Rostlinolékařský portál
hořčice bílá
Sinapis alba
říše: Plantae třída: Rosopsida řád: Brassicales čeleď: brukvovité (Brassicaceae)
Další české názvy: bělohořčice setá, hořčice setá
Vědecká synonyma: Leucosinapis alba, Brassica alba, B. hirta, Eruca alba, Raphanus albus, Rhamphospermum album
EPPO kód: SINAL
Popis
Jednoletá hustě chlupatá bylina dorůstající do výšky 30–120 cm. Lyrovitě peřenosečné listy mají široce eliptické tupé úkrojky, přičemž koncový úkrojek je podstatně větší než postranní. Koruna je sírově žlutá. Bíle štětinatě chlupaté šešule s plochým zobánkem jsou od lodyhy rovnovážně rozestálé a až 45 mm dlouhé a 3–5 mm široké. Semena jsou široce elipsoidní, zhruba 2–3 mm dlouhá a v šešulých jsou po 2–8(–10). Zbarvení semen je žluté, zřídka popelavé. Celá rostlina je ostře palčivá. Hořčice kvete od května do července.
Nároky na stanoviště
Hořčice je poměrně nenáročná, daří se jí na úrodných hlinitých půdách s neutrální reakcí v nadmořské výšce do 450 m. Během růstu potřebuje dostatečný přísun vody - špatně snáší sucho. V období dozrávání semen vyžaduje suché a teplé počasí.
Možnost záměny
Hořčice polní (Sinapis arvensis), hořčice sareptská (brukev sítonovitá (Brassica juncea)), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum).
Časté choroby
Bílá plísňovitost hořčice (Sclerotinia sclerotiorum), nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae), plíseň brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica), šedá plísňovitost brukvovitých (Botryotinia fuckeliana).
Častí škůdci
Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), dřepčíci (Phyllotreta spp.), pilatka řepková (Athalia rosae).
Zaplevelení
V porostech hořčice se vyskytují hlavně jednoleté plevele. Problém s likvidací nastává zejména u svízele (Galium aparine) a výdrolu řepky.
Odkazy a použité zdroje
Baranyk, P. Olejniny. Praha: Profi Press. 2010. ISBN 978-80-86726-38-0
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 3. 2. vyd. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1090-4
Metodika IOR – hořčice bílá
Střídání plodin
Doporučuje se odstup v osevním postupu 5 let od hořčice a jiných brukvovitých plodin (řepka).
Vliv předplodiny
Nevhodná je řepka - zvýšení infekčního tlaku škůdců a houbových chorob, zaplevelení výdrolem, který není možné herbicidy vyhubit. Snížení kvality sklizených semen vlivem příměsi řepkových semen.
Volba pozemku
Nejsou vhodné extrémní lokality.
Péče o porost
Možnost plečkování při širší rozteči řádků.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hořčici nelze pěstovat jako doběrnou plodinu, pro zajištění rentabilního pěstování je nezbytná přiměřená úroveň hnojení.
Ochrana proti chorobám
alternariová skvrnitost brukvovitých, bílá plísňovitost hořčice, fomové černání stonků brukvovitých, nádorovitost kořenů brukvovitých, pliseň brukvovitých, šedá plísňovitost brukvovitých
Ochrana proti škůdcům
blýskáček řepkový, dřepčíci, pilatka řepková
Společenstva plevelů
Hořčice bílá je zaplevelována širokým spektrem plevelů, hlavně plevele vzcházející na jaře a vytrvalé druhy.
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý, béry.
Dvouděložné: Merlíky, laskavce, heřmánkovité druhy, rdesna, violka rolní, ptačinec žabinec, rozrazil, mák vlčí, ředkev ohnice, hořčice polní, řepka olejka, blín černý, lilek černý, tetlucha kozí pysk, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, drchnička, zemědým lékařský, svízel přítula, opletka obecná, konopice polní, kakost maličký, hluchavka nachová.
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset.
Rozhodování o provedení ošetření
Klíčové je preemergentní ošetření, při jeho vynechání je účinek postemergentního ošetření nedostatečný.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Snižování infekčního tlaku plevelů v předplodinách a při přípravě pozemku. Ekologické pěstování bez použití herbicidů je možné, není ale vyzkoušené.
Chemická regulace plevelů
Použití preemergentních herbicidů je rozhodující, postemergentní herbicidy je nemohou nahradit. Pro postemergentní ošetření je k dispozici jen omezený počet účinných látek, jejichž účinek na některé významné plevele není dostatečný.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Po provedeném preemergentním ošetření pro případné použití postemergentního zásahu.
Monitoring plevelů
Po preemergentním ošetření je potřeba sledovat účinek na plevelné spektrum pro případný postemergentní zásah.
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Rostlinolékařský portál se načítá...