Rostlinolékařský portál

Jabloň domácí (Malus × domestica), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), příp. hloh obecný (Crataegus laevigata). Vzácně napadá i peckoviny, střemchu (Padus spp.) a slivoň trnitou / trnku obecnou (P. spinosa).

Dospělci mají přední křídla žlutavě až šedě fialová, světleji stříkaná, s bílým nebo nažloutlým lemem při zadním okraji. Tmavohnědý šikmý proužek za středem křídla přerušuje bílý lem a odděluje od něho nepatrnou bílou skvrnu. Před špičkou křídla je bílá skvrna a pod ní tmavší čárka, rovnoběžná s šikmým proužkem. Zadní křídla jsou světlejší, velmi úzká, s dlouhými třásněmi. Hlava je pokryta bílými chloupky. Délka 4–6 mm, rozpětí křídel 11–14 mm. 
Vajíčka jsou podlouhle oválná, světle oranžová, asi 0,3 mm široká a 0,5 mm dlouhá.
Housenky jsou po vylíhnutí žlutavé, později zelenavě šedé a ke konci vývoje růžově červené. Mají černou hlavu a po těle množství černých teček, z nichž každá nese jednu štětinku. V dospělosti měří 6–9 mm. Během vývoje prochází housenka 3–4 instary.  
Kuklí se v zámotku charakteristického tvaru, má dvojí obal, vnější obal je tvořen řídkou sítí a vnitřní, vřetenovitého tvaru, je velmi hustý. 

Zcela charakteristické poškození napadených plodů.  
Housenky zpočátku žijí pod slupkou, později se vyžírají do dužniny různě vinuté chodbičky. Chodbičky se různě křižují a zasahují často až k jaderníku, kde ožírají semena. V jeřabinách a plodech trnky nebo střemchy žije pouze jedna housenka, v jablkách jich může být až 25. Napadená jablka mají zpočátku bílé, později zelené a nakonec hnědé až černé skvrny na slupce. Skvrny jsou mírně vkleslé, každá má uprostřed vstupní otvor po housence a několik druhotných otvůrků, z nichž je vylučována kapička šťávy, která zanechává po odpaření bílý nálet.

Molovka má jednu generaci ročně. 
Z přezimujících kukel se počátkem léta líhnou motýlci, kteří žijí cca 30–40 dní. Líhnutí začíná od konce května až počátkem června, vrchol letové aktivity nastává koncem června až počátkem července. Oplodněné samičky kladou vajíčka na mladé jeřabiny nebo na malá jablka do blízkosti zasychajících kališních lístků. Kladení začíná asi 14 po objevení prvních motýlů, ale pokračuje až do poloviny srpna. Samice nakladou 30–40 vajíček.  
Po 7–16 dnech se líhnou housenky, které se zavrtávají do plodu zpravidla na jeho zastíněné straně. Koncem srpna opouštějí housenky napadené plody a spouštějí se po vlákně k zemi. Housenky se kuklí mělce pod povrchem půdy nebo na povrchu pod trávou a listím., vzácně pod kůrou. V jablkách zůstávají housenky často déle a dostávají se až do skladů ovoce, kde se kuklí na různých chráněných místech, vzácně i uvnitř plodů v jaderníku

Původní živnou rostlinou je jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), v případě nedostatečné úrody jeřabin je molovka příležitostným škůdcem jabloní Malus sp. Napadené plody jsou hořké, při silném napadení se nevyvíjejí a předčasně opadávají, často jsou napadány hnilobami. Ekonomické škody jsou způsobeny snížením tržní hodnoty produkce, plody jsou tržně nerealizovatelné

• Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). Přirození nepřátelé jsou lumci. 
• Dodržení izolační vzdálenosti od alejí jeřábu a okraje lesních porostů.

• Sběr a likvidace opadlých napadených plodů pod stromy ihned po opadu, před sklizní a zakuklením.

• Použití přípravků se selektivní účinností a s co nejmenšími vedlejšími účinky na užitečné organismy. 
• Ošetřuje se proti vajíčkům nebo líhnoucím se housenkám počátkem července, v době maxima líhnutí a znovu po 10–15 dnech. 
• Využívá se vedlejší účinnost přípravků použitých proti obalečům.

J. Juroch, ÚKZÚZ