jsou zbytky pesticidů i na povrchu vajíčka, které mohou hubit dospělce při vykusování výletového otvoru. Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Nejznámějšími zástupci jsou Trichogramma evanescens, T. pretiosum, T. pintoi, T. brassicae, T. platneri, T. minutum. Dospělci jsou velcí okolo 0,3 až 0,4 mm a rozpětí křídel dosahuje 1 mm. Mají blanitá křídla, která jsou pokryta chloupky. Složené oči jsou načervenalé, oválné, výrazné, o velikosti kolem 0,06 až 0,07 mm. Barva těla zástupců rodu Trichogramma spp. závisí na druhu. Některé druhy mají žlutou barvu, jiné světle hnědou až tmavě hnědou. Vajíčka jsou dlouhá v průměru kolem 0,12 mm a široká 0,04 mm. Vajíčka jsou hydropická, což znamená, že se brzy po nakladení zvětšují, protože absorbují živiny přímo z hostitelského vajíčka přes vaječné membrány. Po 24 hodinách může být průměrná délka vajíčka 0,18 mm a šířka 0,093 mm. Embryo uvnitř vajíčka je těsně před vylíhnutím o něco menší než vajíčko. Délka embrya je okolo 0,16 mm a šířka kolem 0,091 mm. Larva se líhne druhý den po parazitování vajíčka motýla a živí se jeho obsahem. Počet larválních instarů není znám. Ve starších studiích je uváděno, že u čeledi Trichogrammatidae se liší v závislosti na druhu počet larválních instarů, a to od jednoho do pěti instarů. Novější poznatky uvádí, že je u čeledi Trichogrammatida pouze jeden larvální instar. Larva prvního instaru je 0,15 až 0,30 mm dlouhá a 0,08 až 0, 12 mm široká a dorůstá délky 0,5 mm a šířky 0,3 mm. Larva se na konci vývoje zakuklí a dospělec se vykouše kruhovým otvorem ven z hostitelského vajíčka.

V porostech se vyskytují parazitovaná vajíčka motýlů, která postupně černají. Díky barevné změně vajíček hostitele se snadno rozezná účinnost parazitoida. Rozpoznávacím znakem parazitovaného vajíčka je kruhový výletový otvor ve vajíčku.

Samičky rodu Trichogramma spp. aktivně vyhledávají snůšky vajíček motýlů. Jedná se o vaječného endoparazitoida. Samička ohledává hostitelská vajíčka pomocí tykadel, a jakmile vyhledá vhodné vajíčko hostitele, vyleze na něj a opět pomocí tykadel, poklepáváním, vajíčko přeměřuje. Po ohledání vajíčka a jeho přeměření zvolí, kolik naklade dovnitř vajíček. Čím je větší hostitelské vajíčko, tím více vajíček do něj samička naklade. Při teplotě 20 °C naklade samička do vajíček hostitelů během svého života v průměru 73 vajíček. Larva vylíhlá z vajíčka se živí obsahem hostitelského vajíčka a uvnitř se též kuklí. Dospělé samičky Trichogramma spp., vylíhlé z kukly, mají už uvnitř těla vyvinuta vajíčka. Po vykousání se z parazitovaného hostitelského vajíčka mohou začít parazitovat hostitele již velmi krátce po páření. Další jejich vajíčka dozrávají v průběhu života. Parazitace hostitelů je závislá na teplotě prostředí. Délka života samiček trvá 5 až 14 dnů, v závislosti na podmínkách prostředí. Většina druhů rodu Trichogramma spp. se rozmnožuje partenogeneticky, typem arhenotokie, kdy se z oplodněných vajíček líhnou samičky, z neoplodněných vajíček samečci. Samička dokáže sama ovlivnit poměr pohlaví, protože samičky mají spermatéku, ve které uchovávají spermie po kopulaci se samečkem a následně sami oplodňují vajíčka při jejich kladení. Poměr pohlaví (sexuální index) se obvykle pohybuje kolem 7:3, ve prospěch samiček. Sexuální index závisí na několika faktorech, zejména na druhu hostitele, druhu a poddruhu Trichogramma, podmínek prostředí a počtu vajíček nakladených v jednom vajíčku hostitele. Z parazitovaného vajíčka se mohou vyvinout obě pohlaví. Samečci se líhnou o něco dříve než samičky a v době líhnutí samiček jsou připraveni hned ke kopulaci. Některé kmeny druhů Trichogramma sp. se rozmnožují opět partenogeneticky, ale typem thyletokie, kdy se z neoplodněných vajíček vyvíjejí pouze samičky. Tento vývoj je ovlivněn infekcí gram-negativních bakterií rodu Wolbachia. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá při teplotě 25 °C přibližně 10 dní. Při teplotě 23 °C trvá kolem 12 dní. Délka vývoje Trichogramma ve vajíčku hostitele závisí na teplotě prostředí a v menší míře na druhu hostitele. Maximální teplota, při které může probíhat vývoj parazitoida je 38 °C. Při teplotách pod 10 °C se vývoj parazitoida zastavuje a larva setrvává v diapauze uvnitř hostitelského vajíčka.

Parazitické vosičky rodu Trichogramma spp. se využívají především v kukuřici pro regulaci zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) a černopásky bavlníkové (Heliothis armigera) a v polní zelenině. U košťálové zeleniny proti můře zelné (Mamestra brassicae), ve fazolích proti černopásce bavlníkové a v polní zelenině opět proti černopásce bavlníkové a zavíječi kukuřičnému. V kulturách plodové zeleniny ve skelníku reguluje populace můry kapustové (Lacanobia oleracea) a černopásku bavlníkovou. Druh hostitele má významný vliv na kvalitu parazitoidů, které se vyvíjejí uvnitř jejich vajíček. Velikost vajíčka je zvláště důležitá; pokud jsou příliš malá, samičky parazitoida do nich nekladou, a tím nedochází k regulaci škůdce. Naopak, větší vajíčka jsou náchylnější k superparazitismu, tedy k jevu, kdy samičky stejného druhu nakladou vajíčka do již parazitovaných vajíček hostitele. Vajíčka motýlů čeledi Noctuidae jsou nejideálnější pro vývoj druhů rodu Trichogramma spp. Dospělci Trichogramma spp. se mohou živit alternativní potravou. Dostupnost potravy uvnitř parazitovaného vajíčka má vliv na délku vývoje a plodnost samiček. Zároveň i dostupnost alternativní potravy například nektaru a vody v prostředí má pozitivní vliv na plodnost. Kladoucí samičky navíc konzumují i drobounkou kapičku bílkovinami bohatého obsahu vajíčka hostitele, který se při parazitaci objevuje v místě vpichu kladélka. Samičky po parazitaci označí parazitované hostitelské vajíčko uvnitř i na povrchu, což má za následek, že jiná samička rozpozná jeho parazitaci. Parazitovaná vajíčka hostitelů mění barvu, při teplotě 24 °C černají přibližně 4 den od nakladení vajíčka parazitoida. Parazitovaná mohou být vajíčka téměř všech druhů řádu motýli. Komerčně dostupné přípravky jsou v podobě polystyrenových nebo kartonových kapslí, ve kterých jsou nalepena parazitovaná vajíčka zavíječe moučného (Ephestia kuehniella). Tím, že se vosičky rodu Trichogramma používají v polních podmínkách, kapsle tak po introdukci chrání parazitoidy proti nepříznivým podmínkám prostředí.

A. Bohatá, JČU