Rostlinolékařský portál

Vyskytuje se převážně na rostlinách z čeledi růžovitých (Rosaceae). Častým patogenem kdouloní (Cydonia) a hlohu (Crataegus), ale i blýskalek (Photinia), hrušní (Pyrus) a okrasných druhů jabloní (Malus).

Houba vytváří dva typy spor. Askospory jsou bezbarvé, dvoubuněčné, podlouhle vejčité až kyjovité, někdy zakřivené, slabě zaškrcené přepážkou. Konidie jsou 4–5 buněčné, tvořené 2 základními velkými buňkami stojícími v podélné ose nad sebou a 2 nebo více buňkami malými, které stojí po stranách zleva i zprava mezi buňkami většími. Konidie jsou opatřeny 3–4 niťovitými výrůstky.

Na listech se objevují kulaté, rezavě hnědé skvrny, které se mohou slévat a při silném napadení opadávat. Skvrny se mohou vyvíjet i na řapících a na nezdřevnatělých výhonech. 

Převážně až na podzim, za vlhkého počasí, se objevují příznaky na listech, ale infikovány mohou i plody a větvičky. ​K infekcím na jaře dochází po několikahodnivém ovlhčení listů (6–24 hodin) a při teplotách kolem 10–20 °C. 
Houba přezimuje v opadlých listech a v lézích na větvičkách, případně opadlých plodech. 

Slabé infekce představují jen estetickou vadu, při silných infekcích dochází k masivnímu opadu listů a k zvýšení citlivosti rostlin k environmentálním faktorům a stresu.

• Likvidace opadlých listů.​

• Při opakovaných výskytech nebo silnějším výskytu lze provést fungicidní ošetření od rašení do rozvinutí listů a následně 2x opakování v 10–14denních intervalech.