Rostlinolékařský portál

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), F. excelsior ´Pendula´, j. úzkolistý (F. angustifolia).

V červnu až srpnu předčasně hnědnou čepele listů, řapíky zasychají a předčasně opadávají, na takto postižených letorostech se rozvíjejí hnědé až černé léze, které se postupně prodlužují, části výhonů nad tímto postižením mohou celé usychat. U vzrostlých dřevin je koruna celkově prořídlá, proschlá, pod tímto postižením mohou narůstat proventivní výhony tzv. vlky. Mladé sazenice mohou zasychat ihned celé, anebo následující vegetační sezónu. Na příčném řezu poškozených výhonů je viditelné ztmavnutí, zhnědnutí pletiv, které prostupuje kompletně celým výhonem.

Poškození pozdními mrazy v době rašení – zčernalé jsou celé narašené výhony a to v místě, kde jsou vystaveny mrazu, oproti nekróze vzniká velmi brzy na jaře. Padlí na listech jasanu (Phyllactinia guttata) – na rubu zelených listů se v létě objevuje bílé mycelium s kulatými plodničkami, žluté, hnědé a černé barvy, listy ale neopadávají.

Patogen přezimuje v živých pletivech dřevin a v opadlém materiálu pod stromy. Bílé miskovité plodnice pohlavního stádia apothecia (vel. 1,5–3 ×0,5–2 mm) narůstají na opadlých řapících a větvičkách v opadu pod stromy v červenci až srpnu. Po jejich dozrání se z nich uvolňují askospory (vel. 13–20×3,5–5 µm), které se vzdušnými proudy dostávají na listy, kde klíčí a prorůstají přes průduchy, lenticely a případná poranění do hostitele a vzniká tak primární infekce. Nástup symptomů zasychání listů je velmi rychlý a patogen prorůstá od listů až do letorostů a dřevních částí. Anamorfní stádium se nachází v pletivech hostitele, získáme ho izolací na agarsladové médium. Čistá kultura má světle béžovou až oranžovo hnědou barvu a na hyfách mycelia narůstají konidiofory nesoucí drobné konidie (vel. 3–4 × 2–2,5 µm).

Vyskytuje se u všech věkových kategorií, problematický a téměř stoprocentní výskyt je u jasanových monokultur. Vypuknutí a průběh nákazy je natolik rychlý, že udržení mladých výsadeb je nereálné. Školkařský materiál je sice možné dopěstovat zdravý pod fungicidní ochranou, ale v následné kultuře po výsadbě je jeho dopěstování téměř nemožné. Velkým problémem jsou břehové porosty a oblasti lužního lesa. V okrasných výsadbách je výskyt zaznamenán hlavně u převislých forem jasanu, doporučuje se odstranění opadu a listí, ořez postižených částí. Reakce na tato opatření je ale individuální.

D. Palovčíková, MENDELU