Rostlinolékařský portál

Pšenice, ječmen, široké spektrum trav. Opomíjené druhy obilnin: žito, tritikale, kukuřice. Obvykle na těchto rostlinách probíhá pouze úživný žír dospělců.

Dospělci měří 5–6 mm, štít, hruď, břicho a nohy jsou žlutočervené, krovky, hlava a tykadla modrozelená. 
Vajíčka jsou dlouhá přibližně 1 mm, žlutooranžové barvy.  
Larvy mají vyvinuté 3 páry hrudních končetin (oligopodní larvy). Jsou špinavě bílé, kyjovitého tvaru, pokryté černým slizem a zbytky trusu. Měří 5–6 mm.

Velmi podobný je kohoutek Oulema duftschmidi – má obdobnou biologii. Rozlišování obou druhů je velmi obtížné a pro účely praktické ochrany je bezvýznamné. Bezpečné určení druhů je možné na základě preparace kopulačních orgánů. Oba druhy se vyskytují společně.

Brouci i larvy vykousávají mezi listovými žebry podélné úzké pruhy. Po žíru brouků je porušena svrchní i dolní pokožka, po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Následkem toho je omezena asimilace a v rostlinách dochází ke ztrátě vody. Listy žloutnou a vadnou. 

Přezimují dospělci v zimovištích, jako jsou meze, remízky, okraje lesů, sady a podobně. U kohoutka černého může část populace přezimovat v půdě v kokonech, ve kterých se brouci vylíhli koncem léta a do zimy je neopustili. V našich podmínkách část brouků opouští půdu a přezimuje v zimovištích. Podíl různě přezimujících dospělců se může měnit i mezi roky v závislosti na průběhu počasí. V létě a na podzim provádí dospělci úživný žír, převážně na výdrolech obilnin a na mezích okolo polí, a poté přeletují do zimovišť. Na jaře postupně naletují do porostů obilnin, kde úživný žír pokračuje a přitom dochází k páření. Na počátku jarního žíru bývají dospělci nejprve soustředěni na okrajích polí. V době kladení vajíček se rovnoměrně rozptylují po porostech, takže okrajový efekt v kladení vajíček již není patrný. Naopak na okrajích bývá obvykle nižší výskyt vajíček a larev až do vzdálenosti 20 m, v důsledku zvýšeného výskytu predace a přítomnosti přirozených nepřátel kohoutků. Vajíčka jsou kladena na líc listů podél středního nervu od konce dubna do počátku června. Larvy se z vajíček líhnou za 8 až 14 dnů podle průběhu teplot. Na délce období kladení vajíček samicemi závisí stupeň škodlivosti. Hromadné líhnutí larev v populaci je synchronizováno do kratšího časového období. Larvy žerou na listech a postupně se přesouvají na horní listy. Larvy kohoutka černého a kohoutka Oulema duftschmidi se kuklí v půdě v hloubce okolo 5 cm. Brouci se líhnou v průběhu července, ještě před počátkem sklizně porostů. 
Má jednu generaci v roce.

Ve škodlivém množství se vyskytuje v několikaletých cyklech. U kohoutků způsobují významnější škody larvy, zejména larvy vyšších vývojových stupňů. Škodlivost dospělců nebývá významná a ošetření proti dospělcům se nedoporučuje.  
Jarní obilniny jsou k napadení citlivější než ozimé. Napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají. U jarního ječmene se snižuje výnos zrna vlivem nižšího počtu zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn, což významně ovlivňuje sladařskou kvalitu zrna. Výnosová deprese se projeví, pokud většina žíru larev probíhá na praporcovém listu. Zde je přímá korelace mezi stupněm poškození praporcového listu (procento snížení listové plochy) a snížením sladařské kvality zrna. 
Škodlivost kohoutků bývá vyšší v letech s teplým a suchým jarem v době kladení vajíček, po kterém následuje vláhově příznivé a vyrovnané období (bez prudkých dešťů a extrémně nízkých teplot) v době žíru prvních vývojových stupňů larev. Větší výnosové deprese nastávají v letech se suchým a teplým obdobím v době dozrávání obilnin, kdy se kompenzační schopnost obilnin po poškození listové plochy snižuje.

Monitoring výskytu dospělců kohoutků (O. melanopus, O. gallaeciana, O. duftschmidi) se provádí metodou smýkání a vizuálním pozorováním výskytu vajíček a larev. Výskyt brouků po náletu ze zimovišť do porostů se provádí se pomocí entomologické smýkací sítě. Na každém stanovišti se provede 100 smyků v porostech na 10 různých místech rovnoměrně rozložených na ploše pozemku (10 míst × 10 smyků = 100 smyků). Termíny pozorování dospělců se odvíjí od splnění sumy efektivních teplot. Hodnotí se počet dospělců tří druhů kohoutků celkem a zaznamená se celkový počet nasmýkaných brouků a počet smyků. Vypočte se průměrný počet dospělců na jeden smyk. 

Termíny pozorování dospělců: orientačně v období od konce dubna do poloviny května 1× po uplynutí 4 dnů (nemusí být všechny 4 těsně za sebou) s maximální teplotou vyšší než 17 °C, které následují po splnění sumy efektivních teplot SET_6,0 = 110,0 °C. 
Termín pozorování vajíček a larev: orientačně u ozimé pšenice a jarního ječmene po dosažení sumy efektivních teplot SET_6,0 = 400,0 °C.

Za účelem krátkodobé předpovědi intenzity výskytu se provádí monitoring výskytu dospělců kohoutků. Provádí se metodou smýkání a vizuálním pozorováním výskytu vajíček a larev. 

Pro kohoutky (Oulema spp.) definované počtem vajíček a larev na jedno stéblo: Při neznalosti zařazení odrůdy podle stupně tolerance je práh škodlivosti pro kohoutky 0,6 vajíček a larev na jedno stéblo. Upřesnění hodnot prahu škodlivosti pro konkrétní podmínky je možné na základě předpovědi výnosových ztrát podle křivek škodlivosti a provedení následné bilance nákladů na ochranu a zachráněných zisků. Další zpřesňování prahu škodlivosti je možné podle modelu EPŠ využitím expertního systému komerční poradenské služby.

Agrotechnické metody ochrany se vůči kohoutkům nevyužívají. Prevencí proti škodlivosti kohoutků jsou:

• Zapojené porosty.  
• Harmonické hnojení dusíkem.
• Využívat odrůdy s vyšší polní odolností vůči kohoutkům. Vyšší polní odolnost mají úzkolisté odrůdy, s tuhými listy (vysoký podíl sušiny v listech) než odrůdy širokolisté s měkkými listy. Vyšší polní odolnost mají odrůdy s vysokým počtem trichomů na jednotku plochy.
• Rezistentní odrůdy vůči kohoutkům se u nás nepěstují.
• Rozdíly jsou mezi odrůdami také ve schopnosti kompenzace poškození. Nízkou schopnost tolerance mají rané odrůdy, vysokou schopnost kompenzace mají pozdní odrůdy.

Vajíčka i larvy kohoutků jsou požírány celou řadou predátorů, jako jsou slunéčka, střevlíci, drabčíci, zlatoočky a dravé ploštice. Mimoto jsou larvy napadány entomopatogenními houbami Entomophtora. Přirození nepřátelé však nejsou schopni mimo okrajového efektu snížit hospodářskou škodlivost.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Ošetření povolenými přípravky na ochranu rostlin se provádí na základě monitorování vajíček a larev kohoutků. Optimální termín ošetření nastává v době, kdy procento vylíhlých larev z vajíček je 50 % nebo vyšší. Pokud je vylíhlých méně než 50 % larev, pozorování se opakuje po týdnu do doby, než se zjistí tento poměr. 

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost povolených přípravků vůči kohoutkům je velmi dobrá (nad 90 %), pokud je aplikace provedena v optimálním termínu (viz indikace ochrany). Hodnocení biologické účinnosti přípravku se provádí mezi 3. až 7. dnem po ošetření. Podle metody uvedené v části monitorování se hodnotí počet přeživších larev kohoutků. V době ukončení žíru larev je možné hodnotit stupeň poškození listů a podle zjištěné hodnoty dosazením do rovnice křivky škodlivosti odhadovat výši výnosových ztrát.