Rostlinolékařský portál

Pro poruchu jsou charakteristické bradavčité zduřeniny. Jsou to okrouhlé nárůsty či vyvýšeniny, jejichž povrch je pokryt shlukem krátkých výrůstků (zkrácených adventivních kořenů). Jednotlivé bradavčité zduřeniny mají v průměru 5–30 mm, někdy však i více než 100 mm. Nad povrch kmene nebo větve jsou vypouklé několik mm až 30 mm. Nejčastěji se nacházejí na podnožové části kmene tvořeného některými typy vegetativních podnoží, méně často na roubové části kmene, na kosterních i vedlejších větvích. Z nedokonale vyvinutých adventivních kořenů se za vhodných podmínek mohou vytvořit normální kořeny, např. když se k bázi kmene s bradavčitými zduřeninami přihrne zemina. Základy k tvorbě bradavčitých zduřenin mohou být vytvořeny již ve školce.  
Škodlivost bradavčitých zduřenin spočívá v tom, že nezřídka splývají a obepínají větší část nebo celý obvod kmene. V místě zduřenin se objevují požerky nesytky jabloňové Synanthedon myopaeformis a následně nekrózy korových pletiv houbového nebo bakteriálního původu v podobě vkleslých skořicově hnědých ploch. Mezi nekrotizovaným a zdravým pletivem bývají někdy patrné praskliny, nebo je okraj vyvýšený. Míra škodlivost poruchy je závislá na tom, jak velká část korových pletiv, floému a vaskulárního kambia, přestane být vlivem poruchy funkční.

Sklon k tvorbě poruchy je dědičný. Predispozice k ní se projevuje zejména u vegetativně množených podnoží zakrslého růstu. Silný sklon k tvorbě bradavčitých zduřenin mají např. středně rostoucí podnože M7 a MM 106 a slabě rostoucí podnože M26 a M9. Velmi silný sklon k tvorbě bradavčitých zduřenin měla v minulosti pěstovaná podnož J-TE-D (M9 × Anýzové české), která navíc i silně podrůstala. Slabý sklon k tvorbě bradavčitých zduřenin má zakrsle rostoucí podnož M27. Výsledkem intenzivní selekce podnoží, s cílem eliminovat u jabloní výskyt bradavčité uzlovitosti, je pět klonů označených písmenem G a číslem (podle místa vzniku - Geneva, stát New York, USA), které se vyznačují slabou predispozicí k poruše. Jejich používání v praxi sice nevedlo k eliminaci poruchy, ale „pouze“ k tomu, že porucha přestala být vážným problémem. Negativním znakem těchto selektovaných klonů je jejich obtížné množení. V současnosti pěstované kultivary jabloně nejsou k poruše predisponovány. Je to výsledek přísné negativní selekce výchozího šlechtitelského materiálu, kterou v minulosti šlechtitelé a školkaři praktikovali z obavy, že bradavčité zduřeniny jsou bakteriálního původu.  
K tomu, aby se v geneticky predisponovaném rostlinném genotypu začaly vyvíjet kořenové iniciály, přispívají tři současně působící vnější faktory, a to nízká světelná intenzita, vysoká vlhkost a teploty v rozsahu 20–35 °C. Obdobně jako ve školce i po výsadbě v sadu se mohou na exponovaných částech podnožového kmene vyvinout z kořenových iniciál bradavčité zduřeniny jen za určitých podmínek, a to jednak při nižší intenzitě světla (např. vlivem zaplevelení a/nebo většího počtu výmladků), jednak při vyšší teplotě a vlhkosti půdy (např. při použití závlahy za teplého počasí). 
Z faktorů, které mají výrazný vliv na tvorbu bradavčitých zduřenin po výsadbě, se klade důraz na délku podnožové části stromků. Jsou-li stromky zapěstovány tak, že místo štěpování se nachází vysoko nad povrhem půdy (okolo 20 cm), bradavčité zduřeniny se mohou vytvořit ve větším rozsahu. Naproti tomu u stromků, jejichž místo štěpování je po výsadbě okolo 5–10 cm nad povrchem půdy, vhodnost podmínek pro vznik bradavčitých zduřenin na podnoži se snižuje (na části podnože pod zemí se tvoří kořeny). Intenzita růstu stromů klesá při použití málo vzrůstné podnože s prodloužením podnožové části nad povrchem půdy.

Výskytu bradavičnaté sukovitosti lze nejlépe předejít používáním podnoží, které nemají geneticky podmíněnou predispozici k tvorbě poruchy.
Po výsadbě stromků je třeba snížit vliv faktorů podporujících tvorbu bradavčitých zduřenin a proto je nutné v okolí báze kmene minimalizovat zastínění a vyšší vlhkost, předcházet možnosti infestace bradavčitých zduřenin nesytkou jabloňovou, která způsobuje poranění usnadňující pronikání původců korových nekróz, tj. bakteriálních, oomycetových a houbových patogenů, včetně oportunních patogenů.

Vyklučení a odstranění stromů s výskytem bradavčitých zduřenin, u nichž lze na bázi kmene zaznamenat rovněž i přítomnost poškození nesytkami a korových nekróz, které zasahují až k floému a obepínají více než polovinu obvodu kmene. 
Regulace zaplevelení. Odstraňování výmladků. Monitoring a ochrana proti nesytce jabloňové.