Rostlinolékařský portál

Hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). 
Existuje odrůdová preference.

Dospělci jsou 2,5–4 mm dlouzí, šedočerně až černě zbarvení. Hlava je černá, kolem očí s dlouhými šedobílými chloupky a světlejší. Oči na temeni hlavy splývají. Tykadla černá s šedými chloupky, u samiček první článek delší než druhý. Hruď je hnědočerná, málo lesklá, šedobíle chlupatá. Zadeček špinavě citrónově žlutý, hřbetní i břišní strana s širokou, hnědočernou a hustě šedě chlupatou páskou. Křídla dobře vyvinutá, kořeny křídel špinavě žluté, křídla čirá a mírně zakouřená a matně lesklá, na zadním okraji s třásněmi velmi jemných chloupků. Nohy dlouhé, nahnědlé. Samičky mají velmi dlouhá a tenká, podélně rýhovaná kladélka, u kořene černé a dále šedožluté až načervenalé barvy. 
Vajíčka jsou velmi malá, štíhlá a protáhlá s tenkou stopečkou dlouhou jako vajíčko. Jsou bělavá a průsvitná.  
Larvy jsou beznohé (apodní) a bezhlavé (acefalní), nazývají se struska. Tělo je hladké, válcovitého tvaru, asi 4.5–5 mm široké a 3 mm dlouhé, bílé až žlutobílé. Mají schopnost skákat.  
Kuklí se v kokonu, který je malý, asi jen 3 mm dlouhý, vejčitého tvaru a bílé barvy, je pokrytý částečkami půdy.

Drobní dospělci se podobají komárům. Záměna je možná s dalšími druhy plodomorek a dalšího dvoukřídlého hmyzu, např. i bejlomorky hrušňové.

Napadené plody mají vlivem dráždění zvláštní vzhled, zpočátku jsou větší než nenapadené, později mají zakulacený nebo lahvicovitý tvar nebo jsou zdeformované a hrbolaté. Vnitřek plodů je dutý, černý a s četnými drobnými, bělavými larvami, na povrchu se objevují černé skvrny a plody většinou předčasně opadávají. Někdy napadené plody zůstávají na stromech a dále se vyvíjejí, ale mají deformovaný tvar, tlustou stopku a na povrchu hrboly.

Dospělci se líhnou na jaře, již od konce března, většinou v dubnu a až do května z přezimujících kukel, v období před otevřením květních poupat. Oplodněné samičky pomocí dlouhého kladélka nakladou dovnitř poupěte průměrně 12–15, výjimečně i více vajíček, která přilepí ve skupinkách na tyčinky, pestíky nebo na vnitřní stranu korunních plátků. Do jednoho plodu může současně naklást vajíčka i více samiček, výjimečně tak lze nalézt v jednom plodu až 200 larev. Kladení probíhá ve večerních hodinách. Cca za 4–5 dní se vylíhnou drobné, průhledné larvy, které pronikají do semeníků, ve kterých sají. Dospělé larvy opouštějí napadené plody cca po 6 týdnech, většinou na počátku června a to za deštivého počasí, na povrchu plodu se svinou do prstence a vymrští na zem. Následně se zavrtávají do půdy a v hloubce 5–10 cm si utkají kokon, ve kterém se kuklí. Kuklení probíhá až na podzim, od konce září a až do jara. Pokud předčasně opadnou na zem napadené plody s vyvíjejícími se larvami, vylézají z plodů a rovněž se kuklí, ale většinou jsou napadeny chalcidkami. Při zaschnutí napadených plodů vlivem teplého a suchého počasí nebo poškození plodů jarními mrazy larvy hynou a škodlivost v následujícím roce je nízká. Plodomorka má pouze jednu generaci za rok.

Běžně se vyskytující druh, škodlivé výskyty jsou vzácné a pouze lokální. Larvy poškozují vyvíjející se plody. Při silném napadení plodů dochází k výraznému snížení výnosu. Napadené plody, která dokončí vývoj jsou neprodejné.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškozených mladých plodů). Použití optických lapáků - žlutých misek naplněných vodou s přídavkem smáčedla a soli proti zamrzání, příp. žlutých lepových desek.

Nejsou známy.

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění prvních příznaků poškození.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):  

• Včasná detekce škůdce.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou především parazitické vosičky Inostemma pyricola, Platygaster lineatus a chalcidky, např. Tridymus pyricola a ptáci.

• Včasné odstraňování napadených plodů setřásáním nebo sběrem a následná likvidace. 
• Instalace netkané textilie nebo fólie pod stromy před opadem larev škůdce na půdu u drobných pěstitelů. 
• Mělká kultivace půdy pod stromy brzy na jaře před líhnutím dospělců z půdy nebo v červenci po opadu larev do půdy

Ošetřuje se ve fázi bílého poupěte.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, 
bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, 
bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, 
bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ