Rostlinolékařský portál

Vroubenka americká napadá přes 40 druhů zejm. jehličnatých dřevin. Jde především o douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a různé druhy borovic, např. b. vejmutovku (Pinus strobus), b. těžkou (P. ponderosa), b. lesní (P. sylvestris), b. černou (P. nigra), b. smolnou (P. resinosa), b. kleč (P. mugo), b. pokroucenou (P. contorta) aj., ale také o jedle (Abies spp.), smrky (Picea spp.) či cedry (Cedrus spp.) nebo dokonce pistácii (Pistacia vera) či citrusy (Citrus spp.).

Vroubenka americká je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice. Na polokrovkách má nápadné bílé, klikaté, příčné linie ve tvaru písmene „W“. Hřbetní strana zadečku je žlutá nebo světle oranžová s pěti příčnými černými pásy patrnými po roztažení křídel. Charakteristickým znakem (pro všechny vroubenky) jsou listovitě rozšířené holeně zadních nohou. Dalším typickým znakem jsou silné ostny zadních stehen.
Nymfy jsou zprvu zeleno–oranžové až hnědo–oranžové a teprve v průběhu vývoje získávají charakteristické červenohnědé zbarvení.

Od ostatního hmyzu je tato ploštice odlišitelná přítomností polokrovek, nikoliv celistvých a „celosklerotizovaných“ krovek, jako je tomu třeba u brouků. Charakteristickým znakem (pro rod vroubenka) jsou listovitě rozšířené holeně zadních končetin u dospělců. Dalším typickým znakem tohoto rodu jsou silné ostny zadních stehen a jako jediný zástupce této čeledě má znak do tvaru písmene „W“ bílé barvy na polokrovkách.

Poškození dřevin je spíše nespecifické – sání na šiškách, květech, jehlicích, či větvích hostitelských dřevin dospělci i imaturními stádii.

Zásadními okolnostmi, které jsou rozhodující pro determinaci předmětného druhu, je přítomnost jedinců (viz výše) v korunách hostitelských dřevin.

L. occidentalis má jednu generaci v roce. Přezimují imaga, která na jaře nalétávají na jehličnaté dřeviny, kde sají na květech, zelených šiškách a vyvíjejících se semenech. Vlastní existenci stromů však neohrožují. Samičky kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Vylíhnuvší se nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Po pěti instarech se nymfy svlékají v dospělce nové generace, kteří do pozdního léta či brzkého podzimu sají na dozrávajících šiškách a semenech. Na podzim vyhledávají dospělci vhodná místa k přezimování, přičemž se často sdružují do agregací čítajících desítky až stovky jedinců. Přezimují v různých suchých úkrytech jako v hnízdech ptáků či hlodavců, pod odchlíplou kůrou apod. Za tímto účelem často vnikají do lidských obydlí.

Vzhledem ke geografické poloze střední Evropy, jejíž zeměpisné šířky se překrývají s původním areálem druhu, nelze evropský výskyt vroubenky americké brát na lehkou váhu. I když prozatím nejsou z ČR ani Evropy známy žádné případy škod, populační nárůst tohoto druhu v některých lokalitách začíná být alarmující. Většina dosavadních nálezů vroubenky pochází z bytů, kanceláří či stěn budov, kde se jedinci shromažďovali k přezimování. Na podzim r. 2008 nedaleko Hodonína a v lednu 2009 u Náměště nad Oslavou však byly hlášeny první nálezy i z lesních porostů. Vzhledem k tomu, že tento druh velmi dobře létá a poměrně rychle se aktivně šíří, mohla by jeho aklimatizace vést ke škodám a následnému snižování výnosu osiva v uznaných porostech borovice lesní, příp. douglasky. V kombinaci s opakujícími se dlouhými teplými a suchými podzimy, které v poslední době komplikují plné dozrávání šišek, by mohla mít vroubenka negativní vliv i na přirozenou obnovu borovice.
Vroubenka americká však nemusí působit škody pouze na dřevinách. Díky tomu, že se před zimou často stěhuje do lidských obydlí, může být při soustředění většího množství jedinců nepříjemná i z hygienického hlediska.

Původní oblastí výskytu je západní pobřeží Severní Ameriky od Mexika na jihu po Britskou Kolumbii na severu. Poprvé byla vroubenka americká popsána v roce 1910 v Kalifornii. Od 2. poloviny minulého století se však značně rozšířila. V 60. letech byla pozorována od Kalifornie, přes Arizonu, Nové Mexiko, Texas a severovýchodně až po Iowu. V 70. letech byla zjištěna ve státech Wisconsin a Illinois, v 80. letech se již vyskytovala v Minnesotě, Michiganu a v kanadském Ontariu a začátkem let 90. dosáhla svým výskytem k východnímu pobřeží Spojených států. Následně byla zavlečena do Evropy, kde byla poprvé zjištěna v roce 1999 v severní Itálii. Tento nález byl následován rychlým šířením druhu po Itálii a dalších evropských zemích. V roce 2002 byla nalezena ve Švýcarsku, v roce 2003 ve Slovinsku a Španělsku, v roce 2004 v Chorvatsku a Maďarsku, v roce 2005 v Rakousku, v roce 2006 ve Francii, Německu, České republice a Srbsku, v roce 2007 na Slovensku, v Polsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemsku a v roce 2008 v Montenegro a Bulharsku. 
Na našem území byla vroubenka americká poprvé nalezena v říjnu 2006 v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 2007 již byla v arboretu MZLU v Brně nalezena celá populace schopná reprodukce (několik desítek jedinců všech vývojových stádií). V témže a dalším roce následovaly nálezy i z jiných měst a obcí.